Česká hmotnostní spektrometrie v roce 2020

Význam tématu

Hmotnostní spektrometrie je klíčová analytická technika v akademické i průmyslové praxi ČR. Uplatňuje se v univerzitních a státních laboratořích, zdravotnických zařízeních i průmyslových provozech pro analýzu malých molekul, biopolymerů nebo stopových prvků. Dynamický rozvoj metod a přístrojů vyžaduje aktuální dostupnost vzdělávacích a přehledových materiálů v češtině.

Cíle a přehled článku

Editorial Chemických listů 114/2020 iniciovaný V. Havlíčkem, K. Lemrem a F. Turečkem si klade za cíl vyplnit mezeru v českých učebních textech hmotnostní spektrometrie. Dvojčíslo v režimu open access nabízí studentům středních a vysokých škol fyzikálně-chemická východiska, instrumentální informace i interpretaci spekter.

Použitá metodika a instrumentace

V České republice je v provozu přes tisíc instalací HPLC/MS, GC/MS a MALDI-TOF v akademických, státních i komerčních laboratořích. Na trhu jsou zastoupeni hlavní výrobci (Agilent, Bruker, SCIEX, Shimadzu, Thermo Fisher, Waters, Analytik Jena aj.), jejichž přístroje zahrnují kvadrupóly, orbitální a lineární iontové pasti, analyzátory doby letu (TOF), iontovou mobilitu a kruhovou iontovou past.

Hlavní výsledky a diskuse

Editorial prezentuje:

• činnost Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci a České společnosti pro hmotnostní spektrometrii,
• pořádání odborných škol, konferencí a neformálních setkání s cenami a granty pro mladé vědce,
• plánované otevření Českého muzea hmotnostní spektrometrie,
• nedostatek komplexních českých učebnic od začátku milénia a snahu toto napravit dvojčísly časopisu.

Diskutována je potřeba pravidelné aktualizace výukových materiálů, aby reflektovaly rychlý vývoj hyphenovaných metod a moderních aplikací.

Přínosy a praktické využití metody

Výstupy iniciativy přinášejí:

• volně dostupné výukové a přehledové texty v češtině,
• posílení odborné komunity díky konsolidovaným informacím o principech, instrumentaci a interpretaci spekter,
• zvýšení povědomí o možnostech MS v různých aplikačních oblastech od QA/QC až po proteomiku.

Budoucí trendy a možnosti využití

Mezi klíčové směry v ČR patří otevření muzea hmotnostní spektrometrie jako vzdělávacího centra, rozvoj české Wikipedie a online zdrojů, rozšiřování specializovaných kurzů na moderní techniky (iontová mobilita, superkritické chromatografie) a posílení interdisciplinárních výzkumných projektů v oblasti metabolomiky, lipidomiky a proteomiky.

Závěr

Editorial Chemických listů přispívá k posílení výuky a sdílení znalostí o hmotnostní spektrometrii v ČR. Open access přístup, aktuální učební texty a aktivní role odborných společností podporují další rozvoj metod i aplikací.

Reference

1. Spektroskopická společnost Jana Marka Marci – soutěže a granty (2020).
2. Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii – výroční konference (2020).
3. Fond Rezonance – Cena Zdeňka Hermana (2020).
4. Holčapek M.: Statistika instalací HPLC/MS a MALDI-TOF v ČR (2017).
5. Holčapek M., Kolářová L. (ed.): Spojení HPLC a MS, UF v Pardubicích (2001).
6. Vřešťál J. (ed.): Hmotnostní spektrometrie, MU Brno (2000).
7. Česká Wikipedie – Hmotnostní spektrometrie (2020).
8. Pol J., Volný M. (ed.): Historie československé MS (2012).
9. Jennings K. R. (ed.): A History of European Mass Spectrometry (2012).
10. Herman Z.: Chem. Listy 104, 962 (2010).
11. Herman Z.: Chem. Listy 105, 63 (2011).
12. American Society for Mass Spectrometry – korporátní členové (2019).