Petr Baldrian: Mladí vědci jsou naše budoucnost
- Foto: Grantová agentura České republiky (GA ČR): doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.
- Video: Akademie věd České republiky: Akademická prémie 2017 – Medailonek doc. Petra Baldriana
Na otázky portálu Vědavýzkum.cz odpovídal Petr Baldrian, nový předseda GA ČR.
V jaké kondici jako nový předseda přebíráte Grantovou agenturu ČR a co aktuálně vidíte jako její největší slabiny či problémy, na které se chcete zaměřit?
Jsem přesvědčen, že Grantová agentura ČR je ve velmi stabilní kondici. Velká část předsednictva už spolupracuje dlouhou dobu a daří se nám proto držet strategický směr, který jsme si zvolili. Domnívám se například, že struktura grantových soutěží je hotová tak, jak jsme si představovali.
Na druhou stranu jsme samozřejmě konfrontováni s novými problémy, jako je koronavirová pandemie. Proto v tomto směru finišujeme přípravy poslední plánované soutěže, která by měla být zaměřená na orientovaný základní výzkum. Jejím smyslem má být podpora projektů zaměřených na pružné řešení aktuálních problémů podle potřeb české společnosti.
Další oblast, ve které bychom se chtěli dále rozvíjet, je reflexe mezinárodních trendů, jako je například rovnost příležitostí nebo téma otevřené vědy. Předpokládám, že to jsou oblasti, na kterých budeme v dalších letech pracovat. Chceme dále také aktivně rozvíjet programy mezinárodní spolupráce.
Grantová agentura do budoucna tedy nějaké výraznější změny ve svých grantových programech neplánuje?
Aktuálně jsme spokojeni s programovou strukturou tak, jak je nastavená. Máme programy „excelence“, jako například projekty EXPRO, se kterými podle reakcí, jež dostáváme z vědecké komunity, také panuje spokojenost. A i naše největší soutěž o takzvané „standardní“ granty vlastně podporuje excelentní výzkum, protože je každý rok podpořeno sotva 16–20 % podaných projektů. Naše programy tak tvoří nadstavbu pro ty nejúspěšnější týmy v republice, kterým nestačí institucionální financování.
Letos jsme zkompletovali soubor grantových soutěží pro začínající vědce. Talentovaní mladí vědci, kteří se chtějí osamostatnit, k tomu mají příležitost v programech Junior Star. Letos jsme tyto soutěže doplnili o projekty na podporu mobility. Ty jsou zaměřeny na to, aby přivedly do České republiky zajímavé vědce ze zahraničí, kteří mají krátce po doktorátu – typicky to mohou být původem Češi, kteří se po postdoktorském pobytu v zahraničí chtějí vrátit zpět do České republiky. Zároveň ale nabízíme zajímavou příležitost i vědcům, kteří po doktorátu v České republice mohou na dva roky vyjet na prestižní zahraničí pracoviště a se získaným know-how se vrátit zpět do České republiky. Když už jsem u těch mladých vědců, měl bych zmínit, že řada mladých vědců žádá o podporu i ve standardní grantové soutěži a bývají v ní velmi úspěšní.
O juniorních programech se někdy říká, že je obtížnější v nich získat projektovou podporu, než je tomu u standardního grantové programu GA ČR. Je tomu tak? A pokud ano, tak proč?
Je tomu tak u projektů Junior Star. Je to samozřejmě dáno specifickou finanční alokací jednotlivých programů – na standardní granty je jednoduše více peněz. Finanční zdroje na soutěž Junior Star jsou na takové výši, aby podpoření vědci tvořili skutečně absolutní špičku české vědy. Dalším faktorem je ale i to, že se odmítáme pasovat do role arbitra, který bude rozhodovat o tom, kdo si na českých vědeckých institucích bude zakládat vlastní výzkumné skupiny. Naše standardy jsou stále stejné. Lidé, kteří obdrží podporu Grantové agentury ČR, jsou průřezově nejlepší v oborech, kterými se česká věda zabývá. Naší podporou zároveň signalizujeme jejich domácím institucím, aby jim v tomto smyslu poskytly dostatečné zázemí.
Jinými slovy, přestože se při pohledu na procentuální úspěšnost zdá, že podporu pro projekty v programu Junior Star je těžší získat, je to také dáno povahou základny, z níž projekty vybíráme. Kvalita projektů je v těchto programech totiž velmi různorodá. My ale garantujeme, že těch 5–10 %, které vybíráme, je zaručeně excelentních a má smysl do nich investovat. Jsme si ale vědomi toho, že musíme stále komunikovat s mladými vědci, aby pochopili cíle našich grantových soutěží a možnosti, které jim poskytují.
V jakém smyslu?
Víme o tom, že ne všichni mladí vědci ví o programech, které pro ně nabízíme. To vidíme i na účasti. Řada mladých vědců, kteří například žádají o podporu v programu Junior Star, už svůj projekt nepodají do standardní soutěže, protože si myslí, že pro ně není určená. Tak to samozřejmě ale není – o standardní projekt může žádat kdokoli. Proto věříme, že naše komunikace se v tomto ohledu musí zlepšit.
Z části to vzniklo proto, že jsme v minulých letech zaváděli celou řadu nových soutěží, se kterými se vědecká veřejnost ještě seznamuje. Nyní už ale máme schéma podpory mladých kompletní. Primárně se jedná o programy na podporu mezinárodní mobility, podporu vzniku nových vědeckých skupin, ale také podporu začlenění vznikajících vědeckých skupin do institucionálního fungování na jednotlivých výzkumných pracovištích. Věříme totiž, že jsou to právě mladí lidé, kteří jsou budoucností české vědy. Výzkum nefinancujeme proto, abychom měli za pět let kvalitní publikace, ale proto, aby v horizontu deseti nebo dvaceti let Česká republika držela krok s těmi nejvyspělejšími zeměmi. Jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je podpořit mladé vědce.
Ve vědě musí být rovné příležitosti
Dostáváme se k obecnější otázce na funkci Grantové agentury v systému české vědy. Jakou roli by podle vás měla v tomto smyslu zastávat? Jaký má vliv na to, kam se česká věda bude vyvíjet?
My samozřejmě plníme hned několik zadání. První z nich je podpora excelence, o níž jsme mluvili. To primárně znamená, abychom vědcům nabízeli příležitost k nezávislému posouzení jejich nápadů, a ty – u nichž se prokáže, že jsou vynikající – pak získaly podporu. To je absolutní základ toho, jak všechny grantové agentury fungují. Naše pole je pochopitelně základní výzkum, který ale představuje jen určitý výsek z celého souhrnu výzkumných činností, které se na našem území dělají. V konkrétních číslech je to přibližně 12 % všech prostředků na vědu, které prostřednictvím naší agentury vědcům rozdělujeme.
Zároveň máme i další úkoly. Jedna z úloh, o kterou se musíme zasazovat, je to, aby všichni měli ve vědě skutečně rovné příležitosti. To znamená tlačit i na předkladatele projektů i na jejich domovské instituce, aby dohlíželi na to, že se ve výzkumu nebude diskriminovat na základě pohlaví nebo nějakých dalších atributů či kritérií. Druhým tématem, které pro nás představuje velkou výzvu, je, aby společnost od vědy dostávala to, co do ní vkládá. Otázka otevřené vědy je tedy jednou z klíčových otázek, ve kterých se chceme angažovat i na úrovni národního výzkumného ekosystému.
Jinými slovy ze strany Grantové agentury existuje silná podpora principů otevřené vědy v českém výzkumu?
Určitě. Zároveň bych ale zdůraznil rozdíl mezi pojmem otevřená věda, jako „open science“, a termínem otevřený přístup k publikacím, tedy „open access“. Otevřený způsob publikování má řadu specifik. Pokud bychom na něm striktně jako grantová agentura trvali, poměrně zásadním způsobem bychom omezovali svobodu badatelů v tom, kde budou výsledky svého výzkumu publikovat. Toho se chceme vyvarovat.
Ale otevřená věda, správný data management, FAIR data, to jsou trendy, které chceme podporovat. Vidíme to i na evropské úrovni, kde začíná být jasné, že otázka otevřeného publikování se stává spíše minoritní stránkou celého problému. Férovost ve výzkumu osobně chápu i tak, že když daňový poplatník prostřednictvím veřejných peněz za vědu zaplatí, má právo také vidět, za co byly tyto prostředku utraceny a tato podpora má zajistit zpřístupnění dat pro využití dalšími vědci. Dostupnost dat je tedy zcela zásadní otázka.
Řada zahraničních agentur se k otevřenému publikování staví velmi pozitivně. Připomeňme například Coalition S a její Plán S. Jaká je v této oblasti pozice GA ČR?
V tomhle směru se držíme spíše s konzervativní menšinou grantových agentur v Evropě. Coalition S sice skutečně zahrnuje mnoho grantových agentur, je tu ale spousta těch, které do ní nevstoupili. My k jejímu Plánu S máme poměrně rezervovaný postoj. Skutečně se domníváme, že kdybychom striktně vyžadovali otevřený způsob publikování, tak to povede k tlaku na volbu specifického typu vědeckých časopisů. Podle nás by to měl být vědec, který určí, v jakém časopisu bude nejlépe publikovat výsledky svého výzkumu.
Na druhou stranu samozřejmě podporujeme, aby vědci – pokud mohou – volili otevřené varianty vědeckého publikování. Proto jsou také finanční prostředky na „open access“ uznatelné v nákladové části výdajů v grantu. Musíme ale také otevřeně přiznat, že pokud bychom „open access“ zavedli jako povinnost, velmi významně to zvýší finanční náklady projektů. To by potenciálně mohlo vést až ke snížení počtu podpořených vědeckých projektů.
My se domníváme podobně jako například dánská grantová agentura, že dosavadní podpora otevřeného způsobu publikování je zcela dostatečná. I na úrovni evropských politik skutečně pozoruji, že se od tohoto striktního vyžadování „open access“ publikování odstupuje a větší důraz se začíná klást na komplexnější otázku otevřené vědy. Mohu tedy čtenáře ubezpečit, že se rozhodně nechystáme na povinnou implementaci otevřeného publikování v našich programech.
Jaké jsou vaše plány a představy v čele Grantové agentury?
Můj mandát nebude převratně dlouhý vzhledem k tomu, že v předsednictvu Grantové agentury jsem již ve druhém funkčním období. Tři roky tak pochopitelně nejsou doba, za kterou by bylo možné implementovat nějaké drastické změny. Díky tomu, že ale v předsednictvu GA ČR působím již pět let, mohu úspěšně navázat na práci předchozích předsedů. Jakožto předsednictvo jsme totiž přesvědčeni, že velkou devízou Grantové agentury je především její stabilita a předvídatelnost. Vývoj Grantové agentury by proto měl být spíše evoluční.
Je tu ale jedna výjimka. Pandemie Covid-19 nám ukázala, že nám chybí soutěž pro orientovaný základní výzkum, o níž jsem již mluvil na začátku. Připravujeme proto nyní programový nástroj, který nám umožní pružně a rychle reagovat na aktuální potřebu české společnosti. Zároveň bych však chtěl zdůraznit, že se vždy bude jednat o podporu základního výzkumu, jak je ostatně naší základní úlohou. Nemusí to přitom příště být další pandemie – máme na mysli ale takové výzvy, kterými mohou být například klimatické změny nebo nutnost zavedení nových technologií. Připravujeme mechanismus, kterým může i základní výzkum přispět k řešení aktuálních společenských výzev a problémů.
Otázka orientovaného základního výzkumu vyvolává i vzhledem ke kontroverzním krokům bývalého ředitele ERC Maura Ferarriho v roce 2020 mnohé debaty. Jak se stavíte k problému toho, jestli má být základní výzkum řízen pouze excelencí či zdali je vhodné určovat výzkumná zaměření „shora“?
Naprosto tyto debaty chápu a rozumím i obavám z přílišného řízení základního výzkumu. Ten ze své podstaty vyžaduje svobodu. Na druhou stranu my nejsme ERC. GA ČR reprezentuje vůli české vědecké komunity a plní zadání, které dostává od české společnosti prostřednictvím RVVI. My se tak snažíme budovat především lokální vědeckou komunitu a pracovat s prostředky, které jsou dostupné na lokální národní úrovni.
U ERC, která se dlouhodobě soustředí pouze na ten nejlepší výzkum v Evropě, naprosto chápu její striktní zaměření na „blue sky research“. Lze ale uvést i jiný velmi úspěšný příklad – německá grantová agentura DFG podporuje konkrétně zaměřené programy s tématy, jako je například „biodiversity exploratories“. V něm financuje dlouhodobé získávání dat o krajině a vlivu člověka na ni v kontextu klimatické změny. To je typická grantová soutěž, která je v základním výzkumu zaměřena na konkrétní téma. Jejím důsledkem je, že Německo získává zcela unikátní dataset historie krajiny v kontextu lidského hospodaření, který žádná jiná evropská země nemá a který mu umožní lépe s ekosystémy hospodařit.
Nám nejde o to, abychom sami stanovovali témata pro výzkum v ČR, která by výzkumníci měli nebo neměli zkoumat. Naším cílem je, abychom byli schopni pružně reagovat na to, když se vyskytne zásadní, akutní společenská potřeba. Čistě pro informaci čtenářů – podle plánů, které projednala a schválila vláda, se na programy, o kterých tady hovoříme, plánuje alokovat 20 milionů korun. Celý rozpočet Grantové agentury ČR přitom tvoří více než čtyři miliardy korun.
Zmínil jste také další plány v oblasti programů mezinárodní spolupráce. Co v tomto směru plánujete?
Pokračování internacionalizace je skutečně naším dalším cílem. Aktuálně máme navázanou již celou řadu významných spoluprací, ale množství pro vědu zásadních států nám stále ještě chybí. Rádi bychom tedy pokračovali v rozvoji bilaterálních projektů, ve kterých vidíme velký smysl, a po Spojených státech, s nimiž jsme začali spolupracovat loni, chceme do našeho portfolia partnerů přidat další vědecky silné země, jako je Švédsko, Norsko, Izrael nebo Kanada.
Je samozřejmě pravda, že obecně je těchto projektů méně než projektů standardního typu. Zdá se mi to zcela pochopitelné. Z mé vlastní zkušenosti vědce vím, že u některých projektů jednoduše potřebujete spolupracovat se zahraničními partnery, na jiných se vám bude lépe pracovat samostatně. Nicméně česká věda stále trpí inbreedingem a i tento typ projektů je střípkem do mozaiky, která pomáhá českou vědu internacionalizovat a více otvírat světu, ale také zvyšovat čerpání komunitárních fondů v oblasti vědy, například v rámci programu Horizon. Počet mezinárodních projektů podpořených GA ČR dlouhodobě roste, což je určitě dobrý signál internacionalizace české vědy
V souvislosti s ekonomickými dopady koronavirové pandemie panují obavy, že se případné škrty nevyhnou ani vědě. Předpokládáte výraznější omezení financování základního výzkumu?
Znovu v tomto smyslu zopakuji termín stabilita. To je naše klíčové heslo, kterého se chceme držet. Jsem přesvědčen, že dlouhodobá stabilita našeho systému soutěží je dostatečná a předvídatelná, a doufám, že se nám podaří ji zachovat i do dalších let. Alokace prostředků na naše programy sice v posledních letech rostly, šlo ale především o prostředky na zcela nový typ soutěží. Naším hlavním cílem je to, aby se nám podařilo rozpočet na základní výzkum stabilizovat a v ideálním případě se zasadit o postupný růst tak, aby alespoň dorovnával růst HDP nebo inflaci. Pokud náš rozpočet zůstane stejný – jako je tomu aktuálně ve výhledu na další tři roky – lze samozřejmě očekávat, že kvůli inflaci budeme financovat každý rok méně a méně projektů.
S poměrně výrazným nedostatkem financí se potýká i Grantová agentura ČR jako samostatná organizace. I přes naše opakované žádosti se nám už několik let nepodařilo zvýšit rozpočet naší kanceláře a podíl institucionálních prostředků na fungování celé agentury je velice nízký ve srovnání s ostatními českými i zahraničními poskytovateli. Pokud bychom chtěli udělat kvalitativní krok kupředu a vydat se například cestou rakouských, švédských nebo německých agentur a k výběru projektů sestavovat panely složené výhradně ze zahraničních odborníků, kteří budou českou vědu posuzovat nezávisle, potřebovali bychom výrazně větší prostředky na financování hodnotícího procesu. Bohužel víme, že se současnými prostředky, která máme k dispozici, je taková vize zatím nerealizovatelná, a využití zahraničních panelů jsme proto bohužel schopni využít pouze u soutěží EXPRO a Junior Star.
Petr Baldrian
Vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je vedoucím Laboratoře environmentální mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a přednáší na Univerzitě Karlově v Praze.
Grantová agentura České republiky (GA ČR): doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.
Je autorem 11 kapitol v knihách, více než 200 článků v impaktovaných časopisech s více než 15 000 citacemi. Jeho výzkum byl oceněn například Akademickou prémií Akademie věd ČR (2017) a Cenou Učené společnosti České republiky (2021). Petr Baldrian je editorem časopisů ISME Journal, Microbiome, FEMS Microbiology Ecology a Fungal Ecology.
Petr Baldrian je členem předsednictva Grantové agentury ČR od ledna 2017, od listopadu 2021 je jejím předsedou.