WICHTERLEHO PRÉMIE 2023 (chemie, analytická chemie, spektroskopie)

Út, 8.8.2023
| Originální článek z: SSČ AV ČR/Leona Matušková
Přinášíme Vám výběr držitelů Wichterleho prémie 2023 z oblasti analytické chemie, chemie a spektroskopie kategorií neživá a živá příroda.
Video placeholder
  • Foto: SSČ AV ČR/Jana Plavec: WICHTERLEHO PRÉMIE 2023
  • Video: Akademie věd České republiky: Vědec, učitel, člověk! Otto Wichterl

Slitiny pro lepší implantáty, výzkum blesků, protinádorová léčba, ale i moderní pohanství nebo středověké univerzity. Nejen v těchto oblastech bádají mladí vědci a mladé vědkyně z Akademie věd ČR, kteří ve středu 21. června 2023 převzali prestižní Prémii Otto Wichterleho. Ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile, kde laureátům ceny předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Eva Zažímalová připomněla, že právě letos, na konci října, uplyne 110 let od narození Otto Wichterleho, jehož jméno prémie nese. „Profesor Wichterle je příkladem talentovaného a plodného vědce a také silné osobnosti. Inspirovat by nás měl nejen tím, že jeho vynálezy dokázaly zlepšit život společnosti, ale především tím, že po celý život zdůrazňoval zásadní význam svobodného bádání,“ uvedla. Podle jejího názoru nejsou ve vědě nejdůležitější pouze nové objevy: „Neměla by nás prvoplánově pohánět snaha přepisovat učebnice. Řekla bych, že daleko důležitější je láska a pokora k oboru, ochota stále se učit a odpovědnost za výsledky výzkumů.“

SSČ AV ČR/Jana Plavec: WICHTERLEHO PRÉMIE 2023

Ceny se předávaly ve všech třech vědních oblastech: neživá příroda, živá příroda a humanitní vědy. Za první oblast diplomy předávala místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, za druhou místopředseda Zdeněk Havlas a za třetí místopředseda Ondřej Beránek.

Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Do této doby se nezapočítává rodičovská dovolená.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 500 laureátů a laureátek.

1. První vědní oblast (neživá příroda)

Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR

Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR dokázal i přes svoji krátkou kariéru významně přispět k současnému pochopení interakce světla s hmotou. Jeho teorie popisující proces světelné emise ve skenovacím tunelovém mikroskopu je obecně akceptovatelnou teorií v komunitě rastrovací mikroskopie. Tato nově vznikající technika vědcům umožňuje studovat optické vlastnosti vzorků v nanoměřítku.

Během postdoktorandského výzkumu na Harvardu Tomáš Neuman také přispěl k nové oblasti výzkumu zaměřené na kvantové technologie. Mladý vědec působil i na univerzitách ve Francii nebo Španělsku.

Tomáš Neuman má na svém kontě řadu publikací v prestižních vědeckých časopisech. Ocenění získal již za svoji magisterskou práci. Vysoké učení technické v Brně mu za ni udělilo Cenu Josefa Hlávky. Doktorandský titul získal na univerzitě ve Španělsku – University of the Basque Country.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR

Gwladys Steciuk z Fyzikálního ústavu AV ČR

Gwladys Steciuk působí v Oddělení strukturní analýzy ve Fyzikálním ústavu AV ČR a patří k světové špičce v analýze konkrétních struktur mikrokrystalických minerálů. Zaměřuje se zejména na strukturní charakterizaci vzorků sekundárních minerálů pomocí 3D elektronové difrakce ve spolupráci s odborníkem na mineralogii Dr. Jakubem Plášilem.

Mladá vědkyně se podílela na řadě projektů týkajících se vývoje metod elektronové difrakce a jejich aplikace v materiálové vědě. Spolupodílela se na vývoji programu PETS2, který jako jediný na světě poskytuje potřebná data pro aplikaci dynamické teorie difrakce při zpřesňování struktur z elektronové difrakce (hlavním autorem programu je Lukáš Palatinus). Je první autorkou článku o aplikaci přímé elektronové difrakce na struktury krystalografických dvojčat.

Gwladys Steciuk byla a je klíčovou členkou týmu několika prestižních projektů, je autorkou nebo spoluautorkou řady článků v impaktovaných časopisech.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Gwladys Steciuk z Fyzikálního ústavu AV ČR

Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR

Veronika Brychová nahlíží na každý datovaný, zejména archeologický materiál z nového úhlu pohledu a hledá cesty, jak určit stáří artefaktů, u kterých by to klasickými postupy bylo velmi obtížné nebo nemožné. Od roku 2017 v Ústavu jaderné fyziky AV ČR pracuje ve skupině, která se zabývá radiouhlíkovým datováním. Mladá vědkyně se také podílí na budování nové laboratoře urychlovačové hmotnostní spektrometrie. Během doktorandského studia na VŠCHT v Praze se věnovala studiu organických pozůstatků absorbovaných v archeologické keramice a procesům, které jim umožní se uchovat v tak dlouhém časovém horizontu.

Na předchozí bádání v současnosti navazuje svým unikátním vědeckým zájmem, kterým je molekulárně-specifická radiouhlíková analýza. Tento přístup kromě potřebných metodických znalostí vyžaduje i ovládnutí náročného přístrojového vybavení. Nadějná vědkyně získala zkušenosti též na univerzitách ve Velké Británii a Švýcarsku a pravidelně přednáší v Česku a na mezinárodních konferencích. V jedné z přednášek se věnovala například výzkumu starověké kosmetiky nebo roli tuků ve výživě našich předků. Veronika Brychová se také věnuje popularizaci vědy

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR

Kateřina Novotná z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR

Kateřina Novotná se zabývá kvalitou a úpravou vody. V Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR vede Oddělení hydrochemie a technologie vody a snaží se odhalit a popsat látky, které vodu znečišťují. Řeší také, jak je odstraňovat pomocí technologií úpravy vody – nejčastěji metodou koagulace.

Předmětem zájmu úspěšné vědkyně jsou zvláště přírodní organické látky jako například produkty sinic a řas, včetně toxinů. Především ale zkoumá znečišťující látky vznikající činností člověka, mezi nimiž jsou i mikroplasty. Vzhledem k celospolečenskému přínosu problematiky kvality zdrojů vody a pitné vody zejména má bádání Kateřiny Novotné kromě vědeckého přínosu i značný potenciál pro praktické využití.

Kateřina Novotná také studuje látky, které se z (mikro)plastů uvolňují do okolního prostředí. Je spoluautorkou celosvětově první vědecké studie, jež popsala výskyt mikroplastů o velikosti v řádu mikrometrů v úpravnách pitné vody. Podílí se též na aplikaci nejmodernějších analytických metod pro screening znečištění vody.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Kateřina Novotná z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR

Kamila Hrubanová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR

Díky práci Kamily Hrubanové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR se zlepšuje výzkum ultrastruktury komplikovaných hydratovaných objektů.

Vědkyně vyvíjí a implementuje pokročilé metody v elektronové mikroskopii, přičemž sám popis i přínos jejích nových přístupů podkládají vědecké publikace a výsledky, jichž je autorkou či spoluautorkou. Rozvíjela například techniku mrazového lámání, díky níž je možné sledovat vnitřní struktury či vlastnosti polymerních částic uvnitř živých organismů.

Kamila Hrubanová, která se účastnila řady projektů základního i aplikovaného výzkumu, letos povýšila na vedoucí Centrální laboratoře Elektronové mikroskopie a Ramanovy spektroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Kromě samotného výzkumu jí záleží i na tom, aby o vědě slyšela též veřejnost. Organizuje proto workshopy a výstavy mikrofotografií pro řadu zájemců o danou problematiku.

Pomáhala mj. s organizací velkého mezinárodního kongresu a je členkou výboru Československé mikroskopické společnosti.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Kamila Hrubanová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR

2. Druhá vědní oblast (živá příroda)

Pamir Nag z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Pamir Nag přišel do Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v roce 2018 po ukončení doktorského studia v Kalkatě. Věnuje se tématu srážek elektronů – navrhl a zkonstruoval světově unikátní přístroj pro zkoumání chemie indukované elektrony (spektrometr zobrazování iontů vzniklých v elektronových srážkách).

Dr. Nag také zahájil zcela nový směr výzkumu v oblasti srážek elektronů s rozhraními kapalin. V současné době se zabývá studiem elektronově indukovaných procesů v plynné i kapalné fázi. Spolupracuje s vědeckými centry, jako jsou synchrotron SOLEIL ve Francii, GANIL ve Francii, Aarhuská univerzita v Dánsku či Lawrence Berkeley National Laboratory v Kalifornii, a zkoumá procesy indukované fotony nebo iontovými svazky, které pak porovnává se svými výsledky z elektronem indukovaných reakcí měřených v Praze.

Pamir Nag získal i ocenění Důvěryhodný recenzent vydavatelství IOP za rok 2021 a byl vybrán jako Recenzent roku 2022 v časopise Journal of Physics B: Atomic, Molecular and Optical Physics.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Pamir Nag z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Dominika Luptáková z Mikrobiologického ústavu AV ČR

Dominika Luptáková se v Mikrobiologickém ústavu AV ČR zabývá klinicky významnými bakteriálními a plísňovými onemocněními centrálního nervového systému, plic a urogenitálního traktu. Zasloužila se o vznik výzkumného směru nazvaného „infekční metalomika“. Ta využívá specifické kov obsahující biomarkery patogenů pro časoprostorovou analýzu mikrobiálních infekcí ve tkáních a tělních tekutinách. Děje se tak pomocí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením a molekulární zobrazovací hmotnostní spektrometrie. Na zavedení této techniky do oblasti infekcí centrální nervové soustavy získala finanční podporu Grantové agentury ČR.

Dominika Luptáková absolvovala dvouletý postdoktorandský pobyt na Univerzitě v Uppsale ve Švédsku a v současné době se podílí na výuce na Univerzitě Karlově a Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Za svou práci získala řadu ocenění a je členkou vědeckých společností pro mikrobiologii a hmotnostní spektrometrii.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Dominika Luptáková z Mikrobiologického ústavu AV ČR

Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu AV ČR

Jaroslava Semeráda zajímá znečištění životního prostředí. Při práci odhaluje nové organické polutanty a antropogenní částice, testuje jejich toxicitu a jejich interakce s (mikro)organismy. Obecněji se zaměřuje mj. na toxikologii, environmentální chemii a dekontaminační metody.

Spolupracoval na minimálně 27 publikacích, z nichž drtivá část spadá do kategorie nejvíce citovaných časopisů. Jeho kvality dokládají i úspěchy při získávání grantů. Obdržel např. dva od Technologické agentury ČR, které se týkaly vody – ať už odstraňování organických mikropolutantů z pitné vody nebo zefektivnění závlahových systémů, které využívají odpadní vodu. Z těchto projektů vznikla řada dalších vědeckých i technologických výstupů.

Jaroslav Semerád pracuje v Mikrobiologickém ústavu AV ČR od roku 2014, spolupracoval na projektech ve Francii, Švédsku a Německu. Od roku 2020 je laureátem ceny Francouzské ambasády za environmentální výzkum. Kromě vědeckých projektů také předává své zkušenosti studentům ve vlastním předmětu vyučovaném v Ústavu pro životní prostředí PřF UK.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu AV ČR

Stanislav Juráň z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Stanislav Juráň se zabývá fyziologií rostlin a chemií atmosféry a zaměřuje se především na toky přízemního ozonu a těkavých organických látek biogenního původu. Přízemní ozon, který vytvářejí těkavé organické látky spolu s oxidy dusíku, totiž způsobuje alergie, respirační onemocnění nebo předčasnou úmrtnost.

Přízemní ozon ale také výrazně snižuje efektivitu fotosyntézy a ukládání uhlíku v rostlinách (fixace uhlíku). Stanislav Juráň to dokáže nejen změřit, ale i zpracovat do přesných modelů, a tím stanovit míru snížení fixace uhlíku v různých ekosystémech. Mladý vědec se také podílel na certifikované metodice, která zjišťuje vliv městské vegetace na zachytávání znečištění.

Stanislav Juráň pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe od roku 2013 s přestávkami, kdy pobýval kvůli doktorskému studiu v Římě v Radě pro výzkum pro experimenty v zemědělství a po dokončení doktorátu na rakouské Univerzitě Innsbruck. V Laboratoři ekologické fyziologie rostlin se nyní věnuje modelování toku ozonu s dopady na vegetaci a roli těkavých organických látek v atmosféře a jejich vztah k biosféře.

SSČ AV ČR/Jana Plavec: Stanislav Juráň z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe

Akademie věd České republiky
 

Mohlo by Vás zajímat

Řešení falešně pozitivních detekcí ropných uhlovodíků pocházejících z přírodních organických látek

Instrumentace
GC
Výrobce
---
Zaměření
Životní prostředí

Enhancing Water Analysis: A Twin Line GC-MS/MS Approach to Pesticides and Nitrosamines Analysis

Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Životní prostředí

Determination of 18 nitrosamine impurities in sartan drug products using gas chromatography coupled with high-resolution Orbitrap mass spectrometry (GC-HRMS)

Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/HRMS, GC/Orbitrap
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Farmaceutická analýza

Automated Sample Preparation Using the PAL3 RTC System for EPA 8270E Semivolatile Organic Analysis by GC/TQ

Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Raw Material Identification of mRNA Lipid Nanoparticle Components with the Agilent Vaya Raman Spectrometer

Instrumentace
RAMAN Spektrometrie
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články


Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

Pátý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR zachycuje nejdůležitější milník ve vědecké kariéře každého výzkumníka.

Článek | Popularizace

TÝDEN AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY 2021

Přinášíme Vám přehled chemických témat na probíhajícím 1. ročníku festivalu s názvem Týden Akademie věd ČR v termínu od 1. do 7. listopadu.

Článek | Různé

Devět osobností získalo prestižní Akademickou prémii a ocenění Lumina quaeruntur

Fyzikální chemici Patrik Španěl nebo Matěj Velický z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, i to jsou letošní osobnosti, které získaly prestižní ocenění Akademie věd ČR.

Článek | Popularizace

Chemie musí chránit životní prostředí, říká držitel Prémie Otto Wichterleho

Ve sklenici vody dokáží vědci najít desítky cizorodých látek. Koncentrace každé z nich je sice minimální, problém ale je, že je jich ve vodě obsaženo tolik.
 

Podobné články


Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

Pátý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR zachycuje nejdůležitější milník ve vědecké kariéře každého výzkumníka.

Článek | Popularizace

TÝDEN AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY 2021

Přinášíme Vám přehled chemických témat na probíhajícím 1. ročníku festivalu s názvem Týden Akademie věd ČR v termínu od 1. do 7. listopadu.

Článek | Různé

Devět osobností získalo prestižní Akademickou prémii a ocenění Lumina quaeruntur

Fyzikální chemici Patrik Španěl nebo Matěj Velický z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, i to jsou letošní osobnosti, které získaly prestižní ocenění Akademie věd ČR.

Článek | Popularizace

Chemie musí chránit životní prostředí, říká držitel Prémie Otto Wichterleho

Ve sklenici vody dokáží vědci najít desítky cizorodých látek. Koncentrace každé z nich je sice minimální, problém ale je, že je jich ve vodě obsaženo tolik.
 

Podobné články


Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

Pátý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR zachycuje nejdůležitější milník ve vědecké kariéře každého výzkumníka.

Článek | Popularizace

TÝDEN AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY 2021

Přinášíme Vám přehled chemických témat na probíhajícím 1. ročníku festivalu s názvem Týden Akademie věd ČR v termínu od 1. do 7. listopadu.

Článek | Různé

Devět osobností získalo prestižní Akademickou prémii a ocenění Lumina quaeruntur

Fyzikální chemici Patrik Španěl nebo Matěj Velický z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, i to jsou letošní osobnosti, které získaly prestižní ocenění Akademie věd ČR.

Článek | Popularizace

Chemie musí chránit životní prostředí, říká držitel Prémie Otto Wichterleho

Ve sklenici vody dokáží vědci najít desítky cizorodých látek. Koncentrace každé z nich je sice minimální, problém ale je, že je jich ve vodě obsaženo tolik.
 

Podobné články


Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

Pátý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR zachycuje nejdůležitější milník ve vědecké kariéře každého výzkumníka.

Článek | Popularizace

TÝDEN AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY 2021

Přinášíme Vám přehled chemických témat na probíhajícím 1. ročníku festivalu s názvem Týden Akademie věd ČR v termínu od 1. do 7. listopadu.

Článek | Různé

Devět osobností získalo prestižní Akademickou prémii a ocenění Lumina quaeruntur

Fyzikální chemici Patrik Španěl nebo Matěj Velický z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, i to jsou letošní osobnosti, které získaly prestižní ocenění Akademie věd ČR.

Článek | Popularizace

Chemie musí chránit životní prostředí, říká držitel Prémie Otto Wichterleho

Ve sklenici vody dokáží vědci najít desítky cizorodých látek. Koncentrace každé z nich je sice minimální, problém ale je, že je jich ve vodě obsaženo tolik.