Profesor Cajthaml: WHO vnímá mikroplasty jako málo rizikové, přitom mohou vést k vymírání druhů
Pixabay/Emilian Robert Vicol: Plasty v životním prostředí
Mikroplasty ve vodě představují pro lidi minimální riziko, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Tato zpráva trochu nabourala téma všeobecné paniky kolem mikroplastů. Problémem každopádně zůstávají pro oceány, nárůst jejich množství může vést až k hromadnému vymírání druhů, upozorňuje v rozhovoru pro E15.cz Tomáš Cajthaml, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Není podle vás prohlášení WHO předčasné?
Zpráva v podstatě ukazuje na to, že vzhledem k počtu studií není možné říct, že jsou mikroplasty v pitné vodě rizikové. Ze studie vyplývá, že máme nedostatečné množství výsledků. Je provedeno málo studií, ale především byla každá prováděná jiným způsobem, neexistuje standardizovaná metodika. Zároveň si mnoho studií protiřečí, protože jejich autoři zkoumali různě velké mikroplasty. Můj názor je, že některé studie ukazují, že mikroplasty mají toxické účinky. Souhlasím ale se Světovou zdravotnickou organizací, že za současného stavu znalostí o konzumaci mikroplastů je velice pravděpodobné, že nebudou způsobovat zdravotní rizika. Ale to neznamená že se situace do budoucna nebude zhoršovat. Naopak bychom měli být nervózní z toho, že se v pitné vodě plasty vůbec vyskytují.
Odkud se mikroplasty berou a jaké nebezpečí budou představovat do budoucna?
Je to komplexní problém, spojený s množstvím vyráběného plastu. Vznikají z odpadu, prostým používáním plastu apod. Téměř polovinu všeho plastu na zemi člověk vytvořil za posledních 15 let. Množství odpadu z umělé hmoty exponenciálně roste. Je velice pravděpodobné, že stejnou křivkou budou následovat mikroplasty. Plasty se ovšem rozpadají na malé částice až za určitou dobu. Mikroplasty vzniknou zákonitě z každého nezlikvidovaného odpadu z umělé hmoty, který se dostane na skládku, případně nelegálně do vody a oceánu. Což se reálně děje. Lze předpokládat, že to nejhorší ještě přijde.
Jak tomu předejít, respektive jak se dá podle vás zabránit šíření mikroplastů?
Je to černá kronika. Plast je užitečný materiál, bez něhož žít neumíme. Ale musí se s ním zacházet obezřetně. Nejde o to vymanit ho znašeho životního cyklu, ani to už podle mě není možné. Je třeba úpěnlivě sledovat, aby se plast nedostával na skládky nebo přímo do životního prostředí. To je to nejhorší co se může stát. Nejde ani tak vždy o recyklaci, jako spíš separaci. Podle mého názoru je snaha o 100% recyklaci dokonce slepou uličkou. Část se dá recyklovat dobře a část ne. Co se týká omezování používání umělé hmoty, mikroplasty produkují například i plastové textilní materiály, a je tedy otázka, jestli by se měly takové materiály do budoucna používat. K tomu však musí populace dozrát. Jde to ruku v ruce se snižováním spotřeby plastů. Kdyby nebyla taková poptávka, tak nemáme více mikroplastů.
Možná je čas za minutu dvanáct, abychom to začali řešit. Musíme se naučit dívat na plast jako na toxický odpad, který si bohužel dnes často bereme ze supermarketů a házíme ho do komunálního odpadu.
Zpráva WHO varuje, že pokud bude plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, mikroplasty by v horizontu jednoho století mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. Nepředstavuje to ohrožení ale už teď?
Ukazuje se, že v oceánech se mikroplasty dostávají do potravních řetězců, protože je přijímají zejména malé organismy. Z těch se pak dostanou do těch větších. Mořské organismy zkoumá relativně velké množství vědců, ale dost možná jsou ohroženy i sladkovodní ekosystémy akorát se to ještě neprozkoumalo. Dobrým příkladem ohrožení jsou například mušle a mořské plody, v kterých se mikroplasty relativně často nacházejí. Pro nás zřejmě konzumace těchto plodů ještě nemusí nutně představovat riziko, ale pro ten organismus plasty rizikem jsou.
Může to vést k hromadnému vymírání druhů?
Ano. Nikdo vám nepoví kdy, při jakém množství a koncentraci. Cesty znečišťujících látek jsou složité. Může se třeba ukázat, že se mikroplasty usazují na dně oceánu a tam mohou existovat staletí a budou neškodné, nebo se naopak z toho dna dostanou zpátky do volné vody. Je to složité. Teď vyrábíme zhruba 400 milionů tun plastů ročně, za posledních deset let se tento počet téměř zdvojnásobil. V roce 2050 se předpokládá že to bude čtyřikrát až pětkrát víc než dnes.
Lze odstranit mikroplasty vhodnou úpravou vody? Zpráva WHO popisuje, že čištění dokáže zlikvidovat až 90 procent.
Jedná se o čištění tzv. surové vody, ze které se úpravou vytváří pitná voda. Nicméně teď existuje trend, že se budou všude montovat filtry s aktivním uhlím, díky kterým se toto číslo může ještě zlepšit. Je docela pravděpodobné, že v civilizovaném světě budeme pít relativně bezpečnou vodu, ale rozhodně se to netýká ostatních ekosystémů. Moc se zatím neřeší, že jsou mikroplasty i půdě a ve vzduchu. V této souvislosti je voda jen jedním z mnoha médií. To, že se bude množství mikroplastů zvyšovat v celém prostředí, je zcela jisté. Nám jako lidstvu neplyne tolik ohrožení z vody, dokud jí máme dost, ale spojte si to s globálními změnami a nastává problém. Navíc toho zatím moc nevíme o nanoplastech, které jsou podstatně horší než mikroplasty a zatím nejsme schopni je důkladně studovat.
V čem jsou nanoplasty horší?
V porovnání s mikroplasty vyšší toxicitou. Problém je, že se špatně detekují. Ukázalo se, že částice s rozměrem 50 nanometrů mohou vstupovat do organismů a šířit se jejich orgány.
Plasty se obecně stále rozpadají na menší a menší úlomky. Tam, kde je mikro, tam je velmi pravděpodobně i nano. Prozatím umíme spolehlivě detekovat částice od velikosti okolo půl mikrometru. Nicméně také u nich jsou při vyšších koncentracích prokázané toxické účinky.
WHO: Mikroplasty ve vodě představují minimální zdravotní riziko
Množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro její konzumenty vážnější zdravotní riziko. Ve zprávě, která shrnuje dosavadní poznatky o vodě z vodovodu i balené vodě, to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Odborníci však bedlivě sledují, jak se bude obsah plastu v pitné vodě vyvíjet do budoucna, napsala agentura AFP.
"Hlavním uklidňujícím poselstvím pro spotřebitele pitné vody na celém světě je toto: Na základě této studie se domníváme, že riziko je nízké," prohlásil Bruce Gordon z WHO.