Fake news a důvěra ve vědu v době koronaviru

Zatímco světová vědecká komunita usilovně hledá různá řešení současné globální pandemie viru Covid-19, „fake news“ na sociálních sítích divoce bují. Aktuální krize ale možná pomůže posílit důvěru veřejnosti ve vědecké poznatky.

Generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v polovině února v Mnichově uvedl, že nebojujeme pouze s epidemií, ale také s „infodemií“. Fake news se podle něj šíří snáz a rychleji než virus a jsou stejně tak nebezpečné. Uplynulé týdny jasně ukázaly, že neověřené, mylné či poplašné zprávy způsobují oběti stejně jako nemoc sama. Výběr takových lživých zpráv je přitom pestrý – od bulvárních dezinformací, že se koronavirem nakazil papež či Cristiano Ronaldo až po politicky motivovaná tvrzení, že za pandemií nového viru stojí například Spojené státy americké. Konkrétním příkladem může být Američan, který zemřel po požití čističe na akvária, protože obsahoval chlorochin, tj. antimalarikum, jehož terapeutické účinky na koronavirus se aktuálně testují. V médiích se také objevil případ ukrajinského města Novi Sanzhary, kde se obyvatelé střetli v prudkých bitkách s policií kvůli tomu, že v místním sanatoriu měli být izolováni občané, kteří se po propuknutí pandemie vrátili z čínského Wuchanu.

Řada lidí se na dezinformacích pochopitelně snaží vydělat. Dobrým příkladem může být Alex Jones, zakladatel serveru Infowars a prominentní figura americké konspirační scény. Jones například prodává zubní pastu, o níž tvrdí, že účinkuje na koronavirus.* „O patentovaném nanostříbru Pentagon tvrdí, že zabíjí celou rodinu SARS-korona virů,“* inzeruje Jones. Úspěch podobných lživých informací přitom úzce souvisí s nedůvěrou v média a vládní instituce v Americe.

Fake news ale nejsou hrozbou pouze na úrovni individuálních excesů, mají taky globální rozměr. Řada z mylných či lživých informací totiž tvrdí, jak se efektivně bránit viru, vyrobit si domácí test či zabránit infekci. Aktuální problém je to například v Indii. Země čelí při řešení hrozícího propuknutí pandemie obvyklým problémům – nedostatečné infrastruktuře, přeplněným kapacitám zdravotnického systému i velkým shromážděním lidí na malém prostoru. Nově ale čelí i další hrozbě – masovému šíření dezinformací. Podle televize Al Jazeera byl už na jejich rozmach nucen reagovat i ministerský předseda Naréndra Módí, který apeloval na občany, aby nevěřili tomu, co se doslechnou o koronaviru.

Sociální sítě a obecně rozšíření internetu, kterým se falešné informace tak snadno šíří, přitom hrají a budou hrát stále významnější úlohu i při řešení globálních krizí. Jenom v Číně se od epidemie SARS v roce 2003 rozšířilo množství lidí s připojením do online prostoru z 6 % na aktuálních 60 %.

Jednotlivé společnosti, kterým sociální sítě patří, se sice snaží různým způsobem řešit masivní množství cirkulujících fake news, ale jde to jen obtížně. „Pokračujeme v prověřování a odstraňování tweetů, které porušují pravidla Twitteru – polovinu z nich přitom zachytíme dříve, než nám je uživatelé nahlásí,“ prohlásil Del Harvey, viceprezident Twitteru. YouTube kontroluje veškerý materiál o koronaviru, který nepochází od novinářů a také Facebook se rozhodl smazat veškeré příspěvky, které šíří mýty o koronaviru či reklamy na falešné léčebné prostředky. Situaci ale komplikuje masivně využívaná aplikace Whatsapp. Zprávy, jež si mezi sebou uživatelé v aplikaci přeposílají, jsou totiž šifrované a lze tedy jen obtížně regulovat obsah poplašných a mylných zpráv v aplikaci.

Krize důvěry ve vědu?

Otázka důvěry ve vědu a ověřené zdroje vědeckých informací je proto zásadnější než kdy jindy. Přestože se o krizi důvěry ve vědeckou expertízu v posledních letech silně diskutuje, výsledky šetření z roku 2019 z dílny Pew Research Centre, respektovaného amerického výzkumného centra, ukázaly, že například americká veřejnost vědcům věří relativně hodně (až 86 % se vyjádřilo, že vědcům hodně nebo poměrně věří). Tento výsledek je přitom srovnatelný s důvěrou Američanů v armádu a přesahuje důvěru v média, byznys i politiky. Mnohem méně lidí však už bylo přesvědčeno o tom, že by věda a vědecké poznatky měly zasahovat do politického rozhodování.

Z šetření naopak vyplynula překvapivá věc. Hlavní překážkou v důvěře americké veřejnosti vůči vědě a vědeckým institucím je podle šetření otázka etiky a integrity výzkumu. Respondenti kritizovali nedostatečnou odpovědnost vědců za výsledky svého výzkumu či neexistující profesionální postihy. „Budování a udržování důvěry je zcela klíčové, přestože se jedná o obrovskou výzvu. Je to sice klišé, ale pravdivé. Důvěra je křehká, tvrdě se buduje a je velmi snadné jí ztratit. Zatímco je toho třeba ještě hodně učinit, aby se zvrátil trend nedůvěry ve vědu, doufám, že koronavirová krize nás popostrčí správným směrem,“ napsal na konci března 2020 Timothy Caulfield, odborník na zdravotnické právo z kanadské University of Alberta pro kanadský deník The Globe and Mail. Podle Caulfielda je ze strany vědců v aktuální situaci nejdůležitější posílit pojistky, které chrání etický vědecký postup a zajišťují integritu výzkumných závěrů, podpořit odborníky, kteří se ve svých výzkumech zabývají veřejným zdravím a koronavirem, a za třetí mnohem proaktivněji začít vystupovat vůči dezinformacím a fake news.

Caulfield přitom v naději, že by koronavirová pandemie mohla ve výsledku posílit postavení vědy, rozhodně není sám. Podle řady odborníků aktuální situace nejen ukázala, jak klíčovou roli výzkumníci a badatelé hrají při řešení globálních krizí, ale také poskytla vědcům neobyčejný prostor ukázat, jak je jejich práce pro společnost důležitá.