Bílý dům podpořil otevřenou vědu

Poskytovatelé financující výzkum by měli tyto změny implementovat do konce roku 2025.

V poslední srpnovém týdnu přišel americký Bílý dům s novým memorandem, které přináší jasný vzkaz: přišel čas otevřít americkou vědu. Podle prohlášení je nutné výzkum hrazený z federálních peněz daňových poplatníků zprostředkovat zdarma a bez zábran.

Přístup k většině článků je přitom doposud zpoplatněný. V prohlášení Bílého domu se přitom uvádí, že zisk pro vydavatele za jediný článek může dorůst až do výše 1,5 až 2 tisíce dolarů. Jessica Taylor, forenzní psycholožka, která přispívá i do Sunday Times, na svém Twitteru uvedla, že Elsevier, jeden z největších vydavatelských domů zaměřených na odborné publikace, vydělává šest miliard dolarů za rok. To je víc než Amazon, Google nebo Apple. Taylor říká, že: „Vezmou vaši práci a zpoplatní ji, zatímco vy jste ji jim poskytli zadarmo a vaši recenzenti pracovali zadarmo. A teď musíte vy platit jim za práci, kterou jste udělali pro ně.“ O specifických částkách se sice horlivě diskutuje, ale je jednoznačné, že tlak na otevřené publikování stále sílí.

Prohlášení Bílého domu o otevřené vědě nepřišlo z čista jasna. O podobném kroku se hovoří od roku 2013 z období vlády prezidenta Baracka Obamy. Nařízení se ale týkalo pouze největších amerických agentur. Navíc články, které vznikly v rámci grantů placených z těchto federálních prostředků, musely být zpřístupněny do dvanácti měsíců od vydání. Nové pokyny Bílého domu však toto roční prodlení eliminují.

Tereza Šímová, expertka na otevřenou vědu, která působí na České zemědělské univerzitě v Praze a na Filosofickém ústavu AV ČR, k tomu dodává: „Osobně toto nařízení velice vítám, protože to je jasné znamení podpory otevřené vědy. Je však nutné říct, že tento poslední krok má skoro dvacetiletý vývoj. Už v roce 2008 začal americký Národní institut zdraví požadovat, aby příjemci jejich grantů ukládali své články a výstupy do veřejně přístupných úložišť. Poté byl tento požadavek ještě za vlády Baracka Obamy rozšířen na dvě desítky dalších federálních agentur, což byl opět velice důležitý krok, který zpřístupnil několik milionů dalších vědeckých článků,” vysvětluje Tereza Šímová.

Podle nových pokynů musí nyní všechny federální agentury USA zavést takové zásady, aby bylo možné mít okamžitě přístup k recenzovanému výzkumu, který financují. Poskytovatelé financující výzkum musí učinit změny, aby vše platilo do konce roku 2025. Federální agentury mají zajistit, aby byly recenzované práce od příjemců grantů ihned po zveřejnění zpřístupněny na schváleném veřejném úložišti.

„Toto nařízení vlastně říká, že je třeba, aby vědecké výstupy financované federálními prostředky byly přístupné ihned po publikaci. Ruší se tak dosud platné jednoleté embargo. V nejjednodušší formě tak vědci mohou zajistit přístup např. principem zelené cesty, tedy uložením ve volně přístupném repozitáři,“ vysvětluje Tereza Šímová. Zůstává ale podle ní otázkou, jak memorandum zapracují jednotlivé federální agentury, i to, jak na nařízení zareagují jednotliví vydavatelé.

To není ale vše. „To, co je v tomto memorandu nové a podle mého názoru velmi podstatné, je to, že akcentuje nejen otevřené publikování, ale také zpřístupnění výzkumných dat, standardizaci metadat, i to, že publikace musí být ve strojově čitelné podobě. Memorandum klade důraz také na transparentnost a vědeckou integritu,” dodává Tereza Šímová, která také vede českou iniciativu Stop Predatory Practices, v rámci které učí české výzkumníky a knihovníky, jak být na pozoru před nedůvěryhodnými vydavateli, publikacemi či konferencemi.

Jak na americký krok reagují vydavatelé

I když se očekává, že rozhodnutí postihne peněženky vědeckých vydavatelů, jejich reakce zatím nejsou jednotné. Najdou se vydavatelé, kteří rozhodnutí vítají. Například vydavatelství Frontiers, které se specializuje na otevřenou vědu, je připraveno spolupracovat na přechodu na otevřený způsob publikování ve spolupráci s ostatními partnery.

I v Elsevier jsou připraveni podpořit cíle Bílého domu, stejně jako Springer Nature, který vydává časopis Nature. Springer Nature dále poznamenává, že má 580 plně „Open Access” časopisů. Společnost ovšem podle svého vyjádření doufá, že uvidí závazek k finanční podpoře tohoto způsobu publikování i na straně federálně financovaných agentur. Publikovat vědecký článek v prestižním časopise otevřeným způsobem si totiž po autorech zatím často žádá platit vysoké částky za publikaci.

Najdou se ovšem i vydavatelé, kteří americké rozhodnutí kritizují. „Prohlášení Bílého domu přichází bez předešlých konzultací a bude mít rozsáhlé následky a ekonomické dopady,“ oznámila Asociace amerických vydavatelů. Stejná asociace již v roce 2019 ostře protestovala, když vyšlo najevo, že Bílý dům připravuje kroky směrem k otevřené vědě.

Co na to Evropa?

V Evropě je hnutí pro otevřenou vědu a okamžitý přístup k publikovaným vědeckým článkům také velmi aktivní. Evropská komise si toto téma dokonce vzala za své jako jednu ze svých priorit. Iniciativa, která si klade za cíl podpořit otevřenou vědu v Evropě, si říká cOAlition S a jejím hlavním nástrojem je takzvaný Plán S. „Tuto iniciativu zahájila v roce 2018 skupina národních poskytovatelů finančních prostředků pro výzkum společně s podporou Evropské komise a Evropské rady pro výzkum, když oznámila vytvoření cOAlition S. Tato koalice vznikla na půdě Asociace Science Europe, která sdružuje evropské národní poskytovatele financující výzkum a organizace provádějící výzkum. Grantová agentura České republiky je v roce 2020 jejím členem, ale v cOAlition S se zatím neangažuje,“ řekla pro Vědavýzkum.cz Eva Hnátková, která má v Národní Technické knihovně na starosti právě otevřenou vědu. Hnátková dodává, že to není poprvé, kdy se poskytovatelé financí pro vědu a výzkum spojili, aby podpořili a zajistili plný a okamžitý otevřený přístup k vědeckým publikacím.

„Je fantastické, že jsme konečně sladili naši politiku v oblasti otevřené vědy,“ komentoval krok Bílého domu Robert-Jan Smith, tvůrce iniciativy Plán S a bývalý šéf pro výzkum a inovace v Evropské komisi. Smith se už v roce 2018 pokusil přesvědčit vědecké oddělení Bílého domu, aby se ke koalici v rámci plánu S připojili. Zájem sice byl, ale Trumpova administrativa nehrála této iniciativě do karet.

To, že je otevřený přístup důležitý, se ukázalo během pandemie Covid-19. Vědci i vydavatelé zpřístupnili výzkum týkající se nového viru a díky tomu se urychlil boj proti koronaviru. Kromě toho se začátkem letošního srpna sešli představitelé Bílého domu s předními vědci z celého světa, aby se zpřístupnil výzkum ohledně nového viru opičích neštovic. Smith věří, že tyto dvě události měly na otevření americké vědy velký dopad.

„Myslím, že motivací Joe Bidena pro otevření vědy byla jeho zkušenost, kdy mu zemřel syn,“ uvažuje Smith. Prezident Biden totiž již dříve hovořil o tom, že považuje za nespravedlivé zamknout vědecké poznatky pod pokličku zpoplatněného přístupu. V roce 2015, kdy po nemoci zemřel jeho syn Beau, se Biden nechal slyšet, jak je zklamán tím, že výzkum, který by jeho synovi mohl potenciálně zachránit život, nebyl volně přístupný.

To, že nové nařízení Bílého domu, není nic nového, ale že jde o dlouhodobý trend, potvrzuje i Tereza Šímová: „Memorandum je jedním z nejnovějších kroků v dlouhodobém trendu, který probíhá ve Spojených státech amerických velmi obdobným způsobem jako v Evropě. Směřování Bílého domu i Evropské komise jde jednoznačně směrem k otevřené vědě,” uzavírá Šímová.