NOVÉ PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY

Význam tématu

V posledních letech dochází k výraznému nárůstu výskytu nových psychoaktivních látek (NPS) na evropském i globálním trhu. Tyto látky, často označované jako syntetické drogy, legal highs či research chemicals, představují značné riziko pro veřejné zdraví, neboť díky strukturním modifikacím klasických omamných a psychotropních látek unikají stávajícím kontrolám a nejsou rutinně detekovatelné tradičními analytickými metodami.

Cíle a přehled studie / článku

Článek poskytuje přehled definice NPS a příslušné evropské legislativy, rozdělení hlavních skupin nových látek, dále diskutuje současné analytické přístupy k jejich detekci v různých matricích a shrnuje nejčastější problémy spojené s identifikací a kvantifikací těchto látek.

Použitá metodika a instrumentace

Analytické metody popsané v práci zahrnují:

• Imunochemické testy (LFIA – Lateral Flow Immunoassay, ELISA – Enzym-Linked Immunosorbent Assay) pro rychlý screening vybraných skupin NPS ve vzorcích moči, slin, krve či bylinných směsích.
• Plynovou chromatografii spojenou s hmotnostní detekcí (GC–MS) pro konfirmaci a strukturální identifikaci NPS v bylinných směsích.
• Kapalinovou chromatografii s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC–MS/MS) pro citlivou analýzu NPS a jejich hlavních metabolitů v biologických matricích (moč, krev, sérum, vlasy).
• Infrarední detektor (IRD) jako doplňková metoda v případě potřeby identifikovat funkční skupiny.

Hlavní výsledky a diskuse

1. Definice a legislativa: NPS jsou látky s omamnými či psychotropními účinky, které nejsou kontrolovány podle jednacích úmluv OSN z let 1961 a 1971, ale mohou mít podobnou zdravotní hrozbu.
2. Hlavní skupiny NPS:

• Syntetické kanabinoidy – silní agonisté CB1/CB2 receptorů, mnohdy toxičtější než Δ9-THC, původně vyvíjené jako léčiva (např. JWH, HU, CP série).
• Syntetické kathinony – deriváty přírodního kathinonu (mefedron, MDPV a další), stimulační účinky podobné amfetaminu, dostupné jako „koupelové soli“.
• Fenylethylaminy – více než 200 derivátů odvozených od fenylethylaminu (2C-X sloučeniny, DOB, DOI, DOC), působí senzomotorické a psychické změny.

3. Detekce:

• Imunoanalýza umožňuje rychlý screening, avšak často postrádá šíři záchytu nových analog.
• Instrumentální techniky GC–MS a LC–MS/MS jsou nezbytné pro konfirmaci a kvantifikaci, ale vyžadují dostupnost referenčních standardů a aktualizaci databází hmotnostních spekter.

Přínosy a praktické využití metody

• Rychlé imunoanalytické testy poskytují kvalitativní informaci o přítomnosti NPS na místě události (dopalovače, dopravní kontroly, urgentní medicína).
• GC–MS a LC–MS/MS metody slouží jako zlatý standard pro forenzní toxikologii a klinické laboratorní analýzy.
• Identifikace hlavních metabolit v biologických vzorcích umožňuje post-mortem analýzu a sledování užívání NPS ve veřejném zdravotnictví.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Vývoj širokospektrálních imunoanalytických sad a monoklonálních protilátek cílených na klíčové strukturní motivy NPS.
• Integrace vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie (HRMS) pro neznámou identifikaci nově vzniklých analog.
• Rozvoj online propojení monitorovacích sítí (EWS, EMCDDA, Europol) a sdílení analytických dat pro včasné varování.
• Nasazení miniaturizovaných detektorů pro rapidní screening ve field aplikacích.

Závěr

Nové psychoaktivní látky představují dynamicky se měnící výzvu pro analytickou chemii a forenzní toxikologii. Efektivní monitoring a identifikace NPS vyžaduje kombinaci rychlých screeningových technik a robustních chromatograficko-hmotnostně spektrometrických metod. Soustavné vzdělávání analytiků, aktualizace referenčních databází a mezinárodní spolupráce jsou klíčové pro ochranu veřejného zdraví.

Reference

1. King L. A., Kicman A.T.: Drug Test. Anal. 3, 401 (2011).
2. EMCDDA: European Drug Report 2016: Trends and Development. Publications Office, Luxembourg (2016).
3. Decision 2005/387/JHA on information exchange, risk assessment and control of new psychoactive substances, Úř. věst. EU (2005).
4. Mravčík V. et al.: Nové psychoaktivní látky v ČR, LF UK a VFN Praha (2015).
5. Kuchař M.: Drugs Forensics Bull 4, 25 (2012).
6. Uchiyama N. et al.: Forensic Sci. Int. 198, 31 (2010).
7. Dresen S. et al.: J. Mass Spectrom. 45, 1186 (2010).
8. Seely K. A. et al.: Prog. Neuro-Psychopharmacol. Biol. Psychiatry 39, 234 (2012).
9. Rosenbaum C. D. et al.: J. Med. Toxicol. 8, 15 (2012).
10. Hegrová M. et al.: Chem. Listy 110, 200 (2016).
11. Khullar V. et al.: J. Gen. Intern. Med. 29, 1200 (2014).
12. Kuchař M. in Klinická adiktologie, Grada (2015).
13. Caudevilla-Gálligo F. et al.: J. Psychopharmacol. 26, 1026 (2012).
14. Doležal M.: Prakt. Lékáren. 4, 170 (2012).
15. Fusek J. in Vojenská toxikologie, Grada (2004).
16. Páleníček T.: Zaostřeno na drogy 4, 1 (2010).
17. Hajkova K. et al.: Anal. Bioanal. Chem. 408, 1171 (2016).
18. Goselová S. et al.: Chem. Listy 108, 114 (2014).
19. UNODC: Recommended methods for Identification and Analysis of Synthetic Cannabinoid Receptor Agonists, Vienna (2013).
20. Peters F. T., Meyer R.: in Novel Psychoactive Substances, kap. 6, Elsevier (2013).
21. Namera A. et al.: Forensic Toxicol. 33, 175 (2015).
22. Arntson A. et al.: J. Anal. Toxicol. 37, 284 (2013).
23. Mohr A. et al.: J. Anal. Toxicol. 38, 427 (2014).
24. Rodrigues W. et al.: J. Anal. Toxicol. 37, 526 (2013).
25. Debruyne D., Le Boisselier R.: Subst. Abuse Rehabil. 6, 113 (2015).
26. Swortwood M. J. et al.: Drug Test. Anal. 6, 716 (2013).
27. Banks M. L. et al.: J. Emerg. Med. 46, 632 (2014).
28. Ellefsen K. N. et al.: Drug Test. Anal. 6, 728 (2014).