Proč vznikají falešné mezioborové spolupráce?

Po, 17.2.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Budování interdisciplinárních týmů je jedním ze zásadních cílů většiny výzkumných institucí. Tlak na vědce však v některých případech vede k vytváření falešných spoluprací, které podkopávají integritu výzkumu.
Pixabay/Gerd Altmann: Proč vznikají falešné mezioborové spolupráce?

Pixabay/Gerd Altmann: Proč vznikají falešné mezioborové spolupráce?

Primární motivací jejich vzniku je totiž podle nedávné studie především snaha o strategické zajištění financování.

Falešné mezioborové spolupráce vznikají v momentě, kdy se vědci z různých oborů podepíší pod společný interdisciplinární projekt – ve výsledku však každý pracuje na svém individuálním výzkumu, a nedochází tak k integraci informací. I přesto taková spolupráce totiž může přinést instituci finanční podporu.

Užitečná a fungující mezioborová spolupráce vyžaduje dlouhodobý přístup vedoucí k vytvoření komplexního tématu i k jasnému rozdělení práce. Falešné spolupráce naopak většinou vznikají ve spěchu a nejsou dostatečně promyšlené. Navzdory tomu existují a výzkumníci takto navíc často riskují svou akademickou pověst.

Chybějící motivace i nedostatek času

Studie říká, že právě institucionální regulace a pravidla jsou ve většině případů spouštěčem falešných spoluprací. Autoři studie však čerpají i z vlastních zkušeností. Podle nich hraje zásadní roli takzvané „akademické podnikání“. Produkce znalostí se v současnosti dá přirovnat k továrně s řadou nutných kroků vedoucích k „výrobě“. Někteří vědci, kteří mají na starost velký grant či laboratoř, se snaží využít své vlivné kontakty k získání financování a nových příležitostí.

Autenticita interdisciplinárního projektu vyžaduje neustálou časovou a intelektuální investici, ovšem s tím rizikem, že v blízké budoucnosti nebude žádný skutečný výstup. Často tak chybí motivace ponořit se do výzkumného projektu skutečně do hloubky. Navíc se stává, že se vedoucí projektu zaměřují pouze na vytváření sítí kontaktů a samotný průběh spolupráce nechávají na svých podřízených.

Plýtvání penězi i energií

Některé mezioborové spolupráce jsou výsledkem řady kompromisů mezi zúčastněnými, jiné skupiny vědců se zase nedokáží dohodnout na uspokojivém tématu. Společným znakem spoluprací je navíc i to, že někteří členové týmu mohou mít pocit, jako by byli pouhými analytiky a sběrači dat, ale ve výsledku k práci nepřispívají svými reálnými znalostmi. V týmech navíc může vznikat napětí kvůli balancování mezi uchováním vlastní identity a překročením hranic do jiných oborů.

Právě zmíněné důvody mohou mít za následek vznik falešných mezioborových spoluprací, které místo dosažení reálných synergií a cenných výsledků pouze plýtvají penězi a energií, a především také dobrým jménem finančních agentur a akademických institucí.

Falešným spolupracím se dá předejít

Podle autorů lze takto vznikající falešné interdisciplinární týmy eliminovat několika způsoby. Zaprvé je dobré vytvářet případové studie o tom, jak integrovat perspektivy z odlišných disciplín do potenciálního mezioborového týmu a také jak organizovat pracovní úkoly a jejich vzájemnou provázanost v daném týmu. Údaje z takových studií budou přínosem nejen pro vědce, ale i pro grantové agentury, což v důsledku umožní formulaci praktických nástrojů a rad ve prospěch fungování opravdových mezioborových týmů.

Pro lepší fungování může navíc každý jednoduše využít i své zkušenosti z předchozí spolupráce. Každý jeden zúčastněný vědec již dokáže zhodnotit, jestli pro něj byla předchozí spolupráce vhodná, jaká role se od něj očekávala, ale také i to, zda byl projekt založen na mezioborové výzkumné otázce.

Roy Hessels a Alan Kingstone navrhují pět doporučení, jak vybudovat skutečnou mezioborovou spolupráci. Zaprvé je důležité jasně sdělit povahu interdisciplinárního výzkumu, dále správně vyhodnotit v jaké pozici se mezioborový tým nachází. Zatřetí by měl každý člen týmu mít možnost vyjádřit se, zda je navrhovaný tým věrohodný. Další bod se týká institucí – ty by měly zajistit co nejhladší průběh spolupráce. A nakonec by měly být realističtější i časové limity pro návrhy mezioborových projektů.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Phytosanitary Products in Surface Water and Groundwater Using GCxGC-TOFMS

Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí

Differences in Metabolic Profiles of Individuals with Heart Failure Using High-Resolution GC/Q-TOF

Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Klinická analýza

Analysis of Ethylene Oxide and 2-Chloroethanol in Food

Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, HeadSpace, GC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Upgradujte svůj GC/FID detektor – univerzální Polyarc reaktor a Jetanizér

Instrumentace
GC
Výrobce
ARC
Zaměření
Životní prostředí, Průmysl a chemie

Pesticidy v chráněných krajinných oblastech

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
Životní prostředí
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Hodnoťme vědce podle toho, co umí, a ne, kde byli

Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy.

Článek | Osobnosti

Eva Janouškovcová: V zahraničí nikoho nezajímá, z jaké jsme univerzity, ale co dokážeme nabídnout

Jaké byly začátky transferu znalostí v Česku? Vědí výzkumné organizace, co mohou nabídnout? A jaké zkušenosti si můžeme vzít ze současné situace?

Článek | Různé

Vedení je věda: Jak motivovat tým ke společné práci?

Stát se vedoucím vědeckého týmu je pro vědce obrovský skok od vědecké práce k práci s lidmi.

Článek | Různé

Marný boj proti podvodným praktikám ve vědě?

Čím dál tím větší tlak na produkci odborných výstupů ve vědě bývá často uváděn jako jedna z příčin, proč jsou podvodné metody v této oblasti nejen na vzestupu, ale jsou také daleko sofistikovanější.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Hodnoťme vědce podle toho, co umí, a ne, kde byli

Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy.

Článek | Osobnosti

Eva Janouškovcová: V zahraničí nikoho nezajímá, z jaké jsme univerzity, ale co dokážeme nabídnout

Jaké byly začátky transferu znalostí v Česku? Vědí výzkumné organizace, co mohou nabídnout? A jaké zkušenosti si můžeme vzít ze současné situace?

Článek | Různé

Vedení je věda: Jak motivovat tým ke společné práci?

Stát se vedoucím vědeckého týmu je pro vědce obrovský skok od vědecké práce k práci s lidmi.

Článek | Různé

Marný boj proti podvodným praktikám ve vědě?

Čím dál tím větší tlak na produkci odborných výstupů ve vědě bývá často uváděn jako jedna z příčin, proč jsou podvodné metody v této oblasti nejen na vzestupu, ale jsou také daleko sofistikovanější.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Hodnoťme vědce podle toho, co umí, a ne, kde byli

Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy.

Článek | Osobnosti

Eva Janouškovcová: V zahraničí nikoho nezajímá, z jaké jsme univerzity, ale co dokážeme nabídnout

Jaké byly začátky transferu znalostí v Česku? Vědí výzkumné organizace, co mohou nabídnout? A jaké zkušenosti si můžeme vzít ze současné situace?

Článek | Různé

Vedení je věda: Jak motivovat tým ke společné práci?

Stát se vedoucím vědeckého týmu je pro vědce obrovský skok od vědecké práce k práci s lidmi.

Článek | Různé

Marný boj proti podvodným praktikám ve vědě?

Čím dál tím větší tlak na produkci odborných výstupů ve vědě bývá často uváděn jako jedna z příčin, proč jsou podvodné metody v této oblasti nejen na vzestupu, ale jsou také daleko sofistikovanější.
 

Podobné články


Článek | Osobnosti

Hodnoťme vědce podle toho, co umí, a ne, kde byli

Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy.

Článek | Osobnosti

Eva Janouškovcová: V zahraničí nikoho nezajímá, z jaké jsme univerzity, ale co dokážeme nabídnout

Jaké byly začátky transferu znalostí v Česku? Vědí výzkumné organizace, co mohou nabídnout? A jaké zkušenosti si můžeme vzít ze současné situace?

Článek | Různé

Vedení je věda: Jak motivovat tým ke společné práci?

Stát se vedoucím vědeckého týmu je pro vědce obrovský skok od vědecké práce k práci s lidmi.

Článek | Různé

Marný boj proti podvodným praktikám ve vědě?

Čím dál tím větší tlak na produkci odborných výstupů ve vědě bývá často uváděn jako jedna z příčin, proč jsou podvodné metody v této oblasti nejen na vzestupu, ale jsou také daleko sofistikovanější.