Pixabay/Couleur: Koronavirus ve vodách aneb hrozí nám „nákaza z vody“?
V poslední době se množí dotazy, jak je to vlastně s tím všudypřítomným koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19 v pitné vodě či odpadních vodách. Hrozí nám nákaza v blízkosti čistíren? Můžeme se nakazit pitím kohoutkové vody? Jakým způsobem se virus z vody odstraní, pokud vůbec? Tak si to pojďme shrnout.
Přítomnost viru SARS-CoV-2 ani jiných podobných virů nebyla detegována v zásobování pitnou vodou nikde na světě a na základě současných poznatků je riziko zásobování jím kontaminovanou vodou naprosto mizivé, spíše nulové. Na tom se shodují mezinárodní organizace jako WHO, Global Water Research Coalition (1), ale i národní výzkumné či profesní organizace, například holandská KWR Water (2) nebo American Water Works Association (3), či stanovisko Národního referenčního centra pro pitnou vodu Státního zdravotního ústavu (4). Kontaminace vod viry by přicházela v úvahu jen u povrchových vod, přičemž většina našich velkokapacitních zdrojů jsou vodárenské nádrže v horních částech toků. Pokud by snad došlo ke kontaminaci povrchových zdrojů viry, pak jsou standardní úpravárenské a desinfekční procesy na úpravnách vod vůči němu účinné, tedy virus není odstraňován jen desinfekcí, ale i předcházejícími procesy. Z pohledu životaschopnosti koronavirů je důležité, že mají slabou tukovou a proteinovou obálku (Obr. 1) a jsou velmi snadno ve finále deaktivovány desinfekčními postupy jako je například běžná chlorace, ozonizace či UV záření. Úpravny pitné vody nemusí z hlediska efektivity vůči odstranění/inaktivaci SARS-CoV-2 nic měnit na své současné praxi.
Situace s městskými odpadními vodami a odtoky z čistíren odpadních vod (ČOV) není samozřejmě tak jednoduchá jako v případě pitné vody, protože se jedná o daleko složitější matrici. Některé studie ukazují, že přinejmenším fragmenty genů SARS-CoV-2, ne-li virus sám, mohou být přítomny ve splaškové vodě; na odtocích z ČOV však toto prokázáno zatím nebylo (5). Ani přenos fekálně-orální cestou dosud nebyl potvrzen (6). Přesto, nebo právě proto, nejsou splaškové odpadní vody a vyčištěné odpadní vody v současnosti považovány za epidemiologické riziko. Pokud jde o odpadní vody ze zdravotnických zařízení, kde lze předpokládat vyšší míru kontaminace SARS-CoV-2, ty je podle nové normy ČSN 75 6406 Nakládání s odpadními vodami ze zdravotnických zařízení vypouštěnými do stokové sítě pro veřejnou potřebu (únor 2020) zapotřebí předčistit - desinfikovat. Desinfekce, která se obecně jeví jako přiměřená prevence pro vyčištěné odpadní vody, u nás doposud není standardním krokem. Kauza SARS-CoV-2 snad odstartuje povinnost desinfikovat vyčištěné odpadní vody na odtocích z ČOV před jejich vypuštěním do povrchových vod stejně, jak je již dnes vyžadováno u jejich recyklace. Z tohoto důvodu není nutné se obávat recyklovaných odpadních vod, jak městských, tak šedých, neboť základní operací přípravy recyklované odpadní vody je vždy její desinfekce.
Pracovníci, kteří přicházejí do styku s odpadními vodami, by měli v každém případě používat ochranné pomůcky a dodržovat doporučená hygienická opatření (7). A to hlavně z důvodu obecných zdravotních a bezpečnostních rizik při nakládání s odpadními vodami.
VŠCHT Praha/Wikimedia Commons: Obr. 1. Struktura koronaviru
Výskyt koronaviru SARS-CoV-2 v odpadních vodách v různých místech stokové sítě by mohl sloužit i k indikaci epidemiologické situace v dané lokalitě. Objevují se i studie naznačující, že sledování výskytu tohoto viru v odpadních vodách by mohlo fungovat jako jakýsi systém včasného varování, že v dané lokalitě žije větší počet lidí s nemocí Covid-19 (8). Podobné studie se připravují i v ČR.
Pixabay/Couleur: Koronavirus ve vodách aneb hrozí nám „nákaza z vody“?
V poslední době se množí dotazy, jak je to vlastně s tím všudypřítomným koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19 v pitné vodě či odpadních vodách. Hrozí nám nákaza v blízkosti čistíren? Můžeme se nakazit pitím kohoutkové vody? Jakým způsobem se virus z vody odstraní, pokud vůbec? Tak si to pojďme shrnout.
Přítomnost viru SARS-CoV-2 ani jiných podobných virů nebyla detegována v zásobování pitnou vodou nikde na světě a na základě současných poznatků je riziko zásobování jím kontaminovanou vodou naprosto mizivé, spíše nulové. Na tom se shodují mezinárodní organizace jako WHO, Global Water Research Coalition (1), ale i národní výzkumné či profesní organizace, například holandská KWR Water (2) nebo American Water Works Association (3), či stanovisko Národního referenčního centra pro pitnou vodu Státního zdravotního ústavu (4). Kontaminace vod viry by přicházela v úvahu jen u povrchových vod, přičemž většina našich velkokapacitních zdrojů jsou vodárenské nádrže v horních částech toků. Pokud by snad došlo ke kontaminaci povrchových zdrojů viry, pak jsou standardní úpravárenské a desinfekční procesy na úpravnách vod vůči němu účinné, tedy virus není odstraňován jen desinfekcí, ale i předcházejícími procesy. Z pohledu životaschopnosti koronavirů je důležité, že mají slabou tukovou a proteinovou obálku (Obr. 1) a jsou velmi snadno ve finále deaktivovány desinfekčními postupy jako je například běžná chlorace, ozonizace či UV záření. Úpravny pitné vody nemusí z hlediska efektivity vůči odstranění/inaktivaci SARS-CoV-2 nic měnit na své současné praxi.
Situace s městskými odpadními vodami a odtoky z čistíren odpadních vod (ČOV) není samozřejmě tak jednoduchá jako v případě pitné vody, protože se jedná o daleko složitější matrici. Některé studie ukazují, že přinejmenším fragmenty genů SARS-CoV-2, ne-li virus sám, mohou být přítomny ve splaškové vodě; na odtocích z ČOV však toto prokázáno zatím nebylo (5). Ani přenos fekálně-orální cestou dosud nebyl potvrzen (6). Přesto, nebo právě proto, nejsou splaškové odpadní vody a vyčištěné odpadní vody v současnosti považovány za epidemiologické riziko. Pokud jde o odpadní vody ze zdravotnických zařízení, kde lze předpokládat vyšší míru kontaminace SARS-CoV-2, ty je podle nové normy ČSN 75 6406 Nakládání s odpadními vodami ze zdravotnických zařízení vypouštěnými do stokové sítě pro veřejnou potřebu (únor 2020) zapotřebí předčistit - desinfikovat. Desinfekce, která se obecně jeví jako přiměřená prevence pro vyčištěné odpadní vody, u nás doposud není standardním krokem. Kauza SARS-CoV-2 snad odstartuje povinnost desinfikovat vyčištěné odpadní vody na odtocích z ČOV před jejich vypuštěním do povrchových vod stejně, jak je již dnes vyžadováno u jejich recyklace. Z tohoto důvodu není nutné se obávat recyklovaných odpadních vod, jak městských, tak šedých, neboť základní operací přípravy recyklované odpadní vody je vždy její desinfekce.
Pracovníci, kteří přicházejí do styku s odpadními vodami, by měli v každém případě používat ochranné pomůcky a dodržovat doporučená hygienická opatření (7). A to hlavně z důvodu obecných zdravotních a bezpečnostních rizik při nakládání s odpadními vodami.
VŠCHT Praha/Wikimedia Commons: Obr. 1. Struktura koronaviru
Výskyt koronaviru SARS-CoV-2 v odpadních vodách v různých místech stokové sítě by mohl sloužit i k indikaci epidemiologické situace v dané lokalitě. Objevují se i studie naznačující, že sledování výskytu tohoto viru v odpadních vodách by mohlo fungovat jako jakýsi systém včasného varování, že v dané lokalitě žije větší počet lidí s nemocí Covid-19 (8). Podobné studie se připravují i v ČR.
Pixabay/Couleur: Koronavirus ve vodách aneb hrozí nám „nákaza z vody“?
V poslední době se množí dotazy, jak je to vlastně s tím všudypřítomným koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19 v pitné vodě či odpadních vodách. Hrozí nám nákaza v blízkosti čistíren? Můžeme se nakazit pitím kohoutkové vody? Jakým způsobem se virus z vody odstraní, pokud vůbec? Tak si to pojďme shrnout.
Přítomnost viru SARS-CoV-2 ani jiných podobných virů nebyla detegována v zásobování pitnou vodou nikde na světě a na základě současných poznatků je riziko zásobování jím kontaminovanou vodou naprosto mizivé, spíše nulové. Na tom se shodují mezinárodní organizace jako WHO, Global Water Research Coalition (1), ale i národní výzkumné či profesní organizace, například holandská KWR Water (2) nebo American Water Works Association (3), či stanovisko Národního referenčního centra pro pitnou vodu Státního zdravotního ústavu (4). Kontaminace vod viry by přicházela v úvahu jen u povrchových vod, přičemž většina našich velkokapacitních zdrojů jsou vodárenské nádrže v horních částech toků. Pokud by snad došlo ke kontaminaci povrchových zdrojů viry, pak jsou standardní úpravárenské a desinfekční procesy na úpravnách vod vůči němu účinné, tedy virus není odstraňován jen desinfekcí, ale i předcházejícími procesy. Z pohledu životaschopnosti koronavirů je důležité, že mají slabou tukovou a proteinovou obálku (Obr. 1) a jsou velmi snadno ve finále deaktivovány desinfekčními postupy jako je například běžná chlorace, ozonizace či UV záření. Úpravny pitné vody nemusí z hlediska efektivity vůči odstranění/inaktivaci SARS-CoV-2 nic měnit na své současné praxi.
Situace s městskými odpadními vodami a odtoky z čistíren odpadních vod (ČOV) není samozřejmě tak jednoduchá jako v případě pitné vody, protože se jedná o daleko složitější matrici. Některé studie ukazují, že přinejmenším fragmenty genů SARS-CoV-2, ne-li virus sám, mohou být přítomny ve splaškové vodě; na odtocích z ČOV však toto prokázáno zatím nebylo (5). Ani přenos fekálně-orální cestou dosud nebyl potvrzen (6). Přesto, nebo právě proto, nejsou splaškové odpadní vody a vyčištěné odpadní vody v současnosti považovány za epidemiologické riziko. Pokud jde o odpadní vody ze zdravotnických zařízení, kde lze předpokládat vyšší míru kontaminace SARS-CoV-2, ty je podle nové normy ČSN 75 6406 Nakládání s odpadními vodami ze zdravotnických zařízení vypouštěnými do stokové sítě pro veřejnou potřebu (únor 2020) zapotřebí předčistit - desinfikovat. Desinfekce, která se obecně jeví jako přiměřená prevence pro vyčištěné odpadní vody, u nás doposud není standardním krokem. Kauza SARS-CoV-2 snad odstartuje povinnost desinfikovat vyčištěné odpadní vody na odtocích z ČOV před jejich vypuštěním do povrchových vod stejně, jak je již dnes vyžadováno u jejich recyklace. Z tohoto důvodu není nutné se obávat recyklovaných odpadních vod, jak městských, tak šedých, neboť základní operací přípravy recyklované odpadní vody je vždy její desinfekce.
Pracovníci, kteří přicházejí do styku s odpadními vodami, by měli v každém případě používat ochranné pomůcky a dodržovat doporučená hygienická opatření (7). A to hlavně z důvodu obecných zdravotních a bezpečnostních rizik při nakládání s odpadními vodami.
VŠCHT Praha/Wikimedia Commons: Obr. 1. Struktura koronaviru
Výskyt koronaviru SARS-CoV-2 v odpadních vodách v různých místech stokové sítě by mohl sloužit i k indikaci epidemiologické situace v dané lokalitě. Objevují se i studie naznačující, že sledování výskytu tohoto viru v odpadních vodách by mohlo fungovat jako jakýsi systém včasného varování, že v dané lokalitě žije větší počet lidí s nemocí Covid-19 (8). Podobné studie se připravují i v ČR.
Pixabay/Couleur: Koronavirus ve vodách aneb hrozí nám „nákaza z vody“?
V poslední době se množí dotazy, jak je to vlastně s tím všudypřítomným koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19 v pitné vodě či odpadních vodách. Hrozí nám nákaza v blízkosti čistíren? Můžeme se nakazit pitím kohoutkové vody? Jakým způsobem se virus z vody odstraní, pokud vůbec? Tak si to pojďme shrnout.
Přítomnost viru SARS-CoV-2 ani jiných podobných virů nebyla detegována v zásobování pitnou vodou nikde na světě a na základě současných poznatků je riziko zásobování jím kontaminovanou vodou naprosto mizivé, spíše nulové. Na tom se shodují mezinárodní organizace jako WHO, Global Water Research Coalition (1), ale i národní výzkumné či profesní organizace, například holandská KWR Water (2) nebo American Water Works Association (3), či stanovisko Národního referenčního centra pro pitnou vodu Státního zdravotního ústavu (4). Kontaminace vod viry by přicházela v úvahu jen u povrchových vod, přičemž většina našich velkokapacitních zdrojů jsou vodárenské nádrže v horních částech toků. Pokud by snad došlo ke kontaminaci povrchových zdrojů viry, pak jsou standardní úpravárenské a desinfekční procesy na úpravnách vod vůči němu účinné, tedy virus není odstraňován jen desinfekcí, ale i předcházejícími procesy. Z pohledu životaschopnosti koronavirů je důležité, že mají slabou tukovou a proteinovou obálku (Obr. 1) a jsou velmi snadno ve finále deaktivovány desinfekčními postupy jako je například běžná chlorace, ozonizace či UV záření. Úpravny pitné vody nemusí z hlediska efektivity vůči odstranění/inaktivaci SARS-CoV-2 nic měnit na své současné praxi.
Situace s městskými odpadními vodami a odtoky z čistíren odpadních vod (ČOV) není samozřejmě tak jednoduchá jako v případě pitné vody, protože se jedná o daleko složitější matrici. Některé studie ukazují, že přinejmenším fragmenty genů SARS-CoV-2, ne-li virus sám, mohou být přítomny ve splaškové vodě; na odtocích z ČOV však toto prokázáno zatím nebylo (5). Ani přenos fekálně-orální cestou dosud nebyl potvrzen (6). Přesto, nebo právě proto, nejsou splaškové odpadní vody a vyčištěné odpadní vody v současnosti považovány za epidemiologické riziko. Pokud jde o odpadní vody ze zdravotnických zařízení, kde lze předpokládat vyšší míru kontaminace SARS-CoV-2, ty je podle nové normy ČSN 75 6406 Nakládání s odpadními vodami ze zdravotnických zařízení vypouštěnými do stokové sítě pro veřejnou potřebu (únor 2020) zapotřebí předčistit - desinfikovat. Desinfekce, která se obecně jeví jako přiměřená prevence pro vyčištěné odpadní vody, u nás doposud není standardním krokem. Kauza SARS-CoV-2 snad odstartuje povinnost desinfikovat vyčištěné odpadní vody na odtocích z ČOV před jejich vypuštěním do povrchových vod stejně, jak je již dnes vyžadováno u jejich recyklace. Z tohoto důvodu není nutné se obávat recyklovaných odpadních vod, jak městských, tak šedých, neboť základní operací přípravy recyklované odpadní vody je vždy její desinfekce.
Pracovníci, kteří přicházejí do styku s odpadními vodami, by měli v každém případě používat ochranné pomůcky a dodržovat doporučená hygienická opatření (7). A to hlavně z důvodu obecných zdravotních a bezpečnostních rizik při nakládání s odpadními vodami.
VŠCHT Praha/Wikimedia Commons: Obr. 1. Struktura koronaviru
Výskyt koronaviru SARS-CoV-2 v odpadních vodách v různých místech stokové sítě by mohl sloužit i k indikaci epidemiologické situace v dané lokalitě. Objevují se i studie naznačující, že sledování výskytu tohoto viru v odpadních vodách by mohlo fungovat jako jakýsi systém včasného varování, že v dané lokalitě žije větší počet lidí s nemocí Covid-19 (8). Podobné studie se připravují i v ČR.
