Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Financování life sciences v ČR: školáci a středoškoláci
Čt, 22.10.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
První díl seriálu o možnostech financování vědecké kariéry v oblasti věd o živé přírodě v ČR představuje možnosti pro školáky a středoškoláky.

Vědavýzkum.cz/Masarykova univerzita/Helena Brunnerová: Lumír Krejčí a Karina Zadorozhny

Ti se mohou aktivně zapojit do řady národních a mezinárodních soutěží a žádat o studijní stipendia. Důležitou roli mentorství a podpory talentovaných studentů dokládají svým příběhem mladá biochemička Karina Zadorozhny a její mentor Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity.

Od jakého věku dítěte rozvíjet zájem o vědu? „Od jakéhokoliv, v Bioskopu máme kurzy již od šesti let. Děti jsou jako houby schopné nasávat neuvěřitelné množství vědomostí a dovedností, jen je potřeba jim ukázat možnosti a pomoct najít oblasti, které jsou pro ně osobně nejuspokojivější,“ popisuje své zkušenosti biochemik Lumír Krejčí.

Systém podpory nadání, talentu a kreativity u předškolních a školních dětí a středoškolských studentů je důležitý pro jejich objevení a poznání přírodních věd. První setkání školáků s živou vědou se nejspíš uskuteční návštěvou nějakého science centra (Techmania Science Centre Plzeň, VIDA! science centrum Brno, Pevnost poznání Olomouc, iQLANDIA Liberec a Svět techniky Ostrava) či výukové laboratoře (Bioskop, Badatel, Newton, Otevřená věda), studiem na dětské univerzitě (MjUNI, TUL), na badatelském kroužku, táboře či expedici (Talentcentrum, T-expedice, Příměstský tábor s Přírodovědou) nebo účastí na nějaké akci (prirodovedci.cz, Festival vědy, Veletrh vědy, Týden vědy a techniky, Noc vědců). Seberealizaci školáků a středoškoláků v přírodních vědách aktivizují především soutěže.

Znalostní soutěže

První aktivní krok do světa živé vědy je nejlepší udělat prostřednictvím Biologické olympiády nebo Chemické olympiády v šesté třídě základní školy. Jedná se o předmětové soutěže ve znalostech z biologie i chemie. Vyhlašovatelem obou olympiád je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Organizačním zajištěním je pověřena Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) pro biologii a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) pro chemii. Soutěží se ve čtyřech kategoriích A, B, C, D od šesté třídy základní školy po čtvrtý ročník střední školy. Propozice se každoročně zveřejňují na začátku školního roku (září). Postupně se konají školní, okresní, krajská a u kategorie A národní (ústřední) kola.

Žáci 8. a 9. ročníku základní školy se mohou utkat v soutěži Mladý chemik České republiky. Celostátní finále 9. ročníku je naplánováno na 15. června 2021 na Univerzitě Pardubice. Vedle diplomu, poháru a šerpy získávají výherci finanční stipendium ve výši 12 000 Kč, 24 000 Kč a 48 000 Kč a různé technické ceny (notebook, dron, telefon).

Aktuálně také běží 26. ročník Ekologické olympiády (EO), jehož tématem je Sucho a klimatické změny. Pořadatelem je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Soutěží tříčlenné týmy středoškoláků. ČSOP také pořádá přírodovědnou soutěž Zlatý list pro šestičlenné týmy žáků: kategorie mladší 4. - 6. ročník, kategorie starší 7. - 9. ročník. Na stanovištích soutěžní stezky se prověřují znalosti dětí v oblastech: ekologie, ochrana přírody, životní prostředí, geologie, zoologie, botanika, neživé složky ekosystému (např. meteorologie, klimatologie, ad.). Součástí hodnocení družstva je i praktická práce pro přírodu. Důraz je kladen na celoroční činnost kolektivu, není však podmínkou. Krajské kolo se uskuteční v dubnu a květnu 2021, národní kolo v červnu 2021.

Středoškolákům se dále nabízí k účasti několik mezinárodní soutěží: European Union Science Olympiad (EUSO), 19. ročník se uskuteční 8. - 15. 5. 2021 v Maďarském Szegedu; International Biology Olympiad (IBO), 32. ročník se uskuteční 18. - 25. 7. 2021 v Lisabonu v Portugalsku nebo International Chemistry Olympiad (ICho) jejíž 53. ročník se uskuteční 24. 7. - 2. 8. 2021 v Japonské Ósace.

Soutěže odborných prací

Vedle znalostních soutěží existují pro středoškoláky také soutěže odborných prací, kdy studenti řeší vlastní praktické výzkumné projekty. Středoškolská odborná činnost (SOČ) je celostátní soutěž odborných prací talentovaných studentů českých středních škol. Vyhlašovatelem soutěže je MŠMT, organizaci zajišťuje Národní pedagogický institut (NPI). Ve školním roce 2020/21 se uskuteční již 43. ročník. Relevantní soutěžní obory jsou (3) Chemie, (4) Biologie, (6) Zdravotnictví, (7) Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství, (8) Ochrana a tvorba životního prostředí.

EXPO SCIENCE AMAVET je soutěž talentovaných středoškoláků v řešení konkrétních vědeckých a technických projektů a ve schopnosti prezentovat svoji práci odborné a laické veřejnosti. Pořádá ji Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, z.s. Ve školním roce 2020/21 se uskuteční 28. ročník soutěže.

Soutěž České hlavičky každoročně vyhlašuje společnost Česká hlava PROJEKT z.ú. ve spolupráci s MŠMT. Přihlášku podávají jednotlivci nebo maximálně tříčlenné autorské týmy do konce června 2021. Ceny se udělují za odborné práce a projekty ve dvou kategoriích: GENUS „Příroda kolem nás“ za projekty z oborů přírodních věd, zabývajících se prostředím kolem nás, z oblasti chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie, ochrany či zlepšení životního prostředí a dalších oborů, zkoumajících živou a neživou přírodu a dále SANITAS „Život a zdraví člověka“ za projekty z oblasti přírodních věd, které se zabývají lidským zdravím, biologickými a chemickými pochody, které přispívají k pochopení funkce lidského organismu, či za práce a projekty z oblasti virologie, mikrobiologie, biomedicíny a příbuzných oborů, jejichž výsledky souvisejí se zdravím člověka. Laureáti získávají finanční odměnu 30 000 Kč.

Středoškoláci mají možnost výsledky své výzkumné práce prezentovat také mezinárodně, například na European Union Contest for Young Scientists (EUCYS), jejíž 32. ročník se uskuteční v roce 2021 v Salamance. Udělují se tři první ceny po 7 000 EUR, tři druhé ceny po 5 000 EUR a tři třetí ceny po 3 500 EUR. Nebo na International Science and Engineering Fair (ISEF), který každoročně v květnu pořádá společnost Society for Science & the Public (Washington, D.C.). Více než 1500 studentů soutěží o stipendia, granty, vědecké cesty a ceny v hodnotě přesahující 4 miliony amerických dolarů.

Stipendia

Odborný a osobní růst nadaných středoškolských studentů podporují nadace a nadační fondy. Oceňuje se především úspěch v olympiádách a výsledky vlastní výzkumné činnosti studentů. Cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského se uděluje za vítězství v předmětových olympiádách a za úspěšné práce v celostátním kole soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ). Cena Učené společnosti České republiky v kategorii středoškolský student se uděluje za výjimečné vědecké aktivity v přírodovědných nebo humanitních oborech. Návrhy na udělení ceny podávají členové Učené společnosti, ředitelé středních škol ČR a Sdružení na podporu talentované mládeže ČR. Nejbližší uzávěrka přihlášek je 28. 2. 2021.

Vědecká aktivita na střední škole se může snadno proměnit ve studium na prestižní zahraniční univerzitě. Program Scholarship Bakala Foundation nabízí talentovaným a cílevědomým studentům podporu, kterou potřebují ke splnění svých studijních snů na těch nejlepších světových institucích. Stipendium je určeno studentům, kteří v přihlášce prokážou vynikající akademické výsledky a potřebu finanční podpory; zájemcům o studium (nebo studentům) ucelených bakalářských nebo magisterských programů na zahraničních univerzitách; mladým lidem hledajícím akademickou zkušenost, která je intelektuálně obohatí a pomůže jim k dosažení co nejlepšího vzdělání. Přihlášky budou přijímány již od 16. listopadu 2020 do 18. ledna 2021, výsledky prvního kola se uchazeči dozvědí v dubnu, druhého kola v květnu. Vybraní studenti jsou v případě svědomitého plnění povinností podporováni po celou dobu studia programu, na který stipendium získali.

Projekt Univerzity od The Kellner Family Foundation poskytuje finanční granty studentům především na studium bakalářských oborů zahraničních univerzit. Každoroční uzávěrka přihlášek, jejichž součástí je krátká esej v českém a anglickém jazyce na téma „Moje zájmy a plány do budoucna", je 30. dubna. Vybraných 10–20 žadatelů je pozváno k prezentaci a obhajobě. Příspěvek studenti získávají vždy na jeden rok studia. Nadace se tak snaží stipendisty motivovat k vynikajícím akademickým výsledkům. Stipendisté se také zavazují, že v období 15 let po ukončení studia budou po dobu alespoň tří let žít a pracovat v ČR.

Lumír Krejčí: Talent není všechno, klíčová je motivace

Úspěšným příkladem excelentního mentorství české vědy posledních let je podpora talentované středoškolačky Kariny Zadorozhny (dříve Movsesjan). Karina se začala intenzivně zabývat biochemií a molekulární biologií během studia na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech. V 16 letech se přestěhovala do Brna, aby mohla pracovat v laboratoři Lumíra Krejčího při Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zabývala proteinem RAD51 a s ním spojeným vznikem nádorových onemocnění. Výsledky publikovala v mezinárodních vědeckých časopisech (Cell Reports a Molecular Cell) ještě jako středoškolačka. Za svou práci získala řadu ocenění. Od roku 2018 studuje na Northwestern University, Evanston, Illinois, USA. Jak vidí mentorství středoškoláků Lumír Krejčí z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, mentor Kariny Movsesjan a zakladatel vědeckého výukového centra MU Bioskop?

Jak se u středoškoláka pozná talent či nadání pro vědu? Jak se podaří nalézt talentovaného středoškoláka?

Podobně jako ve sportu s ním potřebujete strávit dostatek času, abyste talent mohli rozpoznat. Ale talent není všechno – klíčová je motivace. Nalézt talentovaného studenta je nejen obtížné, ale časově i finančně náročné. Proto jsme založili Bioskop - otevřenou laboratoř, ve které si pomocí kurzů, letních škol a kroužků mohou studenti vyzkoušet praktické základy, nezbytné ke studiu širokého spektra přírodních věd. Během této doby se snažíme identifikovat talentované a motivované studenty a následně jim nabídnout práci na vědeckém projektu v rámci SOČ. Ne nutně všichni studenti musí spojit svoji budoucnost s vědou, celé řadě studentů to umožní se lépe rozhodnou o svém dalším působení. Řada studentů, kteří prošli Bioskopem, se vrací a podílí se na jeho chodu a dalším vylepšování.

Co poradit a doporučit středoškolákům, kteří se chtějí věnovat vědě a řešit výzkumný projekt?

Určete si oblast, která vás nejvíce zajímá, rozhlédněte se po univerzitách nebo vědeckých ústavech po laboratořích/skupinách, které na dané problematice pracují. Navštivte je v rámci otevřených dveří či jiných aktivit. Rozhodněte se, kolik času jste schopni a ochotni práci věnovat, protože vědecká práce je časově náročná, a oslovte je.

Jak zajistit bezpečné fungování studentů mladších 18 let v laboratoři? Jsou s tím spojené nějaké bezpečnostní nebo administrativní limitace?

Studenti jsou řádně zaškolení o bezpečnosti práce, aby jim bylo umožněno se v laboratořích pohybovat. V drtivé většině mají individuální studijní plán, aby mohli v co největší možné míře na svém vědeckém projektu pracovat.

Jak financovat pobyt a práci studentů?

Financování jde v naprosté většině z prostředků dané laboratoře, ale dnes jsou i některé programy, které studenty podporují (v našem kraji je to třeba Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu –JCMM).

Kolik času věnujete mentorství talentovaných studentů?

Je to individuální a na různých úrovních. Se studentem zvolíme projekt, na kterém bude pracovat a následně jej má na starosti kolega v laboratoři (většinou postgraduální student nebo vědecký pracovník), který se mu denně věnuje. Já osobně mám na každého studenta rezervovanou minimálně jednu hodinu týdně, ve které probíráme nejen pokrok a směřování samotného projektu, ale i jejich vědecký růst (schopnost argumentovat, vědecky komunikovat a hledat jejich individuální cestu k dalšímu vzdělávání). Nicméně, dveře mé kanceláře jsou většinou otevřené a každý student může přijít podle potřeby. Celý projekt pak trvá minimálně jeden rok.

A čím vás práce se studenty obohacuje?

Obohacuje mě samotná vědecká práce, která je pro mě spíše zábavou, a pak mě samozřejmě těší, že můžu pomoct ve vědeckém růstu motivovaným studentům, a to nejen v rámci dalšího vzdělávání, ale i s možností jejich uplatnění na kvalitních zahraničních univerzitách nebo vědeckých institucích. Doufám, že se třeba někdy vrátí a pomohou rozhýbat vody v našem zkostnatělém a zakonzervovaném vědeckém prostředí v ČR.

Milí čtenáři, sdílejte s námi další zajímavé příběhy talentovaných středoškoláků a osvícených mentorů na tomas.mozga@umbr.cas.cz. Děkujeme za vaše podněty.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.

„Dnes žijeme v době projektové.“
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: bakaláři a magistři

Druhým dílem seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se dostáváme na vysokou školu.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: PhD studenti

Třetí díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR shrnuje příležitosti doktorských studentů. Zcela zásadní je správně si vybrat téma, instituci a školitele.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: juniorští postdoci

Čtvrtý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se zaměří na juniorské postdoky. Aby začínající vědec v dnešní vědě uspěl, je vědecká mobilita nezbytná.
Financování life sciences v ČR: školáci a středoškoláci
Čt, 22.10.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
První díl seriálu o možnostech financování vědecké kariéry v oblasti věd o živé přírodě v ČR představuje možnosti pro školáky a středoškoláky.

Vědavýzkum.cz/Masarykova univerzita/Helena Brunnerová: Lumír Krejčí a Karina Zadorozhny

Ti se mohou aktivně zapojit do řady národních a mezinárodních soutěží a žádat o studijní stipendia. Důležitou roli mentorství a podpory talentovaných studentů dokládají svým příběhem mladá biochemička Karina Zadorozhny a její mentor Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity.

Od jakého věku dítěte rozvíjet zájem o vědu? „Od jakéhokoliv, v Bioskopu máme kurzy již od šesti let. Děti jsou jako houby schopné nasávat neuvěřitelné množství vědomostí a dovedností, jen je potřeba jim ukázat možnosti a pomoct najít oblasti, které jsou pro ně osobně nejuspokojivější,“ popisuje své zkušenosti biochemik Lumír Krejčí.

Systém podpory nadání, talentu a kreativity u předškolních a školních dětí a středoškolských studentů je důležitý pro jejich objevení a poznání přírodních věd. První setkání školáků s živou vědou se nejspíš uskuteční návštěvou nějakého science centra (Techmania Science Centre Plzeň, VIDA! science centrum Brno, Pevnost poznání Olomouc, iQLANDIA Liberec a Svět techniky Ostrava) či výukové laboratoře (Bioskop, Badatel, Newton, Otevřená věda), studiem na dětské univerzitě (MjUNI, TUL), na badatelském kroužku, táboře či expedici (Talentcentrum, T-expedice, Příměstský tábor s Přírodovědou) nebo účastí na nějaké akci (prirodovedci.cz, Festival vědy, Veletrh vědy, Týden vědy a techniky, Noc vědců). Seberealizaci školáků a středoškoláků v přírodních vědách aktivizují především soutěže.

Znalostní soutěže

První aktivní krok do světa živé vědy je nejlepší udělat prostřednictvím Biologické olympiády nebo Chemické olympiády v šesté třídě základní školy. Jedná se o předmětové soutěže ve znalostech z biologie i chemie. Vyhlašovatelem obou olympiád je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Organizačním zajištěním je pověřena Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) pro biologii a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) pro chemii. Soutěží se ve čtyřech kategoriích A, B, C, D od šesté třídy základní školy po čtvrtý ročník střední školy. Propozice se každoročně zveřejňují na začátku školního roku (září). Postupně se konají školní, okresní, krajská a u kategorie A národní (ústřední) kola.

Žáci 8. a 9. ročníku základní školy se mohou utkat v soutěži Mladý chemik České republiky. Celostátní finále 9. ročníku je naplánováno na 15. června 2021 na Univerzitě Pardubice. Vedle diplomu, poháru a šerpy získávají výherci finanční stipendium ve výši 12 000 Kč, 24 000 Kč a 48 000 Kč a různé technické ceny (notebook, dron, telefon).

Aktuálně také běží 26. ročník Ekologické olympiády (EO), jehož tématem je Sucho a klimatické změny. Pořadatelem je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Soutěží tříčlenné týmy středoškoláků. ČSOP také pořádá přírodovědnou soutěž Zlatý list pro šestičlenné týmy žáků: kategorie mladší 4. - 6. ročník, kategorie starší 7. - 9. ročník. Na stanovištích soutěžní stezky se prověřují znalosti dětí v oblastech: ekologie, ochrana přírody, životní prostředí, geologie, zoologie, botanika, neživé složky ekosystému (např. meteorologie, klimatologie, ad.). Součástí hodnocení družstva je i praktická práce pro přírodu. Důraz je kladen na celoroční činnost kolektivu, není však podmínkou. Krajské kolo se uskuteční v dubnu a květnu 2021, národní kolo v červnu 2021.

Středoškolákům se dále nabízí k účasti několik mezinárodní soutěží: European Union Science Olympiad (EUSO), 19. ročník se uskuteční 8. - 15. 5. 2021 v Maďarském Szegedu; International Biology Olympiad (IBO), 32. ročník se uskuteční 18. - 25. 7. 2021 v Lisabonu v Portugalsku nebo International Chemistry Olympiad (ICho) jejíž 53. ročník se uskuteční 24. 7. - 2. 8. 2021 v Japonské Ósace.

Soutěže odborných prací

Vedle znalostních soutěží existují pro středoškoláky také soutěže odborných prací, kdy studenti řeší vlastní praktické výzkumné projekty. Středoškolská odborná činnost (SOČ) je celostátní soutěž odborných prací talentovaných studentů českých středních škol. Vyhlašovatelem soutěže je MŠMT, organizaci zajišťuje Národní pedagogický institut (NPI). Ve školním roce 2020/21 se uskuteční již 43. ročník. Relevantní soutěžní obory jsou (3) Chemie, (4) Biologie, (6) Zdravotnictví, (7) Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství, (8) Ochrana a tvorba životního prostředí.

EXPO SCIENCE AMAVET je soutěž talentovaných středoškoláků v řešení konkrétních vědeckých a technických projektů a ve schopnosti prezentovat svoji práci odborné a laické veřejnosti. Pořádá ji Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, z.s. Ve školním roce 2020/21 se uskuteční 28. ročník soutěže.

Soutěž České hlavičky každoročně vyhlašuje společnost Česká hlava PROJEKT z.ú. ve spolupráci s MŠMT. Přihlášku podávají jednotlivci nebo maximálně tříčlenné autorské týmy do konce června 2021. Ceny se udělují za odborné práce a projekty ve dvou kategoriích: GENUS „Příroda kolem nás“ za projekty z oborů přírodních věd, zabývajících se prostředím kolem nás, z oblasti chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie, ochrany či zlepšení životního prostředí a dalších oborů, zkoumajících živou a neživou přírodu a dále SANITAS „Život a zdraví člověka“ za projekty z oblasti přírodních věd, které se zabývají lidským zdravím, biologickými a chemickými pochody, které přispívají k pochopení funkce lidského organismu, či za práce a projekty z oblasti virologie, mikrobiologie, biomedicíny a příbuzných oborů, jejichž výsledky souvisejí se zdravím člověka. Laureáti získávají finanční odměnu 30 000 Kč.

Středoškoláci mají možnost výsledky své výzkumné práce prezentovat také mezinárodně, například na European Union Contest for Young Scientists (EUCYS), jejíž 32. ročník se uskuteční v roce 2021 v Salamance. Udělují se tři první ceny po 7 000 EUR, tři druhé ceny po 5 000 EUR a tři třetí ceny po 3 500 EUR. Nebo na International Science and Engineering Fair (ISEF), který každoročně v květnu pořádá společnost Society for Science & the Public (Washington, D.C.). Více než 1500 studentů soutěží o stipendia, granty, vědecké cesty a ceny v hodnotě přesahující 4 miliony amerických dolarů.

Stipendia

Odborný a osobní růst nadaných středoškolských studentů podporují nadace a nadační fondy. Oceňuje se především úspěch v olympiádách a výsledky vlastní výzkumné činnosti studentů. Cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského se uděluje za vítězství v předmětových olympiádách a za úspěšné práce v celostátním kole soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ). Cena Učené společnosti České republiky v kategorii středoškolský student se uděluje za výjimečné vědecké aktivity v přírodovědných nebo humanitních oborech. Návrhy na udělení ceny podávají členové Učené společnosti, ředitelé středních škol ČR a Sdružení na podporu talentované mládeže ČR. Nejbližší uzávěrka přihlášek je 28. 2. 2021.

Vědecká aktivita na střední škole se může snadno proměnit ve studium na prestižní zahraniční univerzitě. Program Scholarship Bakala Foundation nabízí talentovaným a cílevědomým studentům podporu, kterou potřebují ke splnění svých studijních snů na těch nejlepších světových institucích. Stipendium je určeno studentům, kteří v přihlášce prokážou vynikající akademické výsledky a potřebu finanční podpory; zájemcům o studium (nebo studentům) ucelených bakalářských nebo magisterských programů na zahraničních univerzitách; mladým lidem hledajícím akademickou zkušenost, která je intelektuálně obohatí a pomůže jim k dosažení co nejlepšího vzdělání. Přihlášky budou přijímány již od 16. listopadu 2020 do 18. ledna 2021, výsledky prvního kola se uchazeči dozvědí v dubnu, druhého kola v květnu. Vybraní studenti jsou v případě svědomitého plnění povinností podporováni po celou dobu studia programu, na který stipendium získali.

Projekt Univerzity od The Kellner Family Foundation poskytuje finanční granty studentům především na studium bakalářských oborů zahraničních univerzit. Každoroční uzávěrka přihlášek, jejichž součástí je krátká esej v českém a anglickém jazyce na téma „Moje zájmy a plány do budoucna", je 30. dubna. Vybraných 10–20 žadatelů je pozváno k prezentaci a obhajobě. Příspěvek studenti získávají vždy na jeden rok studia. Nadace se tak snaží stipendisty motivovat k vynikajícím akademickým výsledkům. Stipendisté se také zavazují, že v období 15 let po ukončení studia budou po dobu alespoň tří let žít a pracovat v ČR.

Lumír Krejčí: Talent není všechno, klíčová je motivace

Úspěšným příkladem excelentního mentorství české vědy posledních let je podpora talentované středoškolačky Kariny Zadorozhny (dříve Movsesjan). Karina se začala intenzivně zabývat biochemií a molekulární biologií během studia na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech. V 16 letech se přestěhovala do Brna, aby mohla pracovat v laboratoři Lumíra Krejčího při Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zabývala proteinem RAD51 a s ním spojeným vznikem nádorových onemocnění. Výsledky publikovala v mezinárodních vědeckých časopisech (Cell Reports a Molecular Cell) ještě jako středoškolačka. Za svou práci získala řadu ocenění. Od roku 2018 studuje na Northwestern University, Evanston, Illinois, USA. Jak vidí mentorství středoškoláků Lumír Krejčí z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, mentor Kariny Movsesjan a zakladatel vědeckého výukového centra MU Bioskop?

Jak se u středoškoláka pozná talent či nadání pro vědu? Jak se podaří nalézt talentovaného středoškoláka?

Podobně jako ve sportu s ním potřebujete strávit dostatek času, abyste talent mohli rozpoznat. Ale talent není všechno – klíčová je motivace. Nalézt talentovaného studenta je nejen obtížné, ale časově i finančně náročné. Proto jsme založili Bioskop - otevřenou laboratoř, ve které si pomocí kurzů, letních škol a kroužků mohou studenti vyzkoušet praktické základy, nezbytné ke studiu širokého spektra přírodních věd. Během této doby se snažíme identifikovat talentované a motivované studenty a následně jim nabídnout práci na vědeckém projektu v rámci SOČ. Ne nutně všichni studenti musí spojit svoji budoucnost s vědou, celé řadě studentů to umožní se lépe rozhodnou o svém dalším působení. Řada studentů, kteří prošli Bioskopem, se vrací a podílí se na jeho chodu a dalším vylepšování.

Co poradit a doporučit středoškolákům, kteří se chtějí věnovat vědě a řešit výzkumný projekt?

Určete si oblast, která vás nejvíce zajímá, rozhlédněte se po univerzitách nebo vědeckých ústavech po laboratořích/skupinách, které na dané problematice pracují. Navštivte je v rámci otevřených dveří či jiných aktivit. Rozhodněte se, kolik času jste schopni a ochotni práci věnovat, protože vědecká práce je časově náročná, a oslovte je.

Jak zajistit bezpečné fungování studentů mladších 18 let v laboratoři? Jsou s tím spojené nějaké bezpečnostní nebo administrativní limitace?

Studenti jsou řádně zaškolení o bezpečnosti práce, aby jim bylo umožněno se v laboratořích pohybovat. V drtivé většině mají individuální studijní plán, aby mohli v co největší možné míře na svém vědeckém projektu pracovat.

Jak financovat pobyt a práci studentů?

Financování jde v naprosté většině z prostředků dané laboratoře, ale dnes jsou i některé programy, které studenty podporují (v našem kraji je to třeba Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu –JCMM).

Kolik času věnujete mentorství talentovaných studentů?

Je to individuální a na různých úrovních. Se studentem zvolíme projekt, na kterém bude pracovat a následně jej má na starosti kolega v laboratoři (většinou postgraduální student nebo vědecký pracovník), který se mu denně věnuje. Já osobně mám na každého studenta rezervovanou minimálně jednu hodinu týdně, ve které probíráme nejen pokrok a směřování samotného projektu, ale i jejich vědecký růst (schopnost argumentovat, vědecky komunikovat a hledat jejich individuální cestu k dalšímu vzdělávání). Nicméně, dveře mé kanceláře jsou většinou otevřené a každý student může přijít podle potřeby. Celý projekt pak trvá minimálně jeden rok.

A čím vás práce se studenty obohacuje?

Obohacuje mě samotná vědecká práce, která je pro mě spíše zábavou, a pak mě samozřejmě těší, že můžu pomoct ve vědeckém růstu motivovaným studentům, a to nejen v rámci dalšího vzdělávání, ale i s možností jejich uplatnění na kvalitních zahraničních univerzitách nebo vědeckých institucích. Doufám, že se třeba někdy vrátí a pomohou rozhýbat vody v našem zkostnatělém a zakonzervovaném vědeckém prostředí v ČR.

Milí čtenáři, sdílejte s námi další zajímavé příběhy talentovaných středoškoláků a osvícených mentorů na tomas.mozga@umbr.cas.cz. Děkujeme za vaše podněty.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.

„Dnes žijeme v době projektové.“
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: bakaláři a magistři

Druhým dílem seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se dostáváme na vysokou školu.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: PhD studenti

Třetí díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR shrnuje příležitosti doktorských studentů. Zcela zásadní je správně si vybrat téma, instituci a školitele.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: juniorští postdoci

Čtvrtý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se zaměří na juniorské postdoky. Aby začínající vědec v dnešní vědě uspěl, je vědecká mobilita nezbytná.
Financování life sciences v ČR: školáci a středoškoláci
Čt, 22.10.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
První díl seriálu o možnostech financování vědecké kariéry v oblasti věd o živé přírodě v ČR představuje možnosti pro školáky a středoškoláky.

Vědavýzkum.cz/Masarykova univerzita/Helena Brunnerová: Lumír Krejčí a Karina Zadorozhny

Ti se mohou aktivně zapojit do řady národních a mezinárodních soutěží a žádat o studijní stipendia. Důležitou roli mentorství a podpory talentovaných studentů dokládají svým příběhem mladá biochemička Karina Zadorozhny a její mentor Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity.

Od jakého věku dítěte rozvíjet zájem o vědu? „Od jakéhokoliv, v Bioskopu máme kurzy již od šesti let. Děti jsou jako houby schopné nasávat neuvěřitelné množství vědomostí a dovedností, jen je potřeba jim ukázat možnosti a pomoct najít oblasti, které jsou pro ně osobně nejuspokojivější,“ popisuje své zkušenosti biochemik Lumír Krejčí.

Systém podpory nadání, talentu a kreativity u předškolních a školních dětí a středoškolských studentů je důležitý pro jejich objevení a poznání přírodních věd. První setkání školáků s živou vědou se nejspíš uskuteční návštěvou nějakého science centra (Techmania Science Centre Plzeň, VIDA! science centrum Brno, Pevnost poznání Olomouc, iQLANDIA Liberec a Svět techniky Ostrava) či výukové laboratoře (Bioskop, Badatel, Newton, Otevřená věda), studiem na dětské univerzitě (MjUNI, TUL), na badatelském kroužku, táboře či expedici (Talentcentrum, T-expedice, Příměstský tábor s Přírodovědou) nebo účastí na nějaké akci (prirodovedci.cz, Festival vědy, Veletrh vědy, Týden vědy a techniky, Noc vědců). Seberealizaci školáků a středoškoláků v přírodních vědách aktivizují především soutěže.

Znalostní soutěže

První aktivní krok do světa živé vědy je nejlepší udělat prostřednictvím Biologické olympiády nebo Chemické olympiády v šesté třídě základní školy. Jedná se o předmětové soutěže ve znalostech z biologie i chemie. Vyhlašovatelem obou olympiád je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Organizačním zajištěním je pověřena Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) pro biologii a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) pro chemii. Soutěží se ve čtyřech kategoriích A, B, C, D od šesté třídy základní školy po čtvrtý ročník střední školy. Propozice se každoročně zveřejňují na začátku školního roku (září). Postupně se konají školní, okresní, krajská a u kategorie A národní (ústřední) kola.

Žáci 8. a 9. ročníku základní školy se mohou utkat v soutěži Mladý chemik České republiky. Celostátní finále 9. ročníku je naplánováno na 15. června 2021 na Univerzitě Pardubice. Vedle diplomu, poháru a šerpy získávají výherci finanční stipendium ve výši 12 000 Kč, 24 000 Kč a 48 000 Kč a různé technické ceny (notebook, dron, telefon).

Aktuálně také běží 26. ročník Ekologické olympiády (EO), jehož tématem je Sucho a klimatické změny. Pořadatelem je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Soutěží tříčlenné týmy středoškoláků. ČSOP také pořádá přírodovědnou soutěž Zlatý list pro šestičlenné týmy žáků: kategorie mladší 4. - 6. ročník, kategorie starší 7. - 9. ročník. Na stanovištích soutěžní stezky se prověřují znalosti dětí v oblastech: ekologie, ochrana přírody, životní prostředí, geologie, zoologie, botanika, neživé složky ekosystému (např. meteorologie, klimatologie, ad.). Součástí hodnocení družstva je i praktická práce pro přírodu. Důraz je kladen na celoroční činnost kolektivu, není však podmínkou. Krajské kolo se uskuteční v dubnu a květnu 2021, národní kolo v červnu 2021.

Středoškolákům se dále nabízí k účasti několik mezinárodní soutěží: European Union Science Olympiad (EUSO), 19. ročník se uskuteční 8. - 15. 5. 2021 v Maďarském Szegedu; International Biology Olympiad (IBO), 32. ročník se uskuteční 18. - 25. 7. 2021 v Lisabonu v Portugalsku nebo International Chemistry Olympiad (ICho) jejíž 53. ročník se uskuteční 24. 7. - 2. 8. 2021 v Japonské Ósace.

Soutěže odborných prací

Vedle znalostních soutěží existují pro středoškoláky také soutěže odborných prací, kdy studenti řeší vlastní praktické výzkumné projekty. Středoškolská odborná činnost (SOČ) je celostátní soutěž odborných prací talentovaných studentů českých středních škol. Vyhlašovatelem soutěže je MŠMT, organizaci zajišťuje Národní pedagogický institut (NPI). Ve školním roce 2020/21 se uskuteční již 43. ročník. Relevantní soutěžní obory jsou (3) Chemie, (4) Biologie, (6) Zdravotnictví, (7) Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství, (8) Ochrana a tvorba životního prostředí.

EXPO SCIENCE AMAVET je soutěž talentovaných středoškoláků v řešení konkrétních vědeckých a technických projektů a ve schopnosti prezentovat svoji práci odborné a laické veřejnosti. Pořádá ji Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, z.s. Ve školním roce 2020/21 se uskuteční 28. ročník soutěže.

Soutěž České hlavičky každoročně vyhlašuje společnost Česká hlava PROJEKT z.ú. ve spolupráci s MŠMT. Přihlášku podávají jednotlivci nebo maximálně tříčlenné autorské týmy do konce června 2021. Ceny se udělují za odborné práce a projekty ve dvou kategoriích: GENUS „Příroda kolem nás“ za projekty z oborů přírodních věd, zabývajících se prostředím kolem nás, z oblasti chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie, ochrany či zlepšení životního prostředí a dalších oborů, zkoumajících živou a neživou přírodu a dále SANITAS „Život a zdraví člověka“ za projekty z oblasti přírodních věd, které se zabývají lidským zdravím, biologickými a chemickými pochody, které přispívají k pochopení funkce lidského organismu, či za práce a projekty z oblasti virologie, mikrobiologie, biomedicíny a příbuzných oborů, jejichž výsledky souvisejí se zdravím člověka. Laureáti získávají finanční odměnu 30 000 Kč.

Středoškoláci mají možnost výsledky své výzkumné práce prezentovat také mezinárodně, například na European Union Contest for Young Scientists (EUCYS), jejíž 32. ročník se uskuteční v roce 2021 v Salamance. Udělují se tři první ceny po 7 000 EUR, tři druhé ceny po 5 000 EUR a tři třetí ceny po 3 500 EUR. Nebo na International Science and Engineering Fair (ISEF), který každoročně v květnu pořádá společnost Society for Science & the Public (Washington, D.C.). Více než 1500 studentů soutěží o stipendia, granty, vědecké cesty a ceny v hodnotě přesahující 4 miliony amerických dolarů.

Stipendia

Odborný a osobní růst nadaných středoškolských studentů podporují nadace a nadační fondy. Oceňuje se především úspěch v olympiádách a výsledky vlastní výzkumné činnosti studentů. Cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského se uděluje za vítězství v předmětových olympiádách a za úspěšné práce v celostátním kole soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ). Cena Učené společnosti České republiky v kategorii středoškolský student se uděluje za výjimečné vědecké aktivity v přírodovědných nebo humanitních oborech. Návrhy na udělení ceny podávají členové Učené společnosti, ředitelé středních škol ČR a Sdružení na podporu talentované mládeže ČR. Nejbližší uzávěrka přihlášek je 28. 2. 2021.

Vědecká aktivita na střední škole se může snadno proměnit ve studium na prestižní zahraniční univerzitě. Program Scholarship Bakala Foundation nabízí talentovaným a cílevědomým studentům podporu, kterou potřebují ke splnění svých studijních snů na těch nejlepších světových institucích. Stipendium je určeno studentům, kteří v přihlášce prokážou vynikající akademické výsledky a potřebu finanční podpory; zájemcům o studium (nebo studentům) ucelených bakalářských nebo magisterských programů na zahraničních univerzitách; mladým lidem hledajícím akademickou zkušenost, která je intelektuálně obohatí a pomůže jim k dosažení co nejlepšího vzdělání. Přihlášky budou přijímány již od 16. listopadu 2020 do 18. ledna 2021, výsledky prvního kola se uchazeči dozvědí v dubnu, druhého kola v květnu. Vybraní studenti jsou v případě svědomitého plnění povinností podporováni po celou dobu studia programu, na který stipendium získali.

Projekt Univerzity od The Kellner Family Foundation poskytuje finanční granty studentům především na studium bakalářských oborů zahraničních univerzit. Každoroční uzávěrka přihlášek, jejichž součástí je krátká esej v českém a anglickém jazyce na téma „Moje zájmy a plány do budoucna", je 30. dubna. Vybraných 10–20 žadatelů je pozváno k prezentaci a obhajobě. Příspěvek studenti získávají vždy na jeden rok studia. Nadace se tak snaží stipendisty motivovat k vynikajícím akademickým výsledkům. Stipendisté se také zavazují, že v období 15 let po ukončení studia budou po dobu alespoň tří let žít a pracovat v ČR.

Lumír Krejčí: Talent není všechno, klíčová je motivace

Úspěšným příkladem excelentního mentorství české vědy posledních let je podpora talentované středoškolačky Kariny Zadorozhny (dříve Movsesjan). Karina se začala intenzivně zabývat biochemií a molekulární biologií během studia na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech. V 16 letech se přestěhovala do Brna, aby mohla pracovat v laboratoři Lumíra Krejčího při Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zabývala proteinem RAD51 a s ním spojeným vznikem nádorových onemocnění. Výsledky publikovala v mezinárodních vědeckých časopisech (Cell Reports a Molecular Cell) ještě jako středoškolačka. Za svou práci získala řadu ocenění. Od roku 2018 studuje na Northwestern University, Evanston, Illinois, USA. Jak vidí mentorství středoškoláků Lumír Krejčí z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, mentor Kariny Movsesjan a zakladatel vědeckého výukového centra MU Bioskop?

Jak se u středoškoláka pozná talent či nadání pro vědu? Jak se podaří nalézt talentovaného středoškoláka?

Podobně jako ve sportu s ním potřebujete strávit dostatek času, abyste talent mohli rozpoznat. Ale talent není všechno – klíčová je motivace. Nalézt talentovaného studenta je nejen obtížné, ale časově i finančně náročné. Proto jsme založili Bioskop - otevřenou laboratoř, ve které si pomocí kurzů, letních škol a kroužků mohou studenti vyzkoušet praktické základy, nezbytné ke studiu širokého spektra přírodních věd. Během této doby se snažíme identifikovat talentované a motivované studenty a následně jim nabídnout práci na vědeckém projektu v rámci SOČ. Ne nutně všichni studenti musí spojit svoji budoucnost s vědou, celé řadě studentů to umožní se lépe rozhodnou o svém dalším působení. Řada studentů, kteří prošli Bioskopem, se vrací a podílí se na jeho chodu a dalším vylepšování.

Co poradit a doporučit středoškolákům, kteří se chtějí věnovat vědě a řešit výzkumný projekt?

Určete si oblast, která vás nejvíce zajímá, rozhlédněte se po univerzitách nebo vědeckých ústavech po laboratořích/skupinách, které na dané problematice pracují. Navštivte je v rámci otevřených dveří či jiných aktivit. Rozhodněte se, kolik času jste schopni a ochotni práci věnovat, protože vědecká práce je časově náročná, a oslovte je.

Jak zajistit bezpečné fungování studentů mladších 18 let v laboratoři? Jsou s tím spojené nějaké bezpečnostní nebo administrativní limitace?

Studenti jsou řádně zaškolení o bezpečnosti práce, aby jim bylo umožněno se v laboratořích pohybovat. V drtivé většině mají individuální studijní plán, aby mohli v co největší možné míře na svém vědeckém projektu pracovat.

Jak financovat pobyt a práci studentů?

Financování jde v naprosté většině z prostředků dané laboratoře, ale dnes jsou i některé programy, které studenty podporují (v našem kraji je to třeba Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu –JCMM).

Kolik času věnujete mentorství talentovaných studentů?

Je to individuální a na různých úrovních. Se studentem zvolíme projekt, na kterém bude pracovat a následně jej má na starosti kolega v laboratoři (většinou postgraduální student nebo vědecký pracovník), který se mu denně věnuje. Já osobně mám na každého studenta rezervovanou minimálně jednu hodinu týdně, ve které probíráme nejen pokrok a směřování samotného projektu, ale i jejich vědecký růst (schopnost argumentovat, vědecky komunikovat a hledat jejich individuální cestu k dalšímu vzdělávání). Nicméně, dveře mé kanceláře jsou většinou otevřené a každý student může přijít podle potřeby. Celý projekt pak trvá minimálně jeden rok.

A čím vás práce se studenty obohacuje?

Obohacuje mě samotná vědecká práce, která je pro mě spíše zábavou, a pak mě samozřejmě těší, že můžu pomoct ve vědeckém růstu motivovaným studentům, a to nejen v rámci dalšího vzdělávání, ale i s možností jejich uplatnění na kvalitních zahraničních univerzitách nebo vědeckých institucích. Doufám, že se třeba někdy vrátí a pomohou rozhýbat vody v našem zkostnatělém a zakonzervovaném vědeckém prostředí v ČR.

Milí čtenáři, sdílejte s námi další zajímavé příběhy talentovaných středoškoláků a osvícených mentorů na tomas.mozga@umbr.cas.cz. Děkujeme za vaše podněty.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.

„Dnes žijeme v době projektové.“
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: bakaláři a magistři

Druhým dílem seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se dostáváme na vysokou školu.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: PhD studenti

Třetí díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR shrnuje příležitosti doktorských studentů. Zcela zásadní je správně si vybrat téma, instituci a školitele.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: juniorští postdoci

Čtvrtý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se zaměří na juniorské postdoky. Aby začínající vědec v dnešní vědě uspěl, je vědecká mobilita nezbytná.
Financování life sciences v ČR: školáci a středoškoláci
Čt, 22.10.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
První díl seriálu o možnostech financování vědecké kariéry v oblasti věd o živé přírodě v ČR představuje možnosti pro školáky a středoškoláky.

Vědavýzkum.cz/Masarykova univerzita/Helena Brunnerová: Lumír Krejčí a Karina Zadorozhny

Ti se mohou aktivně zapojit do řady národních a mezinárodních soutěží a žádat o studijní stipendia. Důležitou roli mentorství a podpory talentovaných studentů dokládají svým příběhem mladá biochemička Karina Zadorozhny a její mentor Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity.

Od jakého věku dítěte rozvíjet zájem o vědu? „Od jakéhokoliv, v Bioskopu máme kurzy již od šesti let. Děti jsou jako houby schopné nasávat neuvěřitelné množství vědomostí a dovedností, jen je potřeba jim ukázat možnosti a pomoct najít oblasti, které jsou pro ně osobně nejuspokojivější,“ popisuje své zkušenosti biochemik Lumír Krejčí.

Systém podpory nadání, talentu a kreativity u předškolních a školních dětí a středoškolských studentů je důležitý pro jejich objevení a poznání přírodních věd. První setkání školáků s živou vědou se nejspíš uskuteční návštěvou nějakého science centra (Techmania Science Centre Plzeň, VIDA! science centrum Brno, Pevnost poznání Olomouc, iQLANDIA Liberec a Svět techniky Ostrava) či výukové laboratoře (Bioskop, Badatel, Newton, Otevřená věda), studiem na dětské univerzitě (MjUNI, TUL), na badatelském kroužku, táboře či expedici (Talentcentrum, T-expedice, Příměstský tábor s Přírodovědou) nebo účastí na nějaké akci (prirodovedci.cz, Festival vědy, Veletrh vědy, Týden vědy a techniky, Noc vědců). Seberealizaci školáků a středoškoláků v přírodních vědách aktivizují především soutěže.

Znalostní soutěže

První aktivní krok do světa živé vědy je nejlepší udělat prostřednictvím Biologické olympiády nebo Chemické olympiády v šesté třídě základní školy. Jedná se o předmětové soutěže ve znalostech z biologie i chemie. Vyhlašovatelem obou olympiád je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Organizačním zajištěním je pověřena Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) pro biologii a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) pro chemii. Soutěží se ve čtyřech kategoriích A, B, C, D od šesté třídy základní školy po čtvrtý ročník střední školy. Propozice se každoročně zveřejňují na začátku školního roku (září). Postupně se konají školní, okresní, krajská a u kategorie A národní (ústřední) kola.

Žáci 8. a 9. ročníku základní školy se mohou utkat v soutěži Mladý chemik České republiky. Celostátní finále 9. ročníku je naplánováno na 15. června 2021 na Univerzitě Pardubice. Vedle diplomu, poháru a šerpy získávají výherci finanční stipendium ve výši 12 000 Kč, 24 000 Kč a 48 000 Kč a různé technické ceny (notebook, dron, telefon).

Aktuálně také běží 26. ročník Ekologické olympiády (EO), jehož tématem je Sucho a klimatické změny. Pořadatelem je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Soutěží tříčlenné týmy středoškoláků. ČSOP také pořádá přírodovědnou soutěž Zlatý list pro šestičlenné týmy žáků: kategorie mladší 4. - 6. ročník, kategorie starší 7. - 9. ročník. Na stanovištích soutěžní stezky se prověřují znalosti dětí v oblastech: ekologie, ochrana přírody, životní prostředí, geologie, zoologie, botanika, neživé složky ekosystému (např. meteorologie, klimatologie, ad.). Součástí hodnocení družstva je i praktická práce pro přírodu. Důraz je kladen na celoroční činnost kolektivu, není však podmínkou. Krajské kolo se uskuteční v dubnu a květnu 2021, národní kolo v červnu 2021.

Středoškolákům se dále nabízí k účasti několik mezinárodní soutěží: European Union Science Olympiad (EUSO), 19. ročník se uskuteční 8. - 15. 5. 2021 v Maďarském Szegedu; International Biology Olympiad (IBO), 32. ročník se uskuteční 18. - 25. 7. 2021 v Lisabonu v Portugalsku nebo International Chemistry Olympiad (ICho) jejíž 53. ročník se uskuteční 24. 7. - 2. 8. 2021 v Japonské Ósace.

Soutěže odborných prací

Vedle znalostních soutěží existují pro středoškoláky také soutěže odborných prací, kdy studenti řeší vlastní praktické výzkumné projekty. Středoškolská odborná činnost (SOČ) je celostátní soutěž odborných prací talentovaných studentů českých středních škol. Vyhlašovatelem soutěže je MŠMT, organizaci zajišťuje Národní pedagogický institut (NPI). Ve školním roce 2020/21 se uskuteční již 43. ročník. Relevantní soutěžní obory jsou (3) Chemie, (4) Biologie, (6) Zdravotnictví, (7) Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství, (8) Ochrana a tvorba životního prostředí.

EXPO SCIENCE AMAVET je soutěž talentovaných středoškoláků v řešení konkrétních vědeckých a technických projektů a ve schopnosti prezentovat svoji práci odborné a laické veřejnosti. Pořádá ji Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, z.s. Ve školním roce 2020/21 se uskuteční 28. ročník soutěže.

Soutěž České hlavičky každoročně vyhlašuje společnost Česká hlava PROJEKT z.ú. ve spolupráci s MŠMT. Přihlášku podávají jednotlivci nebo maximálně tříčlenné autorské týmy do konce června 2021. Ceny se udělují za odborné práce a projekty ve dvou kategoriích: GENUS „Příroda kolem nás“ za projekty z oborů přírodních věd, zabývajících se prostředím kolem nás, z oblasti chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie, ochrany či zlepšení životního prostředí a dalších oborů, zkoumajících živou a neživou přírodu a dále SANITAS „Život a zdraví člověka“ za projekty z oblasti přírodních věd, které se zabývají lidským zdravím, biologickými a chemickými pochody, které přispívají k pochopení funkce lidského organismu, či za práce a projekty z oblasti virologie, mikrobiologie, biomedicíny a příbuzných oborů, jejichž výsledky souvisejí se zdravím člověka. Laureáti získávají finanční odměnu 30 000 Kč.

Středoškoláci mají možnost výsledky své výzkumné práce prezentovat také mezinárodně, například na European Union Contest for Young Scientists (EUCYS), jejíž 32. ročník se uskuteční v roce 2021 v Salamance. Udělují se tři první ceny po 7 000 EUR, tři druhé ceny po 5 000 EUR a tři třetí ceny po 3 500 EUR. Nebo na International Science and Engineering Fair (ISEF), který každoročně v květnu pořádá společnost Society for Science & the Public (Washington, D.C.). Více než 1500 studentů soutěží o stipendia, granty, vědecké cesty a ceny v hodnotě přesahující 4 miliony amerických dolarů.

Stipendia

Odborný a osobní růst nadaných středoškolských studentů podporují nadace a nadační fondy. Oceňuje se především úspěch v olympiádách a výsledky vlastní výzkumné činnosti studentů. Cena Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského se uděluje za vítězství v předmětových olympiádách a za úspěšné práce v celostátním kole soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ). Cena Učené společnosti České republiky v kategorii středoškolský student se uděluje za výjimečné vědecké aktivity v přírodovědných nebo humanitních oborech. Návrhy na udělení ceny podávají členové Učené společnosti, ředitelé středních škol ČR a Sdružení na podporu talentované mládeže ČR. Nejbližší uzávěrka přihlášek je 28. 2. 2021.

Vědecká aktivita na střední škole se může snadno proměnit ve studium na prestižní zahraniční univerzitě. Program Scholarship Bakala Foundation nabízí talentovaným a cílevědomým studentům podporu, kterou potřebují ke splnění svých studijních snů na těch nejlepších světových institucích. Stipendium je určeno studentům, kteří v přihlášce prokážou vynikající akademické výsledky a potřebu finanční podpory; zájemcům o studium (nebo studentům) ucelených bakalářských nebo magisterských programů na zahraničních univerzitách; mladým lidem hledajícím akademickou zkušenost, která je intelektuálně obohatí a pomůže jim k dosažení co nejlepšího vzdělání. Přihlášky budou přijímány již od 16. listopadu 2020 do 18. ledna 2021, výsledky prvního kola se uchazeči dozvědí v dubnu, druhého kola v květnu. Vybraní studenti jsou v případě svědomitého plnění povinností podporováni po celou dobu studia programu, na který stipendium získali.

Projekt Univerzity od The Kellner Family Foundation poskytuje finanční granty studentům především na studium bakalářských oborů zahraničních univerzit. Každoroční uzávěrka přihlášek, jejichž součástí je krátká esej v českém a anglickém jazyce na téma „Moje zájmy a plány do budoucna", je 30. dubna. Vybraných 10–20 žadatelů je pozváno k prezentaci a obhajobě. Příspěvek studenti získávají vždy na jeden rok studia. Nadace se tak snaží stipendisty motivovat k vynikajícím akademickým výsledkům. Stipendisté se také zavazují, že v období 15 let po ukončení studia budou po dobu alespoň tří let žít a pracovat v ČR.

Lumír Krejčí: Talent není všechno, klíčová je motivace

Úspěšným příkladem excelentního mentorství české vědy posledních let je podpora talentované středoškolačky Kariny Zadorozhny (dříve Movsesjan). Karina se začala intenzivně zabývat biochemií a molekulární biologií během studia na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech. V 16 letech se přestěhovala do Brna, aby mohla pracovat v laboratoři Lumíra Krejčího při Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zabývala proteinem RAD51 a s ním spojeným vznikem nádorových onemocnění. Výsledky publikovala v mezinárodních vědeckých časopisech (Cell Reports a Molecular Cell) ještě jako středoškolačka. Za svou práci získala řadu ocenění. Od roku 2018 studuje na Northwestern University, Evanston, Illinois, USA. Jak vidí mentorství středoškoláků Lumír Krejčí z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, mentor Kariny Movsesjan a zakladatel vědeckého výukového centra MU Bioskop?

Jak se u středoškoláka pozná talent či nadání pro vědu? Jak se podaří nalézt talentovaného středoškoláka?

Podobně jako ve sportu s ním potřebujete strávit dostatek času, abyste talent mohli rozpoznat. Ale talent není všechno – klíčová je motivace. Nalézt talentovaného studenta je nejen obtížné, ale časově i finančně náročné. Proto jsme založili Bioskop - otevřenou laboratoř, ve které si pomocí kurzů, letních škol a kroužků mohou studenti vyzkoušet praktické základy, nezbytné ke studiu širokého spektra přírodních věd. Během této doby se snažíme identifikovat talentované a motivované studenty a následně jim nabídnout práci na vědeckém projektu v rámci SOČ. Ne nutně všichni studenti musí spojit svoji budoucnost s vědou, celé řadě studentů to umožní se lépe rozhodnou o svém dalším působení. Řada studentů, kteří prošli Bioskopem, se vrací a podílí se na jeho chodu a dalším vylepšování.

Co poradit a doporučit středoškolákům, kteří se chtějí věnovat vědě a řešit výzkumný projekt?

Určete si oblast, která vás nejvíce zajímá, rozhlédněte se po univerzitách nebo vědeckých ústavech po laboratořích/skupinách, které na dané problematice pracují. Navštivte je v rámci otevřených dveří či jiných aktivit. Rozhodněte se, kolik času jste schopni a ochotni práci věnovat, protože vědecká práce je časově náročná, a oslovte je.

Jak zajistit bezpečné fungování studentů mladších 18 let v laboratoři? Jsou s tím spojené nějaké bezpečnostní nebo administrativní limitace?

Studenti jsou řádně zaškolení o bezpečnosti práce, aby jim bylo umožněno se v laboratořích pohybovat. V drtivé většině mají individuální studijní plán, aby mohli v co největší možné míře na svém vědeckém projektu pracovat.

Jak financovat pobyt a práci studentů?

Financování jde v naprosté většině z prostředků dané laboratoře, ale dnes jsou i některé programy, které studenty podporují (v našem kraji je to třeba Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu –JCMM).

Kolik času věnujete mentorství talentovaných studentů?

Je to individuální a na různých úrovních. Se studentem zvolíme projekt, na kterém bude pracovat a následně jej má na starosti kolega v laboratoři (většinou postgraduální student nebo vědecký pracovník), který se mu denně věnuje. Já osobně mám na každého studenta rezervovanou minimálně jednu hodinu týdně, ve které probíráme nejen pokrok a směřování samotného projektu, ale i jejich vědecký růst (schopnost argumentovat, vědecky komunikovat a hledat jejich individuální cestu k dalšímu vzdělávání). Nicméně, dveře mé kanceláře jsou většinou otevřené a každý student může přijít podle potřeby. Celý projekt pak trvá minimálně jeden rok.

A čím vás práce se studenty obohacuje?

Obohacuje mě samotná vědecká práce, která je pro mě spíše zábavou, a pak mě samozřejmě těší, že můžu pomoct ve vědeckém růstu motivovaným studentům, a to nejen v rámci dalšího vzdělávání, ale i s možností jejich uplatnění na kvalitních zahraničních univerzitách nebo vědeckých institucích. Doufám, že se třeba někdy vrátí a pomohou rozhýbat vody v našem zkostnatělém a zakonzervovaném vědeckém prostředí v ČR.

Milí čtenáři, sdílejte s námi další zajímavé příběhy talentovaných středoškoláků a osvícených mentorů na tomas.mozga@umbr.cas.cz. Děkujeme za vaše podněty.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of DMTS in Alcoholic Drinks Using SPME Arrow

Aplikace
| 2020 | Shimadzu
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

SPME-GC/MS of Selected Terpenes Using Agilent DVB/CAR-WR/PDMS SPME Fiber

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Profiling Flavors and Fragrances in Complex Matrices Using Linear Retention Indices Without Sample Preparation

Aplikace
| 2019 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/SQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Ostatní
 

Podobné články

Článek | Osobnosti

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.

„Dnes žijeme v době projektové.“
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: bakaláři a magistři

Druhým dílem seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se dostáváme na vysokou školu.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: PhD studenti

Třetí díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR shrnuje příležitosti doktorských studentů. Zcela zásadní je správně si vybrat téma, instituci a školitele.
Článek | Různé

Financování life sciences v ČR: juniorští postdoci

Čtvrtý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se zaměří na juniorské postdoky. Aby začínající vědec v dnešní vědě uspěl, je vědecká mobilita nezbytná.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.