Jak jsou mladí lidé zatížení chemickými látkami a životním stylem?

Rádi by přizvali ke spolupráci na novém výzkumu mladé lidi, kteří se narodili v prvních dvou letech původní studie a jimž je dnes 28 či 29 let. Vědci chtějí zjistit, co z životního prostředí a jejich životního stylu a jak moc, se projevuje na jejich zdraví.

Vědci chtějí od dětí z původní studie zjistit, jak se jim aktuálně daří, zda se u nich už například neprojevují nějaké nemoci, které by mohly souviset s tím, čemu byli tito lidé vystavení v dětství. „Chceme je také podrobit jednoduchému vyšetření, odebrat vzorky jejich tělních tekutin a zkusit určit takzvané biomarkery, tedy nějaké znaky či parametry, které mohou ukazovat na budoucí riziko ještě předtím, než například vypukne nějaká nemoc,“ uvedl odborník na populační studie Pavel Piler.

Díky sledování několika tisíc rodin v původní studii ELSPAC mají v centru RECETOX dobrý přehled o tom, čemu byli děti či jejich rodiče během dvaceti let vystaveni, jaká byla kvalita jejich života, tedy jaké měli vzdělání, příjmy, jaký byl jejich rodinný stav či životní styl, s jakými látkami, prachem či hlukem se mohli potkat.

„To všechno, co na člověka působí, vytváří takzvaný expozom. Tyto vlivy se mohou za čas projevit například ve formě nemoci. Zajímavé je ale také to, že člověk může expozom ovlivňovat, může měnit svůj životní styl, začít brát nějaké léky a podobně a v dlouhodobém horizontu například ovlivnit i celou společnost,“ přiblížil Piler, kam se v budoucnu mohou takovéto populační studie ubírat.

Od krevního tlaku po fyzickou zdatnost

Aktuálně se ale výzkumníci chtějí zaměřit na bezprostřední vlivy prostředí a hledají do studie Young Adults další dobrovolníky. „Z původní studie se nám přihlásilo přes tři sta lidí a hledáme další. Jde nám tedy o mladé lidi narozené v letech 1991 a 1992 v Brně a Znojmě, kteří byli jako děti součástí studie ELSPAC. Do studie můžeme zahrnout i jejich sourozence či partnery,“ uvedla koordinátorka studie Lenka Andrýsková.

Ti, kteří se přihlásí, si musí vyhradit jedno dopoledne, které stráví v univerzitním kampusu v brněnských Bohunicích. Kvůli nové studii budou vyplňovat několik dotazníků a pak je čekají asi tři hodiny vyšetřování věcí jako krevní tlak, kapacita plic, skladba těla či fyzická zdatnost. Odevzdají také vzorek moči a krev, které poslouží ke zjištění toho, jakým látkám v životním prostředí jsou či byli vystaveni. „Získají od nás mimo jiné zpětnou vazbu, jak jsou na tom z hlediska fyzičky a drobnou odměnu,“ podotkla Andrýsková.

Pro dobrovolníky, kterých by vědci rádi získali jeden tisíc, to bude jediná aktivita spojená s novou studií, za několik let by je ale vědci rádi znovu podobně přešetřili, aby zjistili, zda se jim podařilo odhadnout vývoj jejich zdraví, a správně tak určit biomarkery.

Srovnání se zbytkem Evropy

Už nyní ale mohou výsledky prvních vyšetření vědci využít. „Centrum RECETOX je zapojené do evropského plošného monitoringu toho, jak je populace mladých lidí vystavena různým látkám v prostředí. Údaje od prvních tří stovek účastníků nám ukážou, jaké látky a případně jejich kombinace přetrvávají v prostředí a především v lidském těle delší dobu a budeme je moci srovnat napříč Evropskými zeměmi,“ dodal Piler s tím, že všechna data, která od lidí v rámci studie získávají, jsou pro další práci s nimi anonymizována.