<div><p><strong>V&nbsp;roce 2025 získaly prestižní granty Junior STAR Grantové agentury ČR (GA ČR) dvě výjimečné mladé vědkyně –&nbsp;Filipa Oliveira&nbsp;a&nbsp;Stella Gonsales, obě původem ze&nbsp;zahraničí. Tato podpora umožňuje začínajícím vědeckým osobnostem založit vlastní nezávislé výzkumné skupiny a&nbsp;výrazně posunout svou vědeckou kariéru. Jejich projekty reprezentují špičkový výzkum v&nbsp;oblasti materiálového inženýrství a&nbsp;udržitelné chemie.</strong></p><p><strong>Stella Gonsales je navíc i&nbsp;laureátkou Fondu Dagmar Procházkové (společně s&nbsp;Annou Valunchene), který podporuje perspektivní vědecké projekty v&nbsp;oblasti udržitelné a&nbsp;pokročilé organické chemie.</strong></p><p><strong>Filipa i&nbsp;Stella zároveň aktivně hledají motivované studenty a&nbsp;mladé vědce do&nbsp;svých týmů. Nabízejí tak jedinečnou příležitost pracovat na&nbsp;špičkovém výzkumu v&nbsp;podporujícím prostředí.</strong></p></div><div><h3><strong>Filipa Oliveira: průkopnické tubulární MXeny pro ukládání energie v&nbsp;superkondenzátorech</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Filipa Oliveira" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_2_da6e538579.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1500" height="999"></p><h5><strong>Gratulujeme k&nbsp;získání grantu Junior STAR. Co pro vás tento úspěch znamená a&nbsp;jak ovlivní vaše další kroky?</strong></h5><p>Děkuji. Získat tak prestižní grant je obrovský úspěch. Dává mi to možnost založit si vlastní výzkumnou skupinu tady na&nbsp;VŠCHT Praha. Program Junior STAR podporuje talentované mladé vědce v&nbsp;budování týmů a&nbsp;získávání potřebných prostředků. Znamená to, že teď mám zázemí k&nbsp;tomu, abych se&nbsp;naplno věnovala výzkumu tubulárních MXenů a&nbsp;jejich aplikacím v&nbsp;superkondenzátorech.</p><h5><strong>Proč jsou tubulární MXeny tak inovativní pro ukládání energie?</strong></h5><p>MXeny jsou rodina 2D materiálů s vrstvenou, „harmonikovou“ strukturou a jsou známé svou skvělou elektrickou vodivostí. Naší inovací je jejich příprava v tubulární morfologii –&nbsp;spojujeme vysokou vodivost a&nbsp;redoxní aktivitu s&nbsp;vynikajícími iontově-transportními vlastnostmi tubulárních struktur. Díky otevřené, duté struktuře roste povrch, zrychluje se&nbsp;difuze iontů a&nbsp;přenos náboje. To by se&nbsp;mohlo promítnout do&nbsp;rychlejších a&nbsp;efektivnějších superkondenzátorů, které jsou klíčové pro udržitelné energetické technologie.</p><h5><strong>Jak vás vaše vědecké zájmy dovedly k&nbsp;tomuto oboru?</strong></h5><p>Globální výzvy v&nbsp;oblasti zelené energie mě přivedly k&nbsp;materiálům, které mohou zlepšit ukládání energie. MXeny mě zaujaly tím, že změny ve&nbsp;složení a&nbsp;struktuře výrazně ovlivňují jejich vlastnosti. Zajímalo mě, jak zastoupení různých kovových prvků v&nbsp;tubulární morfologii ovlivní chování MXenů a&nbsp;jak je lze optimalizovat pro praktické aplikace.</p><h5><strong>S&nbsp;jakými výzvami jste se&nbsp;setkala?</strong></h5><p>Jednou z hlavních výzev je stabilita – MXeny se rychle oxidují, což zhoršuje jejich výkon. Dalším problémem je pochopit, jak musí být podmínky syntézy samotných MXenů i jejich prekurzorů (MAX fází) upraveny tak, aby tubulární morfologie vůbec vznikla a zachovala se, protože mechanismus jejich vzniku se liší od konvenčních MXenů. Výzvou bylo také projekt v žádosti o grant srozumitelně&nbsp;a&nbsp;přesvědčivě popsat tak, aby recenzenti viděli, proč si tuto podporu zasloužím. Díky mentorství a&nbsp;spolupráci se&nbsp;mi ale tyto překážky podařilo překonat.</p><h5><strong>Co vás na&nbsp;práci na&nbsp;VŠCHT Praha motivuje nejvíc?</strong></h5><p>Velkou roli hraje podpora od kolegů a vynikající technická infrastruktura – je to skvělé místo pro práci. Inspirující je také to, že jsem dříve působila ve špičkové skupině profesora Sofera, která se věnuje 2D materiálům,&nbsp;a&nbsp;právě tato zkušenost mě významně formovala a&nbsp;k tomuto úspěchu přivedla.</p><h5><strong>Jak vidíte svůj profesní rozvoj do budoucna?</strong></h5><p>Grant mi pomůže vybudovat vlastní tým, pořídit vybavení a&nbsp;rozvíjet spolupráce. Dlouhodobě bych chtěla významně přispět k&nbsp;udržitelným energetickým řešením a&nbsp;k vědeckému pokroku jak v&nbsp;České republice, tak na&nbsp;mezinárodní úrovni.</p><h5><strong>Hledáte nové členy týmu. Jaké studenty nebo vědce potřebujete?</strong></h5><p>Momentálně vítáme nadšené studenty a studentky magisterského studia, doktorandy&nbsp;i postdoky, kteří mají vášeň pro materiálovou vědu a chtějí posouvat hranice poznání v oblasti MXenů a ukládání energie. Pokud vás baví zvídavostí poháněný výzkum&nbsp;a&nbsp;chcete být součástí rostoucího mezinárodního týmu, budeme rádi, když se&nbsp;k&nbsp;nám přidáte.</p><h3><strong>Stella Gonsales: katalýza jako klíč k&nbsp;recyklaci polymerů</strong></h3><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg" alt="VŠCHT Praha: V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT: Stella Gonsales" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_V_prestizni_soutezi_GACR_uspely_dve_zahranicni_vedkyne_z_VSCHT_3_3d0ded6274.jpeg 233w," sizes="100vw" width="1499" height="1000"></p><h5><strong>Gratulujeme k získání grantu Junior STAR i podpory z Fondu Dagmar Procházkové. Co pro vás znamená, že jste získala tyto dva granty, a jak to ovlivní vaši práci?</strong></h5><p>Děkuji. Oba granty jsou nesmírně důležité. Grant Junior STAR mi umožňuje rozšířit skupinu a&nbsp;zázemí pro výzkum katalytické recyklace polymerů, zatímco Fond Dagmar Procházkové podporuje doplňkové projekty, například syntézu nových biologicky rozložitelných polymerů. Dohromady nám to umožňuje řešit problém plastového odpadu z&nbsp;více vědeckých úhlů.</p><h5><strong>Můžete svůj výzkum vysvětlit srozumitelně i&nbsp;pro laiky?</strong></h5><p>Většina plastů má silné vazby uhlík–uhlík. My do&nbsp;polymerů vkládáme více snadněji štěpitelných dvojných vazeb, které lze rozbít katalytickými reakcemi nazývanými olefinová metateze. Díky tomu je recyklace na&nbsp;molekulární úrovni realističtější.</p><h5><strong>V&nbsp;čem je grant Junior STAR pro váš výzkum a&nbsp;kariérní rozvoj obzvlášť důležitý?</strong></h5><p>Grant Junior STAR je prestižní a velmi konkurenceschopná podpora pro špičkové vědce v rané fázi kariéry – do osmi let od získání Ph.D. Poskytuje až 25 milionů Kč na pět let, což příjemcům dovoluje vybudovat nezávislé výzkumné skupiny a věnovat se inovativním vědeckým tématům. Tento grant je klíčový pro vybudování pevného základu, pořízení nezbytného vybavení&nbsp;a&nbsp;nábor talentovaných členů týmu. Umožňuje realizovat ambiciózní projekty, které mohou významně přispět jak české vědě, tak k&nbsp;řešení globálních výzev.</p><h5><strong>Jaké spolupráce váš výzkum podporují?</strong></h5><p>Probíhá zde spolupráce mezi VŠCHT Praha a&nbsp;Ústavem organické chemie a&nbsp;biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ten poskytuje především finanční a&nbsp;technickou podporu. Tato kooperace pomáhá s&nbsp;financováním, přístupem k&nbsp;pokročilému vybavení a&nbsp;provozním zázemím potřebným pro chod výzkumných projektů.</p><h5><strong>Jakou radu byste dala mladým vědcům, kteří chtějí uspět?</strong></h5><p>Doporučila bych nebát se&nbsp;přemýšlet „out of box“ a&nbsp;propojovat různorodé znalosti, které během kariéry získáte, abyste dokázali řešit komplexní problémy, které vás opravdu zajímají a&nbsp;dávají vám smysl.</p><h5><strong>Vaše laboratoř nese jméno Otty Wichterleho a&nbsp;byla slavnostně otevřena za&nbsp;účasti profesora Kamila Wichterleho. Jak vás osobně tento odkaz inspiruje?</strong></h5><p>Wichterleho inovační duch mě motivuje posouvat hranice tvořivosti a&nbsp;hledat nové cesty v&nbsp;udržitelné chemii.</p><h5><strong>Jaké jsou vaše představy o&nbsp;budoucnosti?</strong></h5><p>Chtěla bych vybudovat výzkumnou skupinu, která bude posouvat možnosti udržitelné recyklace polymerů a&nbsp;přispěje k&nbsp;ochraně životního prostředí i&nbsp;rozvoji cirkulární ekonomiky.</p><h5><strong>Nabíráte nové členy týmu. Jaké dovednosti by měli mít?</strong></h5><p>Hledáme talentované doktorandy a postdoky se zkušenostmi s katalýzou látek citlivých na vzduch. Pokud chcete přispět k průlomovému výzkumu v oblasti udržitelné chemie&nbsp;a&nbsp;přidat se&nbsp;k&nbsp;dynamickému týmu, je to skvělá příležitost.</p></div>

V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT

<p><strong>Vážení uživatelé,</strong></p><p>velice rádi bychom Vás pozvali na další ročník <strong>Setkání uživatelů přístrojů Agilent GC/MSD</strong>, který se bude konat <strong>4. - 6. 5. 2026</strong> v areálu <strong>Panský dvůr Telč</strong>.</p><p>Setkání je primárně určeno pro všechny uživatele <strong>přístrojů GC/MSD Agilent</strong> (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=19&amp;manufacturerItems=10"><strong>SQ</strong></a><strong>, </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=20&amp;manufacturerItems=10"><strong>QQQ</strong></a><strong>, </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=21&amp;manufacturerItems=10"><strong>q−TOF</strong></a>), kteří mají chuť s kolegy z branže sdílet svoje zkušenosti a zároveň se sami dozvědět něco nového.</p><p>Hlavním cílem setkání je umožnit Vám sdílení praktických informací Vaší každodenní laboratorní práce. <strong>Program tedy bude především o Vás</strong> - bude složen z Vašich krátkých příspěvků (délka 10 - 15 min). Jen na lehké okořenění bude proložen představením novinek naší firmy, případně praktickými příspěvky z řad našich aplikačních specialistů či techniků.</p><p>Připravujeme pro Vás i jedno odpočinkové odpoledne, jehož náplň prozradíme několik týdnů před samotným setkáním.&nbsp;</p><blockquote><p class="cke-user_style-important"><strong>👉Registrace </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://hpst.cz/form/setkani-uzivatelu-pristroju-agil"><strong>ZDE</strong></a></p><p>📆Místa jsou omezená, především kapacitou ubytování. <strong>Prosíme o vyplnění registračního formuláře co nejdříve, ideálně do 14.2.2026</strong></p></blockquote><p>Náklady na organizaci této akce jsou hrazeny společností Altium International s.r.o. <strong>Není vyžadován žádný účastnický poplatek. </strong>Účastníci si hradí pouze náklady na dopravu a ubytování.</p><p>Z důvodu, ať se nás může sejít co nejvíce, zvažte prosím možnost, že pokud Vás pojede více z jedné laboratoře/instituce, že budete ubytováni společně.</p><blockquote><p><strong>V případě dalších dotazů mě neváhejte kontaktovat.</strong></p><ul><li><strong>Růžena Penížková</strong> (produktový specialista GC/MSD)</li><li>724 305 436</li><li><a href="mailto:ruzena.penizkova@altium.net">ruzena.penizkova@altium.net</a>&nbsp;</li></ul></blockquote>

Setkání uživatelů přístrojů Agilent GC/MSD 2026

<p><strong>Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis </strong><i><strong>Nature Chemical Biology</strong></i><strong>.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Hana Cahová, vedoucí vědecké skupiny Chemická biologie nukleových kyselin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_bc2bfffa6c.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>RNA molekuly mohou nést na jednom konci různé chemické modifikace, označované jako tzv. „čepičky“. U eukaryotních organismů, kam patří i lidské buňky, je nejznámější čepička, která se podílí na stabilitě RNA a regulaci jejího dalšího osudu. V posledních letech se však ukazuje, že existují i alternativní, nekanonické RNA čepičky, jejichž vznik a mechanismus připojení k RNA se zatím vymyká lidským znalostem. Mezi ně patří například tzv. alarmonové čepičky, tvořené molekulami dinukleosidpolyfosfátu, alarmonů, které chrání buněčnou RNA ve chvílích, kdy je buňka v ohrožení.</p><p>Tým <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cahova.group.uochb.cz/cs"><strong>Dr. Hany Cahové</strong></a> se ve své studii zaměřil na RNA polymerázu z bakterií a sledoval, jakým způsobem může tento enzym zahájit transkripci za využití dinukleosidpolyfosfátů (NpNs) místo běžných stavebních bloků RNA. Vědci vůbec poprvé popsali na atomární úrovni, jak může vznikat RNA s alarmonovou čepičkou přímo při zahájení přepisu genu. Navíc pozorovali, že se Np<sub>n</sub>Ns vážou jiným typem párování, než je obvyklé.</p><p>Na práci se zásadně podílely <strong>Valentina Serianni z týmu Hany Cahové</strong>, která prokázala schopnost dinukleosidpolyfosfátů zahajovat přepis genu, a<strong> Jana Škerlová</strong>, která se zaměřila na strukturální analýzu RNA polymerázy a na základě dat z kryogenní elektronové mikroskopie ukázala, jak se molekuly dinukleosidpolyfosfátů váží do aktivního místa RNA polymerázy, tedy do srdce enzymu, kde se genetická informace přepisuje. Jejich studie pomáhá odhalovat procesy, které provázejí přepis genetické informace z DNA do RNA.</p><p>Hana Cahová k tomu dodává: <i>„Popisujeme něco, co se v buňkách skutečně děje a co nyní dokážeme pozorovat přímo na úrovni jednotlivých molekul. Získáváme tak odpovědi na zásadní otázky týkající se buněčných procesů, například jak se buňky přizpůsobují stresu. Právě RNA totiž přenáší kaskádu informací, které stojí za jakoukoli buněčnou reakcí, např. na stav ohrožení způsobený nedostatkem živin či teplotním šokem.“</i></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Dr. Tomáš Kouba, vedoucí core facillity skupiny Kryogenní elektronová mikroskopie." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_2_0fe88ff9e9.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"></p><div><p>Klíčovou roli v projektu sehrála kryogenní elektronová mikroskopie (cryo-EM), kterou ved<strong>l Dr. Tomáš Kouba</strong>, jeden z autorů článku. <i>„Kryoelektronová mikroskopie umožňuje zmrazit biologické molekuly skoro v jejich přirozené formě a následné získat trojrozměrnou strukturu takových molekul. Díky tomu můžeme nahlédnout přímo do aktivního centra enzymů a sledovat jejich fungování až na atomární úrovni,“ </i>vysvětluje Tomáš Kouba.</p><p>ÚOCHB vloni otevřel nové<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cryoem.group.uochb.cz/cs"><strong>centrum cryo-EM</strong></a>, které je v českém prostředí unikátní. Špičkové kryogenní elektronové mikroskopy našly zázemí ve speciálně navržené budově a umožňují studium biologických procesů s mimořádnou strukturální přesností.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg" alt="ÚOCHB: Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace: Tato práce ukazuje, jak malé molekuly NpnN pomáhají bakteriím zahájit přepis genetické informace. Detailní zobrazení pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhaluje, jak se vážou na genetickou šablonu a fungují jako nekanonické „čepičky“ RNA." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Vyzkum_z_UOCHB_odhaluje_dosud_nepoznany_zpusob_prepisu_geneticke_informace_3_4d881e7a58.jpg 245w," sizes="100vw" width="2000" height="1077"></p><blockquote><h4><strong>Původní článek</strong></h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-025-02134-5#citeas"><strong>Molekulární vhled do 5′ zakončení RNA pomocí Np</strong><i><strong><sub>n</sub></strong></i><strong>Ns zprostředkovaného bakteriální RNA polymerázou</strong></a></h4><p>Valentina M. Serianni, Jana Škerlová, Anna Knopp Dubánková, Anton Škríba, Hana Šváchová, Tereza Vučková, Anatolij Filimoněnko, Milan Fábry, Pavlína Řezáčová, Tomáš Kouba &amp; Hana Cahova&nbsp;</p><p><strong>Nat. Chem. Biol.</strong> <strong>21</strong> (2026)</p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5">https://doi.org/10.1038/s41589-025-02134-5</a></p><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"><strong>CC-BY 4.0</strong></a></h6></blockquote><h4><strong>Abstrakt</strong></h4><p>RNA zakončená dinukleosidovými polyfosfáty byla u bakterií i eukaryot objevena teprve nedávno. Pravděpodobný mechanismus tohoto specifického typu zakončení RNA spočívá v přímém začlenění dinukleosidových polyfosfátů RNA polymerázou jako nekanonických iniciačních nukleotidů. Dosud však nebylo známo, jakým způsobem se tyto sloučeniny vážou do aktivního místa RNA polymerázy během zahájení transkripce. V této práci jsme in vitro studovali iniciaci transkripce za použití série DNA templátů v kombinaci s dinukleosidovými polyfosfáty a modelovou RNA polymerázou z bakterie <i>Thermus thermophilus</i>. Zjistili jsme, že místo zahájení transkripce se může lišit v závislosti na kompatibilitě konkrétního templátu a použitého dinukleosidového polyfosfátu. Struktury iniciačních transkripčních komplexů s dinukleosidovými polyfosfáty získané pomocí kryogenní elektronové mikroskopie odhalily, že obě nukleové báze v molekule mohou párovat s DNA templátem. První kódovaný nukleotid se páruje kanonickým Watsonovým–Crickovým způsobem, zatímco druhá nukleová báze se váže nekanonicky prostřednictvím reverzního Watsonova–Crickova párování. Tato práce tak poskytuje strukturní vysvětlení mechanismu, kterým dinukleosidové polyfosfáty zahajují transkripci RNA.</p></div></div>

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Nejbližší akce

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Kvalimetrie 16 - Statistické metody v metrologii a analytické chemii

Příručka Kvalimetrie 16 obsahuje přehled statistických metod, které se využívají v chemických laboratořích, a je doplněna přiloženým CD se šablonami a řešenými příklady různých statistických postupů s využitím programu MS-Excel. 

<ul><li><strong>Autor: </strong>Miloslav Suchánek</li><li><strong>Editor: </strong>Miloslav Suchánek</li><li><strong>K tisku připravil:</strong> Ivan Koruna</li><li><strong>ISBN 80-86322-04-1</strong></li><li><strong>82 stran</strong></li><li><strong>VYPRODÁNO</strong>, k dispozici elektronická verze příručky (bez CD-ROM) <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.eurachem.cz/wp-content/uploads/2022/07/Kvalimetrie16-fin.pdf"><strong>ZDE</strong></a><ul><li>Do vyčerpání zásob možnost za distribuční náklady objednat CD-ROM s příklady v Excelu.</li></ul></li><li><strong>Vydal:</strong> EURACHEM-ČR, Technická 5, Praha 6, IČ 48550400</li><li>© Miloslav Suchánek 2009</li><li>© EURACHEM-ČR 2009</li></ul><h3><strong>O příručce</strong></h3><p>Kvalimetrie 16 je zatím poslední z řady příruček KVALIMETRIE, vydávaných odborným sdružením EURACHEM-ČR. Příručka obsahuje přehled statistických metod, které se využívají v chemických laboratořích, a je doplněna přiloženým CD se šablonami a řešenými příklady různých statistických postupů s využitím programu MS-Excel. Autor věří, že příručka dojde širokého uplatnění v chemických i klinických laboratořích.</p><p>Příručka Kvalimetrie 16 vznikla v rámci projektů PRM VIII/18/09 Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a INGO LA 09014 MŠMT.</p><p>Autor děkuje především Ing. Davidu Mildemu, Ph.D. za revizi výpočetní části příručky a RNDr. Pavlu Kořínkovi, Ph.D. za technické práce při přípravě CD.</p><p>Miloslav Suchánek&nbsp;</p><h3><strong>Obsah</strong></h3><h4><strong>Úvod&nbsp;</strong></h4><h5><strong>1 Základní statistické parametry a testy hypotéz&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>1.1 Základní soubor a typy statistických rozdělení&nbsp;</strong><ul><li>1.1.1 Základní pojmy&nbsp;</li><li>1.1.2 Náhodné veličiny&nbsp;</li><li>1.1.3 Základní typy rozdělení&nbsp;</li></ul></li><li><strong>1.2 Statistika opakovaných měření, náhodný výběr &nbsp;</strong></li><li><strong>1.3 Nejistota výsledku&nbsp;</strong></li><li><strong>1.4 Nejistoty elementárních operací v chemické a biologické laboratoři&nbsp;</strong><ul><li>1.4.1 Volumetrické operace&nbsp;</li><li>1.4.2 Vážení&nbsp;</li><li>1.4.3 Nejistota hodnoty měřeného signálu&nbsp;</li><li>1.4.4 Titrační stanovení&nbsp;</li></ul></li><li><strong>1.5 Vyhodnocování nejistot postupy „zdola nahoru“ a „shora dolů“ &nbsp;</strong></li><li><strong>1.6 Testy hypotéz&nbsp;</strong><ul><li>1.6.1 Statistika opakovaných pokusů&nbsp;</li><li>1.6.2 Testování hypotéz s použitím nejistoty výsledku&nbsp;</li></ul></li><li><strong>1.7 Příklady ke kapitole 1&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>2 Optimalizace měřicích postupů v chemii a biologických vědách</strong></h5><ul><li><strong>2.1 Plánování experimentů&nbsp;</strong></li><li><strong>2.2 Experimentální optimalizace&nbsp;</strong></li><li><strong>2.3 Příklady ke kapitole 2&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>3 Hodnocení závislosti mezi proměnnými&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>3.1 Lineární regrese&nbsp;</strong></li><li><strong>3.2 Vážená lineární regrese&nbsp;</strong></li><li><strong>3.3 Lineární regrese s nejistotami v obou proměnných (bivariátní, bilineární regrese)&nbsp;</strong></li><li><strong>3.4 Nelineární regrese v biologických měřicích postupech&nbsp;</strong></li><li><strong>3.5 Další experimentální plány v kalibraci&nbsp;</strong><ul><li>3.5.1 Metoda přídavku standardu (SAM)&nbsp;</li><li>3.5.2 Metoda „bracketing“&nbsp;</li></ul></li><li><strong>3.6 Příklady ke kapitole 3&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>4 Validace měřicích postupů&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>4.1 Terminologie&nbsp;</strong></li><li><strong>4.2 Experimentální plán pro validaci&nbsp;</strong></li><li><strong>4.3 Selektivita (interference)&nbsp;</strong></li><li><strong>4.4 Rozsah měření, linearita&nbsp;</strong></li><li><strong>4.5 Opakovatelnost&nbsp;</strong></li><li><strong>4.6 Reprodukovatelnost&nbsp;</strong></li><li><strong>4.7 Výtěžnost&nbsp;</strong></li><li><strong>4.8 Mez detekce, mez stanovitelnosti&nbsp;</strong></li><li><strong>4.9 Robustnost měřicího postupu&nbsp;</strong></li><li><strong>4.10 Příklady ke kapitole 4&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>5 Statistické metody při přípravě a používání referenčních materiálů&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>5.1 Statistické principy certifikace&nbsp;</strong><ul><li>5.1.1 Stanovení nejistoty homogenity&nbsp;</li><li>5.1.2 Stanovení nejistoty stability&nbsp;</li></ul></li><li><strong>5.2 Použití certifikovaných referenčních materiálů&nbsp;</strong></li><li><strong>5.3 Příklady ke kapitole 5&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>6 Mezilaboratorní porovnání&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>6.1 Norma ISO 13528&nbsp;</strong></li><li><strong>6.2 Harmonizovaný protokol IUPAC&nbsp;</strong></li><li><strong>6.3 Kvalitativní zkoušky</strong>&nbsp;</li></ul><h5><strong>7 Kontingenční tabulky&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>7.1 Příklady ke kapitole 7&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>8 Vícerozměrné metody&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>8.1 Kovarianční matice a testy hypotéz&nbsp;</strong></li><li><strong>8.2 Boxův test&nbsp;</strong></li><li><strong>8.3 Ověření úplné nezávislosti zkoumaných proměnných&nbsp;</strong></li><li><strong>8.4 Lineární diskriminační analýza&nbsp;</strong></li><li><strong>8.5 Lineární diskriminační analýza pro více skupin (k &gt; 2)&nbsp;</strong></li><li><strong>8.6 Příklady ke kapitole 8&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>9 Používání referenčních materiálů při řízení kvality &nbsp;(ISO Guide 80)&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>9.1 Homogenita&nbsp;</strong></li><li><strong>9.2 Dlouhodobá stabilita&nbsp;</strong></li><li><strong>9.3 Použití QCM při tvorbě regulačních diagramů&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>10 Literatura&nbsp;</strong></h5><h5><strong>11 Seznam zkratek&nbsp;</strong></h5><h3><strong>Úvod&nbsp;</strong></h3><p>V příručce Kvalimetrie 16 jsme se pokusili podat přehled statistických a chemometrických&nbsp;postupů, které mohou být využity při zpracování a interpretaci experimentálních dat. Pracovníci laboratoří, pracující v oborech přírodních věd, používají často při zpracování experimentálních&nbsp;dat dnes běžně dostupné programové vybavení – tabulkový procesor MS-Excel. Přílohou této&nbsp;příručky je CD-ROM, který obsahuje jednak řešené příklady, jednak šablony (templáty) pro&nbsp;řešení jednotlivých statistických postupů. Excelové sešity jsou otevřené, tedy nezamčené,&nbsp;a mohou být využity při řešení obdobných problémů. Pro validaci zmíněných sešitů na jiných&nbsp;počítačích jsou přiloženy výsledky příkladů v souborech formátu MS-Word.</p><p>Uživatelům příručky doporučujeme, aby příliš nezasahovali do struktury sešitů, zvláště&nbsp;v případech, kdy je použito makro. Doporučujeme pouze jednoduché úpravy, např. rozšíření&nbsp;<br>počtu vstupních údajů nebo zaokrouhlení výstupních dat.</p><p>Používaní excelových sešitů vyžaduje pouze základní znalosti Excelu. V případě jakékoliv&nbsp;pochybnosti nebo nefunkčnosti některého z přiložených sešitů kontaktujte autora této příručky na emailových adresách miloslav.suchanek@vscht.cz nebo sekretariat@eurachem.cz.</p><p>Výčet statistických a chemometrických postupů není samozřejmě úplný. Soustředili jsme se&nbsp;pouze na ty, které jsou jednoduché a které se dají zvládnout v prostředí Excelu. V příkladech je&nbsp;použita verze Microsoft® Excel 2000.&nbsp;</p>

Kvalimetrie 21 - Referenční materiály v chemické analýze / Nastavení a používání cílové nejistoty měření

Příručka Kvalimetrie 21 je složena ze dvou částí, a to z první části pojednávající o Referenčních materiálech v chemické analýze a druhé části - Nastavení a používání cílové nejistoty v chemických měřeních.

<ul><li><strong>Editoři: </strong>Miloslav Suchánek a David Milde</li><li><strong>K tisku připravil:</strong> Ivan Koruna</li><li><strong>ISBN 978-80-86322-09-4</strong></li><li><strong>82 stran</strong></li><li><strong>VYPRODÁNO</strong>, k dispozici elektronická verze zdarma <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.eurachem.cz/wp-content/uploads/2022/07/Kvalimetrie21-fin.pdf"><strong>ZDE</strong></a></li><li><strong>Vydal:</strong> EURACHEM-ČR, Technická 5, Praha 6, IČ 48550400</li><li>© Eurachem-ČR, Praha 2016&nbsp;</li><li>© 2015. Autorská práva k Pokynu EURACHEM/CITAC jsou majetkem přispívajících autorů.</li></ul><p><i>Poděkování patří MŠMT za finanční podporu v rámci projektů LG 14029 a ÚNMZ za finanční podporu v rámci projektu PRM 2016 VII/6/16. &nbsp;</i>&nbsp;</p><h3><strong>První část: Referenční materiály v chemické analýze</strong></h3><ul><li>Bedřich Friedecký, Josef Kratochvíla, Eva Klokočníková, Jan Kučera, Zbyněk Plzák, Miloslav Suchánek, Václav Sychra a Jan Tichý</li><li>Metodická příručka</li></ul><p>V roce 2003 vznikla v pracovní skupině EURACHEM-ČR pro referenční materiály metodická příručka <i><strong>Používání referenčních materiálů v chemické analýze</strong></i> v rámci řešení úkolu Programu rozvoje metrologie ÚNMZ jako dílo autorského kolektivu českých autorů, jehož členy byli Ing. Karel Bičovský, Ing. Josef. Dempír, CSc., RNDr. Luděk Dohnal, RNDr. Bedřich Friedecký, Ph.D., RNDr. Josef Kratochvíla, doc. Ing. Jan Kučera, CSc. a doc. Ing. Zbyněk Plzák, CSc.&nbsp;</p><p>Cílem příručky, která byla publikována jako součást svazku 14 příruček EURACHEM-ČR Kvalimetrie, bylo poskytnout analytickým a klinickým laboratořím a jejich posuzovatelům stručný návod k výběru a používání referenčních materiálů chemického složení.&nbsp;</p><p>Příručka vycházela z tehdejšího znění &nbsp;pokynů ISO (ISO Guide) řady 30. Uplynulé desetiletí přineslo zásadní inovaci všech těchto pokynů a vývoj jak v oblasti terminologie, užití referenčních materiálů, jejich přípravy v laboratořích pro vlastní použití při řízení kvality tak i při posuzování způsobilosti výrobců referenčních materiálů. Tyto změny si vyžádaly zásadní revizi znění příručky, která je zpracována opět v rámci řešení úkolů Programu rozvoje metrologie jako úkol č.VII/6/16 roku 2016. Na jejím znění se podíleli RNDr. Bedřich Friedecký, Ph.D.(kapitola 8, příklad 3), RNDr. Josef Kratochvíla (kapitola 8, příklad 3), Ing. Eva Klokočníková (kapitola 2.5), prof. Ing. Jan Kučera, CSc. (kapitola 3, příklady 1 a 2), doc. Ing. Zbyněk Plzák, CSc. (kapitoly 1, 2 a 6 kromě 1.4 a 2.5, celková redakce), prof. Ing. Miloslav Suchánek, CSc. (kapitola 7), doc. RNDr. Václav Sychra, CSc. (kapitoly 4 a 5, celková redakce) a Ing. Jan Tichý (kapitola 1.4).&nbsp;</p><p>Jednotlivé postupy hodnocení a přenosu hodnot prostřednictvím referenčních materiálů doprovází několik příkladů praktických řešení. Stěžejní zásady práce s referenčními materiály – zlatá pravidla – jsou opět uvedena v rámečcích.</p><h3><strong>Druhá část: Nastavení a používání cílové nejistoty v chemických měřeních</strong></h3><ul><li>Přeloženo z: Setting and Using Target Uncertainty in Chemical Measurement. Eurachem/CITAC Guide.&nbsp;</li><li><strong>Překlad: </strong>David Milde</li></ul><p>Pracovní skupina Eurachem/CITAC Nejistota měření a návaznost připravila tento dokument se záměrem doplnit sérii pokynů cílících na podporu produkce výsledků měření, které jsou návazné na adekvátní referenci a uváděné se spolehlivou a přiměřeně nízkou nejistotou pro zamýšlené použití měření. Tyto znaky jsou nezbytné pro adekvátní interpretaci výsledku měření a jsou též diskutovány v pokynu Eurachem/CITAC. &nbsp;</p><p>Dokument uvádí, jak kontrolovat, zda je kvalita měření, kvantifikovaná nejistotou měření, vhodná pro zamýšlené použití tím, že se nastaví maximální přípustná nejistota definovaná ve třetím vydání Mezinárodního metrologického slovníku jako „cílová nejistota“.&nbsp;</p><p>Tento pokyn lze použít v analytických oborech, kde není cílová nejistota nastavena regulačním orgánem, zákazníkem nebo minimálním rozdílem studovaného parametru ve stejných nebo jiných položkách, které musí být detekovány při výzkumné a vývojové činnosti. Pokyn pojednává o nastavení cílové nejistoty pro vývoj procesu a pro aplikovaný a základní výzkum za použití informace o nejmenším rozdílu nebo trendu systému, který musí být spolehlivě odlišitelný.&nbsp;</p><p>Pokyn může být užitečný také pro úřady a partnery, kteří vnímají potřebu nastavit nebo aktualizovat kritéria kvality měření. Při nastavení cílových hodnot pro tzv. běžné výkonnostní charakteristiky (preciznost, pravdivost, atd.) může chybět kontrola nad důležitými složkami nejistoty zahrnutými v důkladném vyhodnocení nejistoty.&nbsp;</p><p>Pracovní skupina Eurachem/CITAC je přesvědčena, že tento dokument vyplní mezeru v současném seznamu návodů pro měření v chemii a může přispět k zajištění, že měření hrají svou roli v managementu socioekonomických zájmů a v technologickém a vědeckém vývoji společnosti.&nbsp;</p><h3><strong>Obsah - Referenční materiály v chemické analýze&nbsp;</strong></h3><h5><strong>1 Úvod&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>1.1 Úloha referenčních materiálů v chemické analýze&nbsp;</strong></li><li><strong>1.2 Typy referenčních materiálů &nbsp;</strong></li><li><strong>1.3 Terminologie referenčních materiálů &nbsp;</strong></li><li><strong>1.4 Komise pro referenční materiály ISO&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>2 Podmínky a předpoklady pro použití referenčních materiálů&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>2.1 Výběr vhodného referenčního materiálu&nbsp;</strong></li><li><strong>2.2 Kritéria obecná – formální&nbsp;</strong></li><li><strong>2.3 Kritéria obecná – metrologická a technická&nbsp;</strong></li><li><strong>2.4 Kritéria specifická&nbsp;</strong></li><li><strong>2.5 Posuzování způsobilosti výrobců RM – akreditace&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>3 Použití referenčních materiálů k hodnocení&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>3.1 Test vychýlení</strong><ul><li>3.1.1 Využití dat o vychýlení&nbsp;</li></ul></li><li><strong>3.2 Validace metody&nbsp;</strong></li><li><strong>3.3 Kvantifikace nejistoty chemického měření (analýzy)&nbsp;</strong></li><li><strong>3.4 Posouzení výkonu laboratoře nebo analytika&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>4 Referenční materiály při přenosu hodnot&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>4.1 Kalibrace&nbsp;</strong><ul><li>4.1.1 Definice a základní pojmy&nbsp;</li><li>4.1.2 Kalibrační modely&nbsp;</li><li>4.1.3 Příspěvek nejistoty kalibrace k celkové nejistotě výsledku měření&nbsp;</li></ul></li><li><strong>4.2 Metrologická návaznost výsledků měření&nbsp;</strong><ul><li>4.2.1 Úvod&nbsp;</li><li>4.2.2 Definice&nbsp;</li><li>4.2.3 Realizace návaznosti&nbsp;</li></ul></li><li><strong>4.3 Přidělení hodnot dalším materiálům&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>5 Zacházení s referenčními materiály&nbsp;</strong></h5><h5><strong>6 Informace o dostupnosti referenčních materiálů&nbsp;</strong></h5><h5><strong>7 Vlastní příprava materiálů pro řízení kvality&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>7.1 Úvod&nbsp;</strong></li><li><strong>7.2 Terminologie&nbsp;</strong></li><li><strong>7.3 Použití materiálů pro řízení kvality&nbsp;</strong></li><li><strong>7.4 Algoritmus při přípravě QCM&nbsp;</strong></li><li><strong>7.5 Specifikace materiálu&nbsp;</strong></li><li><strong>7.6 Získání výchozího materiálu&nbsp;</strong></li><li><strong>7.7 Zpracování materiálu&nbsp;</strong></li><li><strong>7.8 Rozdělování a balení&nbsp;</strong></li><li><strong>7.9 Homogenita&nbsp;</strong></li><li><strong>7.10 Charakterizace a přidělení (indikativní) hodnoty&nbsp;</strong></li><li><strong>7.11 Stabilita QCM&nbsp;</strong></li><li><strong>7.12 Dokumentace u materiálů pro řízení kvality (QCM)&nbsp;</strong></li><li><strong>7.13 Skladování&nbsp;</strong></li><li><strong>7.14 Používání materiálů pro řízení kvality (QCM)&nbsp;</strong><ul><li>7.14.1 Použití QCM při tvorbě regulačních diagramů&nbsp;</li><li>7.14.2 Použití QCM při porovnání dvou analytických postupů&nbsp;</li></ul></li></ul><h5><strong>8 Použití referenčních materiálů v laboratorní medicíně&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>8.1 Funkce referenčních materiálů v laboratorní medicíně&nbsp;</strong></li><li><strong>8.2 Nedostatek referenčních materiálů v laboratorní medicíně a jeho příčiny&nbsp;</strong></li><li><strong>8.3 Referenční materiály a trh s in vitro diagnostiky (IVD MD)&nbsp;</strong></li><li><strong>8.4 Komutabilita referenčních materiálů IVD MD&nbsp;</strong></li><li><strong>8.5 Souhrn požadavků na referenční materiály v laboratorní medicíně&nbsp;</strong></li><li><strong>8.6 Procesy validace, dokumentace návaznosti, stanovení nejistoty a posouzení výkonnosti v klinických laboratořích pomocí referenčních materiálů&nbsp;</strong></li><li><strong>8.7 Certifikované referenční materiály&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>9 Literatura a doporučené prameny&nbsp;</strong></h5><h5><strong>10 Příklady&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>10.1 Příklad 1 &nbsp;</strong></li><li><strong>10.2 Příklad 2&nbsp;</strong></li><li><strong>10.3 Příklad 3&nbsp;</strong></li></ul><h3><strong>Obsah -&nbsp;Nastavení a používání cílové nejistoty v chemických měřeních</strong></h3><h5><strong>Předmluva&nbsp;</strong></h5><h5><strong>1 Úvod&nbsp;</strong></h5><h5><strong>2 Oblast použití&nbsp;</strong></h5><h5><strong>3 Terminologie&nbsp;</strong></h5><h5><strong>4 Výběr vstupů pro stanovení cílové nejistoty měření&nbsp;</strong></h5><h5><strong>5 Použití existujících informací pro nastavení cílové nejistoty&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>5.1 Legislativa nebo specifikace produktu&nbsp;</strong><ul><li>5.1.1 Definovaná cílová nejistota&nbsp;</li><li>5.1.2 Definovaný interval shody&nbsp;</li><li>5.1.3 Definované výkonnostní charakteristiky měření&nbsp;</li><li>5.1.4 Definované rozhodovací riziko&nbsp;</li></ul></li><li><strong>5.2 Hodnotící kritérium způsobilosti nebo shody&nbsp;</strong><ul><li>5.2.1 Zkouška způsobilosti&nbsp;</li><li>5.2.2 Reprodukovatelnost měření&nbsp;</li></ul></li><li><strong>5.3 Studie cena/užitek&nbsp;</strong></li><li><strong>5.4 Závažnost studovaných trendů&nbsp;</strong></li><li><strong>5.5 Informace z jiných oblastí&nbsp;</strong></li></ul><h5><strong>6 Změna cílové nejistoty v závislosti na hodnotě veličiny&nbsp;</strong></h5><h5><strong>7 Porovnání odhadnuté nejistoty s cílovou nejistotou&nbsp;</strong></h5><h5><strong>8 Optimalizace nejistoty měření&nbsp;</strong></h5><h5><strong>9 Použití cílové nejistoty k usměrňování validace&nbsp;</strong></h5><h5><strong>10 Příklady&nbsp;</strong></h5><ul><li><strong>10.1 Definovaný interval shody&nbsp;</strong></li><li><strong>10.2 Definované výkonnostní charakteristiky měření&nbsp;</strong></li><li><strong>10.3 Definované rozhodovací riziko&nbsp;</strong></li><li><strong>10.4 Zkoušky způsobilosti &nbsp;</strong></li><li><strong>10.5 Reprodukovatelnost měření&nbsp;</strong></li><li><strong>10.6 Závažnost studovaných trendů&nbsp;</strong></li><li><strong>10.7 Informace z jiných oblastí&nbsp;</strong></li><li><strong>10.8 Změna cílové nejistoty v závislosti na hodnotě veličiny</strong></li></ul><h5><strong>Literatura</strong></h5>

Kvalimetrie 22 - Průvodce kvalitou v analytické chemii – Pomůcka k akreditaci

Revize Pokynu CITAC/Eurachem reflektuje změny v normách ISO/IEC 17025, ISO 9000 a terminologii VIM. Průvodce je cenným nástrojem pro laboratoře a organizace v oblasti kvality.

<ul><li><strong>Přeloženo z:</strong> Guide to Quality in Analytical Chemistry, An Aid to Accreditation</li><li><strong>Přeložili: </strong>David Milde a Zbyněk Plzák</li><li><strong>Editoři: </strong>Miloslav Suchánek a David Milde</li><li><strong>ISBN 978-80-86322-10-0</strong></li><li><strong>60 stran</strong></li><li><strong>VYDÁNO VE FORMÁTU pdf, </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.eurachem.cz/wp-content/uploads/2022/07/kvalimetrie22-fin.pdf"><strong>ZDARMA KE STAŽENÍ ZDE</strong></a></li><li><i>Poděkování za finanční podporu patří MŠMT v rámci projektu LTV17015 a ÚNMZ v rámci projektu PRM 2017 VII/6/17.</i></li><li>Třetí anglické vydání 2016</li><li>Druhé české přepracované vydání, Praha 2017</li><li>Copyright © Eurachem 2016</li><li>Copyright © českého vydání Eurachem ČR 2017</li></ul><blockquote><p>Autorská práva k tomuto dokumentu jsou v držení přispívajících autorů. Veškeré dotazy týkající se reprodukce v jakémkoli médiu, včetně překladu, by měly směřovat do sekretariátu Eurachem. &nbsp;<br>&nbsp;</p></blockquote><h3><strong>Obsah</strong></h3><ul><li><strong>Předmluva&nbsp;</strong></li><li><strong>Zkratky a symboly &nbsp;</strong></li><li><strong>1 Poznámky pro čtenáře &nbsp;</strong></li><li><strong>2 Úvod&nbsp;</strong></li><li><strong>3 Definice a terminologie &nbsp;</strong></li><li><strong>4 Akreditace&nbsp;</strong></li><li><strong>5 Rozsah akreditace</strong></li><li><strong>6 Analytická úloha&nbsp;</strong></li><li><strong>7 Specifikace analytického požadavku&nbsp;</strong></li><li><strong>8 Analytická strategie&nbsp;</strong></li><li><strong>9 Nerutinní analýzy&nbsp;</strong></li><li><strong>10 Pracovníci&nbsp;</strong></li><li><strong>11 Odběr vzorků, manipulace a příprava&nbsp;</strong></li><li><strong>12 Prostředí&nbsp;</strong></li><li><strong>13 Zařízení&nbsp;</strong></li><li><strong>14 Reakční činidla a spotřební materiál&nbsp;</strong></li><li><strong>15 Metrologická návaznost&nbsp;</strong></li><li><strong>16 Nejistota měření&nbsp;</strong></li><li><strong>17 Metody/postupy pro kalibrace a zkoušky&nbsp;</strong></li><li><strong>18 Validace metod&nbsp;</strong></li><li><strong>19 Kalibrace</strong></li><li><strong>20 Referenční materiály&nbsp;</strong></li><li><strong>21 Řízení kvality a zkoušení způsobilosti&nbsp;</strong></li><li><strong>22 Počítače a počítači řízené systémy &nbsp;</strong></li><li><strong>23 Laboratorní audit a přezkoumávání&nbsp;</strong></li><li><strong>Dodatek A – Audit kvality: Oblasti zvláštního významu pro chemickou laboratoř&nbsp;</strong></li><li><strong>Dodatek B - Kalibrace přístrojů a kontroly funkčnosti&nbsp;</strong></li><li><strong>Seznam použité literatury&nbsp;</strong></li></ul><h4><strong>Předmluva&nbsp;</strong></h4><p>Toto vydání je revizí Pokynu CITAC/Eurachem, vydaného v roce 2002. Vydání z roku 2002 vzniklo z pokynu CITAC, který vycházel příručky Eurachem/WELAC.&nbsp;</p><p>Tato revize odráží změny, které byly zavedeny s publikací ISO/IEC 17025 ve verzi z roku 2005.&nbsp;Terminologie byla též aktualizována podle ISO/IEC 17000:2004, ISO 9000:2015 a třetího vydání&nbsp;mezinárodního metrologického slovníku – základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (JCGM 200:2012 – VIM).&nbsp;</p><p>Průvodce se zaměřuje na požadavky normy ISO/IEC 17025, zároveň je obsah užitečný i pro organizace, které usilují o akreditaci nebo certifikaci podle požadavků norem jako ISO 15189 nebo ISO 9001, nebo o dodržování zásad správné laboratorní praxe. Podobně, i když příručka má název Průvodce kvalitou v analytické chemii, se předpokládá, že bude také přínosem pro jiné obory než pouze pro chemii. Pro ty, kteří pracují v oblasti mikrobiologie, je třeba poznamenat, že Eurachem zveřejnil Pokyn zaměřený speciálně pro mikrobiologické laboratoře.†&nbsp;</p><p>Pokyn také poskytuje užitečné informace jak pro laboratoře, které chtějí zavést systém managementu kvality, ale neusilují o jeho formální uznání, tak i pro ty, kteří jsou zapojeni do vzdělávání a odborné přípravy.&nbsp;</p><p>Vydání Pokynu v roce 2002 obsahovalo rozsáhlou referenční a bibliografickou sekci. Pro zpřehlednění obsahuje sekce bibliografie v tomto vydání pouze literaturu citovanou v textu. Další dokumenty, týkající se akreditací a zajišťování (prokazování) kvality, lze nalézt v „seznamu četby“ pod položkou „publikace“ na internetových stránkách Eurachemu (www.eurachem.org).&nbsp;</p><p><i>† M. Eleftheriadou a KC Tsimillis (eds.), Pokyn Eurachem: Accreditation for microbiological laboratories (2. vydání 2013), ISBN 978-91-87017-92-6. Dostupné z www.eurachem.org. Též Kvalimetrie 5 - Akreditace laboratoří provádějících mikrobiologické zkoušení (EAL-G18, ČIA, 1996)&nbsp;</i></p>

Produkty z kategorie Statistická analýza - strana 2

Mohlo by Vás zajímat

Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace

V prestižní soutěži GAČR uspěly dvě zahraniční vědkyně z VŠCHT

Setkání uživatelů přístrojů Agilent GC/MSD 2026