Pixabay/Franz W: V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly ze zbytků pesticidů
Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v České republice pesticidy. Ty se do vody dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, u níž se ale výskyt těchto látek donedávna systematicky nesledoval. Odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) na Přírodovědecké fakultě MU přitom zjistili, že ve většině orných půd se rezidua pesticidů nalézají, a to dokonce jako koktejly několika látek současně.
Zkoumali vzorky ze 75 lokalit v celé České republice a kolem 60 pesticidů. Zjistili, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo dokonce pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jaké jsou stanovené limity.
„Alarmující byly časté nálezy degradačních produktů simazinu a atrazinu, dvou herbicidů zakázaných přes deset let. Prokázali jsme, že simazin se do půdy v posledních letech dostává proto, že je povolen jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu. Tříprocentní povolená nečistota v terbutylazinu znamená až desetkrát vyšší vstup simazinu do půdy než před jeho zákazem v roce 2005,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.
Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Jakub Hofman z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) MU.
Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu atrazinu, a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci v životním prostředí. Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených k potlačování houbových chorob plodin.
„Výsledky průzkumu ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky těchto látek v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi, jako je malá rozpustnost či dlouhý poločas života, což je doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“uvedl Hofman.
Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně. S ohledem na šetrnější hospodaření by se pak podle výsledků měla také upravovat pravidla pro aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay/Franz W: V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly ze zbytků pesticidů
Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v České republice pesticidy. Ty se do vody dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, u níž se ale výskyt těchto látek donedávna systematicky nesledoval. Odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) na Přírodovědecké fakultě MU přitom zjistili, že ve většině orných půd se rezidua pesticidů nalézají, a to dokonce jako koktejly několika látek současně.
Zkoumali vzorky ze 75 lokalit v celé České republice a kolem 60 pesticidů. Zjistili, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo dokonce pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jaké jsou stanovené limity.
„Alarmující byly časté nálezy degradačních produktů simazinu a atrazinu, dvou herbicidů zakázaných přes deset let. Prokázali jsme, že simazin se do půdy v posledních letech dostává proto, že je povolen jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu. Tříprocentní povolená nečistota v terbutylazinu znamená až desetkrát vyšší vstup simazinu do půdy než před jeho zákazem v roce 2005,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.
Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Jakub Hofman z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) MU.
Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu atrazinu, a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci v životním prostředí. Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených k potlačování houbových chorob plodin.
„Výsledky průzkumu ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky těchto látek v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi, jako je malá rozpustnost či dlouhý poločas života, což je doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“uvedl Hofman.
Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně. S ohledem na šetrnější hospodaření by se pak podle výsledků měla také upravovat pravidla pro aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay/Franz W: V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly ze zbytků pesticidů
Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v České republice pesticidy. Ty se do vody dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, u níž se ale výskyt těchto látek donedávna systematicky nesledoval. Odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) na Přírodovědecké fakultě MU přitom zjistili, že ve většině orných půd se rezidua pesticidů nalézají, a to dokonce jako koktejly několika látek současně.
Zkoumali vzorky ze 75 lokalit v celé České republice a kolem 60 pesticidů. Zjistili, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo dokonce pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jaké jsou stanovené limity.
„Alarmující byly časté nálezy degradačních produktů simazinu a atrazinu, dvou herbicidů zakázaných přes deset let. Prokázali jsme, že simazin se do půdy v posledních letech dostává proto, že je povolen jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu. Tříprocentní povolená nečistota v terbutylazinu znamená až desetkrát vyšší vstup simazinu do půdy než před jeho zákazem v roce 2005,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.
Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Jakub Hofman z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) MU.
Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu atrazinu, a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci v životním prostředí. Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených k potlačování houbových chorob plodin.
„Výsledky průzkumu ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky těchto látek v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi, jako je malá rozpustnost či dlouhý poločas života, což je doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“uvedl Hofman.
Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně. S ohledem na šetrnější hospodaření by se pak podle výsledků měla také upravovat pravidla pro aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay/Franz W: V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly ze zbytků pesticidů
Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v České republice pesticidy. Ty se do vody dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, u níž se ale výskyt těchto látek donedávna systematicky nesledoval. Odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) na Přírodovědecké fakultě MU přitom zjistili, že ve většině orných půd se rezidua pesticidů nalézají, a to dokonce jako koktejly několika látek současně.
Zkoumali vzorky ze 75 lokalit v celé České republice a kolem 60 pesticidů. Zjistili, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo dokonce pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jaké jsou stanovené limity.
„Alarmující byly časté nálezy degradačních produktů simazinu a atrazinu, dvou herbicidů zakázaných přes deset let. Prokázali jsme, že simazin se do půdy v posledních letech dostává proto, že je povolen jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu. Tříprocentní povolená nečistota v terbutylazinu znamená až desetkrát vyšší vstup simazinu do půdy než před jeho zákazem v roce 2005,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.
Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Jakub Hofman z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) MU.
Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu atrazinu, a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci v životním prostředí. Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených k potlačování houbových chorob plodin.
„Výsledky průzkumu ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky těchto látek v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi, jako je malá rozpustnost či dlouhý poločas života, což je doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“uvedl Hofman.
Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně. S ohledem na šetrnější hospodaření by se pak podle výsledků měla také upravovat pravidla pro aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
