Pojďme se podívat na to, jak využít Twitter z pohledu akademického pracovníka.
Podle nedávného výzkumu, o kterém jsme <a href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/analyza-twitter-vedcum-nepomaha-sirit-jejich-poznatky">psali</a>, se snaha vědců upozornit na svoji práci prostřednictvím Twitteru spíše míjí účinkem. To následně vyvolává otázku, proč mám tedy být aktivní na Twitteru, když tím nebudu rozšiřovat svou práci a nezvýším si počet citací svých odborných publikací?
Formátem Twitteru jsou krátké zprávy, jeho uživatelé nechtějí číst sáhodlouhé články. Prostředí je relativně neformální, můžete tedy nechat ostatní nahlédnout na jiné než akademické aspekty života. Právě proto se můžete stát zajímavým člověkem, kterého je dobré sledovat.
<h3>Twitter vás dostane k tomu nejnovějšímu</h3>
Podle Martina Rychlíka, který od roku 2019 vede média Univerzity Karlovy, má Twitter mnoho možností. Umožňuje příjemně nastavit, co odebírat a co sledovat. Takže první a možná i stěžejní způsob využití je v rychlé a kvalitní informovanosti o dění v oboru. Je dobré sledovat zpravodajské servery časopisů jako Nature či Science, které jsou novinářsky vynikající. Můžete sledovat i zpravodajství řady médií s vědeckými rubrikami, jako jsou New York Times, Guardian či Věda ČT24, vědce samotné, vědecké novináře typu Daniela Stacha, Petra Koubského či Ondřeje Vrtišky.
Bleskovou informovanost potvrzuje a vysvětluje Tomáš Kodydek, správce sociálních sítí a webu na Univerzitě Karlově. „Twitter exceluje mezi ostatními sítěmi díky možnosti chronologického řazení příspěvků. Nejnovější informace a breaking news se k vám tak dostanou dříve, než tomu může být na Facebooku nebo LinkedInu, kde o zobrazovaných informacích na vaší zdi rozhoduje algoritmus. Nové informace se zároveň výborně vyhledávají přes pokročilé vyhledávání, které umožňuje filtrovat informace pomocí klíčových slov i konkrétního jazyka,“ shrnuje hlavní přednosti Twitteru.
<h3>Komunikujte svoje poznatky, má to smysl</h3>
Martin Rychlík k tomu ještě doplňuje, jak mohou vědci využít Twitter pro svoji práci: „Dobré tweety mají významné instituce i agentury, třeba Evropská výzkumná rada (ERC) již o přidělených grantech referuje záhy na Twitteru, což vědci dále rychle sdílejí. Dalším způsobem je samozřejmě představovat svoji odbornou práci, své zájmy a propojit se s lídry v disciplíně, kteří často na podněty reagují a odpovídají na ně přímo tazateli. A čím dál více vidíme z hlediska univerzit či institucí, jak je výhodné mít ke sdílení ‚své‘ vědce, promovat je. Hashtagy mohou zase propojit účastníky konferencí a podobně. Je toho hodně.“
Jana Otoupalíková, která je vedoucí oddělení komunikace na CEITEC, zdůrazňuje, že Twitter poskytuje velký potenciál pro navázání spolupráce. Například díky sdílení fotografie na svém účtu se bioložce Aně Sofii Reboleiraové podařilo objevit nový typ parazitické houby, který byl po Twitteru dokonce pojmenován. Otoupalíková zároveň doporučuje inspirovat se účtem nositelem Nobelovy ceny za chemii Sira Frasera Stoddarta, kterému se díky jeho častému tweetování dokonce přezdívá „Twitter Monster&quot;.
<h3>Jak uspět?</h3>
Podle Tomáše Kodydka je klíčem k úspěchu na Twitteru upřímný zájem o vytvářený obsah, zapojování se do diskusí, reagování na tweety kolegů a dalších vědeckých pracovníků. Twitter umožňuje vytváření zajímavého obsahu i pomocí citovaných tweetů, takže je ideální platformou i pro ty, kteří třeba právě nemají čas na vytváření vlastního originálního obsahu. Často i pouhý odborný komentář v citovaném tweetu může výborně fungovat na vaši cílovou skupinu.
Otoupalíková dodává: „Musíte mít živý, aktivní profil s relevantními informacemi pro své, ale i potenciální sledující. Na profilu lze rozvíjet podnětnou diskuzi vedoucí k novým myšlenkám a nápadům.“ Dále zmiňuje praktické tipy ke zvýšení organického dosahu a viditelnosti, jmenovitě díky označování souvisejících účtů a používání správných hashtagů, a dodává: „V případě potřeby většího rozšíření dané informace lze využít také placenou reklamu, která většinou funguje velmi dobře, pokud je správně nastavena. Dále lze doporučit taktiky jako tweetování v určitých dnech a časech, užívání profesionálních nástrojů pro správu sociálních sítí či konkrétně Twitteru, sledování trendů a vzdělávání se. Na závěr je však důležité říct, že je potřeba, abyste k samotnému tweetování měli kladný vztah, chtěli se s veřejností o své výsledky dělit a nebáli se jít s kůží na trh.“
<h3>Tweet or Perish?</h3>
Někteří lidé se bojí si účet založit, protože by je to mohlo až moc vtáhnout do virtuálního světa. Ale je důležité mít na paměti, že není možné držet krok s veškerým obsahem a sledovat všechny novinky. Proto je dobré přistupovat k Twitteru bez obsedantní touhy o všem ihned vědět. A na druhou stranu, není vlastně Twitter produktivní formou prokrastinace?
Aleš Vlk, pořadatel červnového <a href="https://vedavyzkum.cz/akce/akce/workshop-twitter-pro-vedce-zacatecniky">webináře Twitter pro vědce/začátečníky</a> ze společnosti alevia říká: „Je dobré jít s dobou a mít twitterový účet. Můžete si najít vlastní způsob, jak vám bude prospěšný. Nicméně to neznamená, že vědecký život se bez Twitteru zastaví. Realizovat se pochopitelně můžete i bez něj.“

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Své zkušenosti sdíleli například rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N nebo šéfredaktor <a href="https://gcms.cz/companies/53">magazínu UK Forum</a> Martin Rychlík.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_3_4e6dd0f929/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-3.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„‎Do poslední chvíle jsme zvažovali, zda konferenci opravdu uskutečníme v Praze v prostorách České spořitelny či se přesuneme do online prostředí. Jsem moc rád, že jsme se v pátek odpoledne rozhodli pro prezenční formu – osobní kontakt a networking nic nenahradí,“ sdílí moderátor a organizátor Aleš Vlk. Konference přilákala na šedesát účastníků z vysokých škol a výzkumných institucí z celé České republiky. „Zájem byl mnohem větší, ale s ohledem na epidemiologickou situaci jsme od počátku měli omezenou kapacitu,“ dodává za portál <a href="https://gcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a>, který celou konferenci pořádal.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Ales_Vlk_d3798595c1/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Ales-Vlk.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/Hynek Glos (UK): Aleš Vlk"/>
Dopolední blok konference Komunikace vědy pohledem různých médii patřil rozhlasu a televizi. První přednášející byla Martina Mašková, dlouholetá „vědecká rozhlasačka“ a moderátorka pořadů, jako je Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit. Největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno.“ Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů. Již osmým rokem provází pořadem <a href="https://plus.rozhlas.cz/laborator-6482940/o-poradu">Rozhlasová laboratoř</a>, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších vědeckých objevech a publikacích klade veliké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, podle které věda posluchače zajímá. „I vědecké téma se má šanci prosadit – z pořadu vždy děláme i článek a třeba naše ‚<a href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/studie-priroda-mouchy-vosy-mravenci-cukr_1909151514_dok">octomilka</a>‘ se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat, jako je politika, Černobyl i eurovolby.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Martina_Maskova_7f77491d8c/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Martina-Maskova.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Martina Mašková"/>
S druhou přednáškou navázal Daniel Stach z redakce vědy České televize, ve které mimo jiné zaznělo: „Vědec, který ve třetím tisíciletí nepopularizuje, není vědcem třetího tisíciletí.“ Popsal, jak funguje redakce vědy a že není den bez vědy na ČT24: „Věda je všude kolem nás.“ Zdůraznil, že v redakci nepotřebují oficiální tiskovou zprávu, ale potřebují informace s dostatečným předstihem a stačí jim odpovědi na otázky Co?, Kdy?, Kdo?, Proč je to důležité? a Co uvidíme? Upozornil i na časté chyby, se kterými se v redakci setkávají: „Někdy na instituci neví, co se u nich děje, nebo nám dávají vědět pozdě. V televizi vše trvá déle a potřebujeme dostatek času, když nám z výzkumné instituce dají vědět den předem, že se něco chystá, tak s tím již moc neuděláme.“ Na přednášky navázala panelová diskuze, kde kromě Martiny Maškové a Daniela Stacha diskutoval i vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, mikrobioložka a popularizátorka vědy Tereza Mašínová a Jan Martinek, který zakládal Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Daniel_Stach_9b582c847f/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Daniel-Stach.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Daniel Stach"/>
Odpolední blok se zaměřil na psaná média, své zkušenosti sdílely Pavla Hubálková z redakce magazínu Univerzity Karlovy Forum a Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N. „Nemám vědecké vzdělání, na žurnalistiku jsem přišla z hotelovky, ale udělala jsem si z toho přednost. Jsem pro vědce takovým filtrem, pokud tomu nerozumím já, nebude tomu rozumět ani čtenář,“ řekla Lenka Vrtišková Nejezchlebová, která se zaměřuje především na rozhovory s osobnostmi ze světa vědy i kultury. „Mé rozhovory probíhají i dvě hodiny, kdy si s vědcem či vědkyní jen tak povídáme, poté z toho vytvořím text, který si třeba i několikrát vracíme, aby to bylo vědecky správně, ale dostatečně jasné.“
V druhé části odpoledního programu Martin Rychlík popsal fungování redakce magazínu <a href="https://www.ukforum.cz/">Forum</a> na Univerzitě Karlově: „Za dva roky, co vedu média UK, se nám například podařilo vytvořit nový responzivní web, kde je věda jedna z hlavních rubrik. Důraz klademe na kvalitní fotografie. Za tímto účelem vznikla fotobanka, která je dostupná všem zaměstnacům univerzity a v případě potřeby fotografie posíláme i dalším médiím.“ Zdůraznil také, že dnes jsou nedílnou součástí komunikace i sociální sítě. „Univerzita Karlova komunikuje prostřednictvím deseti sociálních sítích v českém i anglickém jazyce – každá sociální síť má svůj jazyk a publikum, dle toho volíme obsah. Vybíráme si a často i odmítáme požadavky z různých součástí UK, když víme, že by daný obsah nefungoval,“ uvedl Martin Rychlík a dodal, že stejně tak v redakci diskutují i výběr vědeckých úspěchů, témat a osobností, kterým dají prostor, kdy hlavním kritériem výběru je kvalita.
Eduard Petiška a Tomáš Gavlas ze <a href="https://sciencecom-agency.com/cs/uvod/">Sciencecom Agency</a> v poslední přednášce o komunikaci českého výzkumu v zahraničí hovořili například o komunitní síti <a href="https://www.reddit.com/">Reddit</a>, jejíž obliba výrazně narostla během covidové pandemie, nebo o nástroji <a href="https://www.altmetric.com/">Altmetric</a>, který umožňuje monitorovat a měřit online dopad vašeho výzkumu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_2_337f3fe4d4/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-2.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„Cílem konference a celého portálu <a href="https://www.komunikacevedy.cz/">komunikacevědy.cz</a> je přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí a sdílet současné trendy a zkušenosti osobností, které se pohybují ve světě různých médií a popularizují výsledky vědy, výzkumu a vývoje nejširší veřejnosti, a to se myslím i letos povedlo,“ sdílí Aleš Vlk. „Mé veliké poděkování patří všem účinkujícím, České spořitelně za možnost využít jejich prostory, a především všem partnerům – UK Science &amp; Innovation Network, magazínu Univerzity Karlovy Forum, Akademii věd ČR a Sciencecom Agency. Přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí nám dává veliký smysl a již teď můžeme prozradit, že 22. 2. 2022 ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze chystáme další konferenci o komunikaci vědy s důrazem na zkušenosti z Velké Británie,“ dodává za organizační tým Aleš Vlk.

Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

Mluví se o&nbsp;nich jako o&nbsp;speciálních jednotkách imunitního systému. Jejich hlavními úkoly jsou zabíjet a&nbsp;regulovat. Mezi světové průkopníky výzkumu iNKT buněk patří Laboratoř nádorové biologie a&nbsp;imunoterapie Biomedicínského centra Lékařské fakulty v&nbsp;Plzni UK, kterou vede Monika Holubová.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Michal_Novotny_Plzensky_tym_je_na_stope_nove_lecby_rakoviny_1_8554c87428.jpg" alt="UK Forum/Michal Novotný: Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Michal_Novotny_Plzensky_tym_je_na_stope_nove_lecby_rakoviny_1_8554c87428.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Invariantní NKT buňky, v&nbsp;angličtině invariant natural killer T&nbsp;cells, dostaly jméno po jedné ze svých hlavních funkcí – zabíjet. Ve zdravém lidském těle tvoří jen nepatrnou část imunitního systému s&nbsp;úkolem likvidovat vše, co v&nbsp;těle nemá co dělat, a&nbsp;podporovat další složky imunity. Známé jsou už asi třicet let, ale až v&nbsp;poslední době se o&nbsp;ně vědecká komunita začíná intenzivně zajímat.„Jejich výzkum se rozvinul až v&nbsp;posledních asi patnácti letech, protože je to taková malinkatá frakce imunitního systému, takže těžce uchopitelná a&nbsp;detekovatelná. Díky vývoji nových přístrojů a&nbsp;reagencií jsme schopni tyto buňky lépe poznat, charakterizovat a&nbsp;zjišťovat, jak významné jsou v&nbsp;různých patologických stavech. Ukazuje se, že i&nbsp;když je jejich populace opravdu maličká, tak je velmi významná pro imunitu,“ vysvětlila Monika Holubová.A&nbsp;právě v&nbsp;tom je jejich potenciál pro možnou léčbu těch nejvážnějších onemocnění, jako jsou rakovina, těžký průběh onemocnění covid-19 nebo různé autoimunitní poruchy.„Skvělou vlastností iNKT buněk je to, že jsou schopné pomoct ostatním buňkám imunity, aby udělaly to, co po nich potřebujeme, samy pak dokáží přímo likvidovat buňky nádorové. Jsme schopní je vyrobit jako banku a&nbsp;v&nbsp;případě potřeby komukoliv podat, aniž by se buňky pak obrátily proti tělu příjemce, což je jejich obrovská výhoda,“ zdůraznila vědkyně a&nbsp;dodala, že na rozdíl od tradiční chemoterapie, která může být toxická a&nbsp;neúčinná, dokážou iNKT buňky na odolné nádorové buňky přesně zacílit a&nbsp;eliminovat je.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Michal_Novotny_Plzensky_tym_je_na_stope_nove_lecby_rakoviny_2_a92714c775.jpg" alt="UK Forum/Michal Novotný: Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Michal_Novotny_Plzensky_tym_je_na_stope_nove_lecby_rakoviny_2_a92714c775.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Skupina Moniky Holubové dlouhodobě spolupracuje s&nbsp;týmem z&nbsp;University of Pennsylvania, který vede lékařka Antonia Rotolo, a&nbsp;s&nbsp;datovými analytiky sdruženými kolem Lucie Houdové ze Západočeské univerzity v&nbsp;Plzni. Společně loni také založili výzkumné konsorcium CiRT, jehož cílem je sdružit světové kapacity, které se věnují výzkumu iNKT buněk, rozšířit povědomí ve vědeckých komunitách o&nbsp;mimořádném potenciálu těchto buněk v&nbsp;oblasti léčby a&nbsp;postoupit z&nbsp;laboratorního výzkumu ke klinickým studiím.<h5>Dřina na Harvardu</h5>I&nbsp;z&nbsp;toho důvodu Monika Holubová absolvovala jako jedna z&nbsp;prvních dvou Čechů vůbec hybridní prezenčně-distanční Clinical Science Scholars Programm na Harvardu. Dnes říká, že to byla neocenitelná zkušenost, i&nbsp;když zaplacená obrovskou dřinou. „Nejsem klinik a&nbsp;potřebovala jsem si v&nbsp;této oblasti rozšířit vzdělání, když chceme jít do klinické studie. Litovala jsem toho hned po prvních dvou měsících studia (smích). Bylo to opravdu velmi náročné. Koneckonců je to Harvard. K&nbsp;přednáškám jsem se připojovala vždycky večer nebo v&nbsp;noci kvůli časovému posunu. Pak ale nemůžete jen poslouchat, musíte pochopitelně také interagovat. Měli jsme opravdu hromady domácích úkolů, vypracovávali jsme několik skupinových projektů a&nbsp;co čtrnáct dní psali test. K&nbsp;tomu byl jeden velký test zhruba uprostřed studia a&nbsp;pak jeden závěrečný. Všechno jsem to dělala při mé běžné práci. Nakonec jsem to ale zvládla a&nbsp;opravdu velmi mi to pomohlo,“ vzkazuje rok po absolvování na Harvardu Monika Holubová, že rozhodně stojí za to do toho jít.Jednou z&nbsp;cest, kterou by se mezinárodní tým chtěl nyní vydat, je terapie založená na tzv. CAR iNKT buňkách, kdy by se pro léčbu využívaly zdravé buňky od dárců, nikoliv vlastní buňky pacientů, kteří mohou být po předchozí chemoterapii oslabení nebo mohou mít potlačenou imunitu.<h5>Když vás usadí junior</h5>Monika Holubová si stojí za tím, že žádný vědecký tým nemůže dobře fungovat, aniž by podporoval začínají talenty. Proto je také její laboratoř otevřená a&nbsp;nakloněná tomu, aby se do jejího výzkumu zapojovali doktorandi a&nbsp;doktorandky. „Jsem za ně hrozně ráda. Práci s&nbsp;nimi si neskutečně užívám. Pravidelně máme lab meetingy, kde vždy probíhá diskuze mezi ‚seniorem a&nbsp;juniorem‘. Je při tom krásně vidět, jak my, seniorní vědkyně a&nbsp;vědci, žijeme už v&nbsp;trošku jiném světě a&nbsp;leckdy zapomínáme na základní otázky. Junioři však často tyto základní otázky pokládají a&nbsp;hezky nás s&nbsp;nimi dokážou usadit. Kvalitní vědecký tým nemůže být založený jen na seniorech, navíc to není jenom o&nbsp;nás, ale o&nbsp;budoucnosti. Naším úkolem je předávat naše poznání, aby ho nástupci mohli rozvíjet dál,“ podotkla Holubová a&nbsp;vzpomínala, co jí samotnou přivedlo k&nbsp;vědě: neutuchající zvědavost a&nbsp;píle okořeněná fantazií.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Michal_Novotny_Plzensky_tym_je_na_stope_nove_lecby_rakoviny_3_4055fa03b3.jpg" alt="UK Forum/Michal Novotný: Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Michal_Novotny_Plzensky_tym_je_na_stope_nove_lecby_rakoviny_3_4055fa03b3.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Tým Moniky Holubové s kolegy ze Západočeské univerzity pořádají v Plzni už několik let také letní školu Summer School of Single Cell, kam se sjíždějí vědci a vědkyně z celého světa i nastupující generace biologů a bioinformatiků, které zajímá laboratorní výzkum na úrovni buňky. Pro pochopení imunitní odpovědi nebo toho, jak se bude vyvíjet nádorové onemocnění, je naprosto zásadní rozklíčovat role jednotlivých buněk, jen pak mohou vědci a vědkyně posouvat poznání v imunologii nebo onkologii zase o něco dál.<blockquote>Mgr. Monika Holubová, Ph.D.Absolvovala Univerzitu Konstantina Filozofa v Nitře, kde vystudovala biologii. Dizertaci obhajovala na České zemědělské univerzitě. Jako postdoc rok působila na Imperial College London. Dnes vede Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie v Biomedicínském centru Lékařské fakulty v Plzni UK a Laboratoř pro preklinický výzkum na Hematologicko-onkologickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Na přelomu let 2023–2024 absolvovala Clinical Science Scholars Programm na Harvardu.</blockquote>

 Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny 

Biofyzička Gálisová využije ERC k vývoji cílené dopravy léčiv

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Přinášíme ty nezajímavější rozhovory a reportáže napříč všemi fakultami Univerzity Karlovy.
Univerzitní web funguje od podzimu roku 2003, od října 2020 prošel revoluční změnou grafické podoby. 
Stejně jako časopis má i web svoji anglickou podobu pro zahraniční čtenáře.

Novinky

Biofyzička Gálisová využije ERC k vývoji cílené dopravy léčiv

Plzeňský tým je na stopě nové léčby rakoviny

Píše se o nás

Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Mohlo by Vás zajímat

Analysis of Ethanol in E10 Gasoline Using Polyarc Microreactor for GC

Analysis of Formic Acid in Acetone Using GC/MS System

High-Precision Determination of Four Greenhouse Gases in the Atmosphere Using the Agilent 8890 GC

Fast Distilled Spirit Analysis with an Agilent 8850 Gas Chromatograph and Long-Term Stability Test

Volatile PFAS in Cosmetics Using PAL3 Coupled with Triple Quadrupole GC/MS