Třetí díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR shrnuje příležitosti doktorských studentů. Zcela zásadní je správně si vybrat téma, instituci a školitele.

Ve středu 7. října 2020 byla vyhlášena Nobelova cena za chemii. Ocenění získaly Emmanuelle Charpentier a Jennifer Doudna za vyvinutí metody CRISPR/Cas9 – molekulární genetických nůžek pro úpravu genomu.

3D tiskárna DeltiQ od společnosi TriLab se stane velkým pomocníkem ve Vašem výzkumném projektu. Ať už jde o jednoduché držáky nebo specializované komponenty.

Vědci z Masarykovy univerzity zkoumali, jak atomy těžkých prvků ovlivňují jádra sousedících atomů v magnetické rezonanci.

Karel Říha je rostlinný biolog, který působí v brněnském CEITEC MU jako zástupce ředitele pro vědu. S portálem Vědavýzkum.cz mluvil i o tom, proč je důležité začít využívat technologie úpravy genetického kódu.

Spravovat výzkumné centrum jako ne-vědec je podle něj výhoda. Považuje se za profesionálního manažera, věnuje se však i politice.

Ve čtvrtek 14. května 2020 se zrodil nápad založit komisi k vědecko-technologickým otázkám onemocnění covid-19 a jeho původci viru SARS-CoV-2, kterou zastřešuje Učená společnost ČR.

S držitelem ERC grantu Petrem Neugebauerem, jsme mluvili o tom, co je zásadní pro získání tohoto prestižního grantu, o transferu znalostí a technologií i o slabých místech české vědy.

Inbreeding tu máme. Prosazení jakýchkoliv pravidel bude ovšem v Česku složité: panuje tu velká nechuť k čemukoli nucenému. Čtveřice významných osobností české vědy se vyjadřuje v anketě Universitas.cz.

Robert Vácha a Pavel Plevka z institutu CEITEC Masarykovy univerzity navrhli provést testování, které by umožnilo zjistit skutečný rozsah epidemie koronaviru.