Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií
Čt, 23.7.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Česku konferencí rektorů a Akademií věd ČR konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru.

Konference se konala v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR a bylo možné ji sledovat i on-line. V dopolední části programu byla představena role výzkumné infrastruktury, jež zapojením své znalostní expertízy a technologických kapacit do vývoje nástrojů diagnostiky, vakcín a léčiv, jakož i do dalších oblastí krizového managementu pandemie, potvrdila, že musí být nahlížena jako jedna z klíčových složek kritické infrastruktury státu.

Konferenci uvedl vedoucí oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR Michal Pazour, který zároveň i celou konferencí provázel jak moderátor. Po krátkém úvodu dostal slovo ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV Petr Dráber. Ten připomněl, že právě i Ústav molekulární genetiky AV ČR se podílel na zamezení koronavirové pandemie, když se na jeho půdě jedna z laboratoří transformovala tak, aby mohla pracovat s virovým materiálem. Jen v této laboratoři vědci provedli více než 7,5 tisíce testů, v BIOCEVu dalších 4,5 tisíce.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: ředitel ÚMG AV ČR Petr Dráber

V 10 hodin následovalo úvodní slovo místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka, který zdůraznil, že bez zdrojů kvalitní výzkum dělat nelze. Havlíček také připomněl, že se investicemi do vědy a výzkumu blížíme průměru EU. Připomenut byl i pozměněný systém hodnocení, který se zaměřuje právě na kvalitní výzkum. Havlíček nakonec řekl, že chce opět předkládat plán na zvýšení střednědobého výhledu rozpočtu na vědu.

Následovala slova ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, stejně tak i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Konečné slovo dostal 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák, který zdůraznil pozitivní dopady pandemie, jako například že si vlády vyspělejších zemí uvědomily význam investic do výzkumu nebo že Covid-19 pomohl otevřít vědu z pohledu informačních zdrojů.

V úvodu dalšího bloku, věnovaného vědcům zapojeným do výzkumu nového onemocnění, vystoupil Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie a Univerzity Karlovy. Ten se během pandemie podílel na koordinaci vědeckých pracovišť. Ve svém vystoupení představil sedm druhů koronaviru, které jsou známé světu, přičemž tři z nich již v minulosti pandemie způsobily. Vysvětlil, jakými způsoby se testuje na Covid-19 a co je metoda testování zvaná PCR. Konvalinka vyzdvihl evět testovacích pracovišť, na kterých přes 250 kvalifikovaných odborníků prověřovalo desítky tisíc vzorků. Nezapomněl zmínit také tvrdý střet s realitou v podobě chybějících ochranných pomůcek a prostředků na zajištění odběru.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Adam Vojtěch, Eva Zažímalová a Jan Konvalinka na tiskové konferenci

Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) na Univerzitě Palackého v Olomouci, Marián Hajdúch, přiblížil, co je výzkumná infrastruktura a jak funguje konkrétně EATRIS-CZ propojující 10 výzkumných institucí v oblasti translační medicíny v ČR. Hajdúch dále představil plnohodnotný laboratorní informační a manažerský systém pro diagnostiku viru SARS-CoV-2 pro zdravotnické, nezdravotnické i akademické laboratoře, který je dostupný bezplatně právě i na základě otevřeného přístupu k této výzkumné infrastruktuře. Nyní je v něm zpracováno přes 22 tisíc vyšetření. Dále Hajdúch informoval o cílech studie promořenosti populace infekcí Covid-19. Podle jejích závěrů je promořenost nízká, ale odpovídá stavu epidemie v době náběru vzorků, časným plošným opatřením a zkušenostem z okolních zemí. Dále bylo zjištěno, že polovina jedinců prodělá onemocnění zcela bez příznaků a mnoho dalších informací. Závěrem Hajdúch vyzdvihl, že výzkumné infrastruktury v Česku, ale i další výzkumné organizace napříč obory flexibilně reagovaly na poptávku a jednoznačně prokázaly svou připravenost a adaptovatelnost na nové výzvy ve velmi krátkém čase. Ocenil i rychlou reakci ze strany státních orgánů a grantových agentur. Podle něj se výzkumné agentury staly součástí kritické infrastruktury státu.

Blok zakončil předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) Jan Hrušák, který představil fungování tohoto fóra, jež například vede strategické debaty a zpracovává stanoviska k aktuálním otázkám politiky evropského významu a přispívá k tvorbě národních politik. Zdůraznil význam propojeného ekosystému výzkumných infrastruktur, který má přínos pro ekonomiku a společnost. Během koronavirové pandemie ESFRI zřídilo webovou stránku, která informuje o službách výzkumných infrastruktur v boji proti pandemii. Výzkumné infrastruktury jsou podle Hrušáka strategickou investicí, stejně tak i návratnou, což prokázala i sama epidemie, protože síť infrastruktur značně rozšiřuje možnosti, flexibilitu i reakce na jakoukoliv budoucí krizi.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: předseda ESFRI Jan Hrušák a místopředseda RVVI Pavel Baran

Odpolední část programu konference zahájili předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Je nepochybné, že pokud bude mít naše země dobrou výzkumnou infrastrukturu, bude na velké problémy typu současné pandemie daleko lépe připravena a bude ji zvládat lépe,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd.

Na konferenci byly také prezentovány vybrané aplikace vyvinuté českými výzkumnými institucemi za účelem zmírnění dopadů pandemie na každodenní život občanské společnosti. V této části konference vystoupil například rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, člen výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Štěpán Jurajda nebo ředitel Českého centra fenogenomiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy

S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat
Článek | Různé

Nadace Experientia daruje 1 milion korun na boj s koronavirem

Nadace Experientia se připojuje k iniciativě společnosti IOCB Tech a daruje českým vědcům 1 milion korun na boj s koronavirem.
Článek | Covid-19

Učená společnost ČR zakládá komisi k onemocnění covid-19

Ve čtvrtek 14. května 2020 se zrodil nápad založit komisi k vědecko-technologickým otázkám onemocnění covid-19 a jeho původci viru SARS-CoV-2, kterou zastřešuje Učená společnost ČR.
Video | Přednáška

Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19

Záznam konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 ze dne 15. července 2020 v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií
Čt, 23.7.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Česku konferencí rektorů a Akademií věd ČR konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru.

Konference se konala v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR a bylo možné ji sledovat i on-line. V dopolední části programu byla představena role výzkumné infrastruktury, jež zapojením své znalostní expertízy a technologických kapacit do vývoje nástrojů diagnostiky, vakcín a léčiv, jakož i do dalších oblastí krizového managementu pandemie, potvrdila, že musí být nahlížena jako jedna z klíčových složek kritické infrastruktury státu.

Konferenci uvedl vedoucí oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR Michal Pazour, který zároveň i celou konferencí provázel jak moderátor. Po krátkém úvodu dostal slovo ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV Petr Dráber. Ten připomněl, že právě i Ústav molekulární genetiky AV ČR se podílel na zamezení koronavirové pandemie, když se na jeho půdě jedna z laboratoří transformovala tak, aby mohla pracovat s virovým materiálem. Jen v této laboratoři vědci provedli více než 7,5 tisíce testů, v BIOCEVu dalších 4,5 tisíce.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: ředitel ÚMG AV ČR Petr Dráber

V 10 hodin následovalo úvodní slovo místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka, který zdůraznil, že bez zdrojů kvalitní výzkum dělat nelze. Havlíček také připomněl, že se investicemi do vědy a výzkumu blížíme průměru EU. Připomenut byl i pozměněný systém hodnocení, který se zaměřuje právě na kvalitní výzkum. Havlíček nakonec řekl, že chce opět předkládat plán na zvýšení střednědobého výhledu rozpočtu na vědu.

Následovala slova ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, stejně tak i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Konečné slovo dostal 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák, který zdůraznil pozitivní dopady pandemie, jako například že si vlády vyspělejších zemí uvědomily význam investic do výzkumu nebo že Covid-19 pomohl otevřít vědu z pohledu informačních zdrojů.

V úvodu dalšího bloku, věnovaného vědcům zapojeným do výzkumu nového onemocnění, vystoupil Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie a Univerzity Karlovy. Ten se během pandemie podílel na koordinaci vědeckých pracovišť. Ve svém vystoupení představil sedm druhů koronaviru, které jsou známé světu, přičemž tři z nich již v minulosti pandemie způsobily. Vysvětlil, jakými způsoby se testuje na Covid-19 a co je metoda testování zvaná PCR. Konvalinka vyzdvihl evět testovacích pracovišť, na kterých přes 250 kvalifikovaných odborníků prověřovalo desítky tisíc vzorků. Nezapomněl zmínit také tvrdý střet s realitou v podobě chybějících ochranných pomůcek a prostředků na zajištění odběru.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Adam Vojtěch, Eva Zažímalová a Jan Konvalinka na tiskové konferenci

Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) na Univerzitě Palackého v Olomouci, Marián Hajdúch, přiblížil, co je výzkumná infrastruktura a jak funguje konkrétně EATRIS-CZ propojující 10 výzkumných institucí v oblasti translační medicíny v ČR. Hajdúch dále představil plnohodnotný laboratorní informační a manažerský systém pro diagnostiku viru SARS-CoV-2 pro zdravotnické, nezdravotnické i akademické laboratoře, který je dostupný bezplatně právě i na základě otevřeného přístupu k této výzkumné infrastruktuře. Nyní je v něm zpracováno přes 22 tisíc vyšetření. Dále Hajdúch informoval o cílech studie promořenosti populace infekcí Covid-19. Podle jejích závěrů je promořenost nízká, ale odpovídá stavu epidemie v době náběru vzorků, časným plošným opatřením a zkušenostem z okolních zemí. Dále bylo zjištěno, že polovina jedinců prodělá onemocnění zcela bez příznaků a mnoho dalších informací. Závěrem Hajdúch vyzdvihl, že výzkumné infrastruktury v Česku, ale i další výzkumné organizace napříč obory flexibilně reagovaly na poptávku a jednoznačně prokázaly svou připravenost a adaptovatelnost na nové výzvy ve velmi krátkém čase. Ocenil i rychlou reakci ze strany státních orgánů a grantových agentur. Podle něj se výzkumné agentury staly součástí kritické infrastruktury státu.

Blok zakončil předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) Jan Hrušák, který představil fungování tohoto fóra, jež například vede strategické debaty a zpracovává stanoviska k aktuálním otázkám politiky evropského významu a přispívá k tvorbě národních politik. Zdůraznil význam propojeného ekosystému výzkumných infrastruktur, který má přínos pro ekonomiku a společnost. Během koronavirové pandemie ESFRI zřídilo webovou stránku, která informuje o službách výzkumných infrastruktur v boji proti pandemii. Výzkumné infrastruktury jsou podle Hrušáka strategickou investicí, stejně tak i návratnou, což prokázala i sama epidemie, protože síť infrastruktur značně rozšiřuje možnosti, flexibilitu i reakce na jakoukoliv budoucí krizi.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: předseda ESFRI Jan Hrušák a místopředseda RVVI Pavel Baran

Odpolední část programu konference zahájili předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Je nepochybné, že pokud bude mít naše země dobrou výzkumnou infrastrukturu, bude na velké problémy typu současné pandemie daleko lépe připravena a bude ji zvládat lépe,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd.

Na konferenci byly také prezentovány vybrané aplikace vyvinuté českými výzkumnými institucemi za účelem zmírnění dopadů pandemie na každodenní život občanské společnosti. V této části konference vystoupil například rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, člen výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Štěpán Jurajda nebo ředitel Českého centra fenogenomiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy

S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat
Článek | Různé

Nadace Experientia daruje 1 milion korun na boj s koronavirem

Nadace Experientia se připojuje k iniciativě společnosti IOCB Tech a daruje českým vědcům 1 milion korun na boj s koronavirem.
Článek | Covid-19

Učená společnost ČR zakládá komisi k onemocnění covid-19

Ve čtvrtek 14. května 2020 se zrodil nápad založit komisi k vědecko-technologickým otázkám onemocnění covid-19 a jeho původci viru SARS-CoV-2, kterou zastřešuje Učená společnost ČR.
Video | Přednáška

Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19

Záznam konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 ze dne 15. července 2020 v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií
Čt, 23.7.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Česku konferencí rektorů a Akademií věd ČR konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru.

Konference se konala v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR a bylo možné ji sledovat i on-line. V dopolední části programu byla představena role výzkumné infrastruktury, jež zapojením své znalostní expertízy a technologických kapacit do vývoje nástrojů diagnostiky, vakcín a léčiv, jakož i do dalších oblastí krizového managementu pandemie, potvrdila, že musí být nahlížena jako jedna z klíčových složek kritické infrastruktury státu.

Konferenci uvedl vedoucí oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR Michal Pazour, který zároveň i celou konferencí provázel jak moderátor. Po krátkém úvodu dostal slovo ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV Petr Dráber. Ten připomněl, že právě i Ústav molekulární genetiky AV ČR se podílel na zamezení koronavirové pandemie, když se na jeho půdě jedna z laboratoří transformovala tak, aby mohla pracovat s virovým materiálem. Jen v této laboratoři vědci provedli více než 7,5 tisíce testů, v BIOCEVu dalších 4,5 tisíce.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: ředitel ÚMG AV ČR Petr Dráber

V 10 hodin následovalo úvodní slovo místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka, který zdůraznil, že bez zdrojů kvalitní výzkum dělat nelze. Havlíček také připomněl, že se investicemi do vědy a výzkumu blížíme průměru EU. Připomenut byl i pozměněný systém hodnocení, který se zaměřuje právě na kvalitní výzkum. Havlíček nakonec řekl, že chce opět předkládat plán na zvýšení střednědobého výhledu rozpočtu na vědu.

Následovala slova ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, stejně tak i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Konečné slovo dostal 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák, který zdůraznil pozitivní dopady pandemie, jako například že si vlády vyspělejších zemí uvědomily význam investic do výzkumu nebo že Covid-19 pomohl otevřít vědu z pohledu informačních zdrojů.

V úvodu dalšího bloku, věnovaného vědcům zapojeným do výzkumu nového onemocnění, vystoupil Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie a Univerzity Karlovy. Ten se během pandemie podílel na koordinaci vědeckých pracovišť. Ve svém vystoupení představil sedm druhů koronaviru, které jsou známé světu, přičemž tři z nich již v minulosti pandemie způsobily. Vysvětlil, jakými způsoby se testuje na Covid-19 a co je metoda testování zvaná PCR. Konvalinka vyzdvihl evět testovacích pracovišť, na kterých přes 250 kvalifikovaných odborníků prověřovalo desítky tisíc vzorků. Nezapomněl zmínit také tvrdý střet s realitou v podobě chybějících ochranných pomůcek a prostředků na zajištění odběru.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Adam Vojtěch, Eva Zažímalová a Jan Konvalinka na tiskové konferenci

Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) na Univerzitě Palackého v Olomouci, Marián Hajdúch, přiblížil, co je výzkumná infrastruktura a jak funguje konkrétně EATRIS-CZ propojující 10 výzkumných institucí v oblasti translační medicíny v ČR. Hajdúch dále představil plnohodnotný laboratorní informační a manažerský systém pro diagnostiku viru SARS-CoV-2 pro zdravotnické, nezdravotnické i akademické laboratoře, který je dostupný bezplatně právě i na základě otevřeného přístupu k této výzkumné infrastruktuře. Nyní je v něm zpracováno přes 22 tisíc vyšetření. Dále Hajdúch informoval o cílech studie promořenosti populace infekcí Covid-19. Podle jejích závěrů je promořenost nízká, ale odpovídá stavu epidemie v době náběru vzorků, časným plošným opatřením a zkušenostem z okolních zemí. Dále bylo zjištěno, že polovina jedinců prodělá onemocnění zcela bez příznaků a mnoho dalších informací. Závěrem Hajdúch vyzdvihl, že výzkumné infrastruktury v Česku, ale i další výzkumné organizace napříč obory flexibilně reagovaly na poptávku a jednoznačně prokázaly svou připravenost a adaptovatelnost na nové výzvy ve velmi krátkém čase. Ocenil i rychlou reakci ze strany státních orgánů a grantových agentur. Podle něj se výzkumné agentury staly součástí kritické infrastruktury státu.

Blok zakončil předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) Jan Hrušák, který představil fungování tohoto fóra, jež například vede strategické debaty a zpracovává stanoviska k aktuálním otázkám politiky evropského významu a přispívá k tvorbě národních politik. Zdůraznil význam propojeného ekosystému výzkumných infrastruktur, který má přínos pro ekonomiku a společnost. Během koronavirové pandemie ESFRI zřídilo webovou stránku, která informuje o službách výzkumných infrastruktur v boji proti pandemii. Výzkumné infrastruktury jsou podle Hrušáka strategickou investicí, stejně tak i návratnou, což prokázala i sama epidemie, protože síť infrastruktur značně rozšiřuje možnosti, flexibilitu i reakce na jakoukoliv budoucí krizi.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: předseda ESFRI Jan Hrušák a místopředseda RVVI Pavel Baran

Odpolední část programu konference zahájili předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Je nepochybné, že pokud bude mít naše země dobrou výzkumnou infrastrukturu, bude na velké problémy typu současné pandemie daleko lépe připravena a bude ji zvládat lépe,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd.

Na konferenci byly také prezentovány vybrané aplikace vyvinuté českými výzkumnými institucemi za účelem zmírnění dopadů pandemie na každodenní život občanské společnosti. V této části konference vystoupil například rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, člen výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Štěpán Jurajda nebo ředitel Českého centra fenogenomiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy

S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat
Článek | Různé

Nadace Experientia daruje 1 milion korun na boj s koronavirem

Nadace Experientia se připojuje k iniciativě společnosti IOCB Tech a daruje českým vědcům 1 milion korun na boj s koronavirem.
Článek | Covid-19

Učená společnost ČR zakládá komisi k onemocnění covid-19

Ve čtvrtek 14. května 2020 se zrodil nápad založit komisi k vědecko-technologickým otázkám onemocnění covid-19 a jeho původci viru SARS-CoV-2, kterou zastřešuje Učená společnost ČR.
Video | Přednáška

Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19

Záznam konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 ze dne 15. července 2020 v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií
Čt, 23.7.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Česku konferencí rektorů a Akademií věd ČR konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru.

Konference se konala v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR a bylo možné ji sledovat i on-line. V dopolední části programu byla představena role výzkumné infrastruktury, jež zapojením své znalostní expertízy a technologických kapacit do vývoje nástrojů diagnostiky, vakcín a léčiv, jakož i do dalších oblastí krizového managementu pandemie, potvrdila, že musí být nahlížena jako jedna z klíčových složek kritické infrastruktury státu.

Konferenci uvedl vedoucí oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR Michal Pazour, který zároveň i celou konferencí provázel jak moderátor. Po krátkém úvodu dostal slovo ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV Petr Dráber. Ten připomněl, že právě i Ústav molekulární genetiky AV ČR se podílel na zamezení koronavirové pandemie, když se na jeho půdě jedna z laboratoří transformovala tak, aby mohla pracovat s virovým materiálem. Jen v této laboratoři vědci provedli více než 7,5 tisíce testů, v BIOCEVu dalších 4,5 tisíce.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: ředitel ÚMG AV ČR Petr Dráber

V 10 hodin následovalo úvodní slovo místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka, který zdůraznil, že bez zdrojů kvalitní výzkum dělat nelze. Havlíček také připomněl, že se investicemi do vědy a výzkumu blížíme průměru EU. Připomenut byl i pozměněný systém hodnocení, který se zaměřuje právě na kvalitní výzkum. Havlíček nakonec řekl, že chce opět předkládat plán na zvýšení střednědobého výhledu rozpočtu na vědu.

Následovala slova ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, stejně tak i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Konečné slovo dostal 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák, který zdůraznil pozitivní dopady pandemie, jako například že si vlády vyspělejších zemí uvědomily význam investic do výzkumu nebo že Covid-19 pomohl otevřít vědu z pohledu informačních zdrojů.

V úvodu dalšího bloku, věnovaného vědcům zapojeným do výzkumu nového onemocnění, vystoupil Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie a Univerzity Karlovy. Ten se během pandemie podílel na koordinaci vědeckých pracovišť. Ve svém vystoupení představil sedm druhů koronaviru, které jsou známé světu, přičemž tři z nich již v minulosti pandemie způsobily. Vysvětlil, jakými způsoby se testuje na Covid-19 a co je metoda testování zvaná PCR. Konvalinka vyzdvihl evět testovacích pracovišť, na kterých přes 250 kvalifikovaných odborníků prověřovalo desítky tisíc vzorků. Nezapomněl zmínit také tvrdý střet s realitou v podobě chybějících ochranných pomůcek a prostředků na zajištění odběru.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: Adam Vojtěch, Eva Zažímalová a Jan Konvalinka na tiskové konferenci

Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) na Univerzitě Palackého v Olomouci, Marián Hajdúch, přiblížil, co je výzkumná infrastruktura a jak funguje konkrétně EATRIS-CZ propojující 10 výzkumných institucí v oblasti translační medicíny v ČR. Hajdúch dále představil plnohodnotný laboratorní informační a manažerský systém pro diagnostiku viru SARS-CoV-2 pro zdravotnické, nezdravotnické i akademické laboratoře, který je dostupný bezplatně právě i na základě otevřeného přístupu k této výzkumné infrastruktuře. Nyní je v něm zpracováno přes 22 tisíc vyšetření. Dále Hajdúch informoval o cílech studie promořenosti populace infekcí Covid-19. Podle jejích závěrů je promořenost nízká, ale odpovídá stavu epidemie v době náběru vzorků, časným plošným opatřením a zkušenostem z okolních zemí. Dále bylo zjištěno, že polovina jedinců prodělá onemocnění zcela bez příznaků a mnoho dalších informací. Závěrem Hajdúch vyzdvihl, že výzkumné infrastruktury v Česku, ale i další výzkumné organizace napříč obory flexibilně reagovaly na poptávku a jednoznačně prokázaly svou připravenost a adaptovatelnost na nové výzvy ve velmi krátkém čase. Ocenil i rychlou reakci ze strany státních orgánů a grantových agentur. Podle něj se výzkumné agentury staly součástí kritické infrastruktury státu.

Blok zakončil předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) Jan Hrušák, který představil fungování tohoto fóra, jež například vede strategické debaty a zpracovává stanoviska k aktuálním otázkám politiky evropského významu a přispívá k tvorbě národních politik. Zdůraznil význam propojeného ekosystému výzkumných infrastruktur, který má přínos pro ekonomiku a společnost. Během koronavirové pandemie ESFRI zřídilo webovou stránku, která informuje o službách výzkumných infrastruktur v boji proti pandemii. Výzkumné infrastruktury jsou podle Hrušáka strategickou investicí, stejně tak i návratnou, což prokázala i sama epidemie, protože síť infrastruktur značně rozšiřuje možnosti, flexibilitu i reakce na jakoukoliv budoucí krizi.

Vědavýzkum.cz/MŠMT: předseda ESFRI Jan Hrušák a místopředseda RVVI Pavel Baran

Odpolední část programu konference zahájili předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Je nepochybné, že pokud bude mít naše země dobrou výzkumnou infrastrukturu, bude na velké problémy typu současné pandemie daleko lépe připravena a bude ji zvládat lépe,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd.

Na konferenci byly také prezentovány vybrané aplikace vyvinuté českými výzkumnými institucemi za účelem zmírnění dopadů pandemie na každodenní život občanské společnosti. V této části konference vystoupil například rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, člen výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Štěpán Jurajda nebo ředitel Českého centra fenogenomiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Agilent Instrument Control Framework (ICF)

Manuály
| 2020 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC, HeadSpace, HPLC, SFC, CE
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

EPA 8270 Re-optimized for Widest Calibration Range on the 5977 Inert Plus GC/MSD

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Solution for Environment & Agriculture Analysis

Brožury a specifikace
| 2020 | LECO
Instrumentace
GCxGC, GC/MSD, GC/HRMS, GC/TOF
Výrobce
LECO
Zaměření
Životní prostředí, Potraviny a zemědělství
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Marián Hajdúch: Současná situace ukazuje veřejnosti důležitost české vědy

S Mariánem Hajdúchem, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat
Článek | Různé

Nadace Experientia daruje 1 milion korun na boj s koronavirem

Nadace Experientia se připojuje k iniciativě společnosti IOCB Tech a daruje českým vědcům 1 milion korun na boj s koronavirem.
Článek | Covid-19

Učená společnost ČR zakládá komisi k onemocnění covid-19

Ve čtvrtek 14. května 2020 se zrodil nápad založit komisi k vědecko-technologickým otázkám onemocnění covid-19 a jeho původci viru SARS-CoV-2, kterou zastřešuje Učená společnost ČR.
Video | Přednáška

Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19

Záznam konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 ze dne 15. července 2020 v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.