Výzkum je pro mě pořád vzrušující hra
- Photo: Magazín M / Radek Miča: Výzkum je pro mě pořád vzrušující hra.
- Video: MUNI Pharm: Přednáška: Kratom a konopí
Už 24 let soustředí Karel Šmejkal z farmaceutické fakulty svůj hlavní zájem na farmakognozii a fytochemii. Za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu v oblasti přírodních věd a lékařství letos získal Cenu rektora MU.
S jakými pocity jste cenu přijal?
Měl jsem samozřejmě radost, je to významná cena. Ale zároveň jsem byl i trochu překvapený, když jsem zjistil, že jsem byl oceněný za dlouhodobý přínos. Vypadá to, jako bych měl jít už pomalu do důchodu... Ale já doufám, že jsem ještě ve výzkumné práci neřekl poslední slovo. Končit rozhodně nehodlám! Naopak je přede mnou mnoho nových výzev. Pořád je kam postupovat a vzdělávat se v nových technologiích.
Specializujete se hlavně na zkoumání přírodních látek. Proč zrovna ty se staly objektem vašeho zájmu?
Začalo se to lámat na vysoké škole při hledání tématu pro moji diplomku. Původně jsem se chtěl věnovat farmakologii, ale tam bylo zájemců hodně, tak nakonec na mě zbyly přírodní látky. Já se do toho o to víc zakousnul a řekl si, že v tom taky přece dokážu najít to zajímavé. A už mě to vlastně nepustilo dodnes. Léčivé nebo jedovaté rostliny jsou od pradávna zdrojem pro různé léčebné aplikace a různorodé využití. Za posledních 30 let se přírodní látky podílely na vzniku a zavedení do praxe asi 30 procent nových léčiv. Příroda je v tomto hodně mocná. Je fascinující, jak každá rostlina obsahuje mnoho určitých látek, které z nich můžete získat, rozdělit je a dále zkoumat. Už tento samotný proces získávání přírodních látek je velmi zajímavý a dobrodružný. Čím víc do něj pronikáte, tím víc vás začíná bavit. Jeden můj kamarád mi kdysi řekl, že se živím tím, že honím barevnou vodu z baňky do baňky. Ale měl v podstatě pravdu.
Magazín M / Radek Miča: Výzkum je pro mě pořád vzrušující hra.
Původně jsem se chtěl věnovat farmakologii, ale tam bylo zájemců hodně, tak nakonec na mě zbyly přírodní látky. Já se do toho o to víc zakousnul a řekl si, že v tom taky přece dokážu najít to zajímavé. A už mě to vlastně nepustilo dodnes.
Právě na oblast přírodních věd se zaměří i farmaceutická konference PSE Trends in Natural Products 2024, kterou vaše fakulta pořádá v Brně 21. až 24. května. Jak moc prestižní je tato akce?
Jde o putovní konferenci, která před námi byla v předchozích letech v Paříži a na Krétě. My jsme se o její pořádání přihlásili ještě před covidem, a teď to konečně vyšlo. Akci zaštítil rektor MU a tradičně Evropská fytochemická společnost, jejímž jsem členem a v předchozích letech jsem byl i ve výboru. Shodou okolností šlo v roce 2008 o moji první mezinárodní konferenci, které jsem se aktivně zúčastnil. Tato akce je určená především pro mladé asistenty nebo doktorandy, kteří mají možnost odprezentovat si výsledky svých vědeckých výzkumů a ověřit si je na mezinárodním poli. Je to unikátní příležitost, jak si mohou navzájem předat informace a zkušenosti školitelé a profesoři s mladými lidmi z oboru. Přihlášených máme 140 účastníků a program zahrne asi 50 přednášek studentů, doktorandů a dalších významných hostů. Hlavním tématem budou novinky ve studiu a využití přírodních látek ve fytochemii, farmacii, potravinářském průmyslu či kosmetice.
Sekundárním cílem vašeho výzkumného zájmu jsou biotesty přírodních látek – zejména jejich účinky protirakovinné, protizánětlivé a antibakteriální. S jakými výsledky se vám daří v této oblasti?
Dlouhodobě se věnujeme hlavně vlivu přírodních látek na zánětlivá chronická onemocnění, konkrétně zkoumání polyfenolů rostlinného původu, a možnostem jejich praktického uplatnění. Izolovali jsme řadu tzv. prenylovaných fenolů, např. z rostlin čeledi Moraceae, které mají protizánětlivé vlastnosti srovnatelné s referenčními kortikoidy. V současnosti řešíme modifikace takových látek s cílem zlepšit jejich rozpustnost a bio dostupnost, a tím potenciální praktické využití. Okrajově jsme se věnovali také účinkům látek ovlivňujících nádorové bujení. Spolupracovali jsme v této oblasti hlavně s kolegy ze Slovenska. S kolegy z přírodovědecké a lékařské fakulty jsme se zase zabývali tématem mnohočetné lékové rezistence (MDR), která je častým problémem při boji s rakovinou pomocí chemoterapie.
Možnosti studia na farmaceutické fakultě pro tento akademický rok poprvé rozšířil i nový bakalářský program Kosmetické prostředky. Jaké na něj máte ohlasy?
Velmi nás překvapil tak obrovský zájem, který podle všeho přetrvá i na další roky. Už teď na příští akademický rok jsme zaznamenali téměř dvojnásobný počet žádostí o studium. Je vždy skvělé, když můžeme z přihlášených udělat selekci a vybrat opravdu kvalitní studenty. Ale po studiu na naší fakultě je už mnoho let stálá vysoká poptávka. Farmaceutický trh je totiž široký a nenasycený, takže uplatnění našich absolventů z magisterského studijního programu je trvale na 99,9 procentech úspěšnosti. Největší pracovní příležitosti získávají absolventi v lékárnách, ale také coby kliničtí farmaceuti, ve výzkumu, farmaceutickém průmyslu nebo v regulatorních složkách.
Magazín M / Radek Miča: Výzkum je pro mě pořád vzrušující hra.
Jak moc přispěje k rozvoji dalších možností pro studenty přestěhování farmaceutické fakulty do MUNI BioPharma Hub v bohunickém kampusu?
To je samozřejmě výborná příležitost, neboť získáme moderní prostory kompletně vybavené vším potřebným. Skvělé bude hlavně to, že v areálu kampusu se pod jednou střechou ocitnou všechny tři fakulty a další přidružená pracoviště Masarykovy univerzity – lékařská, přírodovědecká a farmaceutická fakulta, CEITEC a RECETOX. Dojde k ještě lepšímu vzájemnému propojení a možnostem spolupráce. Součástí prostor bude i laboratoř v tzv. GMP režimu, a to možnosti vědeckého výzkumu a jeho překlopení do praxe ještě posílí.
Působíte také ve funkci proděkana pro mezinárodní vztahy a internacionalizaci. Jak se daří zapojování fakulty do mezinárodních projektů?
Hodně nám v tomto směru pomáhá interní program PPSŘ (Podpora projektů strategického řízení), který je podle mého názoru nejužitečnější program Masarykovy univerzity v rámci internacionalizace. Díky němu můžeme na fakultě uvítat spoustu zahraničních vědců a hostujících profesorů. Každý semestru nás přednáší hlavně pro magisterské studenty kolem 10 zahraničních odborníků. Skvěle tímto získáváme kontakty a spolupráce na mezinárodním poli.
Pozice proděkana fakulty s sebou přináší i nezbytnou administrativu a kancelářskou práci. Jak se vám to daří vybalancovat, abyste se i nadále mohl věnovat vědecké práci?
Snažím se pořád v oboru angažovat. Nadále přednáším, třeba předmět Toxikologie přírodních látek, což je taková moje srdcovka. A pořád jsem aktivní v laboratoři a ve psaní nových projektů. Nechci si nechat vzít tu radost, která mě od začátku při výzkumné práci provází. Výzkum je pro mě pořád především vzrušující hra, při které si hrajete se sofistikovanými, drahými přístroji, u kterých můžete točit s různými hejblátky. Baví mě nejvíc právě ten kontrast přesné a podrobné výzkumné práce, a určité hravosti, která tomu dává jinou dimenzi.