Vědeckotechnické parky – zklamání či budoucnost?

„Technoparky krachují i přes stamilionové dotace ze státní kasy.” „Kamarádi se rozhádali a projekt VTP za 400 milionů zkrachoval.” „Od problematické dotace k insolvenci.” „Půlmiliardová investice zkrachovala, park je na prodej.” To je několik mediálních titulků z mnoha, které poukazovaly na fiasko s některými vědeckotechnickými parky (VTP), které v Česku vznikly. Pokud jsou však vědeckotechnické parky správně nastavené, mohou být pro spolupráci akademického a soukromého sektoru klíčové.

Vědeckotechnické parky v Česku bohužel nezískaly nejlepší pověst. Během let 2007–2014 získalo dotaci na provoz, rozšíření nebo výstavbu 55 vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů nebo inovačních center (šlo o výzvu Prosperita z Operačního programu Podnikání a inovace). Období udržitelnosti projektů bylo 10 let. V období od roku 2014 pak získalo dotaci 35 subjektů. Udržitelnost byla mezi 5–15 lety. Pět projektů dotovaných vědeckotechnických parků období udržitelnosti nesplnilo a skončilo. Neslavně dopadl VTP Buštěhrad, Milovice, Pardubice, Jihlava – Hruškovy Dvory, NUPHARO v Ústí nad Labem. Výše dotace se přitom pohybovala od jednotek milionů korun až po stamiliony.

Vědavýzkum.cz: Technology park Brno

Miniseriál o vědeckotechnických parcích

Máme však kvůli těmto špatným koncům zanevřít na vědeckotechnické parky? Anebo mají v českém inovačním systému nezastupitelnou úlohu? Tomu se budeme věnovat v našem miniseriálu o vědeckotechnických parcích v ČR.

V tomto úvodním díle vám představíme obecné informace o vědeckotechnických parcích, v dalších dvou dílech se pak budeme věnovat konkrétním vědeckotechnickým parkům v Brně, Ostravě, Olomouci a Plzni, což jsou v podstatě jediné čtyři VTP, které lze v záplavě českých VTP považovat za příklady dobré praxe.

Metodika inovační infrastruktury

„V Česku máme celou řadu vědeckotechnických parků, které ne zcela splňuji to, co by měl tento prostor splňoval. Buď se jedná o jedinou budovu a žádný park, nebo se v nich neprovozuje žádná věda (případně obojí). Většina z těchto parků pak zaniká nebo se mění na průmyslové areály. Situace se zlepšuje velmi pomalu a všichni si přejeme více těchto parků v Česku," říká René Samek z Agentury pro podporu a podnikání CzechInvest, který se tématu vědecko-technických parků v ČR dlouhodobě věnuje.

V roce 2022 nechal CzechInvest spolu s MPO, TA ČR a MŠMT zpracovat Metodiku rozvoje inovačních infrastruktur. Tento materiál byl vytvořen v rámci RIS3 strategie, což je strategický koncept na podporu inovační politiky státu a regionů. Autorem metodiky je právě René Samek, který pro účely Metodiky provedl rozsáhlé mapování. Vzhledem k velmi dobré kvalitě Metodiky z ní po dohodě s autorem čerpáme informace i citujeme některé pasáže.

Dle Metodiky je dnes v ČR asi 20 aktivních VTP, které reagují na komunikaci a aktualizují web, dalších 18 parků formálně existuje, ale na komunikaci nikdo nereaguje. Minimálně 13 vědeckotechnických parků zaniklo. Mnohé z těchto tzv. vědeckotechnických parků však nikdy nenaplňovaly představu toho, co by měl VTP splňovat.

Co je tedy vlastně VTP a co by měl obsahovat? „V opravdovém VTP existuje mix malých a velkých firem, domácích a zahraničních, plus výzkumná pracoviště univerzit nebo výzkumných ústavů. Jen tak mohou mezi jednotlivými nájemci nastávat pozitivní synergické efekty, které vedou k dalším mezioborovým inovacím," říká René Samek.

Vědavýzkum.cz: Vědeckotechnický park Univerzity Palackého, Envelopa Hub

Co je vědeckotechnický park

V České republice toto není nijak definováno, žádný zákon nedefinuje vědeckotechnické parky (na rozdíl třeba od veřejných výzkumných organizací, které definuje přímo vlastní Zákon o veřejných výzkumných organizacích č. 341/2005 Sb.)

Nicméně ze zahraniční zkušenosti lze VTP definovat jako území, která zpravidla provozuje veřejný sektor (obec či univerzita) ve spolupráci s komerčními, státními a neziskovými partnery ve formě konsorcia, na kterých díky pronájmům prostor a dalším aktivitám dochází k propojení univerzit, výzkumných ústavů a firem. Vědeckotechnický park tak napomáhá vzniku a rozvoji inovačně založených firem, podpoře smluvního výzkumu a přenosu znalostí a zkušeností mezi akademickou a firemní sférou (oběma směry). VTP by neměly být pouze souborem nemovitostí k pronájmu.

V ČR lze pouze polovinu z aktivních parků označit za vědeckotechnické parky s několika budovami pro klienty. Ostatní vědeckotechnické parky mají pouze jedinou budovu obsahující převážně kancelářské prostory. Skutečnými VTP, které mají různorodé prostory k pronájmu a zahrnují i akademickou a výzkumnou sféru, jsou pouze Technology park Brno, Vědeckotechnický park Univerzita Palackého v Olomouci, VTP Ostrava a Vědeckotechnický park Plzeň.

Akademický sektor jako klíč k úspěchu

Ostatní funkční parky by měly být označeny názvem technologický park, protože v nich nedochází k propojení a synergickým efektům mezi soukromým sektorem a akademickou sférou. V technologických parcích, které klientům ani neodpovídají, akademický sektor zpravidla úplně chybí. Z toho lze vyvodit závěr, že přítomnost akademického sektoru ve vědeckotechnickém parku je jedním z hlavních předpokladů jeho úspěšného fungování a dlouhodobé udržitelnosti.

Tento závěr potvrzuje i poznatek z analýzy vědeckotechnických parků ve Velké Británii, který dokládá, že skutečný vědeckotechnický park nevznikne dále než maximálně 20 – 30 kilometrů od univerzity. V zahraničí je tedy poměrně běžné, že ve vědeckotechnických parcích je umístěna nějaká část místní univerzity (např. specializované výzkumné/inovační centrum, podnikatelský inkubátor provozovaný univerzitou a primárně určený studentům a spin-offům univerzity apod.)

I naše nejlepší vědeckotechnické parky, které akademický a soukromý sektor propojují, se zatím bohužel stěží mohou srovnávat s úspěšnými vědeckotechnickými parky v Evropě a ve světě. Naším největším a nejzavedenějším VTP je Technology park v Brně, který je vlastněn Statutárním městem Brno a Vysokým učením technickým v Brně. Ten je jako jediný z českých VTP i členem světové asociace vědeckotechnických parků (IASP). Jeho rozloha je přibližně 135 000 m², disponuje 63 000 m² zastavěné plochy k pronájmu. Pro srovnání: španělský Technology Park Malaga, který se nachází ve městě Malaga, které má jen o 200 000 víc obyvatel než Brno, se nachází na ploše 2 mil. m², z toho je 410 000 m² zastavěných.

Vědavýzkum.cz: Parque tecnológico Málaga

Nedostatek dílen a laboratoří

S čím se vědeckotechnické parky v Česku obecně potýkají? Až na výjimky mají velký nedostatek nekancelářských prostor (tj. nedostatek malých dílen pro strojírenské, mechatronické, robotické a podobné startupy a laboratoří pro inovativní startupy a firmy v sektorech biotechnologie, léčiva, chemie, životní prostředí). Dále poměrně malá část VTP nabízí zařízení pro výzkum a vývoj nebo výrobu, tedy např. spektrometry, elektronové mikroskopy, difraktometry apod. Obvyklými zařízeními, které mohou klienti využívat, jsou pouze tiskárny, kopírky a servery v kancelářských prostorách.

Mnohé VTP se potýkají s finančními problémy. Finančně soběstačnější jsou VTP, které mají dostatečné prostory na pronájem klientům (např. Technology park Brno). VTP s malou rozlohou prostor jsou většinou ztrátové.

Malá spolupráce

České VTP zatím málo spolupracují s univerzitami a středními školami, ve většině VTP jsou málo či vůbec zasídleny spin-off firmy z místní univerzity, pozitivními příklady jsou výše zmíněné Brno, Ostrava, Olomouc a Plzeň.

„Z hlediska vědy a výzkumu park přináší unikátní prostory, dříve sloužily pro elektronové mikroskopy, dnes pro oblast kosmonautiky a letectví. Všechny společnosti v Technologickém parku nějak spolupracují s vysokými školami. Nejužší spolupráci vidíme v současné chvíli například v oblasti Aerospace, kdy studenti chodí do firem, odborníci chodí učit do škol a společně vznikl i nový studijní obor. Tato úzká vazba mezi privátním a akademickým sektorem přispívá ke kvalitě studia a dynamičtějšímu rozvoji celého oboru v rámci ČR," říká Jitka Sládková, ředitelka pro marketing a strategii v Technology park Brno. V Technology parku Brno je nyní více než 40 společností.

České VTP také málo vedou místní studenty k podnikavosti a zapojení do inovativních firem a málo spolupracují s podobnými infrastrukturami v zahraničí (jak zmiňujeme výše, pouze Technology park Brno je členem světové asociace VTP). Z toho vyplývá, že jen malá část VTP se může pyšnit tím, že pomohla svým klientům k expanzi do zahraničí. A stejně tak to platí i naopak – české VTP jsou v zahraničí neznámé a sídlí v nich minimum zahraničních firem, startupů a pracuje v nich málo cizinců.

Přesto nezbývá než doufat, že české vědeckotechnické parky překonají počáteční nesnáze a pošramocenou pověst a budou se inspirovat jak od sebe navzájem, tak ze zahraničí, aby byly skutečně přínosnými místy, které pousouvají Českou republiku mezi rozvinuté znalostní ekonomiky.