Přijetí eura: Vítaný krok pro české výzkumné a vzdělávací organizace?

Portál Vědavýzkum.cz se, v souvislosti s aktuální diskusí o přijetí eura a legislativní změnou umožňující vést účetnictví, vyplácet mzdy a platit daně v eurech, librách a dolarech, rozhodl oslovit jak tuzemské vědecké a vzdělávací instituce, tak i vás – čtenáře portálu. Představuje rozdílná měna nejen pro vědce ve spojení s granty a zahraničními nákupy zbytečnou překážku?

„Letos si připomínáme 20. a 25. výročí vstupu do Evropské unie a NATO. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do Severoatlantické aliance a do unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ty letos po dlouhé době opět plníme. Druhým závazkem je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura, pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ otevřel znovu ve svém novoročním projevu prezident republiky Petr Pavel debatu spojenou s jednotnou evropskou měnou, k jejímuž přijetí se Česká republika zavázala podpisem přístupové smlouvy k EU.

Ačkoli podle původního dokumentu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně, jenž byl odsouhlasený v roce 2003, vláda ČR stanovila jako nejbližší možný termín vstupu ČR do eurozóny období let 2009–2010. Tento termín nebyl naplněn, a přijetí eura tak bylo odsunuto na blíže nespecifikované období. Nedávný projev prezidenta republiky však znovu rozvířil tuto diskusi a na ni aktuálně navázaly události spojené nejen s procesem zavedení eura v ČR (od neshody koaličních stran, diskusi o zřízení funkce zmocněnce pro euro po pověření Národní technické rady vlády sestavením analýzy).

Pro určité subjekty, které provádějí většinu transakcí v příslušné zahraniční měně, může být jistou satisfakcí legislativní změna, která byla přijata v rámci vládního konsolidačního balíčku a díky níž je možné od 1. ledna 2024 vést účetnictví, vyplácet mzdy a platit daně jak v eurech, librách, tak dolarech.

Jaký je postoj českých institucí k této změně?

Portál Vědavýzkum.cz v souvislosti s výše uvedenou legislativní změnou kontaktoval tuzemské vědecké a vzdělávací instituce Masarykovu univerzitu v Brně (MU), Univerzitu Palackého v Olomouci (UPOL), Vysoké učení technické v Brně (VUT), Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (UOCHB), Středoevropský technologický institut (CEITEC) a 1. lékařskou fakultu UK ohledně využití některých z těchto možností v praxi.

Uvedené instituce o implementaci alespoň jedné z těchto změn podle vyjádření kvestorů univerzit, ekonomických oddělení a tiskových mluvčí v převážné většině nyní neuvažují. Objemy transakcí – zejména výplat mezd – u těchto organizací v českých korunách prozatím výrazně převažují.

V současné době však nejsou dostupné všechny předpisy, jež budou novelizovány spolu s novým zákonem o účetnictví a které dále vnesou novinky zohledňující účtování v cizích měnách obecně. Případné povinné změny tak instituce budou implementovat po jejich schválení. Nutno také dodat, že doposud uběhla poměrně krátká doba od chvíle, kdy určité subjekty zavedly účtování v tzv. funkční měně, pod niž spadá i euro. Absentuje i veřejná odborná debata o faktických a případně i negativních dopadech.

Pro Masarykovu univerzitu – největší z oslovených institucí – je globální spolupráce, a to i na ekonomické úrovni, klíčová. V získávání prestižních výzkumných grantů se MU řadí k leaderům v EU13 a výnosy ze zahraničních grantů činí přibližně 10 % celkových výnosů této univerzity.

Vezmeme-li v úvahu celkový rozpočet MU, představují kurzové rozdíly spíše zanedbatelné položky. Pro představu: V roce 2023 podíl kurzového zisku k výnosům činil 0,27 %. Jedná se tak o nárůst oproti předchozímu roku 2022, kdy tento podíl dosahoval hodnoty 0,0007 %. Podíl kurzových ztrát k nákladům pak naopak v roce 2023 zaznamenal pokles o 0,03 % oproti roku 2022, v němž dosahoval 0,18 %.

Případná rizika spojená s kurzovým rozdílem

Z pohledu příjemců zahraničních grantů však nastávají komplikace a zejména nejistota, jejíž příčinou je právě vývoj kurzu.

„Rozdílná měna nám přináší riziko v plánování výdajů, které musí zohlednit právě potenciál kurzové ztráty. Naši vědci tak mají zbytečnou překážku již ve fázi usilování o kýžené a prestižní evropské granty. Kurzové rozdíly však umíme účetně i daňově zpracovat, naše systémy jsou k nim maximálně přizpůsobeny tak, aby dopady byly minimální,“ okomentovala situaci a řešení případných problémů pro portál Vědavýzkum.cz kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová, která dodala, že: „při volbě měny příchozí dotace je nutné pečlivě zvažovat individuální situaci projektu – dle objemu plánovaných plateb v korunách a eurech“.

Podle vyjádření kvestorky MU samotné účetní kurzové rozdíly vznikají již ve fázi před zahájením řešení projektů. Tedy při připsání platby na účet Masarykovy univerzity a zaúčtování v korunách a následném proúčtování rozeslání dotace partnerům.

Oslovení odborní respondenti výše uvedených institucí, nejen z MU a z výzkumného vědeckého centra CEITEC, jež spadá pod zmíněnou univerzitu, potvrdili, že kurzové ztráty nebývají způsobilými náklady projektů. Instituce je tak musejí platit z vlastních prostředků.

Příkladem vzniku největších kurzových rozdílů v případě CEITEC je situace, kdy je toto centrum v roli koordinátora mezinárodního projektu a prostředky v cizí měně posílá i dalším partnerům. Dále nejen tato instituce nakupuje materiál i služby v zahraničí, kde kurzové rozdíly vznikají také.

Podle kvestorky MU komplikace pak vznikají pro univerzitu i v případě zahraničních cest. Euro je sice nejčastější, ale stále je pouze jednou z mnoha měn, ve kterých jsou zálohy a vyúčtování zahraničních cest prováděny.

Jak instituce řeší kurzové ztráty a jsou oficiálně nakloněny k přijetí eura?

Univerzita Palackého v Olomouci, jež ve výroční zprávě za rok 2023 vykáže kurzovní zisk, se podle vyjádření mluvčího instituce Egona Havrlanta v tomto směru snaží „pečlivě sledovat trh a vhodně realizovat směnu prostředků tak, aby byly případné ztráty minimalizovány“.

„Kurzové ztráty snižujeme využitím bankovních produktů, které spočívají v připisování a odesílání zahraničních plateb se zvýhodněným kurzem banky. Krytí kurzových ztrát se také snažíme pokrývat využíváním termínovaných vkladů v eurech s přihlédnutím k podmínkám čerpání daného finančního zdroje,“ uvedla v otázce zajištění proti kurzovým ztrátám kvestorka MU.

Snižování rizik vzniku kurzových ztrát jsou pak řízena zejména také platbami z příslušného cizoměnového účtu, čehož využívá i VUT.

„Významné devizové operace jsou pak řízeny ve vazbě na trend změny kurzu, tím lze částečně eliminovat velké kurzové ztráty. Vzhledem k tomu, že neprovádíme významné devizové platby na denní bázi a velké směny jsou realizovány v delších časových obdobích, tak jsme prozatím nesjednávali devizové obchody s forwardovými nebo swapovými kurzy,“ uvedl ve svém vyjádření pro portál Vědavýzkum.cz Ekonomický odbor VUT.

Všechny výše zmíněné instituce, na které se portál Vědavýzkum.cz obrátil, se podle svých oficiálních vyjádření stavějí k celostátnímu přijetí eura neutrálně. Výjimkou je pak v tomto směru pouze Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

„Přijetí eura je především otázkou politickou, tedy je v rukou politiků. Vedení ÚOCHB nicméně patří mezi zastánce evropské integrace a je také pro přijetí společné evropské měny,“ uvedla Veronika Sedláčková, mluvčí ÚOCHB AV.