Legislativa pěnových hasicích koncentrátů (PFAS)

Pěna je jednou ze základních hasebních látek pro likvidaci požárů hořlavých kapalných látek, která se vyznačuje silným izolačním a v případě těžké pěny také chladicím účinkem. Některé pěnové hasicí koncentráty (pěnidla) se v nízkých procentech přimíšení používají jako smáčedla při hašení požárů pevných látek [1].

Celoevropský trend směřuje k urychlenému omezování a úplnému zákazu fluorovaných pěnidel, tedy pěnidel obsahujících perfluorované a polyfluorované sloučeniny, které se souhrnně označují zkratkou PFAS. Tato pěnidla budou v nadcházejících letech nahrazována bezfluorovými pěnidly nové generace, která tyto látky neobsahují. Jedná se o globální problém, jenž se dotkne nejen hasičů, ale i většiny uživatelů pěnidel [2].

Důvodem tohoto kroku je ochrana zdraví obyvatelstva a hasičů a ochrana životního prostředí. Negativní vlastnosti PFAS spočívají v jejich chemické stálosti. Většina z této skupiny látek vykazuje minimálně některou z následujících vlastností (či je u nich na tyto vlastnosti důvodné podezření) [2]:

• schopnost perzistence v prostředí,
• bioakumulace v přírodě i organismech,
• toxicita pro reprodukci,
• karcinogenita,
• toxicita při požití,
• toxicita pro vodní organismy,
• dráždivost pokožky.

Podrobnosti k rozdělení pěnidel z hlediska současného a předpokládaného budoucího omezování a zákazu v rámci jejich prodeje, skladování, používání a ekologické likvidace lze dohledat v předchozích článcích [1, 2, 3].

Předešlé články rovněž shrnují další kategorizaci pěnidel, např. podle účelu jejich použití, hasebního výkonu a porovnání jejich výhod a nevýhod. Tento článek pak aktualizuje současný legislativní vývoj v oblasti regulace pěnidel s obsahem PFAS a opírá se zejména o legislativní rámec Evropské unie (EU).

Legislativní rámec

V současnosti lze legislativní rámec omezování a zákazu prodeje, skladování, používání a ekologické likvidace pěnidel s obsahem PFAS rozdělit do dvou skupin:

1. úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem pouze vybraných skupin látek patřících mezi PFAS,
2. úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem všech PFAS.

1. Úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem vybraných skupin látek patřících mezi PFAS

V případě omezování a zákazu pouze vybraných skupin látek patřících mezi PFAS je v řadě případů vydána platná a účinná legislativa, kterou je nutné již nyní dodržovat a řídit se podle ní.

V celosvětovém měřítku je omezování a zákaz vybraných PFAS v pěnidlech ukotveno ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických polutantech (Stockholmská úmluva). Ta je dále implementována vlastní legislativou jednotlivých stran úmluvy, které se zavázaly k jejímu dodržování, např. EU, jež se stala 85. stranou úmluvy.

Použití látek ze skupiny PFAS v pěnidlech řeší v EU dvě nařízení:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách, v přepracovaném znění (nařízení o POPs),
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení o REACH).

V rámci české legislativy je pak zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává a navazuje na obě uvedená nařízení EU a stanovuje příslušné sankce za jejich porušení a nápravná opatření. Podle tohoto zákona kontrolují dodržování ustanovení např. Česká inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice, celní úřady, Státní úřad inspekce práce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

1.1 Nařízení o POPs

Nařízení o POPs, do kterého jsou převáděny mezinárodní závazky EU ze Stockholmské úmluvy, se zabývá celým životním cyklem těchto látek a zavádí opatření nejen ve vztahu k jejich výrobě, použití, dovozu a vývozu, ale také ke způsobu nakládání s jejich zásobami a odpady, nastavuje povinnosti jejich monitoringu v prostředí a lidských matricích a další opatření.

Nutnost speciálního zacházení s odpadem a zásobami, ve kterých jsou tyto látky obsaženy, patří mezi hlavní rozdíly oproti nařízení o REACH. To u zařazených látek omezuje, či zakazuje především jejich používání a uvádění na trh.

Nařízení o POPs konkrétně definuje a upřesňuje omezení a zákazy vztažené na tři podskupiny PFAS označené odrážkami A až C:

A. kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty (PFOS)

Tato podskupina PFAS je v pěnidlech při jejich výrobě a používání zakázána v EU již po řadu let. Vše odstartovala studie o PFOS a jejích derivátech provedená Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [4] a hodnocení rizik provedené Evropským vědeckým výborem pro zdravotní a environmentální rizika [5]. V roce 2006 tak bylo až na některé výjimky v rámci průmyslových aplikací prakticky zakázáno použití PFOS a jejích derivátů v hotových výrobcích a polotovarech. Tento zákaz byl zahrnut v roce 2009 pod nařízení o REACH a v roce 2010 následně přidán do nařízení o POPs, kde je stanoven aktuální legislativní limit pro PFOS a její deriváty, jenž se rovná 10 mg/kg, tedy 0,001 % (hmotnostních).

B. kyselina perfluoroktanová (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA

Použití této podskupiny PFAS v pěnidlech je upraveno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/784 ze dne 8. dubna 2020, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, pokud jde o zařazení perfluoroktanové kyseliny (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA.

Formou výjimky je nyní povoleno použití PFOA, jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA v pěnidlech pro potlačení par uvolňovaných z kapalných paliv a hašení požárů kapalných paliv (požáry třídy B), která jsou již nainstalována v systémech, včetně mobilních a stabilních systémů, do 4. července 2025, a to za těchto podmínek:

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, se nesmí používat při výcviku,
• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, se nesmí používat při testování, není-li zabráněno únikům,
• od 1. ledna 2023 je použití hasicí pěny, která obsahuje nebo může obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, povoleno pouze v místech, kde lze zabránit všem únikům,
• se zásobami pěnidel, která obsahují nebo mohou obsahovat PFOA, její soli anebo sloučeniny příbuzné PFOA, je nakládáno v souladu s článkem 5 nařízení o POPs.

Pro PFOA nebo jakékoli z jejích solí je stanoven legislativní limit 0,025 mg/kg, tedy 0,0000025 % (hmotnostních). Pro jednotlivé sloučeniny příbuzné PFOA nebo kombinace sloučenin příbuzných PFOA je pak stanoven legislativní limit 1 mg/kg, tedy 0,0001 % (hmotnostních).

C. kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS

Pro účely výroby a přímého použití pěnidel při hašení jsou tyto látky zakázány.

Tuto podskupinu PFAS legislativně upravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608 ze dne 30. května 2023, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, pokud jde o zařazení perfluorhexansulfonové kyseliny (PFHxS), jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS.

Pro koncentraci PFHxS, jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS v pěnidlech, která mají být použita nebo se používají při výrobě jiných pěnových hasicích směsí, je v současnosti stanoven legislativní limit 0,1 mg/kg (0,00001 % hmotnostních).

Nařízení o POPs v článku 5 určuje dále také způsoby nakládání se zásobami pěnidel s obsahem výše diskutovaných PFAS včetně povinnosti hlásit zásoby národnímu garantovi, kterým je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí, a to prostřednictvím stanoveného formuláře [6]. Nahlášené údaje jsou pak součástí národního reportingu, který je zasílán EU.

Nakládání s odpadem obsahujícím vybrané a zařazené PFAS se řídí podle článku 7 nařízení o POPs. Odpady, které jsou tvořeny těmito PFAS či které tyto látky obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, musí být odstraněny nebo využity bez zbytečného odkladu a v souladu s ustanoveními nařízení o POPs tak, aby bylo zajištěno zničení nebo nevratná přeměna obsažených PFAS a zbývající úniky nevykazovaly vlastnosti perzistentních organických polutantů. Nařízením o POPs jsou v jeho příloze IV a V stanoveny koncentrační limity, které jsou pro nakládání s takovým odpadem určující, a je dána i povinnost členským státům zajistit kontrolu a sledovatelnost odpadu. Konkrétněji je problematika odpadů uvedena v české legislativě, v zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Nařízení o REACH

Působnosti pěnidel a PFAS v nich obsažených se nařízení o REACH nyní dotýká pouze prostřednictvím nařízení Komise (EU) 2021/1297 ze dne 4. srpna 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o perfluorkarboxylové kyseliny obsahující 9 až 14 atomů uhlíku v řetězci (C9-C14 PFCA), jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA.

Formou výjimky je nyní povoleno použití C9-C14 PFCA, jejích solí a látek příbuzných C9-C14 PFCA v pěnidlech pro potlačení par uvolňovaných z kapalných paliv a hašení požárů kapalných paliv (požáry třídy B), která jsou již nainstalována v systémech, včetně mobilních a stabilních systémů, do 4. července 2025, a to za těchto podmínek:

• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, se nesmí používat při výcviku,
• hasicí pěna, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, se nesmí používat při testování, není-li zabráněno únikům,
• od 4. července 2023 je použití hasicí pěny, která obsahuje nebo může obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, povoleno pouze v místech, kde lze zabránit všem únikům,
• se zásobami pěnidel, která obsahují nebo mohou obsahovat C9-C14 PFCA, jejich soli a látky příbuzné C9-C14 PFCA, je nakládáno v souladu s článkem 5 nařízení o POPs.

Pro C9-C14 PFCA a jejich soli je sumárně stanoven legislativní limit 25 ppb. Pro celkové množství látek příbuzných C9-C14 PFCA je pak stanoven sumárně legislativní limit 260 ppb.

2. Úplné omezení a zákaz fluorovaných pěnidel s obsahem všech PFAS

V rámci nařízení o REACH jsou dále v současnosti stanovené tři návrhy na další omezení PFAS, a to konkrétně:

• perfluorhexanové kyseliny (PFHxA), jejích solí a látek příbuzných PFHxA,
• veškerých PFAS v pěnidlech,
• veškerých PFAS v rámci všech zamýšlených aplikací s výjimkou esenciálních a nenahraditelných.

Veškeré tři předmětné návrhy směřují ke stejnému cíli, a tím je omezování a následný zákaz fluorovaných pěnidel.

Evropská komise již informovala Světovou obchodní organizaci o záměru přidat PFHxA, její soli a látky příbuzné PFHxA pro použití v pěnidlech do přílohy XVII nařízení o REACH s předpokládaným přijetím již v roce 2024 [14] a s legislativními limity pro pěnidla rovnými 25 ppb pro PFHxA a její soli a 1000 ppb pro látky příbuzné PFHxA.

Po 18 měsících, kdy vstoupí předmětné nařízení v platnost, se u pěn a pěnidel s obsahem těchto látek předpokládá:

• zákaz jejich uvádění na trh,
• zákaz použití pěn a pěnidel pro výcvik a testování s výjimkou funkčních zkoušek hasicích systémů (nutnost zabránit únikům),
• zákaz použití pěn a pěnidel veřejnými hasičskými sbory s výjimkou zásahů v objektech spadající pod zákon č. 224/2015 Sb.

Po 5 letech, kdy vstoupí předmětné nařízení v platnost, se u pěn a pěnidel s obsahem těchto látek předpokládá zákaz použití v rámci civilního letectví.

Současně i v minulosti vyráběná a dodávaná pěnidla obsahují ve většině případů v nadlimitním množství právě perfluorhexanovou kyselinu (PFHxA), její soli nebo látky příbuzné PFHxA. Z tohoto důvodu uvádějí autoři výše uvedené látky pod kapitolu úplného omezení a zákazu fluorovaných pěnidel, i když se jedná o další podskupinu PFAS, avšak pro regulaci fluorovaných pěnidel velmi zásadní.

Celoevropské omezení PFAS v pěnidlech nařízením o REACH je dalším klíčovým návrhem. Ten má za cíl zakázat uvádění na trh, výrobu a používání všech PFAS v pěnidlech. Vzhledem k zákazu určitých skupin PFAS, blížícímu se konci výjimek pro další skupiny PFAS, připravovanému obecnému zákazu PFAS v pěnidlech a jeho předpokládanému vydání v roce 2024 nebo v nadcházejících letech je již nyní na místě v souladu s doporučením Evropské agentury pro chemické látky zvážit možnost výměny fluorovaných pěnidel za bezfluorovou alternativu.

V legislativním návrhu k úplnému zákazu PFAS v pěnidlech [15] jsou stanovena přechodná období, která umožní omezené použití fluorovaných pěnidel s obsahem PFAS podle sektoru nebo způsobu jejich použití. Během přechodných období budou muset zajistit uživatelé fluorovaných pěnidel, aby úniky do životního prostředí byly minimalizovány. Exspirovaná fluorovaná pěnidla a všechny odpadní produkty budou muset být také vhodně ekologicky zlikvidovány. Současně je stanoven legislativní limit pro definování bezfluorových pěnidel, tedy pěnidel bez obsahu PFAS. Navržený limit je v současnosti stanoven na hodnotu rovnou 1 ppm.

Předpokládaná přechodná období pro použití fluorovaných pěnidel s obsahem PFAS podle legislativního návrhu [15]

Sektor/způsob použití/uvedení na trh  - Přechodné období

• Objekty spadající pod zákon č. 224/2015 Sb.[1] - 10 let
• Ostatní průmysl - 5 let
• Civilní letectví - 5 let
• Armáda - 5 let
• Hasičské záchranné sbory - 1,5 roku
• Aplikace „ready-to-use“ - 5 let
• Námořní aplikace - 3 roky
• Trénink a testování - 1,5 roku
• Export - 10 let

[1] Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

Legislativní limity

Dodržování legislativy pro výrobu, prodej a nákup, používání, skladování a likvidaci pěnidel s obsahem PFAS je spjato s legislativními limity – definovanými hodnotami limitní koncentrace. V souvislosti s legislativními limity se také hovoří o tzv. nezamýšleném množství PFAS v pěnidle, tedy povolené limitní koncentraci.

Legislativní limity jsou základní hodnoty, podle kterých se hodnotí, zda pěnidlo obsahuje nebo neobsahuje dané PFAS či jejich podskupinu z hlediska dodržení legislativy. Současně je legislativním limitem stanovena povolená nezáměrná stopová kontaminace.

Tabulka níže shrnuje legislativní limity pro jednotlivé PFAS, podskupiny PFAS a předpokládanou povolenou koncentraci veškerých PFAS v pěnidlech, která nepřímo definuje bezfluorové pěnidlo.

Za povšimnutí stojí legislativní limit pro PFOS a její deriváty, jenž je 10 mg/kg (10 000 ppb) a který je významně vyšší oproti ostatním limitům. S ohledem na další níže stanovené legislativní limity pro ostatní PFAS, které jsou významně přísnější, se předpokládá, že i legislativní limit pro PFOS a její deriváty bude snížen.

Legislativní limity pro PFOA a její soli a pro C9-C14 PFCA a jejich soli jsou rovny 0,025 mg/kg, respektive 25 ppb. Tyto legislativní limity jsou stanoveny poměrně přísně a pro ilustraci představují jednu polévkovou lžíci daného PFAS v plaveckém bazénu. Dodržení tohoto limitu může být problematické u starších i novějších šarží fluorovaných pěnidel, a to i v případě fluorovaných pěnidel, kde byly při výrobě záměrně použité jiné PFAS, např. perfluorované sloučeniny se šestiuhlíkatým řetězcem, a to vzhledem k možné sekundární kontaminaci při výrobě pěnidel.

Předpokládá se, že legislativní limit pro veškeré PFAS bude zřejmě roven 1 mg/kg, tedy 1 ppm.

Pro ověření, zda pěnidlo vyhovuje současným a případně budoucím legislativním limitům, je vhodné kontaktovat výrobce konkrétního pěnidla, který podle roku výroby či šarže může poskytnout informace o složení pěnidla. Tyto informace jsou však mnohdy omezené, nekompletní a jsou deklarovány pouze pro pěnidla uskladněná v originálních obalech.

Další možností je využití chemického rozboru pěnidla se stanovením v něm obsažených PFAS. V rámci chemického rozboru pěnidla se zpravidla využívá metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí pro stanovení vybraných PFAS rovněž se stanovením všech jejich oxidovatelných prekurzorů (Total Oxidisable Precursor Assay /značí se zkratkou TOPA/). Uvedenými metodami lze zjistit, zda pěnidlo vyhovuje současným a případně i budoucím legislativním limitům. Stanovení obsahu PFAS v pěnidlech tímto způsobem je u Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) možné v chemické laboratoři Institutu ochrany obyvatelstva (Institut) v Lázních Bohdaneč.

Legislativní limity pro PFAS v pěnidlech

Název látky nebo skupiny látek / Zkratka - Legislativní limit

• kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty / PFOS - 10 mg/kg, tedy 0,001 % (hmotnostních) [8]
• kyselina perfluoroktanová a její soli / PFOA - 0,025 mg/kg, tedy 0,0000025 % (hmotnostních) [11]
• sloučeniny příbuzné PFOA / - - 1 mg/kg, tedy 0,0001 % (hmotnostních) [11]
• kyselina perfluorhexansulfonová, její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS / PFHxS - 0,1 mg/kg, tedy 0,00001 % (hmotnostních) [12]
• perfluorkarboxylové kyseliny obsahující 9 až 14 atomů uhlíku v řetězci (C9-C14 PFCA) a jejich soli / C9-C14 PFCA - 25 ppb [13]
• látky příbuzné C9-C14 PFCA / - - 260 ppb [13]
• kyselina perfluorhexanová a její soli / PFHxA - 25 ppb (předpoklad) [14]
• sloučeniny příbuzné PFHxA / - - 1 000 ppb (předpoklad) [14]
• veškeré PFAS / PFAS - 1 ppm (předpoklad) [15]

Závěr

Vzhledem k současným a předpokládaným budoucím legislativním omezením PFAS v pěnidlech je doporučeno všem jejich uživatelům bedlivě sledovat legislativní vývoj a zvážit včasnou možnost plné náhrady fluorovaných pěnidel za bezfluorové alternativy za účelem ochrany zdraví, životního prostředí a minimalizace ekonomických ztrát.

Autoři článku poznamenávají, že veškerá uvedená interpretace legislativy byla pro lepší orientaci čtenáře značně zjednodušena a zkrácena. Pro úplné zhodnocení stavu věci je tak nezbytné, aby čtenář vycházel přímo z plného znění legislativy, kde jsou uvedená úplná, jednoznačná, konkrétní a závazná ustanovení. Jedná se mimo jiné i o jasné legislativní definice jednotlivých PFAS a doplňující informace k uvedeným legislativním limitům.

Pro zjištění obsahu PFAS v pěnidlech je pak v současnosti odborníky doporučeno využít komerčně dostupnou metodu kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí, která je u HZS ČR dostupná v rámci Institutu v Lázních Bohdaneč.