Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé
St, 3.6.2020
| Originální článek z: Universitas/Zuzana Keményová
Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Pixabay/PublicDomainPictures: Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Aby se skutečně zúžila propast mezi výzkumnou a inovační vyspělostí nových a starých členských zemí Unie, je zapotřebí také promyšlené vedení zdejších výzkumných institucí a univerzit. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life. A odhalila, že důležitou roli ve vyspělosti vědy hraje i něco, co změnit zkrátka nelze: jakého má ta která země souseda. Česká republika ostatně i proto v žebříčku dopadla poměrně slušně.

Sdružení výzkumných center a univerzit Alliance4Life vydalo studii, která porovnává, jak jsou na tom jednotlivé evropské země s úrovní vědy a inovacemi. Zaměřila se přitom výhradně na dva indikátory: celkové výdaje na výzkum a vývoj v dané zemi (GERD) a podíl na top deseti procentech publikací podle klasifikace Web of Knowledge na milion obyvatel.

„Důvodem výběru právě těchto dvou indikátorů je přesvědčení, že zdrojem inovací je excelentní věda,“ vysvětluje Zlatuše Novotná, koordinátorka Alliance4Life z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, které se na přípravě studie podílelo.

Výsledek? Na špičce žebříčku třiatřiceti států se umístily Švédsko a Dánsko, naopak nejhůře jsou na tom Severní Makedonie a Rumunsko. Přední místa bez výjimky obsazují země západních a severních částí Evropy, zatímco méně úspěšné jsou státy jihu a východu. To jsou výsledky, které se daly čekat.

Překvapivé ovšem je, že některé postkomunistické státy si nevedou v tomto srovnání vůbec špatně. Například Česká republika je zhruba v polovině žebříčku, konkrétně na 16. místě. Je na tom nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky a ocitla se ve společnosti zemí, jako jsou Itálie, Španělsko, Slovinsko nebo Portugalsko.

„Česká republika, ale též Slovinsko či Estonsko jsou tak příklady toho, že aby se uzavřely nůžky mezi výzkumným a inovačním potenciálem východu a západu Evropy, jsou zapotřebí tři faktory: kromě dostatečného financování vědy i osvícené strategické řízení vědeckých institucí a blízkost vyspělých zemí,“ dodává Novotná.

Česko: málo peněz, ale výsledky skvělé

Právě u Česka je zajímavé, že přestože jeho výdaje na vědu jsou v porovnání se západními a severními státy (například Německem, Rakouskem nebo Finskem) mnohem nižší, počet českých publikací umístěných v top deseti procentech na světě je s těmi západními zeměmi srovnatelný.

Podle Novotné je to díky tomu, že zdejší centra excelentní vědy mají dobrý management a v oblasti vědy a výzkumu bylo u nás v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy hodně uděláno i na systémové úrovni. A také, že má Česko geograficky a kulturně blízko k vyspělým zemím, jako je Německo a Rakousko.

Universitas/Alliance4Life: Zlatuše Novotná

„I když české výzkumné prostředí stále ještě hodně zaostává za vyspělou Evropou svou interní kulturou včetně férovosti a otevřenosti prostředí, tak například v oblasti řízení výzkumných infrastruktur, reformy hodnocení vědy nebo systému financování aplikovaného výzkumu nám ostatní země regionu naši situaci závidí,“ říká Novotná.

Jak dohnat Západ

Aby se dařilo rozdíly inovační vyspělosti mezi státy rychleji vyrovnávat, vzniklo na začátku roku 2018 sdružení s názvem Alliance4Life. Iniciátorem a koordinátorem je Masarykova univerzita v Brně, respektive její výzkumné centrum CEITEC. Aliance sdružuje deset výzkumných institucí a univerzit v oblasti věd o živé přírodě a medicínského výzkumu z devíti zemí střední a východní Evropy. Kromě Masarykovy univerzity je v ní například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se svým výzkumným centrem ICRC, Univerzita v Tartu v Estonsku, slovinská Univerzita v Ljubljani nebo maďarská Semmelweisova univerzita.

Aliance zřídila fokusní skupiny, které pracují v sedmi oblastech, které chtějí členové zlepšit. Jsou to oblasti hodnocení vědy, řízení lidských zdrojů, etiky výzkumu, grantové podpory a financování, transferu znalostí, řízení sdílených laboratoří a komunikace vědy.

„Klíčovým přínosem práce fokusních skupin je sdílení dobré praxe a vznik strategických doporučení, jejichž cílem je zavést prvky řízení, které se na partnerských institucích osvědčily. Příkladem už uskutečněných změn je zavedení konceptu sdílených laboratoří včetně jejich systému řízení a hodnocení nebo motivačního bonusového hodnocení výzkumníků založeného na kvalitě výsledků,“ popisuje Novotná.

Podfinancovaný základní výzkum

Aby se zúžila propast inovační konkurenceschopnosti mezi Východem a Západem, je podle Novotné třeba též zpřehlednit systém vědy, výzkumu a inovací, a hlavně snížit byrokratickou zátěž institucí. „Týká se to především nepřehledného a přímo absurdně komplikovaného systému grantového financování s mnoha poskytovateli a specifickými podmínkami jednotlivých grantových schémat.“

Stejně tak je nutné zaměřit se na podporu skutečně té nejlepší vědy, která průlomové inovace přináší. Jiří Nantl, ředitel centra CEITEC, zastává názor, že v Česku je přefinancovaná podpora aplikovaného výzkumu a podfinancovaný základní výzkum.

„To pomáhá udržovat velké množství standardně dobrého, ale nijak průlomového dělání vědy, které slouží potřebám tuzemského průmyslu a byznysu. Ale nevypadne z toho žádná skutečná inovace,“ upozorňuje Nantl.

Universitas/Alliance4Life: Jiří Nantl

Naopak větší podpora základního výzkumu by podle něj vedla k vyprofilování opravdu mezinárodně špičkových týmů. „Jejich koncentrace na určitém omezeném počtu viditelných institucí by pak přilákala i mezinárodní spolupráce a investory,“ předpokládá Nantl.

Příliš byrokracie a závisti

Ale zdaleka nejde jen o výzkumné instituce. Aby se inovace rodící se v hlavách českých vědců lépe dostaly do praxe i do světa, mělo by se pohnout i byznysové nastavení země.

„Jednoznačně se musí změnit prostředí pro zakládání nových firem, snížit státní administrativa, digitalizovat většina procesů ve státě i v myšlení lidí v celé společnosti. A v neposlední řadě se musí skončit s čecháčkovstvím – tedy záviděním těm, kteří podnikaví a inovativní jsou – namísto snahy být jako oni. To bude nejtěžší ze všeho,“ je přesvědčen předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Právě tato státní agentura má za úkol podporovat výzkum, experimentální vývoj a inovace. Kvalita inovací je podle Konvalinky úzce spojená se spoluprací výzkumných institucí a průmyslových partnerů.

Průmyslový partner je důležitý zejména proto, že uvede slibný výzkum do praxe – právě ve formě inovace. „Inovovat se daří především v oborech, kde tato spolupráce dlouhodobě funguje. To jsou například informační a komunikační technologie, kybernetika, biotechnologie, farmakologie, nanotechnologie, materiály, jaderná energetika, optika, laserová technika nebo optoelektronika,“ vyjmenovává Konvalinka.

Podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky máme skvělé vědce a vynikající výsledky, to však nestačí. „Daří se nám podporovat vědu, méně se nám již daří podporovat transfer jejích výsledků do praxe. Neumíme naše objevy dobře prodat,“ říká.

Jak situaci zlepšit

Na základě kulatých stolů ve všech členských zemích Alliance4Life ve střední a východní Evropě autoři studie doporučují zaměřit se na těchto šest oblastí:

  • Koncentrace výzkumných kapacit a podpora excelentní vědy
  • Efektivní správa a financování výzkumných infrastruktur
  • Moderní přístup k řízení lidských zdrojů a kariérnímu systému
  • Strategické řízení výzkumných institucí
  • Systém národního a grantového financování podporující excelenci
  • Rozvoj a podpora profesionálního managementu ve vědě

„Dodnes se například setkávám i u mladších vědců s tímto postojem: Publikoval jsem to a nyní mi budou volat a budu dostávat nabídky. To se samozřejmě nikdy nestane. Dnes už máloco prodáte jen proto, že je to dobré. Bez toho, aby se o tom ti správní lidé dozvěděli a byli přesvědčeni, že je to právě to, co potřebují, tedy bez dobré marketingové komunikace, nic neprodáte. To si lidé na západě od našich hranic a ještě více za oceánem velmi dobře uvědomují. A také vědí, že to stojí dost peněz,“ dodává Jurečka.

Universitas
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Různé

Na vědce, kteří chtějí založit spin-off, se u nás pohlíží jako na zloděje

Právě pod jeho dohledem se objevy vědců mění na inovace používané v praxi. Ale snadné to podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky často nebývá.
Článek | Různé

Problém není, že by výzkumu chyběly peníze, ale kam jdou, říká Rut Bízková

Pro Universitas se Rut Bízková zamýšlí nad tím, co je potřeba, aby se inovacím ve východních zemích Evropské unie více dařilo, a jak situaci změní pandemie koronaviru. Paradoxně by mohla pomoci.
Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.
Článek | Různé

Inovační výkon Česka se mírně zlepšuje. Bude to stačit k naplnění ambiciózních cílů?

Již potřinácté byl zveřejněn žebříček hodnotící světové ekonomky podle jejich inovačních schopností. Česko se v něm umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí.
Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé
St, 3.6.2020
| Originální článek z: Universitas/Zuzana Keményová
Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Pixabay/PublicDomainPictures: Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Aby se skutečně zúžila propast mezi výzkumnou a inovační vyspělostí nových a starých členských zemí Unie, je zapotřebí také promyšlené vedení zdejších výzkumných institucí a univerzit. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life. A odhalila, že důležitou roli ve vyspělosti vědy hraje i něco, co změnit zkrátka nelze: jakého má ta která země souseda. Česká republika ostatně i proto v žebříčku dopadla poměrně slušně.

Sdružení výzkumných center a univerzit Alliance4Life vydalo studii, která porovnává, jak jsou na tom jednotlivé evropské země s úrovní vědy a inovacemi. Zaměřila se přitom výhradně na dva indikátory: celkové výdaje na výzkum a vývoj v dané zemi (GERD) a podíl na top deseti procentech publikací podle klasifikace Web of Knowledge na milion obyvatel.

„Důvodem výběru právě těchto dvou indikátorů je přesvědčení, že zdrojem inovací je excelentní věda,“ vysvětluje Zlatuše Novotná, koordinátorka Alliance4Life z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, které se na přípravě studie podílelo.

Výsledek? Na špičce žebříčku třiatřiceti států se umístily Švédsko a Dánsko, naopak nejhůře jsou na tom Severní Makedonie a Rumunsko. Přední místa bez výjimky obsazují země západních a severních částí Evropy, zatímco méně úspěšné jsou státy jihu a východu. To jsou výsledky, které se daly čekat.

Překvapivé ovšem je, že některé postkomunistické státy si nevedou v tomto srovnání vůbec špatně. Například Česká republika je zhruba v polovině žebříčku, konkrétně na 16. místě. Je na tom nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky a ocitla se ve společnosti zemí, jako jsou Itálie, Španělsko, Slovinsko nebo Portugalsko.

„Česká republika, ale též Slovinsko či Estonsko jsou tak příklady toho, že aby se uzavřely nůžky mezi výzkumným a inovačním potenciálem východu a západu Evropy, jsou zapotřebí tři faktory: kromě dostatečného financování vědy i osvícené strategické řízení vědeckých institucí a blízkost vyspělých zemí,“ dodává Novotná.

Česko: málo peněz, ale výsledky skvělé

Právě u Česka je zajímavé, že přestože jeho výdaje na vědu jsou v porovnání se západními a severními státy (například Německem, Rakouskem nebo Finskem) mnohem nižší, počet českých publikací umístěných v top deseti procentech na světě je s těmi západními zeměmi srovnatelný.

Podle Novotné je to díky tomu, že zdejší centra excelentní vědy mají dobrý management a v oblasti vědy a výzkumu bylo u nás v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy hodně uděláno i na systémové úrovni. A také, že má Česko geograficky a kulturně blízko k vyspělým zemím, jako je Německo a Rakousko.

Universitas/Alliance4Life: Zlatuše Novotná

„I když české výzkumné prostředí stále ještě hodně zaostává za vyspělou Evropou svou interní kulturou včetně férovosti a otevřenosti prostředí, tak například v oblasti řízení výzkumných infrastruktur, reformy hodnocení vědy nebo systému financování aplikovaného výzkumu nám ostatní země regionu naši situaci závidí,“ říká Novotná.

Jak dohnat Západ

Aby se dařilo rozdíly inovační vyspělosti mezi státy rychleji vyrovnávat, vzniklo na začátku roku 2018 sdružení s názvem Alliance4Life. Iniciátorem a koordinátorem je Masarykova univerzita v Brně, respektive její výzkumné centrum CEITEC. Aliance sdružuje deset výzkumných institucí a univerzit v oblasti věd o živé přírodě a medicínského výzkumu z devíti zemí střední a východní Evropy. Kromě Masarykovy univerzity je v ní například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se svým výzkumným centrem ICRC, Univerzita v Tartu v Estonsku, slovinská Univerzita v Ljubljani nebo maďarská Semmelweisova univerzita.

Aliance zřídila fokusní skupiny, které pracují v sedmi oblastech, které chtějí členové zlepšit. Jsou to oblasti hodnocení vědy, řízení lidských zdrojů, etiky výzkumu, grantové podpory a financování, transferu znalostí, řízení sdílených laboratoří a komunikace vědy.

„Klíčovým přínosem práce fokusních skupin je sdílení dobré praxe a vznik strategických doporučení, jejichž cílem je zavést prvky řízení, které se na partnerských institucích osvědčily. Příkladem už uskutečněných změn je zavedení konceptu sdílených laboratoří včetně jejich systému řízení a hodnocení nebo motivačního bonusového hodnocení výzkumníků založeného na kvalitě výsledků,“ popisuje Novotná.

Podfinancovaný základní výzkum

Aby se zúžila propast inovační konkurenceschopnosti mezi Východem a Západem, je podle Novotné třeba též zpřehlednit systém vědy, výzkumu a inovací, a hlavně snížit byrokratickou zátěž institucí. „Týká se to především nepřehledného a přímo absurdně komplikovaného systému grantového financování s mnoha poskytovateli a specifickými podmínkami jednotlivých grantových schémat.“

Stejně tak je nutné zaměřit se na podporu skutečně té nejlepší vědy, která průlomové inovace přináší. Jiří Nantl, ředitel centra CEITEC, zastává názor, že v Česku je přefinancovaná podpora aplikovaného výzkumu a podfinancovaný základní výzkum.

„To pomáhá udržovat velké množství standardně dobrého, ale nijak průlomového dělání vědy, které slouží potřebám tuzemského průmyslu a byznysu. Ale nevypadne z toho žádná skutečná inovace,“ upozorňuje Nantl.

Universitas/Alliance4Life: Jiří Nantl

Naopak větší podpora základního výzkumu by podle něj vedla k vyprofilování opravdu mezinárodně špičkových týmů. „Jejich koncentrace na určitém omezeném počtu viditelných institucí by pak přilákala i mezinárodní spolupráce a investory,“ předpokládá Nantl.

Příliš byrokracie a závisti

Ale zdaleka nejde jen o výzkumné instituce. Aby se inovace rodící se v hlavách českých vědců lépe dostaly do praxe i do světa, mělo by se pohnout i byznysové nastavení země.

„Jednoznačně se musí změnit prostředí pro zakládání nových firem, snížit státní administrativa, digitalizovat většina procesů ve státě i v myšlení lidí v celé společnosti. A v neposlední řadě se musí skončit s čecháčkovstvím – tedy záviděním těm, kteří podnikaví a inovativní jsou – namísto snahy být jako oni. To bude nejtěžší ze všeho,“ je přesvědčen předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Právě tato státní agentura má za úkol podporovat výzkum, experimentální vývoj a inovace. Kvalita inovací je podle Konvalinky úzce spojená se spoluprací výzkumných institucí a průmyslových partnerů.

Průmyslový partner je důležitý zejména proto, že uvede slibný výzkum do praxe – právě ve formě inovace. „Inovovat se daří především v oborech, kde tato spolupráce dlouhodobě funguje. To jsou například informační a komunikační technologie, kybernetika, biotechnologie, farmakologie, nanotechnologie, materiály, jaderná energetika, optika, laserová technika nebo optoelektronika,“ vyjmenovává Konvalinka.

Podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky máme skvělé vědce a vynikající výsledky, to však nestačí. „Daří se nám podporovat vědu, méně se nám již daří podporovat transfer jejích výsledků do praxe. Neumíme naše objevy dobře prodat,“ říká.

Jak situaci zlepšit

Na základě kulatých stolů ve všech členských zemích Alliance4Life ve střední a východní Evropě autoři studie doporučují zaměřit se na těchto šest oblastí:

  • Koncentrace výzkumných kapacit a podpora excelentní vědy
  • Efektivní správa a financování výzkumných infrastruktur
  • Moderní přístup k řízení lidských zdrojů a kariérnímu systému
  • Strategické řízení výzkumných institucí
  • Systém národního a grantového financování podporující excelenci
  • Rozvoj a podpora profesionálního managementu ve vědě

„Dodnes se například setkávám i u mladších vědců s tímto postojem: Publikoval jsem to a nyní mi budou volat a budu dostávat nabídky. To se samozřejmě nikdy nestane. Dnes už máloco prodáte jen proto, že je to dobré. Bez toho, aby se o tom ti správní lidé dozvěděli a byli přesvědčeni, že je to právě to, co potřebují, tedy bez dobré marketingové komunikace, nic neprodáte. To si lidé na západě od našich hranic a ještě více za oceánem velmi dobře uvědomují. A také vědí, že to stojí dost peněz,“ dodává Jurečka.

Universitas
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Různé

Na vědce, kteří chtějí založit spin-off, se u nás pohlíží jako na zloděje

Právě pod jeho dohledem se objevy vědců mění na inovace používané v praxi. Ale snadné to podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky často nebývá.
Článek | Různé

Problém není, že by výzkumu chyběly peníze, ale kam jdou, říká Rut Bízková

Pro Universitas se Rut Bízková zamýšlí nad tím, co je potřeba, aby se inovacím ve východních zemích Evropské unie více dařilo, a jak situaci změní pandemie koronaviru. Paradoxně by mohla pomoci.
Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.
Článek | Různé

Inovační výkon Česka se mírně zlepšuje. Bude to stačit k naplnění ambiciózních cílů?

Již potřinácté byl zveřejněn žebříček hodnotící světové ekonomky podle jejich inovačních schopností. Česko se v něm umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí.
Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé
St, 3.6.2020
| Originální článek z: Universitas/Zuzana Keményová
Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Pixabay/PublicDomainPictures: Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Aby se skutečně zúžila propast mezi výzkumnou a inovační vyspělostí nových a starých členských zemí Unie, je zapotřebí také promyšlené vedení zdejších výzkumných institucí a univerzit. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life. A odhalila, že důležitou roli ve vyspělosti vědy hraje i něco, co změnit zkrátka nelze: jakého má ta která země souseda. Česká republika ostatně i proto v žebříčku dopadla poměrně slušně.

Sdružení výzkumných center a univerzit Alliance4Life vydalo studii, která porovnává, jak jsou na tom jednotlivé evropské země s úrovní vědy a inovacemi. Zaměřila se přitom výhradně na dva indikátory: celkové výdaje na výzkum a vývoj v dané zemi (GERD) a podíl na top deseti procentech publikací podle klasifikace Web of Knowledge na milion obyvatel.

„Důvodem výběru právě těchto dvou indikátorů je přesvědčení, že zdrojem inovací je excelentní věda,“ vysvětluje Zlatuše Novotná, koordinátorka Alliance4Life z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, které se na přípravě studie podílelo.

Výsledek? Na špičce žebříčku třiatřiceti států se umístily Švédsko a Dánsko, naopak nejhůře jsou na tom Severní Makedonie a Rumunsko. Přední místa bez výjimky obsazují země západních a severních částí Evropy, zatímco méně úspěšné jsou státy jihu a východu. To jsou výsledky, které se daly čekat.

Překvapivé ovšem je, že některé postkomunistické státy si nevedou v tomto srovnání vůbec špatně. Například Česká republika je zhruba v polovině žebříčku, konkrétně na 16. místě. Je na tom nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky a ocitla se ve společnosti zemí, jako jsou Itálie, Španělsko, Slovinsko nebo Portugalsko.

„Česká republika, ale též Slovinsko či Estonsko jsou tak příklady toho, že aby se uzavřely nůžky mezi výzkumným a inovačním potenciálem východu a západu Evropy, jsou zapotřebí tři faktory: kromě dostatečného financování vědy i osvícené strategické řízení vědeckých institucí a blízkost vyspělých zemí,“ dodává Novotná.

Česko: málo peněz, ale výsledky skvělé

Právě u Česka je zajímavé, že přestože jeho výdaje na vědu jsou v porovnání se západními a severními státy (například Německem, Rakouskem nebo Finskem) mnohem nižší, počet českých publikací umístěných v top deseti procentech na světě je s těmi západními zeměmi srovnatelný.

Podle Novotné je to díky tomu, že zdejší centra excelentní vědy mají dobrý management a v oblasti vědy a výzkumu bylo u nás v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy hodně uděláno i na systémové úrovni. A také, že má Česko geograficky a kulturně blízko k vyspělým zemím, jako je Německo a Rakousko.

Universitas/Alliance4Life: Zlatuše Novotná

„I když české výzkumné prostředí stále ještě hodně zaostává za vyspělou Evropou svou interní kulturou včetně férovosti a otevřenosti prostředí, tak například v oblasti řízení výzkumných infrastruktur, reformy hodnocení vědy nebo systému financování aplikovaného výzkumu nám ostatní země regionu naši situaci závidí,“ říká Novotná.

Jak dohnat Západ

Aby se dařilo rozdíly inovační vyspělosti mezi státy rychleji vyrovnávat, vzniklo na začátku roku 2018 sdružení s názvem Alliance4Life. Iniciátorem a koordinátorem je Masarykova univerzita v Brně, respektive její výzkumné centrum CEITEC. Aliance sdružuje deset výzkumných institucí a univerzit v oblasti věd o živé přírodě a medicínského výzkumu z devíti zemí střední a východní Evropy. Kromě Masarykovy univerzity je v ní například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se svým výzkumným centrem ICRC, Univerzita v Tartu v Estonsku, slovinská Univerzita v Ljubljani nebo maďarská Semmelweisova univerzita.

Aliance zřídila fokusní skupiny, které pracují v sedmi oblastech, které chtějí členové zlepšit. Jsou to oblasti hodnocení vědy, řízení lidských zdrojů, etiky výzkumu, grantové podpory a financování, transferu znalostí, řízení sdílených laboratoří a komunikace vědy.

„Klíčovým přínosem práce fokusních skupin je sdílení dobré praxe a vznik strategických doporučení, jejichž cílem je zavést prvky řízení, které se na partnerských institucích osvědčily. Příkladem už uskutečněných změn je zavedení konceptu sdílených laboratoří včetně jejich systému řízení a hodnocení nebo motivačního bonusového hodnocení výzkumníků založeného na kvalitě výsledků,“ popisuje Novotná.

Podfinancovaný základní výzkum

Aby se zúžila propast inovační konkurenceschopnosti mezi Východem a Západem, je podle Novotné třeba též zpřehlednit systém vědy, výzkumu a inovací, a hlavně snížit byrokratickou zátěž institucí. „Týká se to především nepřehledného a přímo absurdně komplikovaného systému grantového financování s mnoha poskytovateli a specifickými podmínkami jednotlivých grantových schémat.“

Stejně tak je nutné zaměřit se na podporu skutečně té nejlepší vědy, která průlomové inovace přináší. Jiří Nantl, ředitel centra CEITEC, zastává názor, že v Česku je přefinancovaná podpora aplikovaného výzkumu a podfinancovaný základní výzkum.

„To pomáhá udržovat velké množství standardně dobrého, ale nijak průlomového dělání vědy, které slouží potřebám tuzemského průmyslu a byznysu. Ale nevypadne z toho žádná skutečná inovace,“ upozorňuje Nantl.

Universitas/Alliance4Life: Jiří Nantl

Naopak větší podpora základního výzkumu by podle něj vedla k vyprofilování opravdu mezinárodně špičkových týmů. „Jejich koncentrace na určitém omezeném počtu viditelných institucí by pak přilákala i mezinárodní spolupráce a investory,“ předpokládá Nantl.

Příliš byrokracie a závisti

Ale zdaleka nejde jen o výzkumné instituce. Aby se inovace rodící se v hlavách českých vědců lépe dostaly do praxe i do světa, mělo by se pohnout i byznysové nastavení země.

„Jednoznačně se musí změnit prostředí pro zakládání nových firem, snížit státní administrativa, digitalizovat většina procesů ve státě i v myšlení lidí v celé společnosti. A v neposlední řadě se musí skončit s čecháčkovstvím – tedy záviděním těm, kteří podnikaví a inovativní jsou – namísto snahy být jako oni. To bude nejtěžší ze všeho,“ je přesvědčen předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Právě tato státní agentura má za úkol podporovat výzkum, experimentální vývoj a inovace. Kvalita inovací je podle Konvalinky úzce spojená se spoluprací výzkumných institucí a průmyslových partnerů.

Průmyslový partner je důležitý zejména proto, že uvede slibný výzkum do praxe – právě ve formě inovace. „Inovovat se daří především v oborech, kde tato spolupráce dlouhodobě funguje. To jsou například informační a komunikační technologie, kybernetika, biotechnologie, farmakologie, nanotechnologie, materiály, jaderná energetika, optika, laserová technika nebo optoelektronika,“ vyjmenovává Konvalinka.

Podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky máme skvělé vědce a vynikající výsledky, to však nestačí. „Daří se nám podporovat vědu, méně se nám již daří podporovat transfer jejích výsledků do praxe. Neumíme naše objevy dobře prodat,“ říká.

Jak situaci zlepšit

Na základě kulatých stolů ve všech členských zemích Alliance4Life ve střední a východní Evropě autoři studie doporučují zaměřit se na těchto šest oblastí:

  • Koncentrace výzkumných kapacit a podpora excelentní vědy
  • Efektivní správa a financování výzkumných infrastruktur
  • Moderní přístup k řízení lidských zdrojů a kariérnímu systému
  • Strategické řízení výzkumných institucí
  • Systém národního a grantového financování podporující excelenci
  • Rozvoj a podpora profesionálního managementu ve vědě

„Dodnes se například setkávám i u mladších vědců s tímto postojem: Publikoval jsem to a nyní mi budou volat a budu dostávat nabídky. To se samozřejmě nikdy nestane. Dnes už máloco prodáte jen proto, že je to dobré. Bez toho, aby se o tom ti správní lidé dozvěděli a byli přesvědčeni, že je to právě to, co potřebují, tedy bez dobré marketingové komunikace, nic neprodáte. To si lidé na západě od našich hranic a ještě více za oceánem velmi dobře uvědomují. A také vědí, že to stojí dost peněz,“ dodává Jurečka.

Universitas
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Různé

Na vědce, kteří chtějí založit spin-off, se u nás pohlíží jako na zloděje

Právě pod jeho dohledem se objevy vědců mění na inovace používané v praxi. Ale snadné to podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky často nebývá.
Článek | Různé

Problém není, že by výzkumu chyběly peníze, ale kam jdou, říká Rut Bízková

Pro Universitas se Rut Bízková zamýšlí nad tím, co je potřeba, aby se inovacím ve východních zemích Evropské unie více dařilo, a jak situaci změní pandemie koronaviru. Paradoxně by mohla pomoci.
Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.
Článek | Různé

Inovační výkon Česka se mírně zlepšuje. Bude to stačit k naplnění ambiciózních cílů?

Již potřinácté byl zveřejněn žebříček hodnotící světové ekonomky podle jejich inovačních schopností. Česko se v něm umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí.
Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé
St, 3.6.2020
| Originální článek z: Universitas/Zuzana Keményová
Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Pixabay/PublicDomainPictures: Jen peníze nestačí: Dobrou vědu dělá dobré vedení. A vyspělí sousedé

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Aby se skutečně zúžila propast mezi výzkumnou a inovační vyspělostí nových a starých členských zemí Unie, je zapotřebí také promyšlené vedení zdejších výzkumných institucí a univerzit. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life. A odhalila, že důležitou roli ve vyspělosti vědy hraje i něco, co změnit zkrátka nelze: jakého má ta která země souseda. Česká republika ostatně i proto v žebříčku dopadla poměrně slušně.

Sdružení výzkumných center a univerzit Alliance4Life vydalo studii, která porovnává, jak jsou na tom jednotlivé evropské země s úrovní vědy a inovacemi. Zaměřila se přitom výhradně na dva indikátory: celkové výdaje na výzkum a vývoj v dané zemi (GERD) a podíl na top deseti procentech publikací podle klasifikace Web of Knowledge na milion obyvatel.

„Důvodem výběru právě těchto dvou indikátorů je přesvědčení, že zdrojem inovací je excelentní věda,“ vysvětluje Zlatuše Novotná, koordinátorka Alliance4Life z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, které se na přípravě studie podílelo.

Výsledek? Na špičce žebříčku třiatřiceti států se umístily Švédsko a Dánsko, naopak nejhůře jsou na tom Severní Makedonie a Rumunsko. Přední místa bez výjimky obsazují země západních a severních částí Evropy, zatímco méně úspěšné jsou státy jihu a východu. To jsou výsledky, které se daly čekat.

Překvapivé ovšem je, že některé postkomunistické státy si nevedou v tomto srovnání vůbec špatně. Například Česká republika je zhruba v polovině žebříčku, konkrétně na 16. místě. Je na tom nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky a ocitla se ve společnosti zemí, jako jsou Itálie, Španělsko, Slovinsko nebo Portugalsko.

„Česká republika, ale též Slovinsko či Estonsko jsou tak příklady toho, že aby se uzavřely nůžky mezi výzkumným a inovačním potenciálem východu a západu Evropy, jsou zapotřebí tři faktory: kromě dostatečného financování vědy i osvícené strategické řízení vědeckých institucí a blízkost vyspělých zemí,“ dodává Novotná.

Česko: málo peněz, ale výsledky skvělé

Právě u Česka je zajímavé, že přestože jeho výdaje na vědu jsou v porovnání se západními a severními státy (například Německem, Rakouskem nebo Finskem) mnohem nižší, počet českých publikací umístěných v top deseti procentech na světě je s těmi západními zeměmi srovnatelný.

Podle Novotné je to díky tomu, že zdejší centra excelentní vědy mají dobrý management a v oblasti vědy a výzkumu bylo u nás v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy hodně uděláno i na systémové úrovni. A také, že má Česko geograficky a kulturně blízko k vyspělým zemím, jako je Německo a Rakousko.

Universitas/Alliance4Life: Zlatuše Novotná

„I když české výzkumné prostředí stále ještě hodně zaostává za vyspělou Evropou svou interní kulturou včetně férovosti a otevřenosti prostředí, tak například v oblasti řízení výzkumných infrastruktur, reformy hodnocení vědy nebo systému financování aplikovaného výzkumu nám ostatní země regionu naši situaci závidí,“ říká Novotná.

Jak dohnat Západ

Aby se dařilo rozdíly inovační vyspělosti mezi státy rychleji vyrovnávat, vzniklo na začátku roku 2018 sdružení s názvem Alliance4Life. Iniciátorem a koordinátorem je Masarykova univerzita v Brně, respektive její výzkumné centrum CEITEC. Aliance sdružuje deset výzkumných institucí a univerzit v oblasti věd o živé přírodě a medicínského výzkumu z devíti zemí střední a východní Evropy. Kromě Masarykovy univerzity je v ní například Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se svým výzkumným centrem ICRC, Univerzita v Tartu v Estonsku, slovinská Univerzita v Ljubljani nebo maďarská Semmelweisova univerzita.

Aliance zřídila fokusní skupiny, které pracují v sedmi oblastech, které chtějí členové zlepšit. Jsou to oblasti hodnocení vědy, řízení lidských zdrojů, etiky výzkumu, grantové podpory a financování, transferu znalostí, řízení sdílených laboratoří a komunikace vědy.

„Klíčovým přínosem práce fokusních skupin je sdílení dobré praxe a vznik strategických doporučení, jejichž cílem je zavést prvky řízení, které se na partnerských institucích osvědčily. Příkladem už uskutečněných změn je zavedení konceptu sdílených laboratoří včetně jejich systému řízení a hodnocení nebo motivačního bonusového hodnocení výzkumníků založeného na kvalitě výsledků,“ popisuje Novotná.

Podfinancovaný základní výzkum

Aby se zúžila propast inovační konkurenceschopnosti mezi Východem a Západem, je podle Novotné třeba též zpřehlednit systém vědy, výzkumu a inovací, a hlavně snížit byrokratickou zátěž institucí. „Týká se to především nepřehledného a přímo absurdně komplikovaného systému grantového financování s mnoha poskytovateli a specifickými podmínkami jednotlivých grantových schémat.“

Stejně tak je nutné zaměřit se na podporu skutečně té nejlepší vědy, která průlomové inovace přináší. Jiří Nantl, ředitel centra CEITEC, zastává názor, že v Česku je přefinancovaná podpora aplikovaného výzkumu a podfinancovaný základní výzkum.

„To pomáhá udržovat velké množství standardně dobrého, ale nijak průlomového dělání vědy, které slouží potřebám tuzemského průmyslu a byznysu. Ale nevypadne z toho žádná skutečná inovace,“ upozorňuje Nantl.

Universitas/Alliance4Life: Jiří Nantl

Naopak větší podpora základního výzkumu by podle něj vedla k vyprofilování opravdu mezinárodně špičkových týmů. „Jejich koncentrace na určitém omezeném počtu viditelných institucí by pak přilákala i mezinárodní spolupráce a investory,“ předpokládá Nantl.

Příliš byrokracie a závisti

Ale zdaleka nejde jen o výzkumné instituce. Aby se inovace rodící se v hlavách českých vědců lépe dostaly do praxe i do světa, mělo by se pohnout i byznysové nastavení země.

„Jednoznačně se musí změnit prostředí pro zakládání nových firem, snížit státní administrativa, digitalizovat většina procesů ve státě i v myšlení lidí v celé společnosti. A v neposlední řadě se musí skončit s čecháčkovstvím – tedy záviděním těm, kteří podnikaví a inovativní jsou – namísto snahy být jako oni. To bude nejtěžší ze všeho,“ je přesvědčen předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Právě tato státní agentura má za úkol podporovat výzkum, experimentální vývoj a inovace. Kvalita inovací je podle Konvalinky úzce spojená se spoluprací výzkumných institucí a průmyslových partnerů.

Průmyslový partner je důležitý zejména proto, že uvede slibný výzkum do praxe – právě ve formě inovace. „Inovovat se daří především v oborech, kde tato spolupráce dlouhodobě funguje. To jsou například informační a komunikační technologie, kybernetika, biotechnologie, farmakologie, nanotechnologie, materiály, jaderná energetika, optika, laserová technika nebo optoelektronika,“ vyjmenovává Konvalinka.

Podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky máme skvělé vědce a vynikající výsledky, to však nestačí. „Daří se nám podporovat vědu, méně se nám již daří podporovat transfer jejích výsledků do praxe. Neumíme naše objevy dobře prodat,“ říká.

Jak situaci zlepšit

Na základě kulatých stolů ve všech členských zemích Alliance4Life ve střední a východní Evropě autoři studie doporučují zaměřit se na těchto šest oblastí:

  • Koncentrace výzkumných kapacit a podpora excelentní vědy
  • Efektivní správa a financování výzkumných infrastruktur
  • Moderní přístup k řízení lidských zdrojů a kariérnímu systému
  • Strategické řízení výzkumných institucí
  • Systém národního a grantového financování podporující excelenci
  • Rozvoj a podpora profesionálního managementu ve vědě

„Dodnes se například setkávám i u mladších vědců s tímto postojem: Publikoval jsem to a nyní mi budou volat a budu dostávat nabídky. To se samozřejmě nikdy nestane. Dnes už máloco prodáte jen proto, že je to dobré. Bez toho, aby se o tom ti správní lidé dozvěděli a byli přesvědčeni, že je to právě to, co potřebují, tedy bez dobré marketingové komunikace, nic neprodáte. To si lidé na západě od našich hranic a ještě více za oceánem velmi dobře uvědomují. A také vědí, že to stojí dost peněz,“ dodává Jurečka.

Universitas
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Různé

Na vědce, kteří chtějí založit spin-off, se u nás pohlíží jako na zloděje

Právě pod jeho dohledem se objevy vědců mění na inovace používané v praxi. Ale snadné to podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky často nebývá.
Článek | Různé

Problém není, že by výzkumu chyběly peníze, ale kam jdou, říká Rut Bízková

Pro Universitas se Rut Bízková zamýšlí nad tím, co je potřeba, aby se inovacím ve východních zemích Evropské unie více dařilo, a jak situaci změní pandemie koronaviru. Paradoxně by mohla pomoci.
Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.
Článek | Různé

Inovační výkon Česka se mírně zlepšuje. Bude to stačit k naplnění ambiciózních cílů?

Již potřinácté byl zveřejněn žebříček hodnotící světové ekonomky podle jejich inovačních schopností. Česko se v něm umístilo na 24. místě z celkových 131 hodnocených zemí.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.