Do IT4Innovations přichází Pavel Hobza se svým týmem. Jeden z nejcitovanějších českých vědců a autor přelomových objevů se celou svou vědeckou kariéru věnuje nekovalentním interakcím a vývoji nových léků.

Problém české vědy nespočívá ani tak v obecném nedostatku peněz, jako v jejich nešťastném rozdělování. Příliš mnoho prostředků putuje k průměrným a podprůměrným týmům na úkor těch nejlepších.

Česká věda zaostává, a pokud se něco rychle nezmění, do několika let už může být na chvostu vyspělých zemí. Je to důsledek mnoha nešvarů, které se v Česku rozmohly.

Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane.

Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Radek Zbořil ve své přednášce vysvětlil, co je nanomedicína a jakou roli může hrát například při léčbě nádorových onemocnění.

V loňském roce zveřejněný seznam 2 % nejcitovanějších vědců světa, obsahuje také 359 vědců z českých výzkumných institucí. Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl Martin Pumera.

V současné době v něm pracuje téměř 140 výzkumných pracovníků, z toho asi třetina ze zahraničí, kteří se věnují chemickému, materiálovému a optickému výzkumu.

O úspěších při vývoji nových léků, ale i o tom, co se nepovedlo a jaká z toho vyplynula ponaučení, hovořil na přírodovědecké fakultě třetí host letošního kurzu Současná chemie Marián Hajdúch.

Zajímá vás věda? Studujte ji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v historické Olomouci. Ať už vás okouzlily záhady fyziky, přesnost matematiky, přesahy chemie a biologie a veškeré taje věd o Zemi.

„V roce 1992 jsem se rozhodl, že budu konečně ,velkej kluk‘. Během tří měsíců jsem obhájil, oženil se a odjel do Ameriky. A tam jsem setrval skoro dvacet let,“ vypráví chemik Pavel Majer.