Naši absolventi umí řešit problémy kreativním způsobem

V loňském roce za nápad a podíl na realizaci výukových videí deseti laboratorních úloh pro distanční výuku získala Cenu rektora. Kromě výuky několika předmětů je také garantkou magisterského studijního programu Biochemie a buněčná biologie a doktorského programu Biochemie a bioorganická chemie, tajemnicí Ústavu biochemie a mikrobiologie a předsedkyní pedagogického výboru Akademického senátu VŠCHT Praha.

Jak jste se dostala na VŠCHT?

Asi to není úplně hezká odpověď, jako že to byl můj sen od mateřské školky, ale byla to nejjednodušší volba. Smích Chtěla jsem na střední zdravotnickou školu, což mi rodiče nedovolili, a tak jsem směřovala k medicíně. Medicína nevyšla a touha po poznání, jak funguje živý organismus, mne přivedla k biochemii na VŠCHT a nelituji toho, asi bych medicínu nebyla schopná dokončit, protože „biflování“ pojmů mi nikdy nešlo, potřebuji vidět logické souvislosti, což mi chemie splnila.

Fungování organismu jste blízko i ve svém odborném zaměření na enzymy.

Na první pohled se zdá, že práce, kterou děláme v laboratoři, je hodně roztříštěná. Podílíme se na řešení různých tématik, ale spojovacím článkem jsou vždy enzymy nebo strukturní proteiny. Některé projekty jsou zaměřeny vyloženě na primární výzkum, například pomocí změny aminokyselin v okolí aktivního místa nespecifické fosfolipasy C z Arabidopsis thaliana se snažíme ovlivnit substrátovou specifitu tohoto enzymu tak, aby v rostlině produkoval jinou aktivní látku než obvykle a budeme sledovat vliv na chování rostliny za stresových podmínek. Podobně jsme se již a s úspěchem ovlivnili substrátovou specifitu alfa-l-fukosidasy a zvýšili její transglykosylační aktivitu. Další část výzkumu se týká enzymů s biotechnologickým potenciálem jako jsou například amylasy, proteasy, chitinasy a galaktosidasy. Opět se snažíme nalézt enzymy se zajímavými vlastnostmi, proto izolujeme tyto enzymy z psychrofilních organismů pocházejících z Antarktidy, či ledovců, snažíme se je připravit v rekombinantní podobě a charakterizovat. Enzymy z těchto organismů lze pak používat při nižších teplotách, kdy si zachovávají vyšší aktivitu než enzymy z mezofilů, což může ušetřit náklady na energie při použití těchto enzymů a také jejich snadnější inaktivaci. Teď se nám rýsuje na toto téma možná spolupráce na charakterizaci enzymu z krillu, ale zatím to nechci zakřiknout.

Další velmi zajímavé téma, s kterým nás oslovil docent Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí a která se na první pohled zdá trochu mimo naši tématiku enzymů (ale nakonec se nám ho tímto směrem daří posunout) je výzkum anammox bakterií. Anammox bakterie jsou poměrně nově objevené organismy, jejichž objev pozměnil tradiční chápání koloběhu dusíku v přírodě. Tyto převážně mořské velmi pomalu rostoucí autotrofní bakterie dokážou produkovat plynný dusík přímo anaerobní oxidací amoniaku. Tyto bakterie mají velmi unikátní složení mastných kyselin v membránách a našim cílem je přispět k objasnění mechanismu syntézy těchto mastných kyselin. Je to poměrně „pole neorané“ a pokusy, které měly zjistit, jak si bakterie tyto mastné kyseliny syntetizují, zatím nebyly příliš úspěšné.

Také řešíme zakázky pro různé firmy, například máme za sebou velký kontrakt s firmou Abbott, kdy jsme testovali různé způsoby stanovení enzymových aktivit, spolupráci s firmou Roullier Group na řešení struktury a vlastností proteoglykanů buněčné stěny řas, ale i malé zakázky jako je třeba řešení problému s řídnoucí majonézou nebo nestabilní pudinkovou náplní, či obsahem latexových alergenů v gumičkách do spodního prádla. Tyto zakázky mě velmi baví, protože jasně vidím využití našich znalostí v praxi a někdy je to taková trochu „detektivní práce“.

Bude něco z tohoto tématem Vaší profesorské práce?

Profesura je daleko, ještě nad ní neuvažuji, ale pokud ano, tak hlavní roli určitě budou hrát enzymy.

Enzymy i učíte?

Jsme velký ústav, takže specializovaný předmět Enzymologii učí kolegové. Já učím s profesorem Kodíčkem předmět Biochemie II, kde se jeho přednáškám snažím sekundovat, ale takový dar přednesu nemám, a tak si aspoň užívám, jak pěkně přednáší. Dále učím předmět Isolace a charakterizace biomakromolekul, který se nyní z magisterského stupně přesunoval do bakalářského studijního programu, učím Cvičení biochemie I a doktorandy Biochemické metody v češtině i angličtině. Předmět Laboratoř biochemie letos již bohužel z časových důvodů neučím, ale to mě hodně bavilo.

Také jste garantkou magisterského programu Biochemie a buněčná biologie. Co připravujete nového?

Na našem ústavu máme studenty čtyř magisterských studijních programů, které mají ve prvním ročníku Laboratoře speciální biochemie, což je nadstavba základních laboratoří. A právě s inovací těchto laboratoří se účastníme projektu Chemprax a vymýšlíme nové uspořádání těchto laboratoří. Máme zájem je dělat modulově, budeme očekávat od studentů větší domácí přípravu a větší zodpovědnost. Na začátku by dostali úkol a pomocí různých nástrojů a metod, které jim samozřejmě poskytneme, budeme chtít, aby si postup a plán experimentů vypracovali sami. Teď s přípravou a testováním metod finišujeme, na podzim si otestujeme fungování a časovou náročnost a v listopadu by takto stavěné laboratoře mohly začít.

Nemáte obavu, jestli nebude pro studenty příliš složité vše si rozmyslet a naplánovat?

Myslím si, že to čtvrťáci bez problémů zvládnou a určitě se tím nejvíc naučí. Obrovská deviza našich absolventů je, že mají velkou laboratorní praxi a umí řešit problémy. Přijdou do zaměstnání a umí případné problémy v laboratoři vyřešit (často i kreativním způsobem), protože metodám rozumí a mají je „ošahané“. Mám například studenta, který pomáhal v covidové laboratoři, samozřejmě ještě nemá dostatečnou kvalifikaci, ale věděl, jak PCR funguje a když zjistili, že mají špatně nastavený přístroj, tak byl schopný program opravit, protože rozuměl programu, který měl být na přístroji nastaven.

Z tónu Vašeho hlasu je znát, že opravdu ráda pracujete se studenty.

Studentům se ráda věnuji opravdu hodně, ale v poslední době na ně bohužel nemám tolik času a cítím to. Potřebovala bych pro ně mít víc času, stát za nimi a pomáhat jim, protože to potřebují. Nechávám jim samozřejmě volnost, aby si na chyby přišli sami, nedělám práci s nimi nebo za ně, ale když sedím u počítače a za zády slyším, co řeší, tak jim mohu pomoci. Ale času je čím dál méně a hodně se na mě hrne organizační a administrativní práce, která mě ale baví také.

Poslední velký rozhovor jste dávala pro projekt Triger, který se věnoval genderové rovnosti. Myslíte si, že se situace od té doby změnila?

Rozhovor byl na pozici žen zaměřen, ale já vlastně nejsem feministka a nemám ráda, když jsou vypsané kvóty a limity, kolik má být vyučujících a z toho tolik žen, docentů a z toho žen. Pak dochází k naprosto absurdním situacím, kdy jsme pro obhajobu doktorské práce pod dvojím vedením ve Francii potřebovali 50 % žen, 50 % profesorů a celá komise měla být pětičlenná. Jak to tam vecpat, aby tam bylo také dost odborníků?

Samozřejmě ženy s naší úrovní vzdělání a pracovní pozicí mají kvůli dětem maličko zpoždění, ale na druhou stranu bych neměnila a pokud bych měla volit mezi kariérou a dětmi, tak zvolím děti. Nikdy jsem neměla pocit, že bych byla diskriminovaná proto, že jsem žena. Zároveň jsem přesvědčená, že pro některé práce jsou vhodnější muži a pro jiné ženy. Jsme jiný živočišný druh s jinými schopnostmi a každý by měl dělat to, pro co má schopnosti, co ho baví a je jedno, jestli je to muž, žena nebo jiné z 52 variant pohlaví o kterých se mluví.

Jste předsedkyní pedagogického výboru Akademického senátu VŠCHT, který je v současné době vyhlášený superdlouhými jednáními. Kolik času Vám práce v senátu bere?

Bere ho hodně, vůbec jsem nečekala, že je to tak obsáhlé, ale na druhou stranu mě to baví. Myslím, že se role senátu trochu posouvá a musíme velmi pečlivě hlídat, aby si senát udržel správnou hranici mezi tím dávat návrhy a podněty a na druhou stranu tlačit vedení školy, aby to udělali podle nás. Hranice je hrozně tenká a senát by měl, kromě svých povinností, především zprostředkovávat názory, přání a požadavky zaměstnanců a studentů směrem k vedení školy. Snažím se v senátu nevystupovat jen za sebe, ale za kolegy, kteří mě zvolili a od kterých se i snažím sbírat jejich názory na určitá témata. Nevím, jestli se mi to tedy daří.

Jaká agenda teď prošla pedagogickým výborem?

Teď jsme řešili anketu pro pedagogy o distanční výuce, kterou nyní budeme vyhodnocovat. Ale už nyní z výsledků víme, že většině pedagogů distanční výuka nevyhovuje, především proto, že nemáme od studentů zpětnou reakci. Také jsme zapojeni do nového CRP, který se zabývá etikou a autorskými právy a chtěli bychom zprostředkovat názory akademiků do tohoto projektu. Chtěla bych, abychom přispěli ke vzniku jasně a srozumitelně napsaných pravidel pro pedagogy a studenty, například o použití obrázků, zda a jak je použít, jak je zdrojovat atd. Řešení projektu je na Centru informačních služeb, ale my bychom jim rádi zprostředkovali reálné problémy akademiků a studentů s autorským právem a s otázkami etiky studia. A mou motivací pro vstup do pedagogického výboru bylo i to, že bych chtěla zpřístupnit e-learning alespoň uvnitř školy pro všechny. Aby se všichni mohli podívat na jakoukoliv přednášku. Samozřejmě nejde otevřít vše z nejrůznějších důvodů. Ale byla bych ráda, aby primárně bylo nastaveno otevření všem a kdo má důvod, tak by měl možnost si kurz zavřít. Také se zabýváme například postavením zahraničních studentů na VŠCHT. Velmi oceňuji, že pan docent Jahoda, prorektor pro pedagogiku, se pravidelně a snad i rád, účastní jednání pedagogického výboru, můžeme tam hned své nápady konzultovat a někdy i bez zbytečných průtahů uvést do praxe.

Spolu s vědeckým výborem řešíme postavení doktorandů, pedagogickou zátěž, jejich hodnocení. Ale je to přesně ten tenký led ve vstupování do kompetencí někoho jiného, nesmíme „lézt do zelí“ prorektorovi a proděkanům.

Připravila jste poster o vakcínách, který na sociálních sítích vzbudil velký a pozitivní ohlas. Co Vás k tomu vedlo?

Ke mně podobné věci chodí náhodně. Vůbec to není můj obor! Přišla za mnou jako za tajemnicí kolegyně, jestli může vyvěsit obrázek, který našla na internetu. Bylo mi líto, že je jen černobílý a sem tam byly překlepy, a tak jsem kontaktovala pána, který poster vyvěsil, zda by s tím souhlasil. Ten mi řekl, že ano, ale že využití obrázků není zcela legální, a tak jsem začala poster překreslovat, a nakonec jsme s kolegyněmi z imunologie přepsaly i text. Vznikl z toho pak vlastně úplně jiný materiál, na který jsem měla moc hezké odezvy. Jen jsme to měly udělat asi o 2 měsíce dříve.

Jaký je Váš názor na očkování?

Nejsem v této oblasti odborník, vakcinolog, ale jde o to, aby byla chráněna riziková skupina. Lidé, kteří nejsou v rizikové skupině, by se očkovat měli, aby byli chráněni ti, kteří se očkovat nemohou. Bohužel mají v tomto média strašnou sílu a všechny hlouposti a překroucené vědecké výsledky, které se člověk dočte zasely semínko pochybností a ve svém okolí mimo školu se často setkávám s názorem, že se lidé očkovat nenechají. Například proto, že jim očkování změní „to“ DNA…