Simulovaný požár varny pervitinu

Pervitin neboli metamfetamin patří v České republice k nejčastěji zneužívané látce především proto, že je dobře dostupný a má relativně nízkou cenu. Jde o snadno připravitelnou návykovou látku z řad amfetaminů, která stimuluje centrální nervovou soustavu. HZS Libereckého kraje (HZS LK) a HZS hl. m. Prahy (HZS HMP) požádaly Technický ústav požární ochrany (TÚPO) o spolupráci při realizaci simulace požáru amatérské varny pervitinu. Cílem zkoušky bylo stanovit nebezpečí spojené s uvolňováním toxických zplodin hoření, zjistit jejich chemické složení a zdokumentovat vývoj teplotního pole uvnitř místnosti.

Čistý pervitin má formu mikrokrystalického bílého prášku hořké chuti a je bez zápachu. Často může být zabarven do žluta či fialova, protože obsahuje zbytky látek používaných při jeho výrobě. Jeho výroba je nezákonná a nejčastěji jsou nalezeny malé amatérské laboratoře, ale objevují se i rozsáhlejší varny provozované organizovanými zločineckými skupinami. Výroba nelegálního pervitinu je v České republice jedním z nejvážnějších a nejnebezpečnějších současných problémů s drogami.

Varny pervitinu – vysoké riziko požáru

Ročně je Policií ČR objeveno přibližně 300 nelegálních varen pervitinu (1). Pseudoefedrin se extrahuje z léčiv proti chřipce a rýmě, jako je Nurofen Stop Grip, Modafen a Paralen Plus. Nelegální syntéza je levná, jednoduchá, ale i velmi nebezpečná, protože je k reakci používán velmi hořlavý červený fosfor, žíravá kyselina chlorovodíková i jedovatá a hořlavá ředidla (toluen, aceton) a další látky (2). Největší nebezpečí představuje použití červeného fosforu. Nejenže jej lze snadno zapálit, ale může také dojít k výbuchu jeho prachu. Příprava pervitinu představuje vysoké riziko vzniku požáru, výbuchu, uvolňování toxických plynů a mimo jiné i množství nebezpečného chemického odpadu. To vytváří zvýšenou hrozbu pro bezpečnost orgánů činných v trestním řízení, lékařských záchranářů, hasičů a veřejnosti.

Simulovaný požár

HZS LK zajistil zkušební prostor. Šlo o místnost opuštěné vojenské vrátnice v Ralsku. Národní protidrogová centrála poskytla odborné konzultace k vybavení a uspořádání varny pervitinu a dodala i samotné chemikálie. Zkouška simulovaného požáru se realizovala na konci listopadu 2019. HZS LK pomohl s organizačním chodem zkoušky a TÚPO zajišťoval měření teplotního pole. Vysoká škola chemicko­ technologická v Praze (VŠCHT) ve spolupráci s TÚPO zabezpečovala vzorkování plynných produktů hoření s jejich následnou chemickou analýzou. HZS HMP se staral o měření plynných zplodin hoření vně zkušebního objektu. Na základě znalostí rozmístění hořlavých materiálů a chemikálií byla zvolena místa pro měření teplot a vybrána místa pro vzorkování plynných produktů hoření. Ovzduší požárních plynů uvnitř místnosti bylo vzorkováno pomocí pěti nerezových vzorkovacích trubic (čtyři vzorkovací tratě VŠCHT a jedna vzorkovací trať TÚPO) a vzorkovací sondou analyzátoru plynů Testo 350.

Hasičský záchranný sbor České republiky: Obr. 1 a 2 Simulovaná varna pervitinu s hořlavými materiály a chemikáliemi

Ve zkušební místnosti se nacházela dvě okna, která byla před zahájením zkoušky zaplechována a dále se s nimi jako otvory pro možný přístup kyslíku neuvažovalo. Prostor byl vybaven dřevěnými skříňkami a linem. Na skříňkách a po podlaze byly rozmístěny plechové a plastové kanystry s odpady po varu metamfetaminu, červeným fosforem a dalšími chemikáliemi (aceton, etanol, toluen, kyselina chlorovodíková, jód, hydroxid sodný a kyselina fosforečná atd.), které jsou potřebné pro syntézu pervitinu. Vybavení místnosti a rozmístění chemikálií je vidět na obrázcích.

Samotné zapálení varny začalo tím, že byl středový stůl polit etanolem a zapálen. Po iniciaci došlo k rychlému nárůstu teplot, asi přes 150 °C, ale nedošlo k rozvoji požáru, díky čemuž teploty začaly klesat, proto bylo ve 14,5 minutě zkoušky nutné provést druhé zapálení. Od tohoto okamžiku začaly stoupat koncentrace CO2, CO, NO a snižovalo se množství kyslíku ve zkušební místnosti. Jelikož nebyl dostatečný přístup kyslíku do místnosti, byl zapnut ventilátor, který byl umístěn venku a natočen směrem do okna nejvzdálenější místnosti. Ve 28. minutě zkoušky došlo opět k poklesu teplot. Z tohoto důvodu byly do místnosti přidány čtyři dřevěné palety a etanol, které podpořily hoření, a tím došlo k dalšímu nárůstu koncentrace CO₂, CO, NO a dalšímu postupnému poklesu obsahu kyslíku. Ve 40. minutě zkoušky se začaly zmenšovat koncentrace CO₂, CO, NO a zvyšovalo se množství kyslíku v místnosti. V 50. minutě zkoušky byl vypnut ventilátor a koncentrace CO₂, CO, NO opět začaly vzrůstat až ke svým maximům (CO₂ 14,85 %, CO 22 220 ppm a NO 172 ppm), která byla naměřena při této požární zkoušce. Od této doby se snižovala koncentrace kyslíku pod 5 % a dosáhla své minimální hodnoty (2,43 %). Od 60. minuty do ukončení zkoušky klesaly koncentrace CO₂, CO, NO a rostla koncentrace kyslíku. Zkouška byla ukončena v 95. minutě, následovalo hašení a ochlazování.

Výsledky zkoušky

Elementární analýzou, kterou provedla VŠCHT, byla ve vzorcích ovzduší požárních plynů zjištěna přítomnost fosforu a jódu. V případě vzorků zdiva a vzorků z podlahy byly také stanoveny vysoké obsahy prvků zejména fosforu a jódu (3). V literatuře je popsáno hoření červeného fosforu (4), kdy se fosfor do ovzduší požárních plynů uvolňuje ve formě dimerního oxidu fosforečného (P₄O₁₀ – plynné skupenství), který je žíravý. Probíhá­ li však spalování za nedostatečného přístupu vzduchu, tvoří se velmi jedovatý dimerní oxid fosforitý (P₄O₆ – plynné skupenství). V přítomnosti vody se dále páry oxidu fosforečného rozpouštějí a vzniká středně silná kyselina fosforečná. Jód je těkavý i za obyčejné teploty a uvolňuje se ve formě jedovatých par.

Z analýz těkavých organických sloučenin (VOC ­– Volatile Organic Compounds a SVOC – Semi­ Volatile Organic Compounds) s využitím plynové chromatografie byly zjištěny VŠCHT i TÚPO různé organické sloučeniny jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH – Polyaromatic Hydrocarbons) a polychlorované bifenyly (PCB) mimo jiné také organické sloučeniny obsahující jód a chlor. Na začátku požární zkoušky se ve vzorkovaném ovzduší požárních plynů vyskytovala rozpouštědla, řada organických sloučenin obsahující kyslík a látky, které jsou typické pro hoření dřeva a plastů. V průběhu zkoušky se ve zplodinách hoření začaly navíc vyskytovat organické sloučeniny chloru, jódu a dusíkaté sloučeniny.

Chemické sloučeniny obsažené v požárních plynech se do lidského těla dostávají nejenom dýcháním, ale vstupují i pokožkou. Jde o toxické látky. Některé jsou mutagenní a karcinogenní, mají nepříznivé účinky na kůži a krvetvorbu, poškozují imunitní systém a reprodukci.

Vyhodnocením výsledků stanovení složení požárních plynů je možné konstatovat, že při zásahu u těchto požárů je potřeba dodržovat zvýšenou opatrnost a zásady bezpečné práce i z důvodu možného rizika výbuchu. Samozřejmostí nejenom při tomto druhu požáru by mělo být použití kompletních ochranných prostředků zasahujících hasičů (ochranná přilba a rukavice, zásahový oděv a obuv, společně s izolačním dýchacím přístrojem). Po uhašení požáru musí následovat důkladné odvětrání objektu. Kontaminanty zůstávají sorbovány v zásahovém oděvu, proto je naprosto nezbytné, aby po požárním zásahu následovala účinná hygienická očista (dekontaminace) zahrnující minimálně svlečení kontaminovaného oděvu a jeho odvětrání na bezpečném místě a jeho vyprání, osprchování těla a oblečení náhradního oblečení. Jedovaté látky ze zplodin hoření jsou však i následně obsaženy v omítkách, zdivu a popožárních zbytcích. Další osoby jako například vyšetřovatelé požárů, policisté, pracovníci zajišťující sanaci by měli do objektu po požáru vstupovat až po jeho důkladném odvětrání a s dostatečnou ochranou dýchacích cest. Neměli by zapomínat, že nebezpečné látky mohou do těla pronikat i kůží a při práci s kontaminovaným materiálem používat rukavice.

Zkoušky simulované varny pervitinu přinesly HZS ČR poznání o složení plynných zplodin hoření u takovýchto potenciálních objektů. Jelikož výskyt varen pervitinu v ČR je vysoký, napomáhají takové zkoušky ke zvýšení bezpečnosti zasahujících jednotek a ochrany zdraví osob nacházejících se na požářišti po ukončení mimořádné události.