JIHOMORAVSKÝ KRAJ - Prezentace předběžných výsledků měření škodlivin v ovzduší PAUPZKO 2023

Význam tématu

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), zejména karcinogenní benzo[a]pyren, patří mezi nejnebezpečnější znečišťující látky ovzduší. Jejich hlavními zdroji jsou spalovací procesy v lokálních topeništích, průmyslu a dopravě. Překračování imisního limitu 1 ng·m-3 klade zvýšené nároky na detailní monitoring a efektivní opatření ke zlepšení kvality ovzduší.

Cíle a přehled studie

Cílem projektu financovaného z Norských fondů je vypracovat akční plány pro Kraje Vysočina a Jihomoravský na období 2020+ s návrhem opatření ke snížení koncentrací benzo[a]pyrenu. Plán zahrnuje:

• Detailní měření PAU v 120 lokalitách (60 v každém kraji) během dvou topných sezón a jedné netopné sezóny.
• Další kontinuální 14denní monitorování SO2, NO2, CO, O3 a aerosolových částic PM10, PM2.5 a PM1 ve 4 vybraných obcích v každém kraji.

Použitá metodika a instrumentace

Pro kvantifikaci polycyklických aromatických uhlovodíků byly využity pasivní odběry vzorků vzduchu s následnou chromatografickou analýzou (nejčastěji plynová chromatografie s detekcí odpovídající citlivosti). Lokality byly vybrány na základě:

• Velikosti sídla a zdrojové struktury vytápění.
• Přítomnosti středních a velkých emisních zdrojů.
• Blízkosti frekventovaných silničních komunikací.
• Topografických podmínek (rovina, údolí, vrcholová poloha).
• Zařazení do chráněných území (CHOPAV, CHKO, EVL).

Hlavní výsledky a diskuse

Výsledky měření ukázaly značnou prostorovou variabilitu koncentrací benzo[a]pyrenu a sumy PAU:

• Ve 24 z 60 obcí byly průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu nad imisním limitem.
• Koncentrace PM10 se v jednotlivých lokalitách výrazně lišily, avšak vyšší hladiny prachových částic ne vždy korelovaly s vyššími koncentracemi benzo[a]pyrenu.
• Sezónní srovnání zimního a letního monitoringu prokázalo odlišné profilace znečištění oxidem dusičitým i PM10, což odráží vliv vytápění a meteorologických podmínek.

Přínosy a praktické využití metody

Systém detailního monitoringu poskytuje:

• Přesnou identifikaci lokalit s nadlimitními hodnotami PAU.
• Podklad pro cílená regulační opatření a optimalizaci zdrojů financování v rámci akčních plánů.
• Možnost sledovat účinnost implementovaných opatření v reálném čase či sezónně.

Budoucí trendy a možnosti využití

Pro další rozvoj monitoringu a řízení kvality ovzduší se očekávají:

• Integrace dat z pasivního odběru s mobilními senzory a satelitními pozorováními.
• Rozvoj nízkonákladových online senzorů pro širší prostorové pokrytí.
• Využití pokročilých prediktivních modelů a strojového učení pro včasné varování před zhoršením kvality ovzduší.
• Rozšíření cíleného sledování nově regulovaných organických znečišťujících látek.

Závěr

Projekt poskytl systematický přehled koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina, odhalil významná překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a zdůraznil potřebu cílených nápravných opatření. Navržené akční plány tak vytvářejí pevný základ pro dlouhodobé zlepšování kvality ovzduší v obou regionech.