Počátky a historie Československé kapalinové chromatografie
ČSHS/Počátky a historie Československé kapalinové chromatografie: Karel Šlajz měří svoji diplomovu práci na dráťáku (drátový transportní detektor), rok 1973.
Dostáváte do ruky druhý díl knižní edice, která si vzala za úkol popsat skrze vyprávění pamětníků vývoj instrumentálních metod analytické chemie v bývalém Československu. Po prvním díle zaměřeném na hmotnostní spektrometrii následuje nyní kapalinová chromatografie. Pořadí v naší edici je tedy opačné, než v experimentálním uspořádání LC-MS, které dnes představuje dominantní analytickou techniku pro celou řadu aplikací. Považujte to prosím z naší strany za jemný „cimrmanovský vtip“.
Chromatografie je jako v medicíně antibiotika
Jaroslav Franc
První chromatografické experimenty prováděl Cvět jen pár let před tím, než Thomson a Aston vypracovali metodu hmotnostní spektrometrie. Další vývoj byl ale už časově poměrně odlišný. Zatímco na instrumentaci náročná a nákladná vakuová technika hmotnostní spektrometrie se v prvních letech rozvíjela pomalu a na oddělených specializovaných pracovištích, což platí jak pro svět, tak i pro Československo, chromatografické metody se postupně staly standardním vybavením chemických laboratoří. Hmotnostní spektrometrie se až teprve nyní stává součástí běžných laboratoří a až v současné generaci se setkáváme s kompaktními hmotnostními spektrometry na obyčejných laboratorních stolech, na kterých pracují specialisté z jiných oborů, než je sama hmotnostní spektrometrie. V (nejen) kapalinové chromatografii nastala podobná situace mnohem dříve, což je dobře vidět i na vzpomínkách třinácti pamětníků zahrnutých v této publikaci. Oproti prvnímu dílu jsou pamětníci kapalinové chromatografie více rozeseti po větším počtu odlišných pracovišť a jejich aplikační působení je pestřejší. Také v této knize máme možnost ochutnat z dobové atmosféry laboratoří, kdy badatelé pracovali mnohdy na přístrojíchvyrobených ve vlastních dílnách, anebo ve Vývojových dílnách ČSAV. Může to být právě tato skutečnost, která činila dobu pionýrskou, a o to vzácnější jsou tyto vzpomínky v dnešní době, kdy prakticky všechna přístrojová technika je komerčně dostupná a bádání se posunulo více do oblastí aplikací.
Více než v prvním díle se vzpomíná na dobové problémy politické, společenské vztahy a dokonce i na českou a slovenskou národnostní otázku. To je ale pochopitelné. Vědecký pracovník nepůsobí ve vakuu či uzavřený v koloně (ani tehdy když s vakuem a kolonou pracuje) a okolní prostředí je nedílnou součástí vzpomínek na vědecký vývoj v kapalinové chromatografii.
Byl to T.S. Elliot, který pravil „Sometimes things become possible if we want them bad enough” a na životě pamětníků v této knize je vidět, že v souladu s tímto citátem dokázali i přes nezanedbatelné okolní obtíže vydobýt ve svém poli působení značný pokrok. Za to jim patří velký dík a zaslouží si, abychom se do jejich vzpomínkového vyprávění ponořili s velkou a ničím nerušenou pozorností.
Příjemné čtení.
Jaroslav Pól (ThermoFisher Scientific, Praha)
Michael Volný (MassInsight, San Diego)
Obsah seriálu o počátcích a historii Československé kapalinové chromatografie
Díl 1. DUŠAN BEREK
Díl 2. MIROSLAV FLIEGER
Díl 3. JAROSLAV FRANC
Díl 4. VÁCLAV INEMAN
Díl 5. PAVEL JANDERA
Díl 6. JOZEF LEHOTAY
Díl 7. MIREK MACKA
Díl 8. MILAN MINÁRIK
Díl 9. MILAN POPL
Díl 10. ZBYNĚK PLZÁK
Díl 11. KAREL ŠLAIS
Díl 12. FRANTIŠEK ŠVEC
Díl 13. STANISLAV VOZKA
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce České společnosti pro hmotnostní spektrometrii, české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific a firmy Pragolab. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific a Pragolab.
ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, firma Pragolab.
