Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Učená společnost: Etika vědecké práce je téma, které by se mělo skloňovat častěji
Po, 28.9.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/ED
Na akademické půdě proběhla v úterý 15. září 2020 beseda o etice ve vědecké práci. Diskuze přenášená online se týkala i možných příčin tohoto chování v české a zahraniční vědě.

Učená společnost ČR: Diskuse Učené společnosti ČR - Etika vědecké práce

V debatě zazněla slova jako plagiarismus, falzifikace nebo fabrikace dat označujících fenomény, které jsou při publikační činnosti podle diskutujících stále častější.

Vědci Olga Lomová, Petr Slavíček, Jaroslav Petr a Marek Vácha vedli v přímém přenosu debatu o Etice ve vědecké práci. Každý ze zúčastněných se snažil svým pohledem přispět k identifikaci podvodů ve vědě. Toto téma se často nachází na pomyslné hranici, kterou je velmi obtížné popsat, protože některé méně zjevné prohřešky jsou ovlivněny vnitřním nastavením etiky. Teolog Marek Vácha upozornil, že tento etický systém je ovlivněn vnímáním dané osoby, ale je nutné nastavit jasná pravidla.

Plagiátorství

Z povahy samotné vědecké činnosti je potřeba o svých výsledcích diskutovat, a to nejen v češtině, ale také v jiném jazyce, který slouží jako univerzální dorozumívací médium pro komunikaci v daném vědeckém odvětví. Někoho může svádět, že je správné publikovat v češtině a stejný článek přeložit řekněme do angličtiny. Ale tady už začíná tenký led. Je určitě potřeba svojí práci co nejvíce rozšířit, ale každý překlad dané práce do jiného jazyka by přinejmenším měl být přizpůsobený danému publiku. Nemělo by se rozhodně jednat o pouhý strojový překlad. Vědecký pracovník má svojí práci definovanou také tím, že by měl přinášet nové poznatky, a ne jenom donekonečna recyklovat staré informace, upozorňovala sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová.

Plagiátorství není jenom případ světové vědy, jak jsme informovali například v posledním příspěvku o nárůstu plagiátorství v ruské vědě, ale i české akademické půdy. Téma plagiátorství je ale často abstraktní pojem. Pokud někteří publikaci za plagiát považují, ostatní mají názor zcela odlišný. To se ukázalo například i v kauze Martina Kováře.

Vymyšlení nebo upravení dat

Nešvar, na který se dá jen velmi těžko přijít, je fabulace, nebo dokonce falsifikace výsledků. Příkladem známým i širší veřejnosti může být chování Haruko Obogaty. Její článek o produkci kmenových buněk pomocí kyselé lázně prezentoval vymyšlené výsledky. Publikace vyšla v časopise Nature a její spoluautoři byli i dva laureáti Nobelovy ceny. Na podvod se sice přišlo, ale otázka, proč spoluautoři nechtěli tak významný objev vidět na vlastní oči, zůstává nezodpovězená.

Možná častější je ale způsob, kdy se data „pouze“ trošku upraví, aby do studie "pasovala". Výsledek je potom mnohem atraktivnější ale mnohdy odvádějící pozornost jinam, než by vedla skutečnost.

Biolog Jaroslav Petr zmínil v této souvislosti momentálně velmi přetřásanou studii o nové vakcíně na COVID-19 publikovanou renomovaným časopisem The Lancet. Přibližně tři desítky vědců otevřeným dopisem upozornily, že v rozdílných grafech byly identifikovány opakující se vzory. V současné chvíli vědci vyžadují zveřejnění původních dat a zatím není jasný verdikt, zda se skutečně jedná o fabulaci, či nikoliv.

Proč takové chování prochází bez povšimnutí?

Všichni zúčastnění v debatě se shodují na tom, že existuje velký tlak na publikační činnost, jak v České republice, tak i v zahraničí. Vědecká společnost je často nucena dojít k závěru, že lepší je nějaká vydaná práce, než žádná. Ale pochopitelně ne všichni k neetickému jednání klesnou, je potřeba nejenom příležitost, motivace, ale i osobní nastavení daného člověka.

S počtem publikací je velmi často spojen i profesní postup, který přímo souvisí se zajištěním další vědecké budoucnosti. Špatný vědec se také někdy může uchýlit k ovlivnění výsledků, například když výsledek dlouho nepřichází, ale „už měl být dávno venku“. Neetické chování ve vědě a jeho vnímání je navíc také často ovlivněno kulturními rozdíly.

Neznalost neomlouvá

Neetické chování se někdy objevuje u PhD studentů, kteří ještě nemají dostatek zkušeností a mohou být uvedeni v omyl i samotným pracovištěm, kde je problematické chování praxí. Podle průzkumu z roku 2012 bylo pouze 28,4 % českých studentů proškoleno, jak správně psát akademický text. Fyzikální chemik Petr Slavíček proto apeluje na důkladnější informovanost studentů, aby se podvodům ve vědě předcházelo.

Publikací, které jsou zasílány do odborných časopisů, je stále více a není v lidských silách všechny informace ověřovat. Další ověření již vydaného článku někým jiným zase není žádoucí, protože nelze publikovat stejnou práci dvakrát.

Všichni zúčastnění se shodují, že neexistuje univerzální návod, jak se podvodům ve vědecké publikační činnosti bránit. Je ale potřeba neustále o těchto problémech mluvit a zahrnout je i do univerzitních kurzů, které by studenti měli absolvovat. Bylo by dobré nastolit takové prostředí, kde pokud někdo plagiát nebo falzifikát rozezná, nebude se muset bát říct veřejně své podezření.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

LC/MS, GC/MS Data Analysis Software - Multi-omics Analysis Package

Brožury a specifikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Software, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Proteomika, Metabolomika, Lipidomika

Shimadzu’s Mass Spectrometry Solutions Mass Spectrometry General Product Catalog

Brožury a specifikace
| 2015 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, MALDI, LC/TOF, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, LC-SQ, LC/IT
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Shimadzu Gas Chromatograph Mass Spectrometer GCMS-QP2010 Ultra

Brožury a specifikace
| 2012 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Doc. Ing. Barbora Doušová, CSc.

„Arsen je moje celoživotní láska.“
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Článek | Různé

Hongkongské principy jako cesta ke kvalitnějšímu hodnocení vědců

Hongkongské principy, představené v červenci 2020, jsou výsledkem diskuze, která probíhala v rámci šestého ročníku World Conference on Research Integrity v Hongkongu v roce 2019.
Článek | Covid-19

Mýty kolem COVID-19: Může vědecká komunikace přispět k boření konspiračních teorií?

Informace o koronaviru zaplavily sdělovací prostředky. Ne vždy jsou ale zprávy, které se šíří rychlostí blesku, pravdivé a podněcují k přemýšlení o konspiračních teoriích.
Učená společnost: Etika vědecké práce je téma, které by se mělo skloňovat častěji
Po, 28.9.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/ED
Na akademické půdě proběhla v úterý 15. září 2020 beseda o etice ve vědecké práci. Diskuze přenášená online se týkala i možných příčin tohoto chování v české a zahraniční vědě.

Učená společnost ČR: Diskuse Učené společnosti ČR - Etika vědecké práce

V debatě zazněla slova jako plagiarismus, falzifikace nebo fabrikace dat označujících fenomény, které jsou při publikační činnosti podle diskutujících stále častější.

Vědci Olga Lomová, Petr Slavíček, Jaroslav Petr a Marek Vácha vedli v přímém přenosu debatu o Etice ve vědecké práci. Každý ze zúčastněných se snažil svým pohledem přispět k identifikaci podvodů ve vědě. Toto téma se často nachází na pomyslné hranici, kterou je velmi obtížné popsat, protože některé méně zjevné prohřešky jsou ovlivněny vnitřním nastavením etiky. Teolog Marek Vácha upozornil, že tento etický systém je ovlivněn vnímáním dané osoby, ale je nutné nastavit jasná pravidla.

Plagiátorství

Z povahy samotné vědecké činnosti je potřeba o svých výsledcích diskutovat, a to nejen v češtině, ale také v jiném jazyce, který slouží jako univerzální dorozumívací médium pro komunikaci v daném vědeckém odvětví. Někoho může svádět, že je správné publikovat v češtině a stejný článek přeložit řekněme do angličtiny. Ale tady už začíná tenký led. Je určitě potřeba svojí práci co nejvíce rozšířit, ale každý překlad dané práce do jiného jazyka by přinejmenším měl být přizpůsobený danému publiku. Nemělo by se rozhodně jednat o pouhý strojový překlad. Vědecký pracovník má svojí práci definovanou také tím, že by měl přinášet nové poznatky, a ne jenom donekonečna recyklovat staré informace, upozorňovala sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová.

Plagiátorství není jenom případ světové vědy, jak jsme informovali například v posledním příspěvku o nárůstu plagiátorství v ruské vědě, ale i české akademické půdy. Téma plagiátorství je ale často abstraktní pojem. Pokud někteří publikaci za plagiát považují, ostatní mají názor zcela odlišný. To se ukázalo například i v kauze Martina Kováře.

Vymyšlení nebo upravení dat

Nešvar, na který se dá jen velmi těžko přijít, je fabulace, nebo dokonce falsifikace výsledků. Příkladem známým i širší veřejnosti může být chování Haruko Obogaty. Její článek o produkci kmenových buněk pomocí kyselé lázně prezentoval vymyšlené výsledky. Publikace vyšla v časopise Nature a její spoluautoři byli i dva laureáti Nobelovy ceny. Na podvod se sice přišlo, ale otázka, proč spoluautoři nechtěli tak významný objev vidět na vlastní oči, zůstává nezodpovězená.

Možná častější je ale způsob, kdy se data „pouze“ trošku upraví, aby do studie "pasovala". Výsledek je potom mnohem atraktivnější ale mnohdy odvádějící pozornost jinam, než by vedla skutečnost.

Biolog Jaroslav Petr zmínil v této souvislosti momentálně velmi přetřásanou studii o nové vakcíně na COVID-19 publikovanou renomovaným časopisem The Lancet. Přibližně tři desítky vědců otevřeným dopisem upozornily, že v rozdílných grafech byly identifikovány opakující se vzory. V současné chvíli vědci vyžadují zveřejnění původních dat a zatím není jasný verdikt, zda se skutečně jedná o fabulaci, či nikoliv.

Proč takové chování prochází bez povšimnutí?

Všichni zúčastnění v debatě se shodují na tom, že existuje velký tlak na publikační činnost, jak v České republice, tak i v zahraničí. Vědecká společnost je často nucena dojít k závěru, že lepší je nějaká vydaná práce, než žádná. Ale pochopitelně ne všichni k neetickému jednání klesnou, je potřeba nejenom příležitost, motivace, ale i osobní nastavení daného člověka.

S počtem publikací je velmi často spojen i profesní postup, který přímo souvisí se zajištěním další vědecké budoucnosti. Špatný vědec se také někdy může uchýlit k ovlivnění výsledků, například když výsledek dlouho nepřichází, ale „už měl být dávno venku“. Neetické chování ve vědě a jeho vnímání je navíc také často ovlivněno kulturními rozdíly.

Neznalost neomlouvá

Neetické chování se někdy objevuje u PhD studentů, kteří ještě nemají dostatek zkušeností a mohou být uvedeni v omyl i samotným pracovištěm, kde je problematické chování praxí. Podle průzkumu z roku 2012 bylo pouze 28,4 % českých studentů proškoleno, jak správně psát akademický text. Fyzikální chemik Petr Slavíček proto apeluje na důkladnější informovanost studentů, aby se podvodům ve vědě předcházelo.

Publikací, které jsou zasílány do odborných časopisů, je stále více a není v lidských silách všechny informace ověřovat. Další ověření již vydaného článku někým jiným zase není žádoucí, protože nelze publikovat stejnou práci dvakrát.

Všichni zúčastnění se shodují, že neexistuje univerzální návod, jak se podvodům ve vědecké publikační činnosti bránit. Je ale potřeba neustále o těchto problémech mluvit a zahrnout je i do univerzitních kurzů, které by studenti měli absolvovat. Bylo by dobré nastolit takové prostředí, kde pokud někdo plagiát nebo falzifikát rozezná, nebude se muset bát říct veřejně své podezření.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

LC/MS, GC/MS Data Analysis Software - Multi-omics Analysis Package

Brožury a specifikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Software, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Proteomika, Metabolomika, Lipidomika

Shimadzu’s Mass Spectrometry Solutions Mass Spectrometry General Product Catalog

Brožury a specifikace
| 2015 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, MALDI, LC/TOF, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, LC-SQ, LC/IT
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Shimadzu Gas Chromatograph Mass Spectrometer GCMS-QP2010 Ultra

Brožury a specifikace
| 2012 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Doc. Ing. Barbora Doušová, CSc.

„Arsen je moje celoživotní láska.“
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Článek | Různé

Hongkongské principy jako cesta ke kvalitnějšímu hodnocení vědců

Hongkongské principy, představené v červenci 2020, jsou výsledkem diskuze, která probíhala v rámci šestého ročníku World Conference on Research Integrity v Hongkongu v roce 2019.
Článek | Covid-19

Mýty kolem COVID-19: Může vědecká komunikace přispět k boření konspiračních teorií?

Informace o koronaviru zaplavily sdělovací prostředky. Ne vždy jsou ale zprávy, které se šíří rychlostí blesku, pravdivé a podněcují k přemýšlení o konspiračních teoriích.
Učená společnost: Etika vědecké práce je téma, které by se mělo skloňovat častěji
Po, 28.9.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/ED
Na akademické půdě proběhla v úterý 15. září 2020 beseda o etice ve vědecké práci. Diskuze přenášená online se týkala i možných příčin tohoto chování v české a zahraniční vědě.

Učená společnost ČR: Diskuse Učené společnosti ČR - Etika vědecké práce

V debatě zazněla slova jako plagiarismus, falzifikace nebo fabrikace dat označujících fenomény, které jsou při publikační činnosti podle diskutujících stále častější.

Vědci Olga Lomová, Petr Slavíček, Jaroslav Petr a Marek Vácha vedli v přímém přenosu debatu o Etice ve vědecké práci. Každý ze zúčastněných se snažil svým pohledem přispět k identifikaci podvodů ve vědě. Toto téma se často nachází na pomyslné hranici, kterou je velmi obtížné popsat, protože některé méně zjevné prohřešky jsou ovlivněny vnitřním nastavením etiky. Teolog Marek Vácha upozornil, že tento etický systém je ovlivněn vnímáním dané osoby, ale je nutné nastavit jasná pravidla.

Plagiátorství

Z povahy samotné vědecké činnosti je potřeba o svých výsledcích diskutovat, a to nejen v češtině, ale také v jiném jazyce, který slouží jako univerzální dorozumívací médium pro komunikaci v daném vědeckém odvětví. Někoho může svádět, že je správné publikovat v češtině a stejný článek přeložit řekněme do angličtiny. Ale tady už začíná tenký led. Je určitě potřeba svojí práci co nejvíce rozšířit, ale každý překlad dané práce do jiného jazyka by přinejmenším měl být přizpůsobený danému publiku. Nemělo by se rozhodně jednat o pouhý strojový překlad. Vědecký pracovník má svojí práci definovanou také tím, že by měl přinášet nové poznatky, a ne jenom donekonečna recyklovat staré informace, upozorňovala sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová.

Plagiátorství není jenom případ světové vědy, jak jsme informovali například v posledním příspěvku o nárůstu plagiátorství v ruské vědě, ale i české akademické půdy. Téma plagiátorství je ale často abstraktní pojem. Pokud někteří publikaci za plagiát považují, ostatní mají názor zcela odlišný. To se ukázalo například i v kauze Martina Kováře.

Vymyšlení nebo upravení dat

Nešvar, na který se dá jen velmi těžko přijít, je fabulace, nebo dokonce falsifikace výsledků. Příkladem známým i širší veřejnosti může být chování Haruko Obogaty. Její článek o produkci kmenových buněk pomocí kyselé lázně prezentoval vymyšlené výsledky. Publikace vyšla v časopise Nature a její spoluautoři byli i dva laureáti Nobelovy ceny. Na podvod se sice přišlo, ale otázka, proč spoluautoři nechtěli tak významný objev vidět na vlastní oči, zůstává nezodpovězená.

Možná častější je ale způsob, kdy se data „pouze“ trošku upraví, aby do studie "pasovala". Výsledek je potom mnohem atraktivnější ale mnohdy odvádějící pozornost jinam, než by vedla skutečnost.

Biolog Jaroslav Petr zmínil v této souvislosti momentálně velmi přetřásanou studii o nové vakcíně na COVID-19 publikovanou renomovaným časopisem The Lancet. Přibližně tři desítky vědců otevřeným dopisem upozornily, že v rozdílných grafech byly identifikovány opakující se vzory. V současné chvíli vědci vyžadují zveřejnění původních dat a zatím není jasný verdikt, zda se skutečně jedná o fabulaci, či nikoliv.

Proč takové chování prochází bez povšimnutí?

Všichni zúčastnění v debatě se shodují na tom, že existuje velký tlak na publikační činnost, jak v České republice, tak i v zahraničí. Vědecká společnost je často nucena dojít k závěru, že lepší je nějaká vydaná práce, než žádná. Ale pochopitelně ne všichni k neetickému jednání klesnou, je potřeba nejenom příležitost, motivace, ale i osobní nastavení daného člověka.

S počtem publikací je velmi často spojen i profesní postup, který přímo souvisí se zajištěním další vědecké budoucnosti. Špatný vědec se také někdy může uchýlit k ovlivnění výsledků, například když výsledek dlouho nepřichází, ale „už měl být dávno venku“. Neetické chování ve vědě a jeho vnímání je navíc také často ovlivněno kulturními rozdíly.

Neznalost neomlouvá

Neetické chování se někdy objevuje u PhD studentů, kteří ještě nemají dostatek zkušeností a mohou být uvedeni v omyl i samotným pracovištěm, kde je problematické chování praxí. Podle průzkumu z roku 2012 bylo pouze 28,4 % českých studentů proškoleno, jak správně psát akademický text. Fyzikální chemik Petr Slavíček proto apeluje na důkladnější informovanost studentů, aby se podvodům ve vědě předcházelo.

Publikací, které jsou zasílány do odborných časopisů, je stále více a není v lidských silách všechny informace ověřovat. Další ověření již vydaného článku někým jiným zase není žádoucí, protože nelze publikovat stejnou práci dvakrát.

Všichni zúčastnění se shodují, že neexistuje univerzální návod, jak se podvodům ve vědecké publikační činnosti bránit. Je ale potřeba neustále o těchto problémech mluvit a zahrnout je i do univerzitních kurzů, které by studenti měli absolvovat. Bylo by dobré nastolit takové prostředí, kde pokud někdo plagiát nebo falzifikát rozezná, nebude se muset bát říct veřejně své podezření.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

LC/MS, GC/MS Data Analysis Software - Multi-omics Analysis Package

Brožury a specifikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Software, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Proteomika, Metabolomika, Lipidomika

Shimadzu’s Mass Spectrometry Solutions Mass Spectrometry General Product Catalog

Brožury a specifikace
| 2015 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, MALDI, LC/TOF, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, LC-SQ, LC/IT
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Shimadzu Gas Chromatograph Mass Spectrometer GCMS-QP2010 Ultra

Brožury a specifikace
| 2012 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Doc. Ing. Barbora Doušová, CSc.

„Arsen je moje celoživotní láska.“
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Článek | Různé

Hongkongské principy jako cesta ke kvalitnějšímu hodnocení vědců

Hongkongské principy, představené v červenci 2020, jsou výsledkem diskuze, která probíhala v rámci šestého ročníku World Conference on Research Integrity v Hongkongu v roce 2019.
Článek | Covid-19

Mýty kolem COVID-19: Může vědecká komunikace přispět k boření konspiračních teorií?

Informace o koronaviru zaplavily sdělovací prostředky. Ne vždy jsou ale zprávy, které se šíří rychlostí blesku, pravdivé a podněcují k přemýšlení o konspiračních teoriích.
Učená společnost: Etika vědecké práce je téma, které by se mělo skloňovat častěji
Po, 28.9.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/ED
Na akademické půdě proběhla v úterý 15. září 2020 beseda o etice ve vědecké práci. Diskuze přenášená online se týkala i možných příčin tohoto chování v české a zahraniční vědě.

Učená společnost ČR: Diskuse Učené společnosti ČR - Etika vědecké práce

V debatě zazněla slova jako plagiarismus, falzifikace nebo fabrikace dat označujících fenomény, které jsou při publikační činnosti podle diskutujících stále častější.

Vědci Olga Lomová, Petr Slavíček, Jaroslav Petr a Marek Vácha vedli v přímém přenosu debatu o Etice ve vědecké práci. Každý ze zúčastněných se snažil svým pohledem přispět k identifikaci podvodů ve vědě. Toto téma se často nachází na pomyslné hranici, kterou je velmi obtížné popsat, protože některé méně zjevné prohřešky jsou ovlivněny vnitřním nastavením etiky. Teolog Marek Vácha upozornil, že tento etický systém je ovlivněn vnímáním dané osoby, ale je nutné nastavit jasná pravidla.

Plagiátorství

Z povahy samotné vědecké činnosti je potřeba o svých výsledcích diskutovat, a to nejen v češtině, ale také v jiném jazyce, který slouží jako univerzální dorozumívací médium pro komunikaci v daném vědeckém odvětví. Někoho může svádět, že je správné publikovat v češtině a stejný článek přeložit řekněme do angličtiny. Ale tady už začíná tenký led. Je určitě potřeba svojí práci co nejvíce rozšířit, ale každý překlad dané práce do jiného jazyka by přinejmenším měl být přizpůsobený danému publiku. Nemělo by se rozhodně jednat o pouhý strojový překlad. Vědecký pracovník má svojí práci definovanou také tím, že by měl přinášet nové poznatky, a ne jenom donekonečna recyklovat staré informace, upozorňovala sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová.

Plagiátorství není jenom případ světové vědy, jak jsme informovali například v posledním příspěvku o nárůstu plagiátorství v ruské vědě, ale i české akademické půdy. Téma plagiátorství je ale často abstraktní pojem. Pokud někteří publikaci za plagiát považují, ostatní mají názor zcela odlišný. To se ukázalo například i v kauze Martina Kováře.

Vymyšlení nebo upravení dat

Nešvar, na který se dá jen velmi těžko přijít, je fabulace, nebo dokonce falsifikace výsledků. Příkladem známým i širší veřejnosti může být chování Haruko Obogaty. Její článek o produkci kmenových buněk pomocí kyselé lázně prezentoval vymyšlené výsledky. Publikace vyšla v časopise Nature a její spoluautoři byli i dva laureáti Nobelovy ceny. Na podvod se sice přišlo, ale otázka, proč spoluautoři nechtěli tak významný objev vidět na vlastní oči, zůstává nezodpovězená.

Možná častější je ale způsob, kdy se data „pouze“ trošku upraví, aby do studie "pasovala". Výsledek je potom mnohem atraktivnější ale mnohdy odvádějící pozornost jinam, než by vedla skutečnost.

Biolog Jaroslav Petr zmínil v této souvislosti momentálně velmi přetřásanou studii o nové vakcíně na COVID-19 publikovanou renomovaným časopisem The Lancet. Přibližně tři desítky vědců otevřeným dopisem upozornily, že v rozdílných grafech byly identifikovány opakující se vzory. V současné chvíli vědci vyžadují zveřejnění původních dat a zatím není jasný verdikt, zda se skutečně jedná o fabulaci, či nikoliv.

Proč takové chování prochází bez povšimnutí?

Všichni zúčastnění v debatě se shodují na tom, že existuje velký tlak na publikační činnost, jak v České republice, tak i v zahraničí. Vědecká společnost je často nucena dojít k závěru, že lepší je nějaká vydaná práce, než žádná. Ale pochopitelně ne všichni k neetickému jednání klesnou, je potřeba nejenom příležitost, motivace, ale i osobní nastavení daného člověka.

S počtem publikací je velmi často spojen i profesní postup, který přímo souvisí se zajištěním další vědecké budoucnosti. Špatný vědec se také někdy může uchýlit k ovlivnění výsledků, například když výsledek dlouho nepřichází, ale „už měl být dávno venku“. Neetické chování ve vědě a jeho vnímání je navíc také často ovlivněno kulturními rozdíly.

Neznalost neomlouvá

Neetické chování se někdy objevuje u PhD studentů, kteří ještě nemají dostatek zkušeností a mohou být uvedeni v omyl i samotným pracovištěm, kde je problematické chování praxí. Podle průzkumu z roku 2012 bylo pouze 28,4 % českých studentů proškoleno, jak správně psát akademický text. Fyzikální chemik Petr Slavíček proto apeluje na důkladnější informovanost studentů, aby se podvodům ve vědě předcházelo.

Publikací, které jsou zasílány do odborných časopisů, je stále více a není v lidských silách všechny informace ověřovat. Další ověření již vydaného článku někým jiným zase není žádoucí, protože nelze publikovat stejnou práci dvakrát.

Všichni zúčastnění se shodují, že neexistuje univerzální návod, jak se podvodům ve vědecké publikační činnosti bránit. Je ale potřeba neustále o těchto problémech mluvit a zahrnout je i do univerzitních kurzů, které by studenti měli absolvovat. Bylo by dobré nastolit takové prostředí, kde pokud někdo plagiát nebo falzifikát rozezná, nebude se muset bát říct veřejně své podezření.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

LC/MS, GC/MS Data Analysis Software - Multi-omics Analysis Package

Brožury a specifikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Software, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Proteomika, Metabolomika, Lipidomika

Shimadzu’s Mass Spectrometry Solutions Mass Spectrometry General Product Catalog

Brožury a specifikace
| 2015 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/SQ, GC/QQQ, MALDI, LC/TOF, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ, LC-SQ, LC/IT
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Shimadzu Gas Chromatograph Mass Spectrometer GCMS-QP2010 Ultra

Brožury a specifikace
| 2012 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

Doc. Ing. Barbora Doušová, CSc.

„Arsen je moje celoživotní láska.“
Článek | Různé

Nizozemské vědecké instituce uzavřely smlouvu se společností Elsevier

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.
Článek | Různé

Hongkongské principy jako cesta ke kvalitnějšímu hodnocení vědců

Hongkongské principy, představené v červenci 2020, jsou výsledkem diskuze, která probíhala v rámci šestého ročníku World Conference on Research Integrity v Hongkongu v roce 2019.
Článek | Covid-19

Mýty kolem COVID-19: Může vědecká komunikace přispět k boření konspiračních teorií?

Informace o koronaviru zaplavily sdělovací prostředky. Ne vždy jsou ale zprávy, které se šíří rychlostí blesku, pravdivé a podněcují k přemýšlení o konspiračních teoriích.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.