Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: VŠCHT Praha
Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.

Pixabay: Steve Buissinne

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.

Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí. „Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“ dodává.

Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ odhaluje motivaci vědeckého týmu.

Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. „Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ říká Kočí.

V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.

Zdroje

Jan Matuštík, Vladimír Kočí, Environmental impact of personal consumption from life cycle perspective – A Czech Republic case study, Science of The Total Environment, Volume 646, 2019, Pages 177-186, ISSN 0048-9697, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S004896971832730X?via%3Dihub

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Video | Osobnosti

Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT

„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: VŠCHT Praha
Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.

Pixabay: Steve Buissinne

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.

Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí. „Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“ dodává.

Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ odhaluje motivaci vědeckého týmu.

Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. „Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ říká Kočí.

V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.

Zdroje

Jan Matuštík, Vladimír Kočí, Environmental impact of personal consumption from life cycle perspective – A Czech Republic case study, Science of The Total Environment, Volume 646, 2019, Pages 177-186, ISSN 0048-9697, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S004896971832730X?via%3Dihub

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Video | Osobnosti

Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT

„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: VŠCHT Praha
Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.

Pixabay: Steve Buissinne

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.

Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí. „Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“ dodává.

Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ odhaluje motivaci vědeckého týmu.

Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. „Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ říká Kočí.

V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.

Zdroje

Jan Matuštík, Vladimír Kočí, Environmental impact of personal consumption from life cycle perspective – A Czech Republic case study, Science of The Total Environment, Volume 646, 2019, Pages 177-186, ISSN 0048-9697, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S004896971832730X?via%3Dihub

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Video | Osobnosti

Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT

„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: VŠCHT Praha
Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.

Pixabay: Steve Buissinne

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí. Unikátnost studie tkví ve skutečnosti, že nebyl zkoumán jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel České republiky. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie atd.

Výsledkem je zjištění, že průměrný občan České republiky nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se potkává několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce. Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad jeho konzumace na životní prostředí v úhrnu menší. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětluje Kočí. „Svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace – tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, a za druhé její přínos v energetice je rovněž problematický,“ dodává.

Podle Vladimíra Kočího ale není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa nebo mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ odhaluje motivaci vědeckého týmu.

Z výsledků studie, publikované v mezinárodním odborném časopise Science of the Total Environment, mimo jiné také vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv zaplavujících veřejný prostor mohlo zdát. „Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ říká Kočí.

V budoucnu by vědci z fakulty rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.

Zdroje

Jan Matuštík, Vladimír Kočí, Environmental impact of personal consumption from life cycle perspective – A Czech Republic case study, Science of The Total Environment, Volume 646, 2019, Pages 177-186, ISSN 0048-9697, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S004896971832730X?via%3Dihub

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Video | Osobnosti

Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT

„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.