Pixabay/Belova59: Terminologie vzorkování
Autorům je jasné, že nelze vytvořit jednotnou terminologii pro vzorkování v oblasti různých složek životního prostředí. Následující soubor termínů, seřazený v abecedním pořadí, je zaměřen spíše na vzorkování materiálů a ostatních složek nacházejících se ve statickém stavu. Terminologie byla v roce 2018 novelizována vzhledem k poznatkům, které přinesl vývoj terminologie v metrologii a v neposlední řadě i náhrada odkazovaných normativních dokumentů novými verzemi. Tento metodický list tak nahrazuje dokument stejného názvu zroku 2010.
DEFINICE
Pozice, ze které je vzorek odebrán, definovaná jednoznačně a nezaměnitelně prostorovými a časovými souřadnicemi.
Postup výběru jednoho nebo více podvzorků (podílů vzorků) ze vzorku ze základního souboru.
Samostatná část materiálu získaná jedním náběrem vzorkovacího zařízení.
Pozn.: Sama o sobě není předmětem analýzy nebo šetření, používá se k tvorbě směsného vzorku.
Dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Míra rovnoměrnosti rozložení vlastností nebo složek ve všech bodech daného množství materiálu.
Pozn.: 1. Materiál může být homogenní z pohledu jediného ukazatele nebo vlastnosti, ale heterogenní z pohledu ostatních.
Pozn.: 2. Míra heterogenity ve vztahu k velikosti vzorku (opak homogenity) je určujícím faktorem nejistoty vzorkování.
Vzorek určený pro laboratorní vyšetření nebo zkoušení.
Pozn.: 1. Laboratorní vzorek je konečný vzorek z hlediska provedení odběru vzorku, ale je počátečním vzorkem z pohledu laboratoře.
Pozn.: 2. Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl.
Místo, kde se nachází předmět vzorkování.
Odebrání n položek z velkého souboru N takovým způsobem, že všechny možné kombinace z n položek mají stejnou pravděpodobnost, že budou odebrány.
Pozn: 1. Vlastní odběr vzorku se uskuteční tak, aby všechny vzorkované jednotky měly stejnou pravděpodobnost, že budou zahrnuty do výběru.
Pozn.: 2. Náhodný výběr nemůže nikdy být zaměňován běžným namátkovým nebo zdánlivě nevhodným výběrem; takové postupy obvykle nezaručují náhodnost výběru
Pozn.: 3. Výraz náhodné vzorkování se používá také při vzorkování volně loženého (hromadného) materiálu nebo materiálu v pohybu, ale jeho význam vyžaduje konkrétní definici pro každé použití.
Část celkové nejistoty měření vztahující se kevzorkování.
Postup odběru nebo přípravy vzorku.
Pozn: Odběr vzorků je podmnožinou vzorkování a zahrnuje činnost související s vyjmutím nebo skládáním vzorku (Metodický pokyn MŽP. 2006 {odkaz 3}). Odběr vzorku zahrnuje též manipulaci se vzorkem, tj. jeho uložení do vzorkovnice, případnou konzervaci, uskladnění, dopravu a předání do laboratoře, včetně pořízení příslušné dokumentace prováděné činnosti.
Předem určený postup pro implementaci strategie odběru vzorků. Předem stanovený postup pro výběr, odběr, úpravu na místě, dopravu a přípravu dílčích vzorků nebo vzorků.
PODVZOREK {Sub-sample} ČSN EN ISO 11074 : 4.1.34 (2016) {5} Vzorek odebraný postupy, při kterých jsou sledované položky náhodně rozděleny do částí stejné nebo různé velikosti
Pozn.: 1. Podvzorek může být:
a) část vzorku získaná výběrem nebo dělením,
b) samostatná jednotka šarže odebraná jako část vzorku;
c)konečná jednotka vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: 2. Podvzorek může být odebrán stejným způsobem, jako byl odebrán původní vzorek, ale nemusí.
Pozn.: 3. Podvzorek je část odebraná ze vzorku tak, aby jeho vlastnosti byly identické jako u vzorku.
Provozní požadavky a/nebo pokyny vztahující se k použití určitého plánu odběru vzorků.
Část celkové preciznosti měření vztahující se ke vzorkování.
Pozn.: Odpovídá velikosti náhodných chyb způsobovaných
a) heterogenitou vzorkovaného materiálu,
b) variabilitou provádění plánu vzorkování.
Vzorek odebraný ze základního souboru během prvního stupně vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: Termín primární se v tomto případě nevztahuje ke kvalitě vzorku, spíše ke skutečnosti, že byl vzorek odebrán na počátku měření.
Dokument obsahující všechny potřebné informace omístě, způsobu provedení odběru vzorku (vzorků) a jeho dalším zpracování. *v anglických textech se někdy výraz sampling protocol používá ve významu dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Souhrnný název pro všechny postupy použité pro úpravu vzorku do předepsaného stavu, který umožňuje následné zkoušení nebo analýzu nebo dlouhodobé skladování.
Komplex operací s materiálem nutných k tomu, aby se vzorek přetvořil ve zkušební vzorek. Soubor důležitých činností (jako je zmenšování velikosti, míchání, dělení apod.), které mohou být nezbytné pro převedení kusového anebo volně loženého vzorku na laboratorní nebozkušební vzorek.
Charakterizace objektu s použitím vzorkovacího zařízení a jedné laboratoře tak podrobně, že umožňuje ustavení distribučního modelu s možností předpovědi koncentrace prvků se známou nejistotou v jakémkoliv bodě odběru.
Při vzorkování obdoba analýz referenčního nebo certifikovaného referenčního materiálu.
Pozn.: Vzorkovaný objekt, jehož jedna nebo více koncentrací prvků je dobře charakterizována vprostoru nebo čase.
Jeden ze dvou nebo více vzorků nebo podvzorků získaných samostatně ve stejném čase, stejným postupem odběru vzorků nebo podvzorků.
Pozn: Každý replicitní vzorek je získán v samostatném bodě odběru ve stejném místě odběru.
Vzorek, v němž je zjišťovaná vlastnost (vlastnosti) zastoupena se spolehlivostí příslušnou k cílům programu vzorkování.
Dva nebo více dílčích vzorků/podvzorků smíchaných dohromady v odpovídajících poměrech, a to buď postupně, nebo kontinuálně (smíchaný směsný vzorek), z nichž je možné získat průměrnou hodnotu požadovaného ukazatele.
Vzorkování uskutečněné podle určitého metodického plánu. Vzorkování prováděné některou systematickou metodou.
Počet položek nebo množství materiálu tvořících vzorek.
Část celkového vychýlení (bias) měření vztahující se ke vzorkování.
Část materiálu vybraná z jeho většího množství.
Osoba nebo skupina osob provádějících odběry vzorku v místě odběru.
Proces odběru nebo vytváření reprezentativního vzorku.
Odběr vzorků používající metodu přijatou po předběžném souhlasu všech zúčastněných stran, aniž by se odběr prováděl pravděpodobnostním postupem.
Pozn.: Používá se tam, kde nelze odebrat z celého souboru reprezentativní vzorek např. z důvodu omezené dostupnosti zdrojů, tj. času nebo financí, případně je požadován odběr konkrétní části vzorkovaného souboru anebo odběr z určitého bodu vzorkovaného souboru. Při použití vzorkování s úsudkem volíme postupy, které umožňují získat požadovaný typ vzorku (např. vzorek z povrchu), aniž by musel být odebrán reprezentativní vzorek pro celý vzorkovaný soubor.
VZORKOVANÝ OBJEKT {Sampling target} Část materiálu v daném čase, která má být reprezentována vzorkem.
Pozn.: 1. Vzorkovaný objekt by měl být stanoven před vytvářením plánu vzorkování.
Pozn.: 2. Vzorkovaný objekt může být stanoven legislativou (např. velikost dávky).
Pozn.: 3. Jestliže nás v definovaném prostoru nebo časovém intervalu zajímají některé vlastnosti a charakteristiky (např. chemické složení), musíme je určit (poznat), pak takovýto prostor nebo časový interval lze považovat za předmět vzorkování.
Podíl materiálu získaný z laboratorního vzorku pomocí vhodné metody úpravy vzorků, který má velikost (objem/ hmotnost) potřebnou pro požadované zkoušení nebo analýzy.
Pozn.: ČSN EN ISO 11074 : 4.1.13 (2007) {5} Test sample překládá i jako Analytický vzorek Tento překlad je nevýstižný a zavádějící neboť pouze Test portion (Zkušební podíl) je vzorkem, který je bezprostředně analyzován a u pevných látek představuje navážku materiálu k analýze.
Množství materiálu vhodné velikosti pro měření koncentrace nebo sledované vlastnosti, odebrané ze zkušebního vzorku. Viz poznámka výše u ZKUŠEBNÍ VZOREK
Pozn.: Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl a představuje tedy zkoušený analytický vzorek.
Pixabay/Belova59: Terminologie vzorkování
Autorům je jasné, že nelze vytvořit jednotnou terminologii pro vzorkování v oblasti různých složek životního prostředí. Následující soubor termínů, seřazený v abecedním pořadí, je zaměřen spíše na vzorkování materiálů a ostatních složek nacházejících se ve statickém stavu. Terminologie byla v roce 2018 novelizována vzhledem k poznatkům, které přinesl vývoj terminologie v metrologii a v neposlední řadě i náhrada odkazovaných normativních dokumentů novými verzemi. Tento metodický list tak nahrazuje dokument stejného názvu zroku 2010.
DEFINICE
Pozice, ze které je vzorek odebrán, definovaná jednoznačně a nezaměnitelně prostorovými a časovými souřadnicemi.
Postup výběru jednoho nebo více podvzorků (podílů vzorků) ze vzorku ze základního souboru.
Samostatná část materiálu získaná jedním náběrem vzorkovacího zařízení.
Pozn.: Sama o sobě není předmětem analýzy nebo šetření, používá se k tvorbě směsného vzorku.
Dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Míra rovnoměrnosti rozložení vlastností nebo složek ve všech bodech daného množství materiálu.
Pozn.: 1. Materiál může být homogenní z pohledu jediného ukazatele nebo vlastnosti, ale heterogenní z pohledu ostatních.
Pozn.: 2. Míra heterogenity ve vztahu k velikosti vzorku (opak homogenity) je určujícím faktorem nejistoty vzorkování.
Vzorek určený pro laboratorní vyšetření nebo zkoušení.
Pozn.: 1. Laboratorní vzorek je konečný vzorek z hlediska provedení odběru vzorku, ale je počátečním vzorkem z pohledu laboratoře.
Pozn.: 2. Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl.
Místo, kde se nachází předmět vzorkování.
Odebrání n položek z velkého souboru N takovým způsobem, že všechny možné kombinace z n položek mají stejnou pravděpodobnost, že budou odebrány.
Pozn: 1. Vlastní odběr vzorku se uskuteční tak, aby všechny vzorkované jednotky měly stejnou pravděpodobnost, že budou zahrnuty do výběru.
Pozn.: 2. Náhodný výběr nemůže nikdy být zaměňován běžným namátkovým nebo zdánlivě nevhodným výběrem; takové postupy obvykle nezaručují náhodnost výběru
Pozn.: 3. Výraz náhodné vzorkování se používá také při vzorkování volně loženého (hromadného) materiálu nebo materiálu v pohybu, ale jeho význam vyžaduje konkrétní definici pro každé použití.
Část celkové nejistoty měření vztahující se kevzorkování.
Postup odběru nebo přípravy vzorku.
Pozn: Odběr vzorků je podmnožinou vzorkování a zahrnuje činnost související s vyjmutím nebo skládáním vzorku (Metodický pokyn MŽP. 2006 {odkaz 3}). Odběr vzorku zahrnuje též manipulaci se vzorkem, tj. jeho uložení do vzorkovnice, případnou konzervaci, uskladnění, dopravu a předání do laboratoře, včetně pořízení příslušné dokumentace prováděné činnosti.
Předem určený postup pro implementaci strategie odběru vzorků. Předem stanovený postup pro výběr, odběr, úpravu na místě, dopravu a přípravu dílčích vzorků nebo vzorků.
PODVZOREK {Sub-sample} ČSN EN ISO 11074 : 4.1.34 (2016) {5} Vzorek odebraný postupy, při kterých jsou sledované položky náhodně rozděleny do částí stejné nebo různé velikosti
Pozn.: 1. Podvzorek může být:
a) část vzorku získaná výběrem nebo dělením,
b) samostatná jednotka šarže odebraná jako část vzorku;
c)konečná jednotka vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: 2. Podvzorek může být odebrán stejným způsobem, jako byl odebrán původní vzorek, ale nemusí.
Pozn.: 3. Podvzorek je část odebraná ze vzorku tak, aby jeho vlastnosti byly identické jako u vzorku.
Provozní požadavky a/nebo pokyny vztahující se k použití určitého plánu odběru vzorků.
Část celkové preciznosti měření vztahující se ke vzorkování.
Pozn.: Odpovídá velikosti náhodných chyb způsobovaných
a) heterogenitou vzorkovaného materiálu,
b) variabilitou provádění plánu vzorkování.
Vzorek odebraný ze základního souboru během prvního stupně vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: Termín primární se v tomto případě nevztahuje ke kvalitě vzorku, spíše ke skutečnosti, že byl vzorek odebrán na počátku měření.
Dokument obsahující všechny potřebné informace omístě, způsobu provedení odběru vzorku (vzorků) a jeho dalším zpracování. *v anglických textech se někdy výraz sampling protocol používá ve významu dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Souhrnný název pro všechny postupy použité pro úpravu vzorku do předepsaného stavu, který umožňuje následné zkoušení nebo analýzu nebo dlouhodobé skladování.
Komplex operací s materiálem nutných k tomu, aby se vzorek přetvořil ve zkušební vzorek. Soubor důležitých činností (jako je zmenšování velikosti, míchání, dělení apod.), které mohou být nezbytné pro převedení kusového anebo volně loženého vzorku na laboratorní nebozkušební vzorek.
Charakterizace objektu s použitím vzorkovacího zařízení a jedné laboratoře tak podrobně, že umožňuje ustavení distribučního modelu s možností předpovědi koncentrace prvků se známou nejistotou v jakémkoliv bodě odběru.
Při vzorkování obdoba analýz referenčního nebo certifikovaného referenčního materiálu.
Pozn.: Vzorkovaný objekt, jehož jedna nebo více koncentrací prvků je dobře charakterizována vprostoru nebo čase.
Jeden ze dvou nebo více vzorků nebo podvzorků získaných samostatně ve stejném čase, stejným postupem odběru vzorků nebo podvzorků.
Pozn: Každý replicitní vzorek je získán v samostatném bodě odběru ve stejném místě odběru.
Vzorek, v němž je zjišťovaná vlastnost (vlastnosti) zastoupena se spolehlivostí příslušnou k cílům programu vzorkování.
Dva nebo více dílčích vzorků/podvzorků smíchaných dohromady v odpovídajících poměrech, a to buď postupně, nebo kontinuálně (smíchaný směsný vzorek), z nichž je možné získat průměrnou hodnotu požadovaného ukazatele.
Vzorkování uskutečněné podle určitého metodického plánu. Vzorkování prováděné některou systematickou metodou.
Počet položek nebo množství materiálu tvořících vzorek.
Část celkového vychýlení (bias) měření vztahující se ke vzorkování.
Část materiálu vybraná z jeho většího množství.
Osoba nebo skupina osob provádějících odběry vzorku v místě odběru.
Proces odběru nebo vytváření reprezentativního vzorku.
Odběr vzorků používající metodu přijatou po předběžném souhlasu všech zúčastněných stran, aniž by se odběr prováděl pravděpodobnostním postupem.
Pozn.: Používá se tam, kde nelze odebrat z celého souboru reprezentativní vzorek např. z důvodu omezené dostupnosti zdrojů, tj. času nebo financí, případně je požadován odběr konkrétní části vzorkovaného souboru anebo odběr z určitého bodu vzorkovaného souboru. Při použití vzorkování s úsudkem volíme postupy, které umožňují získat požadovaný typ vzorku (např. vzorek z povrchu), aniž by musel být odebrán reprezentativní vzorek pro celý vzorkovaný soubor.
VZORKOVANÝ OBJEKT {Sampling target} Část materiálu v daném čase, která má být reprezentována vzorkem.
Pozn.: 1. Vzorkovaný objekt by měl být stanoven před vytvářením plánu vzorkování.
Pozn.: 2. Vzorkovaný objekt může být stanoven legislativou (např. velikost dávky).
Pozn.: 3. Jestliže nás v definovaném prostoru nebo časovém intervalu zajímají některé vlastnosti a charakteristiky (např. chemické složení), musíme je určit (poznat), pak takovýto prostor nebo časový interval lze považovat za předmět vzorkování.
Podíl materiálu získaný z laboratorního vzorku pomocí vhodné metody úpravy vzorků, který má velikost (objem/ hmotnost) potřebnou pro požadované zkoušení nebo analýzy.
Pozn.: ČSN EN ISO 11074 : 4.1.13 (2007) {5} Test sample překládá i jako Analytický vzorek Tento překlad je nevýstižný a zavádějící neboť pouze Test portion (Zkušební podíl) je vzorkem, který je bezprostředně analyzován a u pevných látek představuje navážku materiálu k analýze.
Množství materiálu vhodné velikosti pro měření koncentrace nebo sledované vlastnosti, odebrané ze zkušebního vzorku. Viz poznámka výše u ZKUŠEBNÍ VZOREK
Pozn.: Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl a představuje tedy zkoušený analytický vzorek.
Pixabay/Belova59: Terminologie vzorkování
Autorům je jasné, že nelze vytvořit jednotnou terminologii pro vzorkování v oblasti různých složek životního prostředí. Následující soubor termínů, seřazený v abecedním pořadí, je zaměřen spíše na vzorkování materiálů a ostatních složek nacházejících se ve statickém stavu. Terminologie byla v roce 2018 novelizována vzhledem k poznatkům, které přinesl vývoj terminologie v metrologii a v neposlední řadě i náhrada odkazovaných normativních dokumentů novými verzemi. Tento metodický list tak nahrazuje dokument stejného názvu zroku 2010.
DEFINICE
Pozice, ze které je vzorek odebrán, definovaná jednoznačně a nezaměnitelně prostorovými a časovými souřadnicemi.
Postup výběru jednoho nebo více podvzorků (podílů vzorků) ze vzorku ze základního souboru.
Samostatná část materiálu získaná jedním náběrem vzorkovacího zařízení.
Pozn.: Sama o sobě není předmětem analýzy nebo šetření, používá se k tvorbě směsného vzorku.
Dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Míra rovnoměrnosti rozložení vlastností nebo složek ve všech bodech daného množství materiálu.
Pozn.: 1. Materiál může být homogenní z pohledu jediného ukazatele nebo vlastnosti, ale heterogenní z pohledu ostatních.
Pozn.: 2. Míra heterogenity ve vztahu k velikosti vzorku (opak homogenity) je určujícím faktorem nejistoty vzorkování.
Vzorek určený pro laboratorní vyšetření nebo zkoušení.
Pozn.: 1. Laboratorní vzorek je konečný vzorek z hlediska provedení odběru vzorku, ale je počátečním vzorkem z pohledu laboratoře.
Pozn.: 2. Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl.
Místo, kde se nachází předmět vzorkování.
Odebrání n položek z velkého souboru N takovým způsobem, že všechny možné kombinace z n položek mají stejnou pravděpodobnost, že budou odebrány.
Pozn: 1. Vlastní odběr vzorku se uskuteční tak, aby všechny vzorkované jednotky měly stejnou pravděpodobnost, že budou zahrnuty do výběru.
Pozn.: 2. Náhodný výběr nemůže nikdy být zaměňován běžným namátkovým nebo zdánlivě nevhodným výběrem; takové postupy obvykle nezaručují náhodnost výběru
Pozn.: 3. Výraz náhodné vzorkování se používá také při vzorkování volně loženého (hromadného) materiálu nebo materiálu v pohybu, ale jeho význam vyžaduje konkrétní definici pro každé použití.
Část celkové nejistoty měření vztahující se kevzorkování.
Postup odběru nebo přípravy vzorku.
Pozn: Odběr vzorků je podmnožinou vzorkování a zahrnuje činnost související s vyjmutím nebo skládáním vzorku (Metodický pokyn MŽP. 2006 {odkaz 3}). Odběr vzorku zahrnuje též manipulaci se vzorkem, tj. jeho uložení do vzorkovnice, případnou konzervaci, uskladnění, dopravu a předání do laboratoře, včetně pořízení příslušné dokumentace prováděné činnosti.
Předem určený postup pro implementaci strategie odběru vzorků. Předem stanovený postup pro výběr, odběr, úpravu na místě, dopravu a přípravu dílčích vzorků nebo vzorků.
PODVZOREK {Sub-sample} ČSN EN ISO 11074 : 4.1.34 (2016) {5} Vzorek odebraný postupy, při kterých jsou sledované položky náhodně rozděleny do částí stejné nebo různé velikosti
Pozn.: 1. Podvzorek může být:
a) část vzorku získaná výběrem nebo dělením,
b) samostatná jednotka šarže odebraná jako část vzorku;
c)konečná jednotka vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: 2. Podvzorek může být odebrán stejným způsobem, jako byl odebrán původní vzorek, ale nemusí.
Pozn.: 3. Podvzorek je část odebraná ze vzorku tak, aby jeho vlastnosti byly identické jako u vzorku.
Provozní požadavky a/nebo pokyny vztahující se k použití určitého plánu odběru vzorků.
Část celkové preciznosti měření vztahující se ke vzorkování.
Pozn.: Odpovídá velikosti náhodných chyb způsobovaných
a) heterogenitou vzorkovaného materiálu,
b) variabilitou provádění plánu vzorkování.
Vzorek odebraný ze základního souboru během prvního stupně vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: Termín primární se v tomto případě nevztahuje ke kvalitě vzorku, spíše ke skutečnosti, že byl vzorek odebrán na počátku měření.
Dokument obsahující všechny potřebné informace omístě, způsobu provedení odběru vzorku (vzorků) a jeho dalším zpracování. *v anglických textech se někdy výraz sampling protocol používá ve významu dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Souhrnný název pro všechny postupy použité pro úpravu vzorku do předepsaného stavu, který umožňuje následné zkoušení nebo analýzu nebo dlouhodobé skladování.
Komplex operací s materiálem nutných k tomu, aby se vzorek přetvořil ve zkušební vzorek. Soubor důležitých činností (jako je zmenšování velikosti, míchání, dělení apod.), které mohou být nezbytné pro převedení kusového anebo volně loženého vzorku na laboratorní nebozkušební vzorek.
Charakterizace objektu s použitím vzorkovacího zařízení a jedné laboratoře tak podrobně, že umožňuje ustavení distribučního modelu s možností předpovědi koncentrace prvků se známou nejistotou v jakémkoliv bodě odběru.
Při vzorkování obdoba analýz referenčního nebo certifikovaného referenčního materiálu.
Pozn.: Vzorkovaný objekt, jehož jedna nebo více koncentrací prvků je dobře charakterizována vprostoru nebo čase.
Jeden ze dvou nebo více vzorků nebo podvzorků získaných samostatně ve stejném čase, stejným postupem odběru vzorků nebo podvzorků.
Pozn: Každý replicitní vzorek je získán v samostatném bodě odběru ve stejném místě odběru.
Vzorek, v němž je zjišťovaná vlastnost (vlastnosti) zastoupena se spolehlivostí příslušnou k cílům programu vzorkování.
Dva nebo více dílčích vzorků/podvzorků smíchaných dohromady v odpovídajících poměrech, a to buď postupně, nebo kontinuálně (smíchaný směsný vzorek), z nichž je možné získat průměrnou hodnotu požadovaného ukazatele.
Vzorkování uskutečněné podle určitého metodického plánu. Vzorkování prováděné některou systematickou metodou.
Počet položek nebo množství materiálu tvořících vzorek.
Část celkového vychýlení (bias) měření vztahující se ke vzorkování.
Část materiálu vybraná z jeho většího množství.
Osoba nebo skupina osob provádějících odběry vzorku v místě odběru.
Proces odběru nebo vytváření reprezentativního vzorku.
Odběr vzorků používající metodu přijatou po předběžném souhlasu všech zúčastněných stran, aniž by se odběr prováděl pravděpodobnostním postupem.
Pozn.: Používá se tam, kde nelze odebrat z celého souboru reprezentativní vzorek např. z důvodu omezené dostupnosti zdrojů, tj. času nebo financí, případně je požadován odběr konkrétní části vzorkovaného souboru anebo odběr z určitého bodu vzorkovaného souboru. Při použití vzorkování s úsudkem volíme postupy, které umožňují získat požadovaný typ vzorku (např. vzorek z povrchu), aniž by musel být odebrán reprezentativní vzorek pro celý vzorkovaný soubor.
VZORKOVANÝ OBJEKT {Sampling target} Část materiálu v daném čase, která má být reprezentována vzorkem.
Pozn.: 1. Vzorkovaný objekt by měl být stanoven před vytvářením plánu vzorkování.
Pozn.: 2. Vzorkovaný objekt může být stanoven legislativou (např. velikost dávky).
Pozn.: 3. Jestliže nás v definovaném prostoru nebo časovém intervalu zajímají některé vlastnosti a charakteristiky (např. chemické složení), musíme je určit (poznat), pak takovýto prostor nebo časový interval lze považovat za předmět vzorkování.
Podíl materiálu získaný z laboratorního vzorku pomocí vhodné metody úpravy vzorků, který má velikost (objem/ hmotnost) potřebnou pro požadované zkoušení nebo analýzy.
Pozn.: ČSN EN ISO 11074 : 4.1.13 (2007) {5} Test sample překládá i jako Analytický vzorek Tento překlad je nevýstižný a zavádějící neboť pouze Test portion (Zkušební podíl) je vzorkem, který je bezprostředně analyzován a u pevných látek představuje navážku materiálu k analýze.
Množství materiálu vhodné velikosti pro měření koncentrace nebo sledované vlastnosti, odebrané ze zkušebního vzorku. Viz poznámka výše u ZKUŠEBNÍ VZOREK
Pozn.: Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl a představuje tedy zkoušený analytický vzorek.
Pixabay/Belova59: Terminologie vzorkování
Autorům je jasné, že nelze vytvořit jednotnou terminologii pro vzorkování v oblasti různých složek životního prostředí. Následující soubor termínů, seřazený v abecedním pořadí, je zaměřen spíše na vzorkování materiálů a ostatních složek nacházejících se ve statickém stavu. Terminologie byla v roce 2018 novelizována vzhledem k poznatkům, které přinesl vývoj terminologie v metrologii a v neposlední řadě i náhrada odkazovaných normativních dokumentů novými verzemi. Tento metodický list tak nahrazuje dokument stejného názvu zroku 2010.
DEFINICE
Pozice, ze které je vzorek odebrán, definovaná jednoznačně a nezaměnitelně prostorovými a časovými souřadnicemi.
Postup výběru jednoho nebo více podvzorků (podílů vzorků) ze vzorku ze základního souboru.
Samostatná část materiálu získaná jedním náběrem vzorkovacího zařízení.
Pozn.: Sama o sobě není předmětem analýzy nebo šetření, používá se k tvorbě směsného vzorku.
Dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Míra rovnoměrnosti rozložení vlastností nebo složek ve všech bodech daného množství materiálu.
Pozn.: 1. Materiál může být homogenní z pohledu jediného ukazatele nebo vlastnosti, ale heterogenní z pohledu ostatních.
Pozn.: 2. Míra heterogenity ve vztahu k velikosti vzorku (opak homogenity) je určujícím faktorem nejistoty vzorkování.
Vzorek určený pro laboratorní vyšetření nebo zkoušení.
Pozn.: 1. Laboratorní vzorek je konečný vzorek z hlediska provedení odběru vzorku, ale je počátečním vzorkem z pohledu laboratoře.
Pozn.: 2. Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl.
Místo, kde se nachází předmět vzorkování.
Odebrání n položek z velkého souboru N takovým způsobem, že všechny možné kombinace z n položek mají stejnou pravděpodobnost, že budou odebrány.
Pozn: 1. Vlastní odběr vzorku se uskuteční tak, aby všechny vzorkované jednotky měly stejnou pravděpodobnost, že budou zahrnuty do výběru.
Pozn.: 2. Náhodný výběr nemůže nikdy být zaměňován běžným namátkovým nebo zdánlivě nevhodným výběrem; takové postupy obvykle nezaručují náhodnost výběru
Pozn.: 3. Výraz náhodné vzorkování se používá také při vzorkování volně loženého (hromadného) materiálu nebo materiálu v pohybu, ale jeho význam vyžaduje konkrétní definici pro každé použití.
Část celkové nejistoty měření vztahující se kevzorkování.
Postup odběru nebo přípravy vzorku.
Pozn: Odběr vzorků je podmnožinou vzorkování a zahrnuje činnost související s vyjmutím nebo skládáním vzorku (Metodický pokyn MŽP. 2006 {odkaz 3}). Odběr vzorku zahrnuje též manipulaci se vzorkem, tj. jeho uložení do vzorkovnice, případnou konzervaci, uskladnění, dopravu a předání do laboratoře, včetně pořízení příslušné dokumentace prováděné činnosti.
Předem určený postup pro implementaci strategie odběru vzorků. Předem stanovený postup pro výběr, odběr, úpravu na místě, dopravu a přípravu dílčích vzorků nebo vzorků.
PODVZOREK {Sub-sample} ČSN EN ISO 11074 : 4.1.34 (2016) {5} Vzorek odebraný postupy, při kterých jsou sledované položky náhodně rozděleny do částí stejné nebo různé velikosti
Pozn.: 1. Podvzorek může být:
a) část vzorku získaná výběrem nebo dělením,
b) samostatná jednotka šarže odebraná jako část vzorku;
c)konečná jednotka vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: 2. Podvzorek může být odebrán stejným způsobem, jako byl odebrán původní vzorek, ale nemusí.
Pozn.: 3. Podvzorek je část odebraná ze vzorku tak, aby jeho vlastnosti byly identické jako u vzorku.
Provozní požadavky a/nebo pokyny vztahující se k použití určitého plánu odběru vzorků.
Část celkové preciznosti měření vztahující se ke vzorkování.
Pozn.: Odpovídá velikosti náhodných chyb způsobovaných
a) heterogenitou vzorkovaného materiálu,
b) variabilitou provádění plánu vzorkování.
Vzorek odebraný ze základního souboru během prvního stupně vícestupňového odběru vzorků.
Pozn.: Termín primární se v tomto případě nevztahuje ke kvalitě vzorku, spíše ke skutečnosti, že byl vzorek odebrán na počátku měření.
Dokument obsahující všechny potřebné informace omístě, způsobu provedení odběru vzorku (vzorků) a jeho dalším zpracování. *v anglických textech se někdy výraz sampling protocol používá ve významu dokumentovaný postup odběru vzorku, který vyhovuje požadované specifikaci a je popsaný v řízené dokumentaci (plán vzorkování, protokol o odběru).
Souhrnný název pro všechny postupy použité pro úpravu vzorku do předepsaného stavu, který umožňuje následné zkoušení nebo analýzu nebo dlouhodobé skladování.
Komplex operací s materiálem nutných k tomu, aby se vzorek přetvořil ve zkušební vzorek. Soubor důležitých činností (jako je zmenšování velikosti, míchání, dělení apod.), které mohou být nezbytné pro převedení kusového anebo volně loženého vzorku na laboratorní nebozkušební vzorek.
Charakterizace objektu s použitím vzorkovacího zařízení a jedné laboratoře tak podrobně, že umožňuje ustavení distribučního modelu s možností předpovědi koncentrace prvků se známou nejistotou v jakémkoliv bodě odběru.
Při vzorkování obdoba analýz referenčního nebo certifikovaného referenčního materiálu.
Pozn.: Vzorkovaný objekt, jehož jedna nebo více koncentrací prvků je dobře charakterizována vprostoru nebo čase.
Jeden ze dvou nebo více vzorků nebo podvzorků získaných samostatně ve stejném čase, stejným postupem odběru vzorků nebo podvzorků.
Pozn: Každý replicitní vzorek je získán v samostatném bodě odběru ve stejném místě odběru.
Vzorek, v němž je zjišťovaná vlastnost (vlastnosti) zastoupena se spolehlivostí příslušnou k cílům programu vzorkování.
Dva nebo více dílčích vzorků/podvzorků smíchaných dohromady v odpovídajících poměrech, a to buď postupně, nebo kontinuálně (smíchaný směsný vzorek), z nichž je možné získat průměrnou hodnotu požadovaného ukazatele.
Vzorkování uskutečněné podle určitého metodického plánu. Vzorkování prováděné některou systematickou metodou.
Počet položek nebo množství materiálu tvořících vzorek.
Část celkového vychýlení (bias) měření vztahující se ke vzorkování.
Část materiálu vybraná z jeho většího množství.
Osoba nebo skupina osob provádějících odběry vzorku v místě odběru.
Proces odběru nebo vytváření reprezentativního vzorku.
Odběr vzorků používající metodu přijatou po předběžném souhlasu všech zúčastněných stran, aniž by se odběr prováděl pravděpodobnostním postupem.
Pozn.: Používá se tam, kde nelze odebrat z celého souboru reprezentativní vzorek např. z důvodu omezené dostupnosti zdrojů, tj. času nebo financí, případně je požadován odběr konkrétní části vzorkovaného souboru anebo odběr z určitého bodu vzorkovaného souboru. Při použití vzorkování s úsudkem volíme postupy, které umožňují získat požadovaný typ vzorku (např. vzorek z povrchu), aniž by musel být odebrán reprezentativní vzorek pro celý vzorkovaný soubor.
VZORKOVANÝ OBJEKT {Sampling target} Část materiálu v daném čase, která má být reprezentována vzorkem.
Pozn.: 1. Vzorkovaný objekt by měl být stanoven před vytvářením plánu vzorkování.
Pozn.: 2. Vzorkovaný objekt může být stanoven legislativou (např. velikost dávky).
Pozn.: 3. Jestliže nás v definovaném prostoru nebo časovém intervalu zajímají některé vlastnosti a charakteristiky (např. chemické složení), musíme je určit (poznat), pak takovýto prostor nebo časový interval lze považovat za předmět vzorkování.
Podíl materiálu získaný z laboratorního vzorku pomocí vhodné metody úpravy vzorků, který má velikost (objem/ hmotnost) potřebnou pro požadované zkoušení nebo analýzy.
Pozn.: ČSN EN ISO 11074 : 4.1.13 (2007) {5} Test sample překládá i jako Analytický vzorek Tento překlad je nevýstižný a zavádějící neboť pouze Test portion (Zkušební podíl) je vzorkem, který je bezprostředně analyzován a u pevných látek představuje navážku materiálu k analýze.
Množství materiálu vhodné velikosti pro měření koncentrace nebo sledované vlastnosti, odebrané ze zkušebního vzorku. Viz poznámka výše u ZKUŠEBNÍ VZOREK
Pozn.: Jestliže se nevyžaduje žádná úprava v laboratoři, je laboratorní vzorek zkušebním vzorkem. Pro provedení zkoušky nebo pro analýzu se ze zkušebního vzorku odebírá zkušební podíl a představuje tedy zkoušený analytický vzorek.
