Pojďme se podívat na to, jak využít Twitter z pohledu akademického pracovníka.
Podle nedávného výzkumu, o kterém jsme <a href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/analyza-twitter-vedcum-nepomaha-sirit-jejich-poznatky">psali</a>, se snaha vědců upozornit na svoji práci prostřednictvím Twitteru spíše míjí účinkem. To následně vyvolává otázku, proč mám tedy být aktivní na Twitteru, když tím nebudu rozšiřovat svou práci a nezvýším si počet citací svých odborných publikací?
Formátem Twitteru jsou krátké zprávy, jeho uživatelé nechtějí číst sáhodlouhé články. Prostředí je relativně neformální, můžete tedy nechat ostatní nahlédnout na jiné než akademické aspekty života. Právě proto se můžete stát zajímavým člověkem, kterého je dobré sledovat.
<h3>Twitter vás dostane k tomu nejnovějšímu</h3>
Podle Martina Rychlíka, který od roku 2019 vede média Univerzity Karlovy, má Twitter mnoho možností. Umožňuje příjemně nastavit, co odebírat a co sledovat. Takže první a možná i stěžejní způsob využití je v rychlé a kvalitní informovanosti o dění v oboru. Je dobré sledovat zpravodajské servery časopisů jako Nature či Science, které jsou novinářsky vynikající. Můžete sledovat i zpravodajství řady médií s vědeckými rubrikami, jako jsou New York Times, Guardian či Věda ČT24, vědce samotné, vědecké novináře typu Daniela Stacha, Petra Koubského či Ondřeje Vrtišky.
Bleskovou informovanost potvrzuje a vysvětluje Tomáš Kodydek, správce sociálních sítí a webu na Univerzitě Karlově. „Twitter exceluje mezi ostatními sítěmi díky možnosti chronologického řazení příspěvků. Nejnovější informace a breaking news se k vám tak dostanou dříve, než tomu může být na Facebooku nebo LinkedInu, kde o zobrazovaných informacích na vaší zdi rozhoduje algoritmus. Nové informace se zároveň výborně vyhledávají přes pokročilé vyhledávání, které umožňuje filtrovat informace pomocí klíčových slov i konkrétního jazyka,“ shrnuje hlavní přednosti Twitteru.
<h3>Komunikujte svoje poznatky, má to smysl</h3>
Martin Rychlík k tomu ještě doplňuje, jak mohou vědci využít Twitter pro svoji práci: „Dobré tweety mají významné instituce i agentury, třeba Evropská výzkumná rada (ERC) již o přidělených grantech referuje záhy na Twitteru, což vědci dále rychle sdílejí. Dalším způsobem je samozřejmě představovat svoji odbornou práci, své zájmy a propojit se s lídry v disciplíně, kteří často na podněty reagují a odpovídají na ně přímo tazateli. A čím dál více vidíme z hlediska univerzit či institucí, jak je výhodné mít ke sdílení ‚své‘ vědce, promovat je. Hashtagy mohou zase propojit účastníky konferencí a podobně. Je toho hodně.“
Jana Otoupalíková, která je vedoucí oddělení komunikace na CEITEC, zdůrazňuje, že Twitter poskytuje velký potenciál pro navázání spolupráce. Například díky sdílení fotografie na svém účtu se bioložce Aně Sofii Reboleiraové podařilo objevit nový typ parazitické houby, který byl po Twitteru dokonce pojmenován. Otoupalíková zároveň doporučuje inspirovat se účtem nositelem Nobelovy ceny za chemii Sira Frasera Stoddarta, kterému se díky jeho častému tweetování dokonce přezdívá „Twitter Monster&quot;.
<h3>Jak uspět?</h3>
Podle Tomáše Kodydka je klíčem k úspěchu na Twitteru upřímný zájem o vytvářený obsah, zapojování se do diskusí, reagování na tweety kolegů a dalších vědeckých pracovníků. Twitter umožňuje vytváření zajímavého obsahu i pomocí citovaných tweetů, takže je ideální platformou i pro ty, kteří třeba právě nemají čas na vytváření vlastního originálního obsahu. Často i pouhý odborný komentář v citovaném tweetu může výborně fungovat na vaši cílovou skupinu.
Otoupalíková dodává: „Musíte mít živý, aktivní profil s relevantními informacemi pro své, ale i potenciální sledující. Na profilu lze rozvíjet podnětnou diskuzi vedoucí k novým myšlenkám a nápadům.“ Dále zmiňuje praktické tipy ke zvýšení organického dosahu a viditelnosti, jmenovitě díky označování souvisejících účtů a používání správných hashtagů, a dodává: „V případě potřeby většího rozšíření dané informace lze využít také placenou reklamu, která většinou funguje velmi dobře, pokud je správně nastavena. Dále lze doporučit taktiky jako tweetování v určitých dnech a časech, užívání profesionálních nástrojů pro správu sociálních sítí či konkrétně Twitteru, sledování trendů a vzdělávání se. Na závěr je však důležité říct, že je potřeba, abyste k samotnému tweetování měli kladný vztah, chtěli se s veřejností o své výsledky dělit a nebáli se jít s kůží na trh.“
<h3>Tweet or Perish?</h3>
Někteří lidé se bojí si účet založit, protože by je to mohlo až moc vtáhnout do virtuálního světa. Ale je důležité mít na paměti, že není možné držet krok s veškerým obsahem a sledovat všechny novinky. Proto je dobré přistupovat k Twitteru bez obsedantní touhy o všem ihned vědět. A na druhou stranu, není vlastně Twitter produktivní formou prokrastinace?
Aleš Vlk, pořadatel červnového <a href="https://vedavyzkum.cz/akce/akce/workshop-twitter-pro-vedce-zacatecniky">webináře Twitter pro vědce/začátečníky</a> ze společnosti alevia říká: „Je dobré jít s dobou a mít twitterový účet. Můžete si najít vlastní způsob, jak vám bude prospěšný. Nicméně to neznamená, že vědecký život se bez Twitteru zastaví. Realizovat se pochopitelně můžete i bez něj.“

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Své zkušenosti sdíleli například rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N nebo šéfredaktor <a href="https://gcms.cz/companies/53">magazínu UK Forum</a> Martin Rychlík.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_3_4e6dd0f929/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-3.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„‎Do poslední chvíle jsme zvažovali, zda konferenci opravdu uskutečníme v Praze v prostorách České spořitelny či se přesuneme do online prostředí. Jsem moc rád, že jsme se v pátek odpoledne rozhodli pro prezenční formu – osobní kontakt a networking nic nenahradí,“ sdílí moderátor a organizátor Aleš Vlk. Konference přilákala na šedesát účastníků z vysokých škol a výzkumných institucí z celé České republiky. „Zájem byl mnohem větší, ale s ohledem na epidemiologickou situaci jsme od počátku měli omezenou kapacitu,“ dodává za portál <a href="https://gcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a>, který celou konferenci pořádal.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Ales_Vlk_d3798595c1/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Ales-Vlk.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/Hynek Glos (UK): Aleš Vlk"/>
Dopolední blok konference Komunikace vědy pohledem různých médii patřil rozhlasu a televizi. První přednášející byla Martina Mašková, dlouholetá „vědecká rozhlasačka“ a moderátorka pořadů, jako je Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit. Největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno.“ Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů. Již osmým rokem provází pořadem <a href="https://plus.rozhlas.cz/laborator-6482940/o-poradu">Rozhlasová laboratoř</a>, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších vědeckých objevech a publikacích klade veliké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, podle které věda posluchače zajímá. „I vědecké téma se má šanci prosadit – z pořadu vždy děláme i článek a třeba naše ‚<a href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/studie-priroda-mouchy-vosy-mravenci-cukr_1909151514_dok">octomilka</a>‘ se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat, jako je politika, Černobyl i eurovolby.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Martina_Maskova_7f77491d8c/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Martina-Maskova.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Martina Mašková"/>
S druhou přednáškou navázal Daniel Stach z redakce vědy České televize, ve které mimo jiné zaznělo: „Vědec, který ve třetím tisíciletí nepopularizuje, není vědcem třetího tisíciletí.“ Popsal, jak funguje redakce vědy a že není den bez vědy na ČT24: „Věda je všude kolem nás.“ Zdůraznil, že v redakci nepotřebují oficiální tiskovou zprávu, ale potřebují informace s dostatečným předstihem a stačí jim odpovědi na otázky Co?, Kdy?, Kdo?, Proč je to důležité? a Co uvidíme? Upozornil i na časté chyby, se kterými se v redakci setkávají: „Někdy na instituci neví, co se u nich děje, nebo nám dávají vědět pozdě. V televizi vše trvá déle a potřebujeme dostatek času, když nám z výzkumné instituce dají vědět den předem, že se něco chystá, tak s tím již moc neuděláme.“ Na přednášky navázala panelová diskuze, kde kromě Martiny Maškové a Daniela Stacha diskutoval i vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, mikrobioložka a popularizátorka vědy Tereza Mašínová a Jan Martinek, který zakládal Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Daniel_Stach_9b582c847f/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Daniel-Stach.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Daniel Stach"/>
Odpolední blok se zaměřil na psaná média, své zkušenosti sdílely Pavla Hubálková z redakce magazínu Univerzity Karlovy Forum a Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N. „Nemám vědecké vzdělání, na žurnalistiku jsem přišla z hotelovky, ale udělala jsem si z toho přednost. Jsem pro vědce takovým filtrem, pokud tomu nerozumím já, nebude tomu rozumět ani čtenář,“ řekla Lenka Vrtišková Nejezchlebová, která se zaměřuje především na rozhovory s osobnostmi ze světa vědy i kultury. „Mé rozhovory probíhají i dvě hodiny, kdy si s vědcem či vědkyní jen tak povídáme, poté z toho vytvořím text, který si třeba i několikrát vracíme, aby to bylo vědecky správně, ale dostatečně jasné.“
V druhé části odpoledního programu Martin Rychlík popsal fungování redakce magazínu <a href="https://www.ukforum.cz/">Forum</a> na Univerzitě Karlově: „Za dva roky, co vedu média UK, se nám například podařilo vytvořit nový responzivní web, kde je věda jedna z hlavních rubrik. Důraz klademe na kvalitní fotografie. Za tímto účelem vznikla fotobanka, která je dostupná všem zaměstnacům univerzity a v případě potřeby fotografie posíláme i dalším médiím.“ Zdůraznil také, že dnes jsou nedílnou součástí komunikace i sociální sítě. „Univerzita Karlova komunikuje prostřednictvím deseti sociálních sítích v českém i anglickém jazyce – každá sociální síť má svůj jazyk a publikum, dle toho volíme obsah. Vybíráme si a často i odmítáme požadavky z různých součástí UK, když víme, že by daný obsah nefungoval,“ uvedl Martin Rychlík a dodal, že stejně tak v redakci diskutují i výběr vědeckých úspěchů, témat a osobností, kterým dají prostor, kdy hlavním kritériem výběru je kvalita.
Eduard Petiška a Tomáš Gavlas ze <a href="https://sciencecom-agency.com/cs/uvod/">Sciencecom Agency</a> v poslední přednášce o komunikaci českého výzkumu v zahraničí hovořili například o komunitní síti <a href="https://www.reddit.com/">Reddit</a>, jejíž obliba výrazně narostla během covidové pandemie, nebo o nástroji <a href="https://www.altmetric.com/">Altmetric</a>, který umožňuje monitorovat a měřit online dopad vašeho výzkumu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_2_337f3fe4d4/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-2.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„Cílem konference a celého portálu <a href="https://www.komunikacevedy.cz/">komunikacevědy.cz</a> je přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí a sdílet současné trendy a zkušenosti osobností, které se pohybují ve světě různých médií a popularizují výsledky vědy, výzkumu a vývoje nejširší veřejnosti, a to se myslím i letos povedlo,“ sdílí Aleš Vlk. „Mé veliké poděkování patří všem účinkujícím, České spořitelně za možnost využít jejich prostory, a především všem partnerům – UK Science &amp; Innovation Network, magazínu Univerzity Karlovy Forum, Akademii věd ČR a Sciencecom Agency. Přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí nám dává veliký smysl a již teď můžeme prozradit, že 22. 2. 2022 ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze chystáme další konferenci o komunikaci vědy s důrazem na zkušenosti z Velké Británie,“ dodává za organizační tým Aleš Vlk.

Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

„Pro špičkovou vědu potřebujete peníze, svobodu, kvalitní infrastrukturu a dobré akademické prostředí,“ míní prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin, která navštívila Univerzitu Karlovu v rámci své dvoudenní návštěvy Česka.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/FORUM_UK_Michal_Novotny_Jak_podporovat_excelentni_vedu_Prezidentka_ERC_navstivila_UK_d96999fde1.jpg" alt="FORUM UK/Michal Novotný: Tým Maria Leptin (třetí zprava) se zástupci českých institucí."/>
„Existuje mnoho způsobů, jak podporovat kvalitní vědu. Jedním z nich jsou samozřejmě peníze,“ říká Maria Leptin, prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC). Právě tato organizace již od roku 2007 uděluje štědré granty s cílem podporovat špičkový výzkum ve všech vědních oborech. 
„Špičková věda dále potřebuje svobodu, aby vědci a vědkyně mohli realizovat své nápady, i když třeba ve výsledku zjistí, že se mýlili. Další podmínkou je určitá jistota, aby měli tři nebo čtyři roky klidu, kdy je neustále někdo neobtěžuje otázkami, zda už něco objevili, zda už publikovali, zda už napsali zprávy,“ vyjmenovává Leptin poznatky, které vyplývají z průzkumů i zaznívají od samotných výzkumníků. „Zkrátka pro dobrou vědu potřebujete svobodu myšlenkovou, ale také čas a prostor vaše nápady realizovat. Výzkumy také ukázaly, že struktury s velmi plochou nebo žádnou hierarchií, kdy pro rozhodnutí nepotřebujete něčí svolení, jsou mnohem produktivnější,“ řekla prezidentka ERC v rozhovoru pro UK Forum. 
Dále také zdůraznila potřebu kvalitní infrastruktury. „Pro sociální a humanitní vědy možná potřebujete dobrou knihovnu nebo přístup do muzeí. Pokud jste experimentátoři, potřebujete dobré přístroje a kvalitní personál, který tyto přístroje obsluhuje. A také potřebujete dobré intelektuální prostředí, které stimuluje diskuze s kolegy, a to i ty kritické.”
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/FORUM_UK_Michal_Novotny_Jak_podporovat_excelentni_vedu_Prezidentka_ERC_navstivila_UK_1_706c8f8c93.jpg" alt="FORUM UK/Michal Novotný: Maria Leptin se v rámci dvoudenní návštěvy Česka účastnila několika jednání na Univerzitě Karlově."/>
ERC granty jsou kromě zajištěného financování, a tedy i související svobody, i významnou známkou kvality a uznáním originální vědecké myšlenky, která, když bude úspěšná, může „změnit svět“. Jaké jsou priority ERC pro nadcházející roky? „Strategie ERC určuje naše vědecká rada složená z 22 výzkumníků z celého světa. Česko reprezentuje Alice Valkárová (česká jaderná fyzička z Matematicko-fyzikální fakulty UK a bývalá předsedkyně Grantové agentury ČR – pozn. red). A máme mnoho nápadů, co bychom chtěli dělat, ale nemáme na vše finance,“ říká Maria Leptin. Jako konkrétní příklad uvádí, že by rádi financovali například více kolaborativních grantů nebo i menších projektů. 
Právě nedostatek financí je i to, co brzdí evropskou vědu. „Máme fantastické lidi, máme excelentní nápady, máme špičkové univerzity a výzkumné instituce. Ale náš celosvětový přínos, naše místo v celosvětové konkurenci, přesně odpovídá penězům, které do vědy dáváme. Zaostáváme – USA utratí 720 miliard dolarů ročně, Čína 620 miliard dolarů a Evropa 400 miliard dolarů. Přitom bychom mohli být na špici, máme talenty, máme veškerou infrastrukturu, ale potřebujeme peníze. Aktuálně se připravuje další rozpočet od roku 2028 a doufáme, že se nám podaří přesvědčit politiky, abychom do vědy investovali více,“ dodává s optimismem Maria Leptin, která během své dvoudenní návštěvy diskutovala s českými vědci a vědkyněmi i zástupci institucí například také v rámci konference <a href="https://czexpats.org/en/udalost/conference-academic-culture/">Through Academic Culture to Scientific Excellence</a> pořádané iniciativou Czexpats in Science nebo na <a href="https://www.ceitec.cz/erc-scientific-mini-conference/a4755">ERC vědecké minikonferenci</a> v Brně. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/FORUM_UK_Michal_Novotny_Jak_podporovat_excelentni_vedu_Prezidentka_ERC_navstivila_UK_2_f9ad353fb4.jpg" alt="FORUM UK/Michal Novotný: Jak podporovat excelentní vědu. Prezidentka ERC navštívila UK"/>
<h4>ERC na Univerzitě Karlově</h4>
„Univerzita Karlova se snaží o systematickou a dlouhodobou podporu, jejímž cílem je zvýšit úspěšnost uchazečů v získávání ERC grantů. Podpora žadatelů o ERC granty vznikla z iniciativy několika jednotlivců z vědecké komunity ve spolupráci s Technologickým centrem AV před více než deseti lety,“ říká Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů a je koordinátorem <a href="https://www.horizontevropa.cz/cs/struktura-programu-he/excelentni-veda/evropska-rada-pro-vyzkum/expertni-skupina-erc/informace">Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách</a>. 
Postupně tak byl vytvořen systém workshopů, který je odborně veden skupinou expertů a organizačně zajištěn Technologickým centrem Praha, s podporou Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. „Celý ten přípravný proces je pro nás žadatele nesmírně užitečný – od počátku dostáváte cennou zpětnou vazbu od lidí, kteří sami již ERC grant získali, účastnili se pohovoru, nebo byli v hodnotících panelech. To vám pomůže přehodnotit výzkumný směr a na co všechno se chcete zaměřit, ale třeba i zvolit správný způsob komunikace,“ shrnuje v dřívějším rozhovoru evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, která v loňském roce získala ERC Consolidator grant. Zkoumá zrak hlubokomořských ryb, což by mohlo přinést důležité poznatky i pro naše lidské oko. „Jen skvělý nápad nestačí. Pečlivé zpracování je stejně důležité jako samotná výzkumná otázka a možná právě to rozhoduje o úspěšnosti žádosti, protože v druhém kole už se potkáváte s ostatními žadateli, kteří všichni měli nějaký dobrý nápad,“ dodala. 
Na Univerzitě Karlově také existuje <a href="https://cuni.cz/UK-7545.html">program PRIMUS</a> zaměřený na talentované mladé vědkyně a vědce s perspektivou podání ERC grantů. „Program Primus umožňuje založení vlastní výzkumné skupiny a tím výrazně zvyšuje šance žadatelů v soutěžích ERC. Dosud bylo na UK řešeno celkem 17 ERC grantů – 11 na Matematicko-fyzikální fakultě, pět na <a href="https://lcms.cz/companies/16">Přírodovědecké fakultě</a> a jeden na Fakultě sociálních věd,“ vyjmenovává Strakoš. 
O řešitelích a řešitelkách <a href="https://www.ukforum.cz/rubriky/veda/tag/Primus">PRIMUS</a>, ze kterých se velmi často stávají i držitelné ERC grantů, v magazínu Forum pravidelně píšeme. S některými postupně natáčíme i minutová popularizační videa Věda na UK.

Jak podporovat excelentní vědu? Prezidentka ERC navštívila UK

„Těším se na to a opravdu se nebojím. Z předchozích rovněž mnohamilionových projektů na fakultě vím, že máme skvělé lidi, kteří mají rádi vědu a umí ji dělat na špičkové úrovni,“ říká k téměř půlmiliardovému projektu NetPharm jeho garant, profesor Petr Pávek z katedry farmakologie a toxikologie Farmaceutické Fakulty Univerzity Karlovy.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Michal_Novotny_Farmaceuticka_fakulta_ma_projekt_za_pul_miliardy_korun_1_2a2ca513f4.jpg" alt="Forum UK/Michal Novotný: profesor Petr Pávek."/>
Farmaceutická fakulta UK v březnu odstartovala svůj dosud největší výzkumný projekt – Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách (NetPharm). Projekt s rozpočtem 495,5 milionu korun podpořila evropská dotace z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), výzvy Špičkový výzkum (v této výzvě byly za Univerzitu Karlovu úspěšné také <a href="https://lcms.cz/companies/16">PřF UK</a> a FF UK – pozn. red.). Pro Farmaceutickou fakultu to ovšem není první takový úspěch. Loni dokončila dva podobně zásadní projekty EFSA-CDN a STARSS. „NetPharm ještě více upevní naše dosavadní vazby na mezinárodní úrovni,“ říká jeho odborný manažer, profesor Petr Pávek.
<h4>Největší hráči v české farmacii</h4>
Čtyřletý projekt NetPharm sdružuje pět nejvýznamnějších institucí na poli vývoje léčiv v České republice, kteří spolu dlouhodobě spolupracují (vedle Farmaceutické fakulty a Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, také Vysokou školu chemicko-technologickou, výzkumné centrum <a href="https://lcms.cz/companies/36">CEITEC</a> <a href="https://lcms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a>, <a href="https://lcms.cz/companies/62">Ústav organické chemie a biochemie AV ČR</a> a Ústav makromolekulární chemie AV ČR – pozn. red.). „Díky projektu můžeme výrazně pokročit v našich už nastavených dlouhodobých spolupracích a zajistit jim lepší financování,“ vysvětluje Martin Hubáček (na obrázku dole), který na FaF UK řídí Oddělení grantové podpory a strategického rozvoje a zároveň je hlavním projektovým manažerem NetPharm.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Michal_Novotny_Farmaceuticka_fakulta_ma_projekt_za_pul_miliardy_korun_2_fdbbe65406.jpg" alt="Forum UK/Michal Novotný: Martin Hubáček."/>
Seniorní výzkumníci, kteří vedou týmy čítající celkově téměř sto osmdesát odborníků, si stanovili tři základní cíle. Vyvinout pokročilé terapie, respektive nové malé molekuly, zaměřené na léčbu zejména civilizačních onemocnění nebo těch, jež dosud efektivní léčbě odolávala. Za druhé se zaměří na vývoj nových formulací u již zavedených léčiv, jimž udělí nové vlastnosti, například přesnější transport nebo méně nežádoucích účinků. „Vyvinout zcela nové léčivo je dlouhodobý a nesmírně drahý proces. V našich podmínkách proto realizace nových formulací dává větší smysl,“ objasňuje jeden z cílů profesor Pávek s tím, že právě proto je jedním z klíčových partnerů projektu firma Zentiva, která se na výrobu generických léčivých přípravků specializuje. Třetí oblastí, jíž se tým NetPharm plánuje věnovat, jsou nové, citlivější a přesnější diagnostické prostředky nebo léčebné postupy, které by měly pomoci hlavně zranitelným skupinám pacientů, jako jsou těhotné ženy, pacienti s onkologickým onemocněním nebo senioři.
<h4>Chceme patenty</h4>
V žádosti o prestižní výzvu OP JAK, kterou podle inženýra Martina Hubáčka zvládly zapojené instituce připravit během pár měsíců, si kladou výzkumníci další nemalé cíle. Například počítají s 218 publikacemi v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech (Q1). Věří také v získání až jedenácti patentů na úrovni PCT (mezinárodní patentová smlouva Patent Cooperation Treaty). „Projekt je velmi ambiciózní, ale realizovatelný. Jsou do něj totiž zapojeny špičkové instituce, jež mají určitý zavedený rytmus publikování i vědecké činnosti. NetPharm jim umožní ho nejen zachovat, ale ještě zvýšit,“ je přesvědčen profesor Pávek s tím, že při rozpočtu téměř půl miliardy korun není prostor na výmluvy.
„Nemůžeme se už odkazovat na to, že nemáme peníze dělat špičkovou vědu. Naopak teď musíme dokázat, že umíme prostředky efektivně využít, a přinést špičkové výsledky,“ dodává. Že by nedosáhli stanovených cílů, si vůbec nedovede představit. Vývoji léčiv se věnuje patnáct let, za tu dobu stál u řady významných projektů FaF UK a se všemi klíčovými pracovníky i z dalších čtyř institucí, které jsou do NetPharm zapojeny, se zná osobně a ví, čemu se jednotlivé týmy věnují. „Moje hlavní role bude dále stimulovat spolupráci, výsledky, případně řešit nějaké problémy, ale těch se nebojím, protože si myslím, že se podařilo vybrat dobré pracovníky. Z předchozích zkušeností vím, že toto je hlavní předpoklad úspěchu, protože tito lidé opravdu chtějí dělat špičkovou vědu,“ říká s tím, že překvapení samozřejmě očekává, ale vlastně se na ně těší.
„Farmacie je bouřlivá a napínavá věda,“ usmívá se Petr Pávek. Za skvělý závěr by považoval, pokud by se alespoň některé vědecké poznatky podařilo dostat do fáze úspěšně ukončeného preklinického výzkumu. „Je to velice riskantní, protože v preklinickém výzkumu máte určitý algoritmus vývoje, a léčivo může v každé jeho fázi selhat. Je to v podstatě takový žebřík, kdy se pod vámi může kdykoli podlomit příčka v každém následném kroku vývoje algoritmu. Ale je-li invence, vtip, nápad a odvaha pustit se do vývoje léčiv, tento projekt má finanční rezervy, aby takovýto výzkum podpořil,“ domnívá se profesor Pávek.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Michal_Novotny_Farmaceuticka_fakulta_ma_projekt_za_pul_miliardy_korun_Doktorandi_a_predevsim_postdoci_jsou_zaklad_kvalitniho_vyzkumu_Vede_se_mohou_venovat_na_sto_procent_86fa13bc02.jpg" alt="Forum UK/Michal Novotný: „Doktorandi, a především postdoci jsou základ kvalitního výzkumu. Vědě se mohou věnovat na sto procent,“ říká Petr Pávek."/>
<h4>NetPharmem to nekončí</h4>
Podle manažera projektu, Martina Hubáčka, se většina odborníků z FaF UK do projektu zapojila hned se startem NetPharm v březnu. Průběžně se ale vypisují další pozice a fakulta očekává nástup až čtyřiceti nových pracovníků. „Samozřejmě je zde možnost, že těm, kteří se osvědčí, bude nabídnuta pozice s delší perspektivou, protože NetPharmem nekončíme,“ upozorňuje Martin Hubáček. Projekt bude mít v reálu mnohem delší životnost než oficiálně stanovené čtyři roky. Navážou na něj totiž další výzkumné aktivity. Farmaceutická fakulta UK plánuje spolu s partnery podat čtyřiačtyřicet grantů z národních zdrojů a čtyřiadvacet mezinárodních, například typu Horizon Europe. Jak profesor Pávek, tak inženýr Hubáček se shodují na tom, že projekt NetPharm je sice unikátní svým rozpočtem, ale co se významu pro rozvoj nových vědeckých poznatků týká, rozhodně není na fakultě ojedinělý. „Spuštění NetPharm vnímám jako velké zadostiučinění – další projekt, který plynule navazuje na ty již ukončené. Neustále se posouváme dál a stejně tak bude i po realizaci NetPharmu,“ uzavírá Hubáček.

Farmaceutická fakulta má projekt za půl miliardy korun

Věda a výzkum

Článek

Video

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Přinášíme ty nezajímavější rozhovory a reportáže napříč všemi fakultami Univerzity Karlovy.
Univerzitní web funguje od podzimu roku 2003, od října 2020 prošel revoluční změnou grafické podoby. 
Stejně jako časopis má i web svoji anglickou podobu pro zahraniční čtenáře.

Novinky

Farmaceutická fakulta má projekt za půl miliardy korun

Jak podporovat excelentní vědu? Prezidentka ERC navštívila UK

Píše se o nás

Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of volatile organic compounds in drinking water according to U.S. EPA Method 524.4

Analysis of Volatile PFAS in Water Using Head-Space Solid Phase Microextraction- Gas Chromatography/Mass Spectrometry (HS-SPME GC/MS)

Analysis of Volatile Compounds Identified in Rubber Gasket Extracts Using GC/MSD and High-Resolution GC/Q-TOF

Estimation of Ethylene Oxide and 2-Chloroethanol in Spices and Oilseeds Using QuEChERS Extraction and GC/MS/MS

Analysis of Epichlorohydrin in Water using HS- GC/MS