Determination of Volatile Components in Consumer Products Using Automated SPME and High-Speed GC-TOFMS

Význam tématu

Stoupající využití parfemace ve spotřebním zboží a omezená výměna vzduchu v interiérech vedou k častějšímu vystavení lidí těkavým organickým sloučeninám, které mohou vyvolávat alergické reakce či dýchací potíže. Rychlá a citlivá analýza těchto látek je klíčová pro ochranu spotřebitelů a splnění legislativních i kvalitativních požadavků.

Cíle a přehled studie

Studie si klade za cíl demonstrovat metodiku pro rychlou kvali­tativní i kvantitativní detekci alergenních složek ve spotřebních produktech. V rámci práce byly analyzovány deodoranty, mýdla, čisticí ubrousky a parfémy pomocí automatizovaného SPME a vysokorychlostní GC–TOFMS.

Použitá metodika a instrumentace

Pro extrakci těkavých organických látek byla použita technika headspace SPME s vláknem Carboxen–PDMS. Následná separace a detekce probíhala na systému Agilent 6890 vybaveném modulem Low Thermal Mass a dvěma kapilárními kol­nami v sérii (Rtx-TNT a Rtx-5). Analytické spektrum zajišťoval hmotnostní detektor LECO Pegasus TOFMS při EI ionizaci 70 eV a akviziční rychlosti 20 spekter/s. Metoda byla optimalizována pro rychlé zahřátí až 1800 °C/min a rychlé ochlazení mimosestavová kolona.

Hlavní výsledky a diskuse

Bylo identifikováno přes 125 potenciálních alergenů s významnými stopami v jednotlivých produktech. Mezi nejčastěji detekované patřily benzylalkohol, limonen, linalool a diethylftalát. Pomocí kalibračních křivek v rozsahu 1 ppb až 1 ppm byla stanovena koncentrace vybraných markerů:

• Deodorant D(1): benzylalkohol 248 ppb, diethylftalát 30 ppb, linalool 12 ppb
• Deodorant D(2): diethylftalát 6 ppb, linalool 83 ppb
• Další vzorky (Face Wash, Soap, parfémy C(1–C(4)) vykazovaly proměnlivé hodnoty v jednotkách až desítkách ppb

Software ChromaTOF umožnil dekonvoluci překrývajících se píků, přesnou identifikaci na základě databázových shod a automatizovanou kvantifikaci.

Přínosy a praktické využití metody

Metoda nabízí výrazné zkrácení doby analýzy (do 5 minut na vzorek), vysokou citlivost a možnost automatizovaného provozu. Laboratoře tak mohou efektivně skrínovat spotřební produkty na přítomnost alergenů a rychle reagovat na výrobní i regulační požadavky.

Budoucí trendy a možnosti využití

Další rozvoj lze očekávat v dalších oblastech laboratorní analytiky, jako je monitorování vzdušného prostředí, kontrola kvality potravin a léků, nebo biomonitoring expozice zaměstnanců. Integrace pokročilých softwarových nástrojů pro chybovou korekci a prediktivní modelování rozšíří možnosti interpretace dat.

Závěr

Automatizované SPME ve spojení s vysokorychlostní GC–TOFMS a LTM kolony představuje robustní platformu pro rychlou a spolehlivou analýzu těkavých alergenů ve spotřebním zboží. Metoda poskytuje vysokou produktivitu i reprodukovatelnost výsledků.

Reference

Fragrance contact allergy: A Clinical Review. Am. J. Clin. Dermatol. 2003, 4(11):789–798.
EPA. http://www.epa.gov