Studuj Přírodu!
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci je výzkumně zaměřená fakulta. Poskytuje bakalářské, navazující magisterské i doktorské vzdělání v různých odvětvích matematiky a informatiky, fyziky, chemie, biologie a ekologie a věd o Zemi, včetně studijních programů zaměřených na přípravu budoucích učitelů přírodovědných oborů.
Část fakultních pracovišť sídlí v moderní budově na třídě 17. listopadu a v přilehlých objektech nedaleko centra města v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí a menzy, biologické obory a vědecká centra – Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů a Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum – se nacházejí v místní části Holice. Díky podpoře z evropských zdrojů a úspěchům v národních projektech a grantech se podařilo pro studenty i zaměstnance vytvořit kvalitní zázemí se špičkovou technikou. V roce 2015 zahájilo provoz interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání. Součástí fakulty je i Botanická zahrada.
Univerzita Palackého v Olomouci: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Statistické údaje
- Celkový počet studentů: 3.542 (k 31. 10. 2019)
- Počet absolventů v akademickém roce 2018/2019: 704
- Počet přihlášek pro akademický rok 2019/2020: 4.827
- Nově zapsaní studenti: 1.668
- Počet studijních oborů: 133
- Celkový fyzický počet zaměstnanců: 1.100, z toho akademických a vědeckých pracovníků 820
- Průměrný věk zaměstnanců: 41
Úspěchy v bodech
Na fakultě se řeší prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) Dvoudimenzionální chemie směrem ke grafenovým derivátům, první na Univerzitě Palackého.
Na lednové konferenci CHIRANAL 2018 byla prof. Karlu Lemrovi předána Hanušova medaile, nejvyšší ocenění České společnosti chemické za výsledky vědecké práce v chemických oborech.
Týmu vědců z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podařilo zkonstruovat speciální detektor, který jako první na světě dokáže měřit důležité kvantové vlastnosti stavů světla bez jejich porušení. Výsledky tohoto unikátního experimentu otevírají nové možnosti detekce kvantových stavů fotonů i jiných kvantových objektů.
Pět vědců Univerzity Palackého proniklo letos do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, který každoročně zveřejňuje společnost Clarivate Analytics v USA. Fyzikální chemik Pavel Hobza, ředitel RCPTM a odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil, chemik Rajender S. Varma, odborník na elektrochemii Patrik Schmuki a analytický chemik a fytochemik Ondřej Novák.
Rostlinný genetik Jaroslav Doležel obdržel v listopadu 2018 hlavní Národní cenu vlády Česká hlava. Ve své práci se zaměřuje na studium dědičné informace rostlin, její strukturu a změny, které doprovázely evoluci rostlin a vznik nových druhů. Podílel se mimo jiné na rozluštění genomu pšenice nebo ječmene, které pomůže při šlechtění nových odrůd odolných vůči klimatickým změnám, škůdcům a chorobám.
Prestižní Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru fyzika získal Lukáš Slodička z katedry optiky přírodovědecké fakulty, který se ve své práci specializuje na kvantové vlastnosti světla.
Pracovníci fakulty jsou velmi úspěšní v získávání národních patentů a užitných vzorů, na svém kontě mají i americké či evropské patenty.
Historie
Již při obnovení olomoucké univerzity v roce 1946 bylo zřejmé, že výuka přírodovědných oborů musí být nezbytnou součástí Univerzity Palackého. Přírodní vědy byly zpočátku součástí studia na Pedagogické a Filozofické fakultě UP, v roce 1953 vznikla Fakulta přírodních věd jako součást Vysoké školy pedagogické. V roce 1958 se Přírodovědecká fakulta stala jednou ze čtyř fakult nejstarší moravské univerzity.
Jednotlivé obory se začaly systematicky věnovat vědecké práci a výzkumu, v rámci možností se zázemí jednotlivých kateder zlepšovalo. Významné organizační, personální i materiální změny přinesl rok 1990.
Během více než šedesátileté existence poznali zaměstnanci i studenti fakulty mnohé budovy v centru města i na předměstí. Od svého založení až do roku 1959 sídlila fakulta na Křížkovského ulici 10. Následně získala budovu na třídě Svobody 26, která původně sloužila jako německé státní gymnázium a učitelský ústav. Hlavní budovou fakulty byla až do roku 2009, kdy začala sloužit nová moderní budova na 17. listopadu 12. V 90. letech byla přestavěna přilehlá budova (17. listopadu 50), kde se nachází Společná laboratoř optiky. Významnou součástí je areál fakulty v místní části Holice, kde sídlí biologické obory a díky Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace zde vyrostla špičková vědecká centra – Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů.