Statistická ročenka 2023: Kolik je u nás ve vědě peněz? (díl druhý)

Český statistický úřad v prosinci minulého roku vydal svou každoroční statistickou ročenku, která obsahuje shromážděná data za rok 2022 a v některých oblastech nabízí srovnání s roky předchozími. Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Druhý díl se zaměří na financování vědy. Ukazuje se, že čím dál víc investují do vědy soukromé podniky, naopak podpora státu klesá.

První díl seriálu, který se zaměřoval na data o pracovnících a pracovnicích v oblasti výzkumu, vývoje a inovací naleznete zde.

Klesající výdaje na vědu a výzkum

Data z Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že přestože výdaje na vědu a výzkum v Česku v celkovém objemu neustále rostou – v roce 2022 to bylo 133,3 miliardy v porovnání s rokem 2021, kdy byl celkový objem financí investovaný do vědy 121,9 mld., klesl v roce 2022 podíl financí v poměru k HDP na 1,96 %, což je nižší hodnota než v letech 2021 a 2020 (2, respektive 1,99 %).

Při porovnání s ostatními státy EU bylo Česko v tomto parametru v roce 2021 na 10. místě (z roku 2022 ještě data nejsou k dispozici). Průměr EU byl v roce 2021 2,3 % HDP. Nejvíce do vědy investovala Belgie a Švédsko (shodně 3,4 % HDP) a ze zemí mimo EU Izrael (5,6 %), Jižní Korea (4,9) a Tchaj-wan (3,8 %).

Největší část peněz, které šly u nás do vědy, byly mzdové náklady – 57 %, následovala položka „ostatní běžné náklady“, investice tvořily jen 9 % z celkových finančních prostředků na vědu a výzkum. Tyto poměry se oproti roku 2015, se kterým ČSÚ data porovnával, významně proměnily – v roce 2015 šlo na mzdy 44 % a na investice 21 % financí.

Soukromá věda na vzestupu

A kdo u nás vědu financuje? V roce 2022 bylo 61 % z celkového objemu podnikových peněz, 30 % šlo ze státního rozpočtu a 7 % bylo z EU. I zde je vidět, stejně jako u počtu zaměstnanců z našeho prvního dílu, že podnikatelský sektor u nás v posledních letech přebírá otěže ve financování vědy, jelikož v roce 2012 byl celkový objem financí z podnikových peněz pouze 46 %. K této dominanci však došlo až v roce 2021, do té doby byly výdaje na vědu ze soukromých a státních peněz srovnatelné. V absolutních číslech se v roce 2022 jednalo o 81,7 mld. korun, které soukromé podniky investovaly do vědy a výzkumu.

Z podnikatelského odvětví potom v roce 2022 nejvíce peněz do vědy a výzkumu investoval automobilový průmysl (12,7 mld. korun), následován průmyslem elektrotechnickým (7 mld.), strojírenským (5,3 mld.) a elektronickým (4,3 mld.). Geograficky se nejvíce soukromých peněz v roce 2022 investovalo například v okresech Hlavní město Praha, Mladá Boleslav, Olomouc, Zlín, Plzeň nebo Pardubice.

Kam proudí veřejné finance?

Pokud se zaměříme konkrétně na státní rozpočtové výdaje na vědu a výzkum, zde jsme byly v roce 2022 v poměru k HDP na 14. místě v rámci zemí EU s celkovým objemem 0,57 % HDP – pod 0,6 % klesla hodnota od roku 2012 jen jednou, v roce 2016 na 0,58 % a loňský podíl financí vztažen k HDP byl tak zároveň nejnižší od roku 2012, odkdy ČSÚ tato data v letošní ročence porovnával. Co se týče podílu na státním rozpočtu, tak to bylo v roce 2022 1,94 % pro odvětví vědy a výzkumu. Ze státní kasy tak šlo na vědu a výzkum opět poměrově nejméně peněz od roku 2012. I zde však v absolutních číslech investice kontinuálně stoupají, i když v posledních letech velmi mírně – 38,1 mld. v roce 2020, 38,3 mld. v roce 2021 a 38,5 mld. v roce 2022.

Obecně se peníze ze státního rozpočtu, jež putují na vědu a výzkum, dělí mezi dva typy příjemců – veřejné výzkumné instituce, kam patří i resortní pracoviště jednotlivých ministerstev, a vysoké školy. Objem financí jde stále ve prospěch vysokých škol, v roce 2022 to bylo 18 % z celkového objemu financí na vědu a výzkum vs. 13 % pro veřejné výzkumné instituce, což odpovídá 24,3 respektive 17,4 mld. korun.

Při pohledu na jednotlivé socioekonomické cíle, do kterých stát investuje, se ukazuje, že největší státní podporu má tzv. všeobecný rozvoj znalostí – plyne sem 59,3 % všech státních výdajů na vědu a výzkum, konkrétně se v roce 2022 jednalo o téměř 23 mld. korun. Do vědy a výzkumu v oblasti průmyslové výroby a technologií plynuly necelé 4 mld., následovalo zdraví (přes 2,6 mld.), zemědělství (přes 1,5 mld.), dopravní infrastruktura (necelých 1,5 mld.) a energie (přes 1,3 mld.). U většiny položek částky za poslední tři roky spíše stagnovaly nebo klesaly, mírně se zvyšoval obnos peněz pro oblast životního prostředí a průzkum a využití kosmu. Výrazněji se v posledních dvou letech zvýšily finance pro kulturu.

Při rozdělení peněz, které plynou do zmíněného všeobecné rozvoje znalostí, vidíme, že dramaticky nejvíce financí v roce 2022 putovalo do přírodních věd (57 %, což odpovídalo 13 mld. korun), následovaly v pořadí technické, humanitní, sociální, lékařské a zemědělské vědy. Peníze ze státního rozpočtu jsou jednotlivým odvětvím zajištěny buďto institucionálně (MŠMT, AV ČR) nebo účelově, například prostřednictvím grantových agentur (tyto prostředky tvoří zhruba čtvrtinu z celku). Nejvíce státních financí dostávají vysoké školy (44 %), následují VVI (31 %) a podniky (9 %). Poměry peněz pro jednotlivé příjemce zůstávají dlouhodobě více méně neměnné.

Státní podpora vědy a výzkumu v soukromých podnicích se zaměřuje na odvětví zemědělství, zpracovatelského průmyslu, jako je farmacie, výroba plastových výrobků, počítačů a elektronických zařízení, dopravních prostředků atp.; dále do stavebnictví nebo informačních technologií. Nejvíce peněz dostaly v roce 2022 od státu malé a střední podniky do 249 zaměstnanců. Finance pro velké podniky nad 250 zaměstnanců v posledních čtyřech letech klesaly. Převažuje podpora domácích podniků nad těmi, které vlastní zahraniční majitelé (v roce 2022 to bylo 2,9 mld. vs. 367 mil. ve prospěch tuzemských firem).