<p><strong>Vědeckou úroveň mezinárodní konference neurčuje pouze kvalita prezentovaného výzkumu, ale také osobnosti, které udávají směr vývoje celého oboru. RAFA 2026 přivítá přední odborníky z akademické sféry, průmyslu i regulačních institucí, kteří představí nejnovější poznatky z oblasti analýzy potravin a bezpečnosti potravin. Přednášky se zaměří na autentizaci potravin, mykotoxiny, PFAS, mikroplasty, umělou inteligenci, vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrii, hodnocení rizik alergenů i další aktuální témata formující budoucnost potravinářské analytiky. Přinášíme přehled zvaných řečníků a témat, která na konferenci RAFA 2026 zazní.</strong></p><h3><span><strong>Registrace</strong></span></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important">👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://rafa.easyevent.eu/tickets/"><strong>Registrujte se na symposium RAFA 2026</strong></a><strong>!</strong></p></blockquote><h4><span><strong>Důležité upozornění</strong></span></h4><p>Registrační poplatek účastníků, kteří zaslali abstrakt (ústní či posterový), musí být uhrazen do <strong>30. září 2026</strong>, jinak nebude příspěvek zařazen do programu ani sborníku abstraktů.</p><h4><span><strong>Registrační poplatky</strong></span></h4><ul><li><strong>Standardní registrace (do 30. 9. 2026):</strong> 855 €</li><li><strong>Pozdní registrace (od 1. 10. 2026):</strong> 955 €</li><li><strong>Studenti* (od 1. 7. 2026):</strong> 605 €</li></ul><p><i>* Je nutné doložit status studenta (např. kopií studentského průkazu).</i></p><h5><span><strong>Registrační poplatek zahrnuje:</strong></span></h5><ul><li>účast na všech odborných sekcích, workshopech a seminářích</li><li>přístup do posterové a výstavní sekce</li><li>konferenční materiály (jmenovka, taška, dokumenty, certifikáty)</li><li>finální program</li><li>elektronický sborník abstraktů</li><li>coffee breaky</li><li>obědy formou bufetu</li><li>uvítací drink</li></ul><p>V rámci registrace je možné <strong>zdarma rezervovat účast na welcome drinku</strong> a objednat <strong>vstupenku na konferenční večeři (85 €)</strong>.</p><p><strong>Registrace je platná až po přijetí platby.</strong></p><h3><span><strong>Zasílání abstraktů</strong></span></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important">👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://rafa.easyevent.eu/tickets/"><strong>Nahrajte svůj abstrakt pomocí tohoto odkazu</strong></a></p></blockquote><ul><li>Pro odeslání abstraktu je nutné se nejprve registrovat. Po registraci získáte přístup do členské sekce, kde můžete své abstrakty nahrát.</li><li>Po odeslání obdržíte automatické potvrzení. Pokud jej neobdržíte, zkontrolujte spam nebo kontaktujte organizátory.</li></ul><h4><span><strong>Pokyny pro abstrakty</strong></span></h4><ul><li>Text abstraktu max. <strong>3000 znaků včetně mezer</strong></li><li>Bez tabulek a obrázků</li><li>Text bude publikován přesně ve vložené podobě (bez jazykových úprav)</li></ul><p>Možnost úprav abstraktu je dostupná do uzávěrky.</p><p>V případě stažení abstraktu je nutné zaslat žádost do <strong>30. září 2026</strong>.</p><h4><span><strong>Důležitá pravidla</strong></span></h4><ul><li>1 účastník může zaslat maximálně <strong>2 abstrakty</strong></li><li>Pro zařazení mezi mladé vědce (ústní prezentace) platí orientačně rok narození <strong>1991 a mladší</strong></li><li>Abstrakty budou publikovány pouze po uhrazení registračního poplatku</li></ul><h3><strong>Program</strong></h3><h4><strong>Zvaní řečníci</strong></h4><div><div><section><div><div><div><div><div><div><h5><span><strong>It takes a small step to fake food but a giant leap to authenticate</strong></span></h5><ul><li><strong>Nicolai Zederkopff Ballin, Danish Veterinary, Food, Agriculture and Fisheries Agency, Glostrup, Denmark.</strong></li></ul><p>Autentizace potravin nezahrnuje pouze analytickou chemii, ale také správnou terminologii, validační postupy a způsob interpretace výsledků. Přestože těmto oblastem věnuje odborná komunita stále větší pozornost, dosud chybí jasně definované limity pro hodnocení autenticity potravin. Přednáška se zaměří na potřebu stanovení maximálních přípustných hodnot, které umožní konzistentní a vzájemně porovnatelné výsledky autentizačních analýz.</p><h5><span><strong>Unravelling the mysteries of modified mycotoxins</strong></span></h5><ul><li><strong>Franz Berthiller, BOKU University, Vienna, Austria</strong></li></ul><p>Modifikované mykotoxiny jsou pozměněné formy mykotoxinů vznikající především v živých rostlinách během růstu na poli. Přestože nejsou legislativně regulovány, mohou přispívat k celkové toxicitě potravin. Přednáška se zaměří na metabolity fumonisinu B1 a ochratoxinu A vznikající v rostlinách kukuřice.</p><h5><span><strong>From bitter to better: Fixing off-flavors in plant proteins</strong></span></h5><ul><li><strong>Corinna Dawid, Leibniz Institute for Food Systems Biology at the Technical University of Munich, Freising, Germany</strong></li></ul><p>Přednáška se zaměří na chemické základy chuti a aroma. Ukáže, jak přístup Sensomics a studie interakcí pomocí NMR odhalují složité vztahy mezi aromatickými sloučeninami, vnímáním chuti a polymerní matricí v potravinách.</p><h5><span><strong>Imaging food: the power and the limits of seeing molecules in food</strong></span></h5><ul><li><strong>Laura Righetti, Wageningen University &amp; Research, Wageningen, the Netherlands</strong></li></ul><p>Zobrazovací techniky umožňují sledovat rozložení molekul v potravinách a objasňovat mechanismy jejich akumulace a přeměn, například během technologického zpracování. Jejich využití při studiu potravin a kontaminantů je však zatím omezené. Přednáška představí současná instrumentační omezení i budoucí možnosti rozvoje těchto metod.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RAFA_Laura_Righetti_e7bdda9942.jpg" alt="RAFA: Laura Righetti" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RAFA_Laura_Righetti_e7bdda9942.jpg 157w," sizes="100vw" width="900" height="895"></p><h5><span><strong>Analysis of critical vitamins: novel structures and novel sources</strong></span></h5><ul><li><strong>Michael Rychlik Lab, Technical University of Munich, Freising, Germany</strong></li></ul><p>Rostoucí světová populace a změny ve stravovacích návycích vedou k nedostatečnému příjmu folátů a vitaminů B6 a B12. Přednáška představí nové analytické metody založené na metodě izotopového ředění, identifikuje nové zdroje těchto vitaminů a zhodnotí rizika spojená s různými stravovacími vzorci.</p><h5><span><strong>Sample-to-solution approaches for natural toxin analysis at the point of need</strong></span></h5><ul><li><strong>Gert Salentijn, Wageningen University &amp; Research, Wageningen, the Netherlands</strong></li></ul><p>Přenést analytické metody z laboratoře přímo do místa použití není jednoduché. Nejde pouze o převod laboratorních postupů do terénu, ale o zcela nový přístup k vývoji a využívání analytických nástrojů poskytujících informace přímo v místě potřeby. Klíčovou roli přitom hraje nejen samotný test, ale i jeho budoucí uživatel a všechny kroky celého procesu – od odběru vzorku až po získání výsledku.</p><h5><span><strong>EFSA’s rapid risk assessment of cereulide in infants</strong></span></h5><ul><li><strong>Hans Steinkellner, European Food Safety Authority, Parma, Italy</strong></li></ul><p>Evropská unie vytvořila postupy pro rychlé hodnocení rizik v mimořádných situacích. Hodnocení rizika cereulidu u kojenců, které provedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), ukázalo jeho schopnost poskytnout kvalitní vědecké podklady ve velmi krátkém čase během krizové situace.</p><h5><span><strong>Comprehensive strategies to unmask masked mycotoxins: from food matrix to gut microbiota</strong></span></h5><ul><li><strong>Milena Stranska, University of Chemistry and Technology Prague, Prague, Czechia</strong></li></ul><p>Přednáška se zaměří na neextrahovatelné modifikované mykotoxiny a jejich biologický význam. Biologická dostupnost bude hodnocena pomocí modelů in vitro simulujících trávení s využitím různých typů střevní mikrobioty (batolata, děti a dospělí), zatímco vstřebávání bude studováno pomocí střevních modelů založených na buněčné linii Caco-2. Vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie umožní sledovat biotransformační procesy a buněčný metabolismus volných i modifikovaných mykotoxinů.</p><h5><span><strong>Food allergen risk assessment: Past, present, future</strong></span></h5><ul><li><strong>Ben Remington, Remington Consulting Group B.V., Utrecht, the Netherlands &amp; University of Nebraska, USA</strong></li></ul><p>Potravinové alergie a řízení alergenů představují významný problém veřejného zdraví a ochrana spotřebitelů závisí na transparentním a důvěryhodném označování potravin. Přestože třicet let vědeckého výzkumu ukazuje, že nízké úrovně expozice (referenční dávky) většinu alergických osob neohrožují, stále jsou zapotřebí harmonizovaná mezinárodní pravidla pro hodnocení rizik a rozhodování o označování alergenů. Přednáška představí současný stav, vývoj legislativy, aktuální výzkum i budoucí potřeby v této oblasti.</p><h5><span><strong>Unmasking hidden adulteration in honey: Strategies for detecting and characterizing honeys produced from sugar-fed colonies</strong></span></h5><ul><li><strong>Oscar Nuñez Burcio, University of Barcelona, Barcelona, Spain</strong></li></ul><p>Ne každý med má stejný příběh. Přednáška se zaměří na skryté falšování medu spojené s krmením včelstev cukernými roztoky a představí jeho důsledky pro autenticitu produktu, včelařskou praxi i potřebu přesnější charakterizace medu s cílem posílit důvěru spotřebitelů.</p><h5><span><strong>Analytical and toxicological methods for safety of food contact materials</strong></span></h5><ul><li><strong>Erich Leitner, Graz University of Technology, Institute of Analytical Chemistry and Food Chemistry, Graz, Austria</strong></li></ul><p>Obaly potravin hrají zásadní roli při jejich ochraně a uchování kvality v celém dodavatelském řetězci. Veškeré materiály určené pro styk s potravinami musí splňovat přísné evropské bezpečnostní požadavky. Rostoucí složitost obalových řešení, zpřísňující se legislativní limity a narůstající počet sledovaných látek vyžadují nové analytické strategie pro ověřování a zajištění jejich bezpečnosti.</p><h5><span><strong>Data-driven strategies to reduce complexity in non-target HRMS analysis of food samples</strong></span></h5><ul><li><strong>Anneli Kruve, Stockholm University, Stockholm, Sweden</strong></li></ul><p>Necílený screening pomocí LC/HRMS dokáže detekovat stovky až tisíce chemických signálů ve složitých potravinových i environmentálních vzorcích. Detailní analýza všech těchto látek však není prakticky možná. Nové výpočetní nástroje vyvinuté v oblasti výpočetní hmotnostní spektrometrie umožňují předpovídat toxicitu i koncentraci detekovaných chemických složek, i když jejich struktura ještě nebyla plně objasněna. Kombinace těchto predikcí umožňuje zaměřit pozornost na látky představující nejvyšší riziko.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RAFA_Anneli_Kruve_5119012e5d.jpg" alt="RAFA: Anneli Kruve" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RAFA_Anneli_Kruve_5119012e5d.jpg 155w," sizes="100vw" width="899" height="900"></p><h5><span><strong>Role of AI in the identification of emerging food systems risks</strong></span></h5><ul><li><strong>Ákos Bernard Jóźwiak, Syreon Research Institute, Budapest, Hungary</strong></li></ul><p>Syntéza důkazů podporovaná umělou inteligencí, která propojuje kurátorovaná vědecká data, informace o expozomu a síťové analýzy, tvoří základ nové generace systémů pro identifikaci nově vznikajících chemických rizik v oblasti bezpečnosti potravin. Umožňuje včasnější zachycení varovných signálů a vytváření odolnějších systémů monitorování.</p><h5><span><strong>Challenges of microplastics analysis in the context of food safety</strong></span></h5><ul><li><strong>Dorte Herzke, Norwegian Institute of Public Health, Oslo, Norway</strong></li></ul><p>Potraviny a jejich obaly představují významný zdroj expozice mikroplastům a nanoplastům. Plasty používané při zpracování, skladování a balení mohou vlivem tepla, mechanického opotřebení nebo degradace uvolňovat částice. Zejména částice menší než 2 μm mohou pronikat střevní bariérou a přenášet další chemické látky, což zdůrazňuje potřebu robustních a citlivých analytických metod.</p><h5><span><strong>Never-ending analytical challenges in PFAS analysis of food</strong></span></h5><ul><li><strong>Darina Dvořáková, University of Chemistry and Technology Prague, Prague, Czechia</strong></li></ul><p>Studium a monitoring PFAS v potravinách vyžaduje pokročilé analytické strategie. Kombinace cílené, suspektní i necílené HRMS analýzy, stanovení celkového fluoru a souhrnných fluorových parametrů spolu s využitím nových senzorů přináší nové poznatky o výskytu PFAS a podporuje efektivnější monitoring bezpečnosti potravin.</p><h5><span><strong>An overview of the latest scientific knowledge on process contaminants in food for appropriate risk management measures</strong></span></h5><ul><li><strong>Thierry Delatour, Nestlé Research, Lausanne, Switzerland.</strong></li></ul><p>Nejnovější vědecké poznatky týkající se vzniku akrylamidu a furanů, jejich výskytu v potravinách a analytických metod jejich stanovení poskytují důležité informace pro hodnocení rizik a zavádění účinných opatření v oblasti bezpečnosti potravin.</p></div></div></div></div></div></div></section></div></div>

Zvaní řečníci na sympozium RAFA 2026

<p><strong>Altium pro komplexní analýzu mikroplastů nabízí kombinace spektroskopického systému na principu laserové IČ analýzy (8700 LDIR) a pyrolýzy s plynovou chromatografií a hmotnostním detektorem (Py-GC/MSD). Tyto přístroje Vám umožní získat kompletní informace nejenom o tvarech, velikostech a počtu částic, ale i standardní analytické kvalitativní a kvantitativní data o materiálovém složení a chemické koncentraci.</strong></p><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/products/719"><strong>Agilent 8700 LDIR&nbsp;</strong></a></h4><ul><li>Jedinečný systém na principu infračervené spektroskopie s technologií kvantového kaskádového laseru</li><li>velmi rychlé a detailní skenování velkých ploch vzorků</li><li>výsledky v řádech minut až hodin</li><li>možnost automatizace měřícího procesu</li><li>poskytuje statisticky zpracovaná data</li></ul><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Obr_1_Agilent_8700_LDIR_system_pro_chemicky_imaging_19f4f9f649/HPST-Obr.-1-Agilent-8700-LDIR-system-pro-chemicky-imaging.jpg" alt="Altium: Agilent 8700 LDIR systém pro chemický imaging" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_HPST_Obr_1_Agilent_8700_LDIR_system_pro_chemicky_imaging_19f4f9f649/thumbnail_HPST-Obr.-1-Agilent-8700-LDIR-system-pro-chemicky-imaging.jpg 245w," sizes="100vw" width="1554" height="684"></p><h4><strong>Py-GC/MSD&nbsp;</strong></h4><ul><li>kvalita <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/639"><strong>Agilent GC/MSD</strong></a> instrumentace v kombinaci s <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=13&amp;distributorItems=37&amp;manufacturerItems=42"><strong>pyrolýzou FRONTIER LAB</strong></a></li><li>vstup z pyrolyzní pece přímo do plynového chromatografu bez transferline</li><li>detekce separovaných pyrolyzních produktů</li><li>knihovna hmotnostních spekter pro identifikaci mikroplastů</li><li>vyhodnocovací software <strong>F-Search MPs 2.0</strong> dedikovaný pro analýzu mikroplastů</li></ul><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Pyr_GC_MS_system_Frontier_Multi_Shot_Pyrolyzer_a_Agilent_GC_MSD_5977_C_289adbc66f/Altium-Pyr-GC-MS-system-Frontier-Multi-Shot-Pyrolyzer-a-Agilent-GC-MSD-5977C.jpg" alt="Altium: Pyr-GC-MS systém Frontier Multi-Shot Pyrolyzer a Agilent GC-MSD 5977C" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_Pyr_GC_MS_system_Frontier_Multi_Shot_Pyrolyzer_a_Agilent_GC_MSD_5977_C_289adbc66f/thumbnail_Altium-Pyr-GC-MS-system-Frontier-Multi-Shot-Pyrolyzer-a-Agilent-GC-MSD-5977C.jpg 219w," sizes="100vw" width="2613" height="1861"></p><h4><strong>Aplikační poznámky:</strong></h4><h5><strong>GC/MSD</strong></h5><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application::paper.paper/application-microplastics-gc-msd-5994-2199en-agilent.pdf"><strong>Quantification of Microplastics in Environmental Samples Using Pyrolysis and GC/MSD</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://altium.net/storage/3628/quantification-and-identification-of-microplastics-in-air-using-pyrolysis-gcms.pdf"><strong>Quantification and Identification of Microplastics in Air Using Pyrolysis-GC/MS</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/microplastics_application_booklet_fl_babafd45be/microplastics-application-booklet-fl.pdf"><strong>Microplastics Analysis using Micro-Furnace Pyrolyzer and F-Search MPs Software</strong></a></li></ul><h5><strong>Agilent 8700 LDIR</strong></h5><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_colored_pet_microplastic_analysis_8700_ldir_5994_5615en_agilent_57e4d18441/an-colored-pet-microplastic-analysis-8700-ldir-5994-5615en-agilent.pdf"><strong>Analyzing Colored Microplastics with the Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR) Chemical Imaging System</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/paper/20199"><strong>Microplastic Analysis Using the Agilent 8700 Laser Direct Infrared (LDIR) Chemical Imaging System</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_analysis_of_microplastics_plastic_bottles_using_ldir_5994_5309en_agilent_3dbee17148/an-analysis-of-microplastics-plastic-bottles-using-ldir-5994-5309en-agilent.pdf"><strong>Rapid, Large-Area, Analysis of Microplastics from Plastic Bottles Using Laser Direct Infrared Imaging</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application_microplastics_effluent_ldir_5994_3932en_agilent_27f68eb2e1/application-microplastics-effluent-ldir-5994-3932en-agilent.pdf"><strong>Quick and Easy Characterization of Microplastics in Surface Water and Treated Effluent</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application_polyamides_8700_ldir_5994_4032_EN_agilent_a54a417a65/application-polyamides-8700-ldir-5994-4032EN-agilent.pdf"><strong>Distinguishing Between Polyamide Microplastics and Natural Polyamide</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application_marine_microplastics_8700_ldir_5994_2421en_agilent_48c38edb0e/application-marine-microplastics-8700-ldir-5994-2421en-agilent.pdf"><strong>Fast, Automated Microplastics Analysis Using Laser Direct Chemical Imaging</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an_8700_ldir_chemical_imaging_system_5994_9256en_agilent_94102868f0.pdf"><strong>Quantification of Microplastics in Soil and Sediment Using Dry-Ice-Assisted Fractionation</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/wp_use_of_the_ldir_in_punlished_literature_5994_9040en_agilent_74f5afdbe9.pdf"><strong>Investigating the Use of the Agilent 8700 LDIR Chemical Imaging System in Published Literature</strong></a></li></ul><h4><strong>Chcete vědět více?</strong></h4><p>Na webu Agilent můžete najít kompletní informace o problematice mikroplastů zahrnující obecné informace o problematice, analytické... A to ve formě článků, rozhovorů i webinářů, a to vše na jednom místě.</p><blockquote><h5><strong>Pro kompletní popis řešení nás neváhejte kontaktovat</strong></h5><p><strong>Martina Háková</strong>, produktový specialista (FTIR, UV-Vis-NIR, fluorescence, Raman)</p><ul><li><strong>Tel.:</strong> 730 572 998</li><li><strong>E-mail:</strong> martina.hakova@altium.net</li></ul><p><strong>Růžena Penížková</strong>, produktový specialista (GC/MSD)</p><ul><li><strong>Tel.: </strong>724 305 436</li><li><strong>E-mail: </strong>ruzena.penizkova@altium.net</li></ul></blockquote>

Kompletní řešení pro stanovení mikroplastů z portfolia produktů Altia 

<p><strong>PFAS. Toxické látky, které se pod zkratkou skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení.</strong></p><p>Devadesátá léta minulého století, Západní Virginie. Farmář Wilbur Tennant z&nbsp; městečka Parkersburg nevěří vlastním očím. Jeho dříve krotké krávy se najednou chovají jako agresivní monstra, z&nbsp; tlam jim teče pěna, černají jim zuby, rychle hubnou a&nbsp;jedna po druhé hynou v&nbsp;strašlivých bolestech.&nbsp;</p><p>Zoufalý zemědělec tehdy ještě nemohl vědět, že ho o&nbsp;téměř dvousethlavé stádo postupně připraví stejná látka, kvůli níž se milionům amerických hospodyněk už pěknou řádku let nepřipalují volská oka nebo lívance. Řeč je o&nbsp; kyselině perfluorooktanové, známé pod zkratkou <strong>PFOA </strong>(nebo C8), kterou firma DuPont používala při výrobě teflonu, jenž pánvičkám zajistil nepřilnavost. Jaksi však nadšeným spotřebitelům zapomněla zmínit, že tato zázračná „ingredience“ je vysoce toxická.&nbsp;</p><p>A&nbsp;na Tennantových kravách se ukázalo, jak moc. Zvířata totiž pila z&nbsp;potoka, do nějž léta ve velkém unikaly jedovaté kaly ze skládky, kam DuPont vyvážel nebezpečný odpad z&nbsp;nedaleké továrny. Farmář tušil, že činnost firmy se smrtí jeho stáda souvisí, ale nikdo s&nbsp;ním jeho podezření nechtěl řešit. Kdo by se ostatně pouštěl do sporu s&nbsp; chemickým gigantem, který v&nbsp;regionu zaměstnával tisíce lidí?&nbsp;</p><p>Jenže urputný Tennant se nenechal umlčet, a&nbsp; tak se zásluhou vytrvalosti jeho právníka Roberta Bilotta Spojené státy po dlouhých letech soudních tahanic dozvěděly, čím se po celé dekády nevědomky tráví. A&nbsp;že PFOA je jen jednou z&nbsp; více než desetitisícové rodiny per- a&nbsp; polyfluorovaných sloučenin, zvaných <strong>PFAS</strong>, jimiž už průmysl stihl zaplavit zeměkouli.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Říká se jim taky věčné chemikálie, což dokonale vystihuje jejich podstatu. Obsahují totiž vazbu mezi uhlíkem a&nbsp;fluorem, která je nejsilnější v&nbsp;organické chemii. Díky tomuto lidskému vynálezu jsou neuvěřitelně stabilní a&nbsp;v&nbsp;přírodě se prakticky nerozkládají</strong></i>,“ vysvětluje environmentální chemik Tomáš Cajthaml z&nbsp;Mikrobiologického ústavu AV ČR.&nbsp;</p><h4><strong>Z TANKŮ DO KUCHYNĚ&nbsp;</strong></h4><p>Potenciál spojení těchto dvou prvků objevil čirou náhodou při pokusech s&nbsp;chladicími plyny chemik Roy Plunkett z&nbsp;laboratoří DuPontu už v&nbsp;roce 1938. Extrémně odolný polymer <strong>PTFE</strong> (později známý jako teflon), který tehdy vytvořil, se za války náramně hodil v&nbsp;útrobách tanků i&nbsp;při vývoji atomové bomby.&nbsp;</p><p>Po skončení bojů si však rychle našel mírové uplatnění a&nbsp;v&nbsp;podobě nepřilnavého nádobí dobyl americké (a&nbsp;postupem času světové) kuchyně. Samotný polymer byl sice při běžném vaření poměrně bezpečný, ovšem DuPont začal brzy k&nbsp; vylepšení jeho výroby využívat inkriminovanou sloučeninu PFOA, kterou pro něj „umíchal“ jiný chemický velikán, společnost 3M. Ta paralelně zaplavila trh další látkou na stejné bázi – <strong>PFOS</strong> (perfluorooktansulfonát), jež měla chránit oblečení před promoknutím a&nbsp;koberce proti skvrnám.&nbsp;</p><p>Spokojení zákazníci vrněli blahem a&nbsp;miliardový byznys s&nbsp;nepřilnavostí a&nbsp;voděodolností šlapal na plné obrátky. I&nbsp;přesto, že obě firmy už od sedmdesátých let měly vzhledem k&nbsp;vlastním testům na zvířatech informace o&nbsp;enormní toxicitě obou vychytávek. Udržet svět v&nbsp;nevědomosti se jim podařilo neuvěřitelná čtyři desetiletí. Tedy alespoň ten laický – vědecká obec větřila, že s&nbsp; masově používanými materiály je něco v&nbsp;nepořádku, zhruba od začátku nového tisíciletí.&nbsp;</p><p>Zvrat ale nastal až na přelomu let 2011 a&nbsp;2012. Tehdy nezávislý panel badatelů po sedmi letech čekání konečně zveřejnil výsledky unikátní studie, kterou inicioval zmiňovaný právník Robert Bilott. Týkala se obyvatel Parkersburgu, jehož vodu DuPont kontaminoval sloučeninou PFOA, a&nbsp;šlo o&nbsp;jedno z&nbsp; nejrozsáhlejších epidemiologických šetření všech dob.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Zúčastnilo se ho asi sedmdesát tisíc lidí, u&nbsp;nichž výzkumníci prokázali zvýšený výskyt několika druhů rakoviny a&nbsp;mnoha dalších zdravotních problémů,</strong></i>“ přibližuje Tomáš Cajthaml kauzu, kterou v&nbsp; roce 2019 představil i&nbsp; hollywoodský snímek Dark Waters.&nbsp;</p><p>Příběh ze Západní Virginie však byl jen špičkou ledovce. Vynalézaví chemici totiž dávno před jeho rozuzlením přišli na to, jak praktická a&nbsp;univerzální vazba uhlíku a&nbsp;fluoru je, a&nbsp;mohutně s&nbsp;ní experimentovali. Pod rukama se jim během let zrodily tisíce obdobně jedovatých variant věčných chemikálií, kterými se tunilo a&nbsp;stále tuní kdeco – od čipů v&nbsp;telefonech přes gauče až po zubní nitě. Přestože skandál z&nbsp; Parkersburgu udělal z&nbsp; jejich škodlivosti tak trochu veřejné tajemství.&nbsp;</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_A_Magazin_S_jedy_na_vecne_casy_kde_najdeme_pfas_609fe15274.jpg" alt="A / Magazín: S jedy na věčné časy - Kde najdeme PFAS" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_A_Magazin_S_jedy_na_vecne_casy_kde_najdeme_pfas_609fe15274.jpg 46w," sizes="100vw" width="312" height="1060"></p><h4><strong>VLK V ROUŠE BERÁNČÍM&nbsp;</strong></h4><p><strong>Odpuzují vodu, mastnotu a&nbsp;špínu.</strong> A&nbsp;právě díky tomu se z&nbsp;PFAS stali miláčci moderní společnosti. Málokdo však věděl, že za fantastické vlastnosti výrobků, které zdánlivě usnadňují život, můžou zrovna oni.&nbsp;</p><p>Vedle nádobí nebo outdoorových doplňků věčné chemikálie vzaly útokem i&nbsp; potahy nábytku, elektroniku, „waterproof“ kosmetiku nebo potravinové obaly jako krabice na pizzu či kalíšky na kávu. Kdo by přece nechtěl mít stále čistou sedačku a&nbsp;neřešit umaštěné ruce po zakousnutí burgeru z&nbsp;fastfoodu?&nbsp;</p><p>A&nbsp;tak v&nbsp;pokrokových domácnostech popcorn v&nbsp;mikrovlnkách celé dekády vesele pufal v&nbsp;notně jedovatých sáčcích a&nbsp;každá babička jdoucí s&nbsp;dobou přestala vymazávat plechy, protože propadla kouzlu pečicích papírů, na kterých se cukroví prostě nepřichytí.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Už jedny z&nbsp; prvních studií, které po přelomu tisíciletí upozorňovaly na nebezpečnost PFAS, se přitom věnovaly papírovým košíčkům na pečení muffinů nebo pytlíkům s&nbsp; popcornem. Toxické sloučeniny se z&nbsp;nich vlivem žáru uvolňují přímo do jídla</strong></i>,“ poukazuje Tomáš Cajthaml. Hned ve svých začátcích si zástupci rodiny PFAS získali taky srdce profesionálních hasičů, protože kromě jiného i&nbsp;skvěle dusí oheň. Zejména v&nbsp;USA hasicími pěnami s&nbsp;tímto vylepšením dlouhá léta likvidovali téměř každý větší požár. Věčné chemikálie však bodovaly i&nbsp;mezi běžkaři. <strong>Fluorované vosky</strong> totiž zajistily, že se jim na skluznice nelepil sníh. Velké dávky nezničitelných škodlivin proto na lyžích nic netušících sportovců cestovaly přímo do panenské přírody horských oblastí po celé planetě.&nbsp;</p><p>K&nbsp; jejich dalšímu rozšíření pak ironií osudu přispěl i&nbsp;nedávný boj proti jednorázovým plastům, jako jsou třeba <strong>brčka,</strong> která se v&nbsp;zeleném duchu začala masivně vyrábět z&nbsp;papíru. Bohužel řádně nacucaného perfluorovanými sloučeninami, aby se v&nbsp;drincích hned nerozmočil.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_prof_RN_Dr_TOMAS_CAJTHAML_Ph_D_D_Sc_18abf80b00.jpg" alt="AVČR: prof. RNDr. TOMÁŠ CAJTHAML, Ph.D., DSc." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_prof_RN_Dr_TOMAS_CAJTHAML_Ph_D_D_Sc_18abf80b00.jpg 103w," sizes="100vw" width="693" height="1050"></p><h5><strong>prof. RNDr. TOMÁŠ CAJTHAML, Ph.D., DSc.&nbsp;</strong></h5><p>MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR&nbsp;</p><p>Zabývá se zejména znečištěním životního prostředí lidskou činností, vlivem organických polutantů na ekosystémy a vývojem dekontaminačních metod. Od roku 2006 vede laboratoř environmentální biotechnologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Nyní taky působí jako proděkan pro vědu Přírodovědecké fakulty UK, kde mezi lety 2014 a 2024 řídil Ústav pro životní prostředí. Opakovaně se řadí mezi dvě procenta nejcitovanějších vědců světa ve svém oboru.</p></blockquote><h4><strong>ČEŠI V SLADKÉ NEVĚDOMOSTI&nbsp;</strong></h4><p>Pokud o&nbsp;věčné chemii teď slyšíte poprvé, určitě nejste sami. Informovanost je v&nbsp; Česku navzdory snahám vědců stále mizivá. Možná i&nbsp;proto, že kontaminace látkami PFAS v&nbsp;tuzemsku není na tak vysoké úrovni jako v&nbsp;USA, Belgii nebo právě Dánsku, kde se roky ve velkém vyráběly. Alespoň v&nbsp;něčem se brzda v&nbsp;podobě železné opony vyplatila…&nbsp;</p><p>„<i><strong>Proti Západu se u&nbsp;nás teflon stejně jako nejrůznější impregnace nebo hasicí pěny rozšířily o&nbsp;desítky let později. Zároveň máme výhodu v&nbsp;tom, že jsme na začátku povodí, takže k&nbsp;nám žádné PFAS nepřiplavaly. Ty, které tady najdeme, jsme do přírody vypustili sami,</strong></i>“ upozorňuje Tomáš Cajthaml.&nbsp;</p><p>Jejich koncentrace v&nbsp;tuzemské vodě jsou proto podle něho ve srovnání se zeměmi na dolních tocích velkých řek výrazně nižší. I&nbsp;u&nbsp;nás se však najdou místa, kde tyto nerozložitelné sloučeniny solidně prostoupily krajinu. Mezi <strong>české hotspoty</strong> patří <strong>okolí pražského Letiště Václava Havla</strong> a&nbsp;Kopaninského potoka nebo oblasti blízko strojírenských fabrik, které s&nbsp;oblibou používaly například teflonová mazadla. Do povědomí spotřebitelů v&nbsp;Česku se nicméně věčné chemikálie zatím nedostaly téměř vůbec. Když tedy našinec najde na větrovce cedulku s&nbsp;nápisem „<i><strong>PFAS free</strong></i>“, spíš znejistí, že v&nbsp;ní něco chybí, než aby se radoval, že se vyhne škodlivinám. Mimochodem, zrovna na dětské bundy si tým Tomáše Cajthamla spolu se spolkem Arnika posvítil v&nbsp; oce 2022. Analýze tehdy podrobili deset kousků z&nbsp;českého trhu a&nbsp;výsledek je moc nepotěšil: perfluorované látky detekovali v&nbsp;devíti z&nbsp;nich, v&nbsp;sedmi dokonce sloučeniny zakázané zmiňovanou Stockholmskou úmluvou. Jen jeden vzorek se obešel bez jedovaté chemie. „<i><strong>Vyrobit takové oblečení pochopitelně jde. U&nbsp;většiny zboží se ale nedozvíte, zda za nepropustností stojí PFAS, nebo ne. Kupovat ho nejmenším bych raději nedoporučoval. Průměrné dítě zmokne zřejmě jen několikrát ročně, tak proč ho kvůli tomu balit do toxických svršků, když to není nutné?“</strong></i> ptá se vědec. Momentálně s&nbsp; kolegy zkoumá míru a&nbsp;zdroje zamoření věčnými chemikáliemi ve zdánlivě čisté přírodě odlehlého souostroví Špicberky. Zabývají se taky kontaminací sněhu v&nbsp; Jizerských horách – v&nbsp; tříletém výzkumu sledují, jak se v&nbsp;tamních běžeckých stopách v&nbsp;čase mění množství látek z&nbsp;fluorovaných vosků na lyže. Zmonitorovat znečištění naší země těmito substancemi se jeho tým snaží i&nbsp;za pomoci analýz vzorků tkání uhynulých vyder nebo měřením škodlivin v&nbsp;okolí skládek.&nbsp;</p><h4><strong>DĚDICTVÍ, KTERÉ NÁS PŘEŽIJE&nbsp;</strong></h4><p>Píše se rok 2026. Od vyústění aféry v&nbsp;Západní Virginii uběhlo čtrnáct let, od prvních dokladů o&nbsp;nebezpečnosti perfluorovaných sloučenin čtvrt století. Při pohledu na nové regule se zdá, že se konečně začíná blýskat na lepší časy. Doba „<strong>bezPFASová</strong>“ je však bohužel v&nbsp;nedohlednu. Planetu jsme jimi totiž vykrmili tak vydatně, že už od nich vlastně vyčistit nejde.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Kdyby se teď úplně přestaly produkovat, zřejmě bychom na tom za sto let byli tady, uprostřed kontinentu, mnohem líp. Tyto látky by postupně odtekly do oceánů. Jenže z&nbsp; nich už je nikdo nedostane,</strong></i>“ obává se Tomáš Cajthaml. Běžnému spotřebiteli tedy nezbývá než se věčné chemii snažit alespoň vyhýbat, jak jen to jde – neobklopovat se jí doma, neoblékat se do ní a&nbsp; na novém zboží hledat označení „PFAS free“. Firmám nicméně zatím nikdo nenařizuje, aby uváděly, zda jejich výrobky tyto substance obsahují. Stejně tak neexistuje žádná jednotná, úředně stanovená značka, která by jejich absenci potvrzovala.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Pokud však uslyšíte, že se něco nešpiní, nepromokne nebo nepřipaluje, rozhodně zpozorněte a&nbsp;zjišťujte proč,</strong></i>“ radí výzkumník a&nbsp; přiznává, že detailní znalosti o&nbsp; toxickém koktejlu kolem nás (i&nbsp;v&nbsp;nás) a&nbsp;laxní přístup lidstva k&nbsp;této problematice z&nbsp;něho udělaly pořádného cynika. „<i><strong>Někdy si připadám spíš jako patolog životního prostředí. Člověk se z&nbsp;toho ale nesmí zbláznit. Každopádně nepřilnavou pánev u&nbsp;mě doma nenajdete a&nbsp;plechy do trouby se u&nbsp;nás zásadně vymazávají,</strong></i>“ usmívá se badatel.</p><blockquote><p>„<strong>Kompletní stopka je jediným správným řešením, jelikož mezi per- a polyfluorovanými sloučeninami zkrátka není žádná bezpečná</strong>.“ Tomáš Cajthaml</p></blockquote>

S jedy na věčné časy

Osobnosti

Životní prostředí

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Video

Nejbližší akce

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

RAFA se zaměřuje na přehled současných trendů v ANALYTICKÝCH A BIOANALYTICKÝCH STRATEGIÍCH KONTROLY KVALITY A BEZPEČNOSTI POTRAVIN a diskutuje VÝZVY / NOVÉ PŘÍSTUPY V ANALÝZE POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ.

Recent Advances in Food Analysis (RAFA)

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Herzog HVP 972 pro stanovení tlaku par (Bazar)

Herzog HVP 972 je automatický analyzátor tlaku par pro benzíny, paliva a rozpouštědla s měřením až do 1 000 kPa.

Bazar produkty z kategorie Analyzéry od LabRulez s.r.o. - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

S jedy na věčné časy

Kompletní řešení pro stanovení mikroplastů z portfolia produktů Altia

Zvaní řečníci na sympozium RAFA 2026