<div><p><strong>Jak se v našem těle čte genetická informace, proč drží pohromadě proteiny v membránách a jak přesně v mozku fungují receptory, které nám umožňují myslet? Klíčem k těmto procesům jsou tzv. kation-π interakce, dosud přehlížené mezimolekulové interakce. Právě na jejich studium se zaměřil třiadvacetiletý Matěj Červenka z </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uochb.cz/cs"><strong>Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR</strong></a><strong>, laureát studentské ceny </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/category/cena-via-chimica/"><strong>Via Chimica</strong></a><strong>.</strong></p></div><div><h5><strong>Získal jste cenu za nejlepší studentskou práci v&nbsp;celém oboru chemie. Jaký je to pocit?</strong></h5><p>Mám radost, ale zároveň mi to přijde neuvěřitelné. Nečekal jsem, že by mohl vyhrát někdo, kdo dělá základní výzkum ve fyzikální chemii.&nbsp;</p><h5><strong>Do soutěže jste se přihlásil s&nbsp;výzkumem, který kombinuje náročné fyzikálně-chemické experimenty s&nbsp;počítačovými simulacemi. Dokážete ho jednoduše vysvětlit?</strong></h5><p>Chtěli jsme zjistit, jak se k sobě ve vodě chovají kladně nabité ionty a aromatické molekuly. Říká se tomu kation-π interakce. Jsou to síly, které jsou v biologii úplně všude – drží pohromadě proteiny v membránách, ovlivňují, jak se čte DNA nebo jak v mozku fungují receptory. Problém je, že ve vodě se tyto mezimolekulové síly velmi špatně měří.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_5f8e1cabbf.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec: Matěj Červenka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_5f8e1cabbf.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><h5><strong>Jak se vám to tedy povedlo?</strong></h5><p>Pomocí náročné metody neutronového rozptylu a molekulových simulací. Zatímco neutronový rozptyl umožňuje sledovat uspořádání molekul a jejich vzájemné vzdálenosti na atomární úrovni, molekulové simulace pomáhají popsat a interpretovat jejich chování v detailu, který samotný experiment neukáže. Podařilo se nám díky tomu něco, co nikomu před námi. Experimentálně jsme dokázali, že kation-π interakce jsou ve vodě silnější, než jsme si doteď mysleli na základě počítačových simulací.</p><h5><strong>Neutronový rozptyl se měří na jaderném reaktoru, ten ale v&nbsp;Česku nemáme…</strong></h5><p>Ne. Za měřením neutronového rozptylu jsme museli vycestovat do francouzského Grenoblu, kde jaderný reaktor mají. Čas na tomto přístroji je extrémně drahý – jeden den stojí třeba 30 tisíc dolarů – takže jsme museli jet nadoraz. Pracovali jsme běžně 18 hodin denně v kuse, jen s několika hodinami spánku, abychom využili každou vteřinu.</p><h5><strong>K&nbsp;čemu může váš objev v budoucnu sloužit?</strong></h5><p>Náš výzkum dává vědcům do ruky přesnější nástroj pro vývoj nových léků. Jako model jsme totiž použili látky, které simulují chování důležitých molekulárních motivů v lidském těle: acetylcholinu, což je neurotransmiter zodpovědný za paměť, spánek či svalové kontrakce, a tyrosinu, což je aminokyselina tvořící bílkoviny. Díky našemu měření teď přesně víme, jak se tyto látky ve vodním prostředí přitahují. Tato data jsou klíčová pro zpřesnění počítačových simulací, které se používají k předpovídání účinků nových léčiv.</p><blockquote><h5><strong>Co je Via Chimica?</strong></h5><p>Cena je určena pro mladé talenty v oboru chemie, a to za originální studentskou práci i schopnost svůj výzkum vysvětlit jak ve vědeckém, tak v popularizačním textu. Uděluje ji Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR. Za nadací stojí manželé Dalimil Dvořák z Vysoké školy chemicko-technologické a Hana Dvořáková, jež spolupracovala v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR s Antonínem Holým na vývoji antivirových látek. Laureát ocenění Via Chimica získává 50 tisíc korun.</p></blockquote><h5><strong>Pojďme se od vašeho tématu přesunout k&nbsp;vám. Zaujalo mě, že studujete chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v&nbsp;Praze a zároveň už od 19 let pracujete v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jak to stíháte?</strong></h5><p>Já se hrozně nerad nudím.&nbsp;Obor chemie je známý jako nejtěžší bakalářský obor na VŠCHT. Byly časy, kdy bylo&nbsp;vážně těžké skloubit&nbsp;práci a školu. Když jsem dopisoval svůj výzkumný článek,&nbsp;byl jsem od rána&nbsp;do pěti ve škole a pak od pěti&nbsp;do devíti na&nbsp;Akademii věd, ale já jsem to tak chtěl. Stíhal jsem u toho i sportovat. Takhle rozlítaný jsem býval už na střední.</p><h5><strong>Jak jste se vlastně v&nbsp;tak mladém věku dostal do Ústavu organické chemie a biochemie?&nbsp;</strong></h5><p>Studoval jsem na pražském Gymnáziu Jana Keplera, kde jsme měli super chemii. Ve třetím ročníku jsme dělali projekt na školní přednáškové fórum Symposion: smíchali jsme sodík a draslík a získali eutektickou kapalnou směs, která vypadá jako rtuť. Hrozně mě to zajímalo. A pak jsme se dozvěděli, že něco podobného dělá Phil Mason, který pracuje v&nbsp;laboratoři českého chemika Pavla Jungwirtha. Znáte Phila Masona?</p><h5><strong>Ne, povězte mi o něm.</strong></h5><p>Phil Mason je britský chemik a youtuber, který sehrál klíčovou roli při experimentální přípravě kovové vody. Zjistil, že je k&nbsp;tomu potřeba slitina sodíku a draslíku, díky níž se voda „nadopuje“ elektrony. Přijal nás – ještě jako středoškoláky – do Ústavu organické chemie a biochemie a tu směs nás naučil připravovat. Pak se mě zeptal, jestli bych se nechtěl zapojit do jejich výzkumu.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_4_31aa6556dc.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_4_31aa6556dc.jpg 245w," sizes="100vw" width="770" height="400"></p><h5><strong>Takže jste u něho po nástupu na vysokou školu začal pracovat na bakalářce?&nbsp;</strong><i><strong> &nbsp;&nbsp;</strong></i></h5><p>Původně jsem se v&nbsp;Akademii věd věnoval právě projektu o kovové vodě, ale fascinovalo mě, že Phil Mason dělá i počítačové simulace a neutronovou difrakci. Ukázal mi starší, nevyužitá data z dřívějších experimentů. Jsou to hrozně drahá měření a byla by škoda je nechat jen tak ležet, tak jsem se do nich pustil. Z toho nakonec vzešel můj první článek a vlastně celá moje současná vědecká práce. Teď už máme s&nbsp;Philem Masonem na kontě několik článků. A k&nbsp;tomu jednu žádost o grant.</p><h5><strong>Moment, vy už máte na kontě několik odborných článků, a to ještě předtím, než jste odevzdal bakalářku?</strong></h5><p>Ano, bakalářku budu odevzdávat až začátkem června.</p><h5><strong>Jaké to je pracovat v&nbsp;týmu Pavla Jungwirtha?</strong></h5><p>Je to hodně inspirující,&nbsp;protože v&nbsp;týmu jsou velmi chytří a šikovní kolegové. Sám Pavel Jungwirth je velmi inspirativní člověk. Jako vědec toho opravdu moc dokázal.&nbsp;Ale líbí se mi na něm i to, že zároveň pořád hraje, asi tak čtyřikrát týdně, tenis.&nbsp;Život si užívá a ukazuje nám, že vědec nemusí být jen „nerd“ zavřený dvanáct hodin denně v laboratoři.&nbsp;V&nbsp;létě si třeba rád zasurfuju a tak podobně...</p><h5><strong>Vědec, který dělá windsurfing?</strong></h5><p>Ano, dokonce jsem dřív dělal instruktora. Jezdím rád surfovat do zahraničí – do Francie, Chorvatska, ale i Rakouska nebo na Balt. Nedávno jsem si koupil starou dodávku&nbsp;a přestavuju ji na „surfkáru“.&nbsp;</p><h5><strong>To je skvělé. U sportu asi úplně vypnete myšlenku na vědu…</strong></h5><p>Člověk si mentálně odpočine. Ale abych řekl pravdu, i na surfování se dívám z pohledu vědce. Zajímá mě, z jakých materiálů je surf vyrobený, proč se dělá právě takto i jak by se materiál dal zlepšit.&nbsp;Takhle to mám ale se vším. Svět z&nbsp;pohledu chemika je fakt zajímavý.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_2_69e8a358c2.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec: Ve volném čase se Matěj Červenka věnuje windsurfingu, i na vlnách ale přemýšlí o chemickém složení materiálů svého surfařského vybavení." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_2_69e8a358c2.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><h5><strong>Otázka, zda se v&nbsp;budoucnu chcete věnovat výzkumu, je tedy zbytečná. Chtěl byste zůstat u základního výzkumu, anebo vás láká aplikovaný?</strong></h5><p>Základní výzkum se mi moc líbí.&nbsp;Má své kouzlo, je romantický. Aplikace mě ale ve vědě hodně pohánějí kupředu. Například s&nbsp;mojí přítelkyní, která taky pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie, bychom aktuálně ve společném projektu chtěli zkombinovat její téma, což je molekulární biologie,&nbsp;s&nbsp;mým – tedy výpočetní chemií. Zajímá nás například screening látek pro potenciální léčiva. S&nbsp;kolegy také pracujeme na proteinových silových polích, abychom mohli vysvětlovat jevy na širší, biomolekulové úrovni. O naše metody projevila zájem farmaceutická firma&nbsp;AstraZeneca, takže potenciál tam určitě je.</p><h5><strong>Vědě obětujete už za studií opravdu hodně času. Je pro vás cena Via Chimica zadostiučiněním?</strong></h5><p>Určitě ano. I když jsem článek o mezimolekulové interakci publikoval v&nbsp;prestižním časopise <i>Journal of Physical Chemistry B</i>, a objektivně to tedy byl velký úspěch, měl jsem hodně dlouho pocit, že to nikdo nevidí, a cítil se přehlížený. Bojoval jsem i s&nbsp;impostor syndromem – tedy s&nbsp;pocitem, že do vědeckého světa možná ani nepatřím. Opravdu mě proto potěšilo, že článek někdo ocenil. Uvědomil jsem si díky tomu, že jsem udělal velký kus práce a že jsem na správném místě.</p><h5><strong>Je něco, co byste poradil studentům, kteří by chtěli jít ve vašich stopách a žádat o cenu Via Chimica v&nbsp;příštích letech?</strong></h5><p>Poradil bych jim, aby odvedli co nejlepší práci, pak si za ní stáli a byli sebevědomí v&nbsp;tom, co dokázali.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_3_5c3d17c8a4.jpg" alt="AV ČR/Barbora Mráčková: Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AV_CR_Barbora_Mrackova_Svet_funguje_na_souhre_chemickych_latek_rika_talentovany_mlady_vedec_3_5c3d17c8a4.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><h5><strong>Matěj Červenka</strong><br><strong>Ústav organické chemie a biochemie AV ČR</strong></h5><p>Narodil se v roce 2003 v Praze. Po absolvování Gymnázia Jana Keplera nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde nyní studuje bakalářský obor chemie. Zároveň pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve skupině Pavla Jungwirtha, kde propojuje počítačové simulace s experimenty, díky nimž už své výsledky prezentoval na několika konferencích a publikoval například v časopise <i>Journal of Physical Chemistry B</i>. Za vědou i za větrem často vyráží do zahraničí — zatímco v laboratoři hledá odpovědi pomocí přesných měření a modelů, ve volném čase se věnuje windsurfingu, který je jeho další velkou vášní.</p></blockquote></div>

Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec

<h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.isc2026.org/"><strong>O ISC 2026</strong></a></h3><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/companies/314"><strong>Mezinárodní sympozium o chromatografii (International Symposium on Chromatography, ISC)</strong></a><strong> představuje nejstarší konferenční sérii v oblasti separačních věd. Sympozia ISC jsou pořádána od roku 1956 v každém sudém roce. ISC patří mezi nejvýznamnější světová setkání zaměřená na diskusi všech forem chromatografie a separačních metod, s širokým pokrytím technik a aplikací.</strong></p><p>Hlavním zaměřením sympozia bude přínos chromatografie a separačních věd pro potřeby farmaceutického, environmentálního, potravinářského a zdravotnického průmyslu, stejně jako pro vědu a medicínu. Program sympozia bude tyto oblasti reflektovat a upozorní na nové výzvy i vznikající příležitosti ve vývoji, aplikaci a marketingu separačních a detekčních systémů a metod.</p><p>Nedílnou součástí vědeckého programu přednášek a posterových sekcí bude mezinárodní výstava a firemní semináře zaměřené na instrumentaci a služby v oblasti chromatografie, separačních věd a hmotnostní spektrometrie. ISC 2026 nabídne ideální platformu pro vědeckou výměnu a networking účastníků z akademické sféry, průmyslu i státních výzkumných institucí.</p><h4><strong>35th International Symposium on Chromatography</strong></h4><p>📆<strong>6. - 10. září 2026</strong></p><p>📍<strong>Praha, Česká republika</strong></p><h3><strong>Registrace</strong></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important">👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czech-in.org/cmPortalV15/Account/Login?ReturnUrl=%2FcmPortalV15%2FPortal%2FISC26%2Fnormal"><strong>Zaregistrujte se na ISC 2026</strong></a></p></blockquote><h3><strong>Podávání abstraktů</strong></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important"><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czech-in.org/cmPortalV15/Account/Login?ReturnUrl=%2FcmPortalV15%2FPortal%2FISC26%2Fnormal">👉 <strong>Nahrajte svůj abstrakt zde</strong></a></p></blockquote><h3><strong>Vědecký program</strong></h3><h4><strong>Zvaní řečníci – plenární přednášky</strong></h4><h5><strong>Jennifer van Eyk</strong></h5><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Jennifer_Van_Eyk_480x480_c35dbf0cf4.jpg" alt="ISC: Jennifer van Eyk" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Jennifer_Van_Eyk_480x480_c35dbf0cf4.jpg 156w," sizes="100vw" width="480" height="480"></p><p>Dr. Jennifer Van Eyk, Ph.D., patří mezi světově uznávané osobnosti v oblasti klinické proteomiky a dlouhodobě se věnuje zpřístupnění personalizovaných biomarkerů a individualizované léčby širšímu okruhu pacientů. Doktorský titul získala na University of Alberta a následně absolvovala postdoktorandské pobyty v Heidelbergu a Chicagu. Poté založila vlastní výzkumnou laboratoř na Queen’s University v kanadském Kingstonu.</p><p>Později působila na Johns Hopkins University v Baltimoru a následně přešla do Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles, kde dnes vede nově založený Advanced Clinical BioSystems Research Institute. Současně zastává pozici profesorky kardiologie v Smidt Heart Institute a drží prestižní Erika Glazer Endowed Chair in Women’s Heart Disease.</p><p>Je autorkou více než 425 recenzovaných vědeckých publikací, držitelkou více než 26 patentů a laureátkou řady národních i mezinárodních ocenění za vědeckou práci a odborné vedení.</p><h5><strong>Ana Maria García-Campaña</strong></h5><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Ana_Maria_Garcia_Campana_480x480_95a9e91672.jpg" alt="ISC: Ana Maria García-Campaña" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Ana_Maria_Garcia_Campana_480x480_95a9e91672.jpg 156w," sizes="100vw" width="480" height="480"></p><p>Prof. Ana Maria García-Campaña působí jako profesorka na Univerzitě v Granadě ve Španělsku a vede výzkumnou skupinu <i>Quality in Food, Environmental and Clinical Analytical Chemistry</i>. Její výzkum je zaměřen na pokročilé analytické platformy využívající kapalinovou chromatografii a kapilární elektroforézu ve spojení s hmotnostní spektrometrií, fluorescenční detekcí nebo spektrometrií iontové mobility.</p><p>Tyto technologie využívá zejména pro kontrolu kvality potravin a životního prostředí, monitorování kontaminantů a exposomické studie. Významnou část její práce tvoří vývoj udržitelných analytických metod a inovativních postupů přípravy vzorků.</p><p>Je autorkou 246 vědeckých článků, několika odborných knih a 301 kapitol v odborných publikacích. Její h-index dosahuje hodnoty 54. V současnosti zastává funkci prorektorky pro postgraduální studium na Univerzitě v Granadě a viceprezidentky Španělské společnosti pro chromatografii a příbuzné techniky. Byla rovněž zařazena do prestižního žebříčku Stanford University „World’s Top 2% Scientists“.</p><h5><strong>Tomáš Jungwirth</strong></h5><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Tomas_Jungwirth_480x480_478c6d1c09.jpg" alt="ISC: Tomáš Jungwirth" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Tomas_Jungwirth_480x480_478c6d1c09.jpg 156w," sizes="100vw" width="480" height="480"></p><p>Prof. Tomáš Jungwirth je vedoucím Oddělení spintroniky ve Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky, profesorem na University of Nottingham ve Velké Británii a významným profesorem na Tohoku University v Japonsku.</p><p>Významně přispěl k objevu spin Hallova jevu, který dnes využívají přední světoví výrobci polovodičových technologií. Ve spolupráci s mezinárodními partnery stál také u zrodu oboru antiferomagnetické spintroniky, když demonstroval funkční prototyp ultrarychlého a škálovatelného paměťového prvku.</p><p>Jeho výzkumný tým nedávno objevil nový magnetický stav hmoty označovaný jako <strong>altermagnetismus</strong>, který byl časopisem <i>Science</i> zařazen mezi deset nejvýznamnějších vědeckých průlomů roku 2024. Prof. Jungwirth je rovněž držitelem ocenění <strong>Clarivate Highly Cited Researcher</strong>, které získávají nejcitovanější vědci světa.</p><h5><strong>Zoltan Takats</strong></h5><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Zoltan_Takats_4bb6d93e83.jpg" alt="ISC: Zoltan Takats" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Zoltan_Takats_4bb6d93e83.jpg 156w," sizes="100vw" width="227" height="227"></p><p>Prof. Zoltan Takats, Ph.D., FMedSci, získal magisterský titul v chemii na Eötvös Loránd University v Budapešti v roce 1998. Doktorské studium absolvoval ve Výzkumném centru chemie Maďarské akademie věd a na Purdue University v USA, kde se věnoval analytické chemii. Doktorský titul získal v roce 2003.</p><p>Více než 25 let se věnuje výzkumu hmotnostní spektrometrie, především vývoji nových metod ionizace za atmosférického tlaku. Jeho tým stojí za vývojem metod:</p><ul><li>electrosonic spray ionization (ESSI),</li><li>desorption electrospray ionization (DESI),</li><li>jet desorption ionization,</li><li>rapid evaporative ionization mass spectrometry (REIMS).</li></ul><p>Vedle vědecké kariéry se významně podílel na zavedení novorozeneckého screeningu založeného na hmotnostní spektrometrii v Maďarsku a vedl jednu z národních screeningových laboratoří.</p><p>Po několika letech působení na Justus-Liebig-Universität v německém Giessenu nyní pracuje jako profesor analytické chemie na Department of Metabolism, Digestion and Reproduction lékařské fakulty Imperial College London. Od roku 2023 současně zastává profesuru multimodálního zobrazování na Univerzitě v Regensburgu.</p><p>Jeho současný výzkum se zaměřuje na využití metod ambientní ionizace v chirurgické metabolomice a na vývoj zobrazovacích technik založených na hmotnostní spektrometrii pro rychlé fenotypování pacientů s nádorovými onemocněními.</p>

Plenární přednášky na konferenci ISC 2026

<p><strong>Nízká výtěžnost analytu patří mezi nejčastější problémy při přípravě vzorků metodou extrakce na pevné fázi (Solid Phase Extraction, SPE). V tomto dílu série Phenomenex Video Tip vysvětluje Genevie Hodson, Senior Manager Technical Support and Applications ve společnosti Phenomenex, praktický postup při řešení situací, kdy je výtěžnost SPE metody nižší, než se očekává.</strong></p><p>Základním cílem není pouze potvrdit, že je výtěžnost nízká, ale především zjistit, ve kterém kroku <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><strong>SPE</strong></a> postupu dochází ke ztrátě analytu. Teprve poté lze zvolit vhodná nápravná opatření.</p><h3><strong>Základní princip řešení nízké výtěžnosti při SPE</strong></h3><h4><strong>Zjistěte, kam analyt zmizel</strong></h4><p>Nejdůležitějším krokem při řešení nízké výtěžnosti je určit, kde se ztracený analyt nachází.</p><p>Na začátku předpokládáme, že vzorek obsahoval 100 % cílového analytu. Pokud je po SPE výtěžnost nižší, část analytu byla během extrakce ztracena.</p><p>Pro nalezení místa ztráty je nutné samostatně zachytit a analyzovat všechny frakce vznikající během SPE postupu.</p><h5><strong>Frakce určené ke sběru</strong></h5><p>Během SPE postupu se samostatně zachycují následující frakce:</p><ul><li><strong>Nanášková frakce (load fraction)</strong> – frakce získaná během nanášení vzorku na SPE sorbent</li><li><strong>Promývací frakce (wash fraction)</strong> – frakce získaná během promývacího kroku</li><li><strong>Eluční frakce (elute fraction)</strong> – frakce obsahující látky eluované ze sorbentu</li></ul><p>Každá frakce se zachytí do vialky a následně analyzuje pomocí běžné analytické metody.</p><p><strong>Výsledky ukážou, zda se analyt nachází:</strong></p><ul><li>V nanáškové frakci</li><li>V některé z promývacích frakcí</li><li>V eluční frakci</li><li>Nebo není přítomen v žádné z analyzovaných frakcí</li></ul><p>Poloha analytu poskytuje přímou informaci o příčině problému a určuje další kroky optimalizace.</p><h4><strong>Situace 1: Analyt se nachází ve frakci po nadávkování</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><ul><li>Pokud je analyt detekován v první frakci po nadávkování, nebyl při nanesení vzorku zachycen SPE sorbentem.</li><li>Místo navázání na stacionární fázi prošel přímo skrz SPE kolonku.</li></ul><h5><strong>Možné příčiny</strong></h5><ol><li><strong>Nevhodně zvolený SPE sorbent</strong></li></ol><ul><li>Použitý sorbent nemusí být vhodný pro daný analyt.</li><li>Pokud mezi analytem a sorbentem nevznikají dostatečné interakce, nedojde k jeho retenci.</li></ul><ol start="2"><li><strong>Příliš silné rozpouštědlo vzorku</strong></li></ol><ul><li>Vzorek může být připraven v příliš silném rozpouštědle.</li><li>Takové rozpouštědlo omezuje interakci analytu se sorbentem a způsobuje jeho průnik kolonkou během nanášení.</li></ul><ol style="list-style-type:decimal;" start="3"><li><strong>Nesprávné pH</strong></li></ol><ul><li>Retence analytu často závisí na jeho inozaci.</li><li>Pokud není pH nastaveno správně, analyt nebude se sorbentem interagovat požadovaným způsobem a nedojde k jeho retenci.</li></ul><ol style="list-style-type:decimal;" start="4"><li><strong>Přesycení sorbentu</strong></li></ol><ul><li>Na SPE kolonku mohlo být naneseno:<ul><li>Příliš velké množství analytu</li><li>Příliš velké množství matrice</li></ul></li><li>Po překročení kapacity sorbentu dochází k průniku analytu do nanáškové frakce.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><p>Pokud je příčinou přesycení, lze použít větší množství sorbentu, které zajistí dostatečnou retenční kapacitu.</p><h4><strong>Situace 2: Analyt se nachází v promývací frakci</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><p>Pokud je analyt nalezen v promývací frakci, byl nejprve zachycen na sorbentu, ale následně se uvolnil během promývání.</p><h5><strong>Možné příčiny</strong></h5><ol><li><strong>Příliš silné promývací rozpouštědlo</strong></li></ol><ul><li>Nejčastější příčinou bývá příliš agresivní promývací krok.</li><li>Promývací rozpouštědlo má příliš vysokou eluční sílu a analyt se uvolňuje dříve, než je požadováno.</li></ul><ol start="2"><li><strong>Nesprávné pH během promývání</strong></li></ol><ul><li>Pokud je retence závislá na pH, musí být stejné podmínky zachovány po celou dobu SPE postupu.</li><li>Změna pH během promývání může způsobit předčasnou eluci analytu.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><p><strong>Je vhodné zkontrolovat:</strong></p><ul><li>Složení promývacího rozpouštědla</li><li>Jeho eluční sílu</li><li>pH během promývacího kroku</li></ul><p>Cílem je zajistit, aby analyt zůstal na sorbentu až do elučního kroku.</p><h4><strong>Situace 3: Analyt není nalezen v žádné frakci</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><ul><li>Pokud analyt není detekován v nanáškové, promývací ani eluční frakci, je pravděpodobné, že zůstal navázán na SPE sorbentu.</li><li>V takovém případě nedošlo k jeho úplné eluci.</li></ul><h5><strong>Možná příčina</strong></h5><p><strong>Nedostatečně silné eluční rozpouštědlo</strong></p><ul><li>Eluční rozpouštědlo nemusí mít dostatečnou sílu k uvolnění analytu ze sorbentu.</li><li>Analyt proto zůstává navázán na stacionární fázi a není zachycen ve sběrné vialce.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><ul><li>V závěrečném elučním kroku je třeba zvýšit sílu elučního rozpouštědla.</li><li>Silnější rozpouštědlo umožní účinnější desorpci analytu a zlepší výtěžnost.</li></ul><h3><strong>Souhrnný postup řešení nízké výtěžnosti</strong></h3><p>Doporučený pracovní postup zahrnuje čtyři kroky:</p><h4><strong>1. Zachycení všech SPE frakcí</strong></h4><p><strong>Odeberte:</strong></p><ul><li>Nanáškovou frakci</li><li>Promývací frakce</li><li>Eluční frakci</li></ul><h4><strong>2. Samostatná analýza jednotlivých frakcí</strong></h4><p>Pomocí analytické metody určete, kde se analyt nachází.</p><h4><strong>3. Identifikace příčiny problému</strong></h4><h5><strong>Umístění analytu&nbsp;&nbsp;/&nbsp;&nbsp;Pravděpodobná příčina</strong></h5><ul><li><strong>Nanášková frakce: </strong>Nevhodný sorbent, příliš silné rozpouštědlo vzorku, nesprávné pH, přesycení sorbentu</li><li><strong>Promývací frakce: </strong>Příliš silné promývání, nesprávné pH</li><li><strong>Nenalezen v žádné frakci: </strong>Nedostatečná eluce ze sorbentu</li></ul><h4><strong>4. Zavedení nápravných opatření</strong></h4><p><strong>Podle výsledků lze upravit:</strong></p><ul><li>Typ SPE sorbentu</li><li>Složení rozpouštědla vzorku</li><li>pH podmínky</li><li>Množství sorbentu</li><li>Sílu promývacího rozpouštědla</li><li>Sílu elučního rozpouštědla</li></ul><h3><strong>Další časté problémy při SPE</strong></h3><p>Kromě nízké výtěžnosti se při SPE metodách často objevují také další komplikace.</p><ul><li>Kontaminace</li><li>Problémy s reprodukovatelností</li><li>Problémy s průtokem</li></ul><h3><strong>Závěr</strong></h3><p>Úspěšné řešení nízké výtěžnosti při SPE vyžaduje systematické zjištění, ve kterém kroku extrakčního procesu dochází ke ztrátě analytu. Analýza jednotlivých SPE frakcí umožňuje přesně určit příčinu problému a následně zavést cílená nápravná opatření.</p><p>Ať už analyt prochází sorbentem během nanášení vzorku, uvolňuje se při promývání nebo zůstává pevně navázán na sorbentu po dokončení extrakce, správně provedená frakční analýza poskytuje jasný základ pro optimalizaci SPE metody a dosažení požadované výtěžnosti.</p>

Řešení nízké výtěžnosti při SPE: Jak identifikovat a odstranit příčiny ztrát analytu

Akademie

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Nejbližší akce

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Mezinárodní sympozium o chromatografii (ISC) představuje nejstarší sérii konferencí zaměřených na separační vědu. Sympozia ISC se pořádají od roku 1956 každý sudý rok. ISC je mezinárodně uznávanou sérií setkání, na nichž se diskutuje o všech typech chromatografie a separační vědy s širokým pokrytím technik a aplikací.

Mohlo by Vás zajímat

Řešení nízké výtěžnosti při SPE: Jak identifikovat a odstranit příčiny ztrát analytu

Svět funguje na souhře chemických látek, říká talentovaný mladý vědec

Plenární přednášky na konferenci ISC 2026