KATEDRA ANALYTICKÉ CHEMIE (KAlCh) - 50 let vysokého školství v Pardubicích

Katedra analytické chemiejako jedna z prvních založených kateder vysoké školy v Pardubicích slaví v letošním roce rovněž své padesátiny.

U zrodu katedry stál vědec světového jména - prof. Ing. Miroslav Jureček, DrSc., který přišel na katedru z Výzkumného ústavu organických syntéz v Rybitví, kde vedl organicko-analytickou laboratoř. Jeho blízkým spolupracovníkem na tomto pracovišti byl i prof.Ing. Miroslav Večeřa, DrSc., který později rovněž přišel na naši vysokou školu a stal se vedoucím katedry organické chemie.

Prof. Jureček byl skutečným zakladatelem organické analýzy, a to nejen u nás, ale i v Evropě. Vydal tři svazky stejného názvu, přičemž na tom prvním začal pracovat již za války ve výzkumném ústavu. Zbývající samostatné dva svazky vyšly v nakladatelství Československé akademie věd v roce 1955 a 1957. Zatímco první díl se zabýval převážně určováním matečné látky, to znamená její identifikací, zahrnující jak skupinové a klasifikační reakce, tak i přípravy derivátů, druhý díl byl výhradně zaměřen na elementární analýzu a na stanovení funkčních skupin. Ve své době to bylo skutečně ojedinělé dílo světového významu, poněvadž čítalo dohromady přes tisíc stran. Prof. Jureček patřil mezi vědce a pedagogy světového významu, byl velkým humanistou a demokratem, který položil základ katedře analytické chemie a který se proslavil přede-vším tím, že založil zcela nový obor analytické chemie, zaměřenýna analýzu organických látek.

Prof. Jureček se narodil v rodině vojenského lékaře a v době rakousko-uherské monarchie procestoval s ní prakticky celé mocnářství. Ještě před druhou světovou válkou pracoval ve vojenském výzkumném ústavu a tam vypracoval spolehlivou metodiku na identifikaci i stopových koncentrací yperitu, která byla nakonec i předmětem jeho doktorské disertace. Na naší vysoké škole nejprve přednášel celou analytickou chemii, jak kvantitativní, tak i kvalitativní, a posléze založil vlastní analytickou specializaci, zaměřenou převážně na analýzu organických látek. Ve vědecké práci pokračovalv úzké návaznosti na dřívější studie, týkající se elementární analýzy, především na novém katalyzátoru pro elementární analýzu – oxidu kobalnato kobaltitém, a posléze i na metodách strukturně analytických a identifikačních. V této době dokončoval svoji diplomovou práci jeho budoucí nástupce (prof. Ing.) Jaroslav Churáček, (DrSc.) který dostal za úkol vypracovat metodiku na stanovení vyšších alkylů na benzenovém a cyklohexanovém jádře. Během jednoho roku se jim podařilo za pomocí papírové chromatografie identifikovat všechny alkyly až do C18. Zajímavé na tom bylo to, že alkyl vázaný na benzenovém jádře dával kyselinu o uhlík chudší, zatímco alkyl vázaný na cyklohexanovém skeletu dával kyselinu o uhlík bohatší. Podařilo se jim určit i mechanizmus této reakce. V průběhu let předal prof. Jureček přednášky ze základní analytické chemie svým mladším spolupracovníkům a ponechal si pouze přednášky ve specializaci. Prof. Jureček se zúčastnil mnoha mezinárodních sympoziía konferencí, kde přednášel o svých posledních výzkumech. Své přednášky ukončil v roce 1977 a předal je svému následovníku prof. Churáčkovi, který se ujal vedení katedry v roce 1971.

Prof. Churáček měl to štěstí, že nastoupil prakticky do „rozjetého vlaku“, neboť v roce 1956 již byla katedra analytické chemie natolik konsolidována, že začala produkovat několik prací ročně, uve-řejňovaných převážně v zahraničních časopisech, jakými byly Microchimica acta, Zeitschrift fűr Analytische Chemie, Fette-Scifena další. Prof. Churáček nastoupil na univerzitu s úvazkem 31 hodin týdně a tehdy pana prof. Jurečka přesvědčoval o tom, že chromatografie je schopna rozdělit směsi látek a následně je pak i identifikovat, nedůvěřivě se na něj podíval a pak pravil: „Když tu chromatografii tak propagujete, předveďte mně ten klasický Cvetův experiment s listovými barvivy“. Byl právě podzim, listí v parku nabíralo ten správný podzimní odstín, a tak prof. Churáček natrhal několik pestře zbarvených listů a po jejich extrakci se snažil listová barviva rozdělit. I k jeho překvapení se mu to během jednoho dne podařilo. Kromě dvou pásů chlorofylu se objevil i velmi intenzivní červený pás. Když prof. Jureček spatřil tento červený pás, oči se mu rozzářily a řekl, že pověřuje prof. Churáčka přípravou samostatného předmětu chromatografie. Pardubická škola tak byla vůbec první v republice, kde byly zahájeny v roce 1959 samostatné přednášky z tohoto dnes velmi významného oboru. Teprve o 6 až 8 roků později se postupně dostával předmět chromatografie do osnov dalších vysokých škol. O několik let později napsal prof. Churáček vůbec prvá skripta z chromatografie u nás. Na základě výsledků publikovaných v zahraničních časopisech dostal v roce 1964 pozvánku, aby se svými výsledky seznámil účastníky „Erst Welt Fett“ kongresu, který sekonal v Hamburku. Tato jeho cesta, která se nakonec uskutečnila, přes téměř nepřekonatelné administrativní a politické problémy, měla i své dozvuky. Až do roku 1968 nemohl vycestovat na západ, i když dostával každým rokem několik pozvánek. Prof. Churáček s téměř dvěma sty publikacemi a přednáškami na zahraničních i domácích konferencích se řadí k významným vědeckým pracovníkům naší univerzity, což lze ještě podtrhnout sedmnácti monografiemi z poloviny vyšlými v zahraničí.

Univerzita Pardubice/L. Vojtěchovský: současní doktorandi Ing. Kateřina Kurečková a Ing. Aleš Eisner

Koncem 70. let začala zcela nová kapitola, která omladila starší členy katedry. Na studijní pobyt byli přijati čerství absolventi, kterými byli současný vedoucí katedry prof. Ing. Karel Vytřas, DrSc. a prof. Ing. Pavel Jandera, DrSc. Prof. Churáček v tomto roce získal jako svého nejbližšího spolupracovníka právě Ing. Janderu a spolu s ním nastartovali, opět jako první v naší republice, novou kapitolu, týkající se HPLC (vysokoúčinné kapalinové chromatografie). Tento jeho pozdější aspirant se vypracoval na jednoho z předních světových specialistů na HPLC. S ním započaly práce v oblasti gradientové chromatografie, které vyústily v desítky publikací, uveřejněných v časopise Journal of Chromatography v Amsterodamu v nakladatelství Elsevier. Na jednom ze sympozií, konaném v Amsterodamu, tehdejší redaktorka tohoto nakladatelství, požádala prof. Churáčka, zda-li by byli ochotni napsat monografii na toto téma. Většina práce potom spočívala na prof. Janderovi, který se této záležitosti plně ujal a kniha Gradient Elution in Luquid Column Chromatography-theory and practice v roce 1985 vyšla. Touto knihou proniklo do povědomí široké naší i světové veřejnosti, že nynější Univerzita Pardubice zaujímá přední místo v této chromatografické disciplíně ve světě. Za zmínku stojí i to, že s prof. Janderou vydal prof. Churáček i vůbec první česky psanou knížku o vysokoúčinné kapalinové chromatografii, která vyšla v SNTL v roce 1984.

Naše popularita ve světě a dobré známosti na špičkových pracovištích umožnily vyslat Ing. Janderu na dvě významná pracoviště. Nejprve na univerzitu do Saarbrűckenu k prof. Halasovi a poté do Paříže k prof. Guiochonovi. Oba studijní pobyty prof. Jandera plně využil a po příchodu prof. Guiochona do USA navázal v rámci CS-USA grantu s prof. Guiochonem užší kontakty, které pokračují i v současné době.

Přišel rok 1989, a od té doby se podstatně změnilo působení prof. Churáčka na škole. V roce 1992 byl zvolen do Akademického senátu a později se stal i jeho místopředsedou. V té době byl vyslán za naši vysokou školu do Rady vysokých škol, kde byl v následujícím období zvolen místopředsedou s působností v otázkách vědy a výzkumu. V roce 1995 předal vedení katedry prof. Ing. Karlu Vytřasovi, DrSc., významnému to elektroanalytickému chemikovi, uznávanému nejen u nás, ale i ve světě. Zatímco prof. Churáček publikoval do roku 1990 několik prací ročně, tento rok ho přeorientoval více na řídící, manažerskou a organizátorskou činnost. Jsme toho názoru, že jeho manažerské schopnosti dlouhou dobu ležely v jeho nitru a vyplavaly na povrch právě v době, kdy jich bylo nejvíce potřeba. Svými aktivitami v grantové problematice se mu podařilo získat téměř 41 mil. Kč, což významně přispělo k vědecké aktivitě katedry. Aktivně se podílel na akreditaci nového studijního oboru na fakultě, a to Analýze potravin a Analýze biologických materiálů. Další hodnotitelské aktivity se mu dostalo jmenováním za člena AHG (Akademického hodnotitelského grémia), kde se podílel nahodnocení všech pěti ústavů Akademie věd chemického zaměření. Dalším ohodnocením jeho vědecké práce bylo i to, že v roce 1998 dostal nový jmenovací dekret na předsedu komise pro obhajoby DrSc. prací. V této funkci působil již od roku 1982. Tímto novým jmenováním bude naše univerzita oprávněna udělovat tyto tituly jako jediná u nás v oblasti analytické chemie. Prof. Churáček byl již dříve odměněn Hanušovou medailí za práci v České společnosti chemické a nakonec mu bylo nabídnuto i čestné členství v České společnosti chemické. Od roku 1981 je též členem Chromatographic Society, dříve Chromatographic Disscersior Group v Nottinghamu. V současné době je též členem Komise pro spolupráci České republiky s Národní vědeckou nadací USA. Nejvyšší pocty se prof. Churáčkovi dostalo v roce 1995, kdy byl zvolen za řádného člena Učené společnosti České republiky, která vznikla z popudu prof. Wichterleho a prof. Zahradníka, po zrušení titulů akademik a člen korespondent ČSAV, jako nástupkyně Královské české společnosti nauk. Je zatím jediným Východočechem, kterému se této pocty dostalo.

Další významnou osobností současné katedry analytické chemie je prof. Ing. Karel Vytřas, DrSc., který je kromě vedoucího katedry i proděkanem pro zahraniční vztahy a propagaci fakulty. Prof. Vytřas patří mezi přední analytické chemiky u nás v oblasti elektroanalytické chemie. Je znám i ve světě, a tak je zván na různá setkání, jichž se pravidelně zúčastňuje s vlastním přínosem, prezentovaným přednáškou. V neposlední řadě je nutno ještě jmenovat i prof. RNDr. Milana Melouna, DrSc., předního českého chemometristu, který se i ve světě řadí mezi plodné představitele této disciplíny.

Katedra je v současné době nositelem nejen výzkumného záměru nazvaného Vývoj analytických metod využitelných při rozvoji nových technologií, materiálového inženýrství a lékařské diagnostiky, který bude ukončen až v roce 2003, ale i dalšího projektu dotovaného z MŠMT v rámci Posílení výzkumu na vysokých školách. Do něho se podařilo zapojit mladé vědecké pracovníky, převážně z řad doktorandů. V letošním posledním roce je do tohoto projektu zapojeno kolem 16ti mladých pracovníků, z nichž ti nejlepší budou zařazeni v dalších letech do kolektivu, zabývajícího se výše zmíněným výzkumným záměrem.

Díky grantovým aktivitám se nám podařilo vybavit katedru řadou moderních přístrojů. V uplynulých letech dosáhli i naši studenti doktorského studia mimořádných ocenění. Ing. Holčapek, doktorand prof. Jandery, získal ocenění francouzského farmaceutického průmyslu a cenu s finanční odměnou mu předával na francouzském velvyslanectví sám Jean Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny. Současně si mohl vybrat dvouměsíční stáž na některém významném pracovišti ve Francii. Zvolil si laboratoř hmotnostní spektrometrie CEA Saclay v Paříži. Doktorandka RNDr. Zuzana Bílková z katedry biologických a biochemických věd, jejímž školitelem byl prof. Churáček, zvítězila v soutěži biologů v oboru Afinitní chromatografie. Koncem minulého roku získali další doktorandi cenu firmy Shimadzu za práci Využití zrychlené extrakce rozpouštědlem pro izolaci aditiv z jednosložkových bezdýmých procesů. Byli to Ing.Kateřina Kurečková a Ing. Aleš Eisner. Tato čtyři ocenění mladých vědeckých pracovníků ukazují, že nastoupená cesta na podporu vědecké práce se katedře analytické chemie vyplácí.

Katedra analytické chemie se svými aktivitami a publikačními výstupy zařazuje mezi přední katedry naší chemicko-technologické fakulty. V současné době školí celkem 25 doktorandů, kteří jsou zařazeni do jednotlivých výzkumných týmů katedry.

za kolektiv katedry

prof. Ing. Jaroslav Churáček, DrSc.