<p><strong>Tažení proti plastům, zamořujícím životní prostředí v Evropské unii, směřuje k zákazu či omezení jednorázových výrobků obsahujících umělé hmoty. „Nacházejí se v balené i v kohoutkové vodě, ve všech nápojích, v pivu i v džusech,“ říká Tomáš Cajthaml, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK. „Jediné, co můžeme udělat, je za pět minut dvanáct zastavit přísun plastových odpadků do přírody.“</strong></p>
<h5><strong>LN: Čím by bylo možné plast v obalech nahradit?</strong></h5>
<p>Existují biologicky rozložitelné materiály. Výrobky z nich už jsou na internetu dostupné. Důležité ovšem je, aby se jednalo o plasty založené na biologicky stoprocentně rozložitelném materiálu. Jsou sice dražší než fosilní plasty, ale existují. Výhoda je také v tom, že mikroorganismy tyto materiály rozloží. V podstatě je sežerou.</p>
<p><strong>LN: Výrobci si ale stěžují, že jsou drahé…</strong></p>
<p>Není to dramatické. Takový pytlík stojí korunu padesát, rozložitelný pytlík na psí exkrementy asi dvě koruny.</p>
<h5><strong>LN: Evropská komise by chtěla omezit i tampony, menstruační vložky nebo cigaretové nedopalky.</strong></h5>
<p>To jsou samozřejmě materiály, které jsou nerecyklovatelné. Třeba nedopalek cigarety se rozkládá až 15 let. Pro spalovny odpadu představují určitou zátěž také dětské pleny, které špatně hoří. Odhady jejich rozkladu na skládkách předpokládají stovky let.</p>
<blockquote>
<p><strong>Tomáš Cajthaml</strong></p>
</blockquote>
<ul>
<li>Vystudoval analytickou chemii, krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK.</li>
<li>Ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK, environmentální chemik a odborník na ekotoxikologii.</li>
<li>Zabývá se znečisťujícími látkami, takzvanými organickými polutanty, v životním prostředí a jejich rozkladem pomocí mikroorganismů. Věnuje se také vývoji biotechnologických metod pro jejich odstraňování.</li>
<li>Je činný i v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR.</li>
</ul>
<h5><strong>LN: Jak velkou část z plastového odpadu tvoří obaly na jedno použití?</strong></h5>
<p>Celosvětově se z tohoto obrovského množství používá až 50 procent na obaly. Celé je to o tom, že tyto materiály jsou pro nás velmi laciné a pohodlné, jednoduše se vyrábí. Samozřejmě některé věci je možné vyrobit jen díky plastům. Jako příklad mohou posloužit výrobky vyráběné vstřikováním plastů do forem.</p>
<h5><strong>LN: Když tedy Komise navrhuje omezit či zakázat některé plastové obaly, je to správná cesta?</strong></h5>
<p>Je to naprosto nezbytné a samozřejmě také mírně bolestivé pro nás, pohodlné Evropany, žijící v nejklidnějším a nejbohatším koutu světa. Ale právě to nám dává určité mravní povinnosti se o planetu, která je skrznaskrz kontaminovaná nejen spoustou nových chemických látek, ale také mikroplasty, začít starat.</p>
<h5><strong>LN: Zaznívá i to, že Evropa, na rozdíl od Asie, příliš ke znečišťování oceánů nepřispívá...</strong></h5>
<p>Na úniku mikroplastů do oceánů se Evropa podílí asi jen pěti procenty. Sice se chováme lépe než většina světa, ale to neznamená, že se chováme dobře. My musíme jít příkladem. Pokud to nebudeme dělat ani my, proč by to měly dělat země třetího světa, když mají horší životní úroveň a menší ekonomický potenciál pro to, aby dobře recyklovaly a nahradily levné fosilní plasty za dražší, rozložitelné bioplasty?</p>
<h5><strong>LN: Komise by také ráda zavedla vratný systém plastových lahví. Je to vůbec možné?</strong></h5>
<p>Vratný systém takzvaných petek funguje docela dobře v Německu. Návratnost se u nich blíží až k 98 procentům, což je podobné číslo jako u našich skleněných lahví. Není úplně nutné použít danou lahev znovu, důležité je dostat ji zpátky a recyklovat či zlikvidovat materiál, ze kterého je vyrobená.</p>
<p>I z vytříděného plastu ale končí asi 50 procent ve speciální spalovně, což není ten nejhorší problém. Je to zřejmě mnohem lepší, než když skončí na běžné nebo na ilegální skládce.</p>
<h5><strong>LN: Proč takové množství plastů končí ve spalovně?</strong></h5>
<p>Protože není odbyt na materiálové zpracování. Dokonce je to ještě horší, Čína od Nového roku omezila dovoz plastového odpadu. To pro nás znamená problém, protože značná část našeho plastového odpadu končila právě v Číně, ale teď končí ve skladišti.</p>
<p><img src="/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/149044b4037f4889ac5638629662474f/watering-cans-1039265_1280.jpg" alt="Pixabay: Andreas Lischka"/></p>
<h5><strong>LN: Často se hovoří o mikroplastech. O co se vlastně jedná?</strong></h5>
<p>Plasty se v přírodě rozpadají na menší části, takzvané mikroplasty neboli částice menší než pět milimetrů, a ty putují napříč planetou. Nicméně to jsou sekundární mikroplasty. Existují ještě mikroplasty primární, což jsou malé plastové částice záměrně přidávané například do kosmetiky. Najdete je třeba v peelinzích, kde se firmy vychloubají účinnými granulemi. Jejich poměr je vůči těm sekundárním, které vznikají rozpadem odpadků, mnohem menší. Odhadem tvoří pouze jednotky procent ze všech mikroplastů vyskytujících se v přírodě. Na druhou stranu by šly velmi snadno omezit.</p>
<p>V moři je velké množství malých živočichů, kteří mikroplasty zfiltrují, ale nedokážou je vyloučit; takto se dostávají napříč potravním řetězcem. Nakonec se ukazuje, že mikroplastové částice, ať už jako granule, nebo vlákna, se nacházejí v rybách, v mořské soli i v mořských plodech.</p>
<h5><strong>LN: Představují pro člověka nějaké nebezpečí?</strong></h5>
<p>To právě nevíme. Ale všichni si myslím uvědomujeme, že to tam nemá co dělat, a nikdo asi nechceme jíst rybu plnou mikroplastů. Existuje řada studií, které toxicitu mikroplastů zkoumaly, nicméně to jsou studie spíše umělé. To znamená, že využívají většinou uniformní velikost jednoho mikroplastového materiálu o velikosti až sto mikrometrů, přidají jej k rybičkám a zkoumají, co s nimi udělá. Nicméně nastal problém: ukázalo se totiž, že tyto velké mikroplasty nezpůsobují obvykle nic pozorovatelného.</p>
<p>Ale s největší pravděpodobností se rozpadají na ještě menší o velikosti nanomateriálu a ty už se dokážou šířit organismem, zalézt rybám do jater a způsobit jim zánětlivé procesy, jak ukazují jiné studie...</p>
<h5><strong>LN: Kde lze mikroplasty a nanoplasty ještě najít?</strong></h5>
<p>Nacházejí se v balené vodě, v kohoutkové vodě, ve všech nápojích, v pivu, v džusech. Z oblečení se zase dostávají vlákna. Bylo již publikováno několik studií, které objevily, že při vyprání jedné pračky se uvolňují tisíce až desetitisíce mikrovláken.</p>
<p>Mikroplasty přinášejí ještě jedno riziko – jsou to často hydrofobní, tedy vodou nesmáčivé materiály, na které se chytají toxické látky, například pesticidy. Pokud se takový mikroplast dostane do těla, může být cílovým orgánům nebezpečný. Starší typy znečišťujících látek bývají karcinogenní, ty nové ovlivňují hormonální systém.</p>
<h5><strong>LN: Jak to zastavit?</strong></h5>
<p>S mikroplasty, které nám do životního prostředí unikly, už ne uděláme nic. Ty větší se převážně odstraní v úpravnách pitné vody, o těch menších toho příliš nevíme. Jediné, co můžeme udělat, je za pět minut dvanáct zastavit přísun plastových odpadků do přírody.</p>
<p>Sice již víme, že existují bakterie, které je umí rozkládat, ale jsou pomalé a my jsme již plastu nadužívali. Před několika lety jsme překročili hranici 300 milionů tun plastového odpadu za rok. Předpoklad je, že v roce 2020 už to bude 400 milionů tun a roku 2050 snad až miliarda tun...</p>
<p>Ve školách se učí o tom, jak dlouho trvá, než se rozloží igelitový pytlík nebo PET lahev. Jenomže to není rozklad, ale jen rozpad. Tedy okamžik, kdy nám plastový odpad zmizí z očí a rozloží se na mikroplasty.</p>


    Rozchod s plasty nás bude bolet. Mohou ale škodit, jsou v kohoutkové vodě i pivu, říká expert

<p><strong>Pesticidy se opět dostaly do centra pozornosti. Letos v lednu byla odhalena jablka z Polska dodávaná do velkoobchodního řetězce Makro, jež obsahovala sedmkrát více pesticidů, než povoluje zákon. Loni zase vyvolala skandál přítomnost fipronilu ve vejcích původem z Belgie a Nizozemska. Česká zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ale nachází pesticidy i v dalších potravinách. V brokolici, paprikách, máku, hroznovém vínu, potravinových doplňcích, ve „zdravých“ čajích či v superpotravinách, jako je kustovnice čínská neboli goji nebo v populárních chia semínkách.</strong></p>
<p>Řečí nejnovějších čísel, která poskytla státní inspekce, byly pesticidy zjištěny u 58,5 procenta kontrolovaných vzorků, v 1,1 procenta případů byla dokonce překročena hodnota, kterou povoluje legislativa. Některé pesticidy jsou v podstatě neurotoxické sloučeniny velmi příbuzné těm, které se používají jako bojové chemické látky. Pouze jsou modifikovány tak, aby akutní toxicita nebyla zdaleka stejně vysoká a aby člověk při dodržení určitých podmínek nebyl vystaven riziku.</p>
<h3><strong>Dosud nevyřešený problém</strong></h3>
<p>Pokud producenti nedodrží správnou aplikaci a ochranné lhůty, pro člověka jsou i reziduální koncentrace škodlivé. Omýt ovoce vodou přitom nestačí. Pesticidy jsou podezřelé, že negativně ovlivňují hormonální systém člověka, reprodukci a že jsou karcinogenní. Za kvalitu a bezpečnost potravin odpovídají výrobci a prodejci, SZPI pouze dohlíží na to, zda jsou předpisy dodržovány. Prověřit vše, co je na trhu k mání, ale nemůže. Proto je i těžké odhadnout, kolik nevyhovujících potravin sítem kontrol propadne až na naše stoly.</p>
<p>Lidé, kteří si chtějí ověřit, zda si koupili poživatiny zasažené chemií, by se mohli v horizontu zhruba tří let dočkat. Vědci z akreditované laboratoře Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT nyní vyvíjejí testovací sady pro domácí použití. S pesticidy v potravinách je spojen ještě jeden dosud nevyřešený problém. I když producenti a distributoři splní všechny náležitosti podle předpisů a potraviny jsou takzvaně „v normě“, nikdo zatím neví, jaká je vzájemná interakce pesticidů a jak působí v kumulovaném množství.</p>
<p><em>„Problém může nastat i u dětí, které toho zkonzumují vzhledem k tělesné hmotnosti mnohem více než dospělý. Jejich organismus je navíc daleko citlivější,“</em> upozorňuje Jana Hajšová, vedoucí akreditované laboratoře Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pomoc v této situaci má poskytnout právě i test, který laboratoř vedená Janou Hajšovou vyvíjí.</p>
<h3><strong>Mediální hvězda: insekticid chlorpyrifos</strong></h3>
<p><em>„Půjde o test, který bude v potravinách detekovat skupinu organofosforových insekticidů, což jsou látky, které rovněž spadají do kategorie pesticidů,“</em> říká Hajšová. Zjednodušeně řečeno, pesticidy se dělí podle řady kritérií do mnoha skupin. S přihlédnutím ke škodlivému činiteli se rozlišují herbicidy na hubení plevele, fungicidy na ochranu rostlin před houbovými chorobami nebo právě insekticidy, jež slouží jako ochrana před nežádoucím hmyzem.</p>
<p>Patří mezi ně například již zmíněný fipronil, který sehrál hlavní roli během loňské vaječné aféry v Nizozemsku a Německu. Mimo jiné likviduje blechy a vši a navzdory zákonným předpisům, které zakazují jeho použití v chovech zvířat určených ke konzumaci, byl přimíchán do dezinfekce v drůbežárnách.</p>
<p><em>„Insekticidy se ale používají i jinde, například ve velkoskladech, aby suroviny, jako je například obilí či jiné potraviny, nenapadli škůdci. Nechvalně proslulou mediální hvězdou letošního a loňského roku je například insekticid chlorpyrifos nalezený ve výrazně nadlimitním množství v jablkách z Polska,“</em> připomíná Jana Hajšlová.</p>
<p>Jak přesně budou domácí testovací sady na insekticidy z laboratoře VŠCHT vypadat, zatím není definitivně stanoveno. Princip bude založen na sledování míry inhibice (snížení aktivity) enzymu, který se podílí na přenosu nervového vzruchu. Badatelé se zatím rozhodují, zda použijí detekční papírky, či třeba mikrofluidní destičky tištěné na 3D tiskárnách.</p>
<h3><strong>První svého druhu</strong></h3>
<p><em>„Měřit se bude zbarvení. Roztok získaný opláchnutím vzorku, například jablka, se na papírcích či destičkách vybarví a získaná intenzita zbarvení odrazí koncentraci přítomného toxinu. K vyhodnocení bude třeba aplikace stažená do chytrého telefonu, díky níž lidé získají údaj o kontaminaci,“</em> vysvětluje Jana Hajšlová. Vývoj domácích testů včetně mobilní aplikace by měl být dokončen v horizontu tří let a budou první svého druhu, které se pro kontrolu reziduí pesticidů na bázi organofosfátů na našem trhu objeví.</p>
<p>Na podobném principu fungují pouze výrobky české firmy Oritest, díky nimž je možné odhalit nervově paralytické bojové chemické látky. Oritest je prodala v polovině devadesátých let kupříkladu do Japonska po útoku sarinem v tokijském metru, spolupracuje s armádou a dodává detekční soupravy chemickým jednotkám.</p>
<p><em>„Jenže oni pracují s obrovskými koncentracemi, jež odpovídají bojovým podmínkám. My hledáme rezidua pesticidů v potravinách, takže testy musejí být mnohem citlivější a úkol je komplikovanější. Příjem malých koncentrací těchto látek sice nepředstavuje akutní riziko, ale při dlouhodobé konzumaci mohou rezidua znamenat zdravotní potíže,“</em> vysvětluje Jana Hajšlová.</p>
<h3><strong>Drahá a neúčinná kontrola</strong></h3>
<p>Příprava sad na detekci insekticidů v potravinách je součástí evropského projektu FoodSmartPhone pro mladé vědce. Zapojeno je do něj konsorcium sedmi univerzit a výzkumných center z různých zemí. Zaměřuje se na screening v oblasti bezpečnosti potravin. Kromě insekticidů badatelé cílí například i na odhalení alergenů v potravinách, na mořské toxiny, mykotoxiny či organismy způsobující kažení potravin.</p>
<p>Cílem projektu je nejen umožnit lidem aktivně chránit své zdraví, ale i boj proti podvodům v potravinovém řetězci. Webové stránky projektu uvádějí: <em>„Současná kontrola jakosti a bezpečnosti potravin je do značné míry drahý a neúčinný proces, který nemůže zajistit bezpečnost potravin pro všechny spotřebitele a nemůže zabránit závažným incidentům v oblasti potravinových podvodů.“</em></p>
<blockquote>
<h3><strong>Pesticidy v potravinách</strong></h3>
<p>Česká obchodní inspekce zachytila pesticidy ve více než polovině kontrolovaných vzorků.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>2016</strong></p>
</blockquote>
<ul>
<li>Počet vzorků odebraných ke kontrole: 1318</li>
<li>Pozitivní nález pesticidů (nepřekročeny přípustné limity): 63,2 procenta</li>
<li>Pozitivní nález pesticidů (překročeny přípustné limity): 2,4 procenta</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>2017</strong></p>
</blockquote>
<ul>
<li>Počet vzorků odebraných ke kontrole: 907</li>
<li>Pozitivní nález pesticidů (nepřekročeny přípustné limity): 58,5 procenta</li>
<li>Pozitivní nález pesticidů (překročeny přípustné limity): 1,1 procenta</li>
</ul>
<blockquote>
<p>Největší podíl potravin s rezidui pesticidů tvořila čerstvá a zmrazená zelenina včetně pěstovaných hub a čerstvé a zpracované (sušené, zmrazené) ovoce. Vzorky zeleniny tvořily 45 procent z celkového počtu odebraných vzorků, vzorky ovoce 31 procent.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Biopotraviny (rok 2016)</strong></p>
</blockquote>
<ul>
<li>Počet vzorků odebraných ke kontrole: 107</li>
<li>Detekovaná rezidua pesticidů 10,7 procenta (například citrusy, fazolové lusky, pór, rýže, žito, brambory, godži, mák)</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Umytí nestačí</strong></p>
</blockquote>
<ul>
<li>Ani pečlivé umývání ovoce a zeleniny nezajistí dokonalé odstranění pesticidů.</li>
<li>Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí, že půlminutové oplachování plodů pod tekoucí vodou má účinnost 40 až 90 procent v závislosti na vlastnostech konkrétního přípravku na ochranu rostlin.</li>
<li>Teplá voda může smýt pouze pesticidy rozpustné ve vodě, kterých je však málo. SZÚ radí používat ocet naředěný vodou či solný roztok. Takzvané systémové pesticidy ale pronikají i do hlubších vrstev plodin, takže je třeba ovoce zbavit slupek. Tím se ovšem zase připravujeme o prospěšné látky.</li>
<li>Na pozoru je třeba se mít u alkoholických nápojů, do nichž se přidávají citrusy i se slupkou. Například mojito či caipirinha mohou být kvůli pokrájeným limetám doslova pesticidovým koktejlem. Alkohol totiž akceleruje vylouhování pesticidů do nápoje.</li>
</ul>


Loni zasáhly pesticidy 58,5 procenta vzorků potravin

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Článek

Nejstarší dosud vycházející český deník, založený v roce 1893, se dlouhodobě profiluje jako kvalitní celostátní zpravodajský list se speciálním zájmem o politiku, ekonomiku, kulturu a vzdělání.

Lidové noviny

<p><strong>Najdete v něm nejlepší domácí zpravodajství, nejsilnější tým ekonomických redaktorů, nejlepší komentátory a nejzvučnější jména české umělecké kritiky.</strong></p>
<p>LIDOVÉ NOVINY jsou vyhledávány pro své původní zpravodajství z politiky a byznysu, erudované komentáře, názory předních osobností z domova i ze světa a také pro kvalitní přílohy. Každé vydání Lidových novin čte dle průzkumu Media projekt průměrně 200 tis. čtenářů.</p>


Novinky

Loni zasáhly pesticidy 58,5 procenta vzorků potravin

Rozchod s plasty nás bude bolet. Mohou ale škodit, jsou v kohoutkové vodě i pivu, říká expert

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific™ Orbitrap Exploris™ GC S Mass Spectrometer

Operational efficiency for your GC and GC/MS labs with the Agilent 8860B gas chromatography system

Agilent 8890B Gas Chromatograph

Agilent 8860B Gas Chromatograph

VITATOX: LC/GC/MS v toxikologické analýze: aplikační trendy a digitální ekosystém LabRulez