<p><strong>V Ústavu organické chemie a biochemie strávil víc než 20 let – ovšem ne v laboratoři. Jiří Polách vedl oddělení, které zajišťovalo fungování IT technologií a služeb, a byl svědkem transformace vědeckého výzkumu do informačního věku.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Tomas_Bellon_Podcast_CH_Emic_75_IT_bylo_drive_zalezitosti_nadsencu_dnes_jde_o_klicovou_soucast_vedy_ec37d04805.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Podcast CHEmic #75 – IT bylo dříve záležitostí nadšenců, dnes jde o klíčovou součást vědy" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Tomas_Bellon_Podcast_CH_Emic_75_IT_bylo_drive_zalezitosti_nadsencu_dnes_jde_o_klicovou_soucast_vedy_ec37d04805.jpg 209w," sizes="100vw" width="2000" height="1500"></p><blockquote><p><strong>Podcast CHEmic</strong> představuje vědce a vědkyně z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jejich život v labech i mimo ně.</p></blockquote><blockquote><p>CHEmic najdete v podcastových aplikacích:</p></blockquote><blockquote><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://open.spotify.com/show/0ELIQTRkC3TFrVYnZgztsy?si=b4407e1f54824315&amp;nd=1"><strong>Spotify</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.apple.com/cz/podcast/podcast-chemic-1-riskovat-se-vyplat%C3%AD-ne%C3%BAsp%C4%9Bchu-se-nesm%C3%ADme/id1683797089?i=1000611870620"><strong>Apple Podcasts</strong></a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://podcasts.google.com/feed/aHR0cHM6Ly9hbmNob3IuZm0vcy9kZmFhNjA4OC9wb2RjYXN0L3Jzcw"><strong>Podcasty Google</strong></a></li></ul></blockquote><blockquote><p>a na našem <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/playlist?list=PLFJNDHHAxyMszoY-Hm4BGJ6nN7zNLZXO-"><strong>YouTube kanálu</strong></a>.</p></blockquote>

Podcast CHEmic #75 – IT bylo dříve záležitostí nadšenců, dnes jde o klíčovou součást vědy

<h4><strong>Zneužíváme nadšence, a přitom čekáme výsledky, které posunou celou zemi. Vysoké školy jsou extrémně podfinancované, říká nový rektor ČVUT</strong></h4><p><strong>Hned první den coby rektor ČVUT vyhlásil Michal Pěchouček nový program lákající na školu mladé profesory a profesorky ze zahraničí. Polovinu jeho nového týmu tvoří prorektoři a prorektorky, kteří přišli na školu zvenčí, z neakademické sféry. A ještě před nástupem do funkce představil novou rozpočtovou metodiku. „Nejsem vůbec rozkoukávací typ,“ komentuje s úsměvem svoje tempo odborník přes umělou inteligenci. Jeho cílem je, aby se AI naučili efektivně používat všichni vyučující a aby se běžným pracovním jazykem na ČVUT stala angličtina. Chce totiž největší českou techniku otevřít – zahraničním studujícím, vyučujícím i firmám.</strong></p><p>Ve třiapadesáti už si mohl dát klidně nohy nahoru a odpočívat: byl z něj uznávaný profesor s kariérními zářezy nejen na akademické půdě, ale i v byznysu. Už před boomem umělé inteligence spoluzaložil a úspěšně prodal startup Cognitive Security, pak Michal Pěchouček působil jako technický ředitel v Avastu – a souběžně s tím celých pětadvacet let vedl Centrum umělé inteligence na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Místo toho vzal další výzvu: od února je rektorem ČVUT v Praze.</p><p>Ve firmě musí podle Pěchoučka člověk sledovat obchodní cíle, kdežto na univerzitě může pracovat nezávisle a svobodně. „Sám rozhodujete o tom, co je ten zajímavý problém. A navíc v bádání můžete podporovat studenty, což je skvělé,“ vysvětluje, co ho na novou pozici lákalo.</p><h4><strong>Ve funkci jste od začátku února. Co už jste za tu dobu stihl?</strong></h4><p>Musím říct, že je to velká jízda. Těch příležitostí starat se o školu a měnit ji k lepšímu jsem měl již víc než dost. První den ve funkci jsem vyhlásil program ČVUT Starting Grant na podporu zakládání výzkumných skupin pro mladé profesory přicházející ze zahraničí. Je to inovativní program, který pomáhá ČVUT zvyšovat úroveň a zlepšovat své místo mezi světovou špičkou. Jsou tam prostředky pro deset nových výzkumných skupin a já doufám, že bude o program zájem. Měl jsem také možnost na akademickém senátu prezentovat svůj tým prorektorů. Mám skvělé prorektory, jsou to lidé z poloviny z prostředí mimo ČVUT. Tedy můj závazek akademické obci, že budu otevírat univerzitu veřejnosti, se mi daří naplňovat. Senát souhlasil se všemi kandidáty na prorektory, kteří pocházejí z vně ČVUT, což je perfektní zpráva. Také se mi ještě před nástupem do funkce podařilo schválit inovovanou metodiku sestavování rozpočtu, což je něco, co na ČVUT většinou trvalo několik měsíců.</p><h4><strong>V čem je ta metodika inovovaná?</strong></h4><p>Inovace spočívá v tom, že jsem si v rozpočtu dokázal vyhradit finance na zmíněný ČVUT Starting Grant. Na ČVUT byla primárně tradice rektora, který nemá vlastní rozvojovou iniciativu. Tahle metodika je jiná v tom, že umožňuje rektorovi mít své vlastní rozvojové projekty, které realizují jeho program a jeho vizi.</p><h4><strong>Stihl jste toho za těch pár dní docela dost. Takže fáze rozkoukávání netrvala dlouho…</strong></h4><p>Já vůbec nejsem rozkoukávací typ.</p><h4><strong>O vašem nástupu se v médiích píše jako o revoluci na ČVUT, vy i vaši prorektoři přicházíte z byznysu, navíc z AI scény. Vnímáte to také tak?</strong></h4><p>Já mám vůči slovu revoluce velký respekt a představuji si pod ním něco trochu jiného. Je to projev akademické samosprávy, kdy autonomně spravovaná univerzita dokázala udělat rozhodnutí, které není tradiční, je kontrariánní. Většinou univerzity, když si mohly vybrat mezi cestou ke změně a k postupnému zlepšování, vybraly si spíše postupné zlepšování. Tedy že se takhle akademický senát rozhodl, beru s velkou pokorou, jsem za to vděčný a jsem rád, že mám mandát tu školu změnit.</p><h4><strong>V jakých směrech změnit?</strong></h4><p>Posunout ji směrem ke kvalitě. Chtěl bych najít cesty, nové metodiky rozdělování finančních prostředků a řízení lidských zdrojů tak, abychom dokázali akcentovat kvalitu vědecké práce, tvůrčí práce, vzdělávací činnosti a kvalitu spolupráce s průmyslem. Druhý velký akcent je otevření se. Díky své autonomii mají vysoké školy tendenci se uzavírat a dívat se samy do sebe. Moje vize je školu otevřít. Chci, aby to byla instituce, která se zajímá o to, co je pro společnost důležité, s velkou pokorou se dívá na trendy práce a nachází způsob, jak rozvíjet kariéry mladých lidí, aby opravdu měli smysluplná a úspěšná zaměstnání. Aby se škola zabývala tím, jakým způsobem se dají podporovat inovace, technologický transfer průmyslu. A v neposlední řadě je to otevření se univerzity zahraničí. Internacionalizace univerzity je klíčová věc, chci vytvořit prostředí, které bude zajímavé pro studenty, vědce, profesory i akademiky, již přicházejí za zahraničí a nemluví česky. Otevření se těmto lidem je pro ČVUT ohromná příležitost, jak se zlepšit.&nbsp;</p><blockquote><h5><strong>prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc.</strong></h5><ul><li>Narodil se roku 1972 v Kolíně.</li><li>Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT, umělou inteligenci na univerzitě v Edinburghu. V oboru Umělá inteligence a biokybernetika na ČVUT obhájil doktorát.</li><li>Prezident jej jmenoval profesorem v roce 2010.</li><li>Spoluzaložil a působil ve startupu Cognitive Security, který v roce 2013 koupila společnost CISCO.</li><li>V letech 2019–2023 působil jako technický ředitel v Avastu, poté v Gen Digital.&nbsp;</li><li>Vede Centrum umělé inteligence (AIC) Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, které s doktorandy spoluzaložil v roce 2001.&nbsp;</li><li>V roce 2025, při založení nadačního fondu Matika Česku na podporu učitelů a učitelek matematiky, se stal členem správní rady.&nbsp;</li><li>Od února 2026 je rektorem ČVUT.&nbsp;</li><li>Žije v Praze, je ženatý, má tři děti.&nbsp;</li><li>Mezi jeho koníčky patří dálkový běh, cyklistika, skialpinismus a jinak strávený čas na horách.</li></ul></blockquote><h4><strong>Až dosud ČVUT internacionalizaci dělala z vašeho pohledu tedy jak? Dobře, nebo špatně?</strong></h4><p>Má velkou výhodu, že je v Praze, v kosmopolitním městě. Je to škola, kde spousta navrátivších se vědců ze zahraničí internacionalizaci vytváří. Ale nejsou tu žádné centrální programy a centrální tlak od rektora pro to, aby se škola internacionalizovala. Sice internacionalizuje úspěšně, ale vlastně trochu bez ohledu na to, co dělá rektorát a rektor. Já chci změnit pravidla přijímání zaměstnanců, pravidla získávání profesorských pozic a habilitací tak, abychom tu internacionalizaci posílili. Jeden ze způsobů je práce s angličtinou do té míry, aby anglicky mluvící profesor, který nemluví česky, nebyl systémem na ČVUT nijak diskriminovaný, aby se mohl stát členem různých vědeckých rad, senátu a dalších vnitřních orgánů školy. Dnes jsou procesy na univerzitě hodně v češtině, takže ti, kteří neumí česky, nemají stejné možnosti jako ti, kteří česky umí. To je něco, s čím mohu pomoci já jako rektor, to se zespoda moc měnit nedá.</p><h4><strong>Jak chcete konkrétně angličtinu zavádět?</strong></h4><p>Konkrétně to může znamenat třeba to, že si do vědecké rady navrhnu někoho, kdo nemluví česky. Tím pádem se celá vědecká rada musí přizpůsobit a musí jednat v angličtině, jiná možnost není. A například administrativní podpora profesorů na katedrách a fakultách by také měla být v angličtině. Když někdo potřebuje, aby mu paní asistentka vyúčtovala služební cestu, měla by být schopna to udělat, aniž by vyžadovala češtinu.</p><h4><strong>Co je v současnosti největší slabina ČVUT?</strong></h4><p>ČVUT má o hodně větší potenciál ve spolupráci s průmyslem. V inovacích, transferu technologií, aplikovaném výzkumu, toho může udělat o mnoho víc. Spousta lidí se tu sice snaží o aplikovaný výzkum, ale nemáme žádné metriky a metodologie o tom, jak posuzovat kvalitu transferu technologií. A také, jak ho institucionálně a strukturálně podporovat. Máme dobré metriky a metody, jak posuzovat kvalitu základního výzkumu a jak ho zlepšovat, ale nemáme podobné metriky pro výzkum aplikovaný. Další výzvou pro ČVUT je mobilita.</p><p>Chtěl bych, aby naši zaměstnanci a zaměstnankyně byli více ochotni trávit čas v zahraničí, abychom brali jako naprosto přirozené a žádoucí, že ten, kdo absolvuje doktorát na ČVUT, nějakou dobu bude pracovat někde jinde než na ČVUT. Aby se z doktoranda nestal rovnou asistent zde na stejné škole. Říká se tomu akademický inbreeding. Všichni, kdo na ČVUT pracují, by měli mít pestré kariéry. Inbreeding je něco, co nás diskvalifikuje, když se porovnáváme s univerzitami v první stovce světových univerzitních žebříčků.</p><h4><strong>Co jsou naopak silné stránky ČVUT?</strong></h4><p>Jsou tu výzkumné týmy a témata, ve kterých jsme na absolutní světové špičce. Takových univerzit v Česku moc není. Máme tu týmy, které vyhrávají ve srovnání s nejlepšími univerzitami na světě. Málo se ví, že například v rozpoznávání obrazu jsme pátá nejlepší univerzita na světě, v robotice jsme na desátém místě. Máme tu lidi, kteří opravdu ve světě vědy něco znamenají. Úkolem rektora je, aby dokázal na excelenci stavět a skokově zvýšit počet zaměstnanců, kteří pracují a dosahují nadprůměrných výsledků.</p><h4><strong>Třeba právě i přizváním pracovníků a pracovnic ze zahraničí?</strong></h4><p>Ano, ale nechci otevírat univerzitu jen lidem se zahraniční zkušeností, ale i lidem s průmyslovou zkušeností. Připadá mi velmi zajímavé, když člověk se zkušenostmi z technologické práce v průmyslu má chuť a odvahu přijít učit a věnovat se pedagogice, i když bude vůči zkušeným akademikům v nevýhodě. Škola by měla vytvořit mechanismy, jak se tito odborníci z průmyslu mohou zapojit a participovat na výuce.</p><h4><strong>Jste manažer nebo inovátor v průmyslové firmě, máte vysoký plat, slibně nakročenou kariéru… Co pro vás může být motivací, abyste to všechno pustil a šel učit na vysokou školu?</strong></h4><p>Vysoká škola nenabízí pouze výukovou, ale i vědeckou práci. Profesor na vysoké škole musí umět ty věci dělat obě, profesor na ČVUT musí být dobrý učitel i dobrý vědec. A to je vzrušující. Jste placeni ne za to, že tady sestavujete nějaký produkt, ale že bádáte, hledáte hranici poznání, díváte se na to nejnovější, nejvíce vzrušující ve světě technologií. A škola vám za to ještě posílá plat a umožňuje vám to dělat společně se studenty. Práce profesora na špičkové univerzitě je velmi odměňující a dává lidem ohromnou tvůrčí svobodu. Pracoval jsem v korporaci i na univerzitě a v korporátu vaše aktivita musí následovat obchodní cíle společnosti. Kdežto na univerzitě pracujete nezávisle a sama se rozhodujete o tom, co je ten zajímavý problém, ta challenge, které se chcete věnovat. A navíc podporujete studenty. Je to skvělé!</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Anna_Kovacic_CVUT_Rektor_8fe5ba847a.jpg" alt="Anna Kovačič (ČVUT): prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Anna_Kovacic_CVUT_Rektor_8fe5ba847a.jpg 234w," sizes="100vw" width="600" height="400"></p><p>...</p>

Zneužíváme nadšence, a přitom čekáme výsledky, které posunou celou zemi

<p><strong>V týdnu od 23. března na Vás čekají v oblasti plynné/pevné fáze a především GC, GC/MS, Raman a FTIR následující webináře.</strong></p><blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.gcms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4></blockquote><blockquote><p><strong>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi</strong> s více než <strong>5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři</strong>.</p></blockquote><h5><strong>1. Thermo Fisher Scientific: Aromatic profiling using GCMS and HRGCMS</strong></h5><ul><li>Út, 24. 3. 2026 10:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/6020">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak metody GC–MS a LC–MS s vysokým rozlišením umožňují detailní aromatické profilování a odhalují komplexní chemické složení modré pískavice řecké.</p><h5><strong>2. Thermo Fisher Scientific: Chromeleon Admin Console II: System management and automation</strong></h5><ul><li>Čt, 26. 3. 2026 11:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/6029">Registrace</a></li></ul><p>Praktická lekce zaměřená na pokročilé funkce administrační konzole Chromeleon pro centralizovanou správu, automatizaci a sjednocení systémových nastavení ve velkých laboratořích.</p><h5><strong>3. Thermo Fisher Scientific: Seeing Gas Leaks in Real Time: How Handheld Optical Gas Imaging Improves LDAR</strong></h5><ul><li>Čt, 26. 3. 2026 15:00 CET</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/webinar/6053">Registrace</a></li></ul><p>Odborníci představí využití ručních kamer optického zobrazování plynů (OGI) pro detekci úniků v reálném čase a zvýšení efektivity LDAR programů v ropném a plynárenském průmyslu.</p>

Webináře LabRulezGCMS týden 13/2026

Webináře

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Video

Článek

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

Mohlo by Vás zajímat

Webináře LabRulezGCMS týden 13/2026

Podcast CHEmic #75 – IT bylo dříve záležitostí nadšenců, dnes jde o klíčovou součást vědy

Zneužíváme nadšence, a přitom čekáme výsledky, které posunou celou zemi