Konvalinka: Největší koncentrace britské mutace je v sousedství Chebska. Na zastavení je už pozdě

„Doufám, že se mýlím a držím palce, aby to smysl mělo. Obávám se ale, že už je to tak rozjeté a naše země tak propojená, že se to nepodaří zastavit,“ přiznává.

„Nejsem epidemiolog ani vládní politik. Viděl jsem mapy, které ukazují prevalenci,čili výskyt infekce v jednotlivých okresech Česka za posledních sedm dní a také v jednotlivých okresech Německa. A je to docela děsivý obrázek. Česká republika tam svítí rudě, Německo růžově a černé jsou okresy, o kterých mluvíme, plus některé okresy východních Čech,“ zdůrazňuje prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.

Nechápe, proč vláda nepřijala nabídku německé pomoci. „Opravdu velkorysou nabídku, protože jako přirozená reakce, když se na mapu někdo podívá, by bylo hranice naopak zavřít. Kdybych byl německý občan, tak mě to asi napadne jako první,“ soudí.

Zmiňované okresy podle něj nejen vykazují vysoká čísla, ale také ukazují vysokou prevalenci britské mutace viru.

„V Německu mají mnohem přesnější data o rozšíření mutací. Ukazuje se, že největší koncentrace britské mutace kupodivu není na hranicích blízko Británie, ale na hranici s Českem, v sousedství Chebska. To ukazuje, že tady máme hodně té virulentnější nebezpečnější mutace, která přechází i do sousedních německých okresů. V této souvislosti by bývalo mělo smysl to zastavit, ale myslím, že už je pozdě. Že jsme to měli udělat před měsícem,“ míní Konvalinka.

Odpovědnost má ten, kdo vládne

Biochemik přiznává, že jako občan je nervózní z toho, že vláda neustále protahuje nouzový stav. Považuje to za velmi extrémní opatření, kterým je třeba šetřit.

„Považuju za velkou chybu, že se nepodařilo připravit pandemický zákon, který by v běžném provozu umožňoval ministerstvu zdravotnictví dělat důležitá opatření. Kdybych byl člen opozice a seděl v parlamentu, tak bych asi s těžkým srdcem pro nouzový stav hlasoval. Ale za podmínky, že to bude naposled a že se během té doby udělají velmi přísná opatření, která pomohou srazit počty infikovaných, a že se připraví zákon, který umožní důstojně s pandemií zacházet v normálním demokratickém parlamentním systému,“ přiznává.

Odpovědnost za situaci má podle něj ten, kdo vládne. „Mimochodem premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně tu odpovědnost sebe vzal. A plným právem a myslím, že to je správné. Prostě on je předseda vlády a má odpovědnost,“ dodává.

Měli bychom se učit od úspěšných

Rozšíření britské varianty v Česku odhaduje Konvalinka v současnosti na desítky procent. „A jde to nahoru,“ konstatuje s tím, že se tomu věnuje málo pozornosti.

„Příliš málo pozornosti, příliš málo úsilí a příliš málo peněz. Je to podobná analogická situace s jarem loňského roku, když jsem slyšel řeči, jak je testování drahé, kolik stojí milionů. Každý den lockdownu stojí tuto zemi pět miliard korun a my bychom se měli podívat, jak to dělají země, které jsou úspěšnější než my. A to není Švédsko, ale je to třeba Dánsko a Finsko,“ upozorňuje a pokračuje:

„V Dánsku sekvenují mnohonásobně více než my. Mají přesné, asi nejlepší na světě, informace o tom, kolik mutací tam mají. Dávají veliké peníze do sekvenování i do testování. A jsou v dramaticky lepší situaci, než jsme kdy byli my. Mají méně obětí, méně nemocných, méně lidí v nemocnicích a mohou postupně otevírat. Toto je ta cesta. Musíme investovat do věcí, které nám dají informace pro to, abychom mohli strategicky zemi řídit.“

Zatím se podle něj řízení pandemie v Česku nezvládlo. „Vláda to zvládla na jaře a v první části pandemie. Bohužel druhou etapu, druhé jednání velké pandemické tragédie jsme opravdu nezvládli. Ta čísla jsou naprosto přesvědčivá. Za loňský rok máme bohužel 17 tisíc obětí a teď je to nejméně tisíc týdně, jsme bezpochyby na 23 tisících. Což je jedno z nejhorších čísel na světě. Čili objektivně jsme to nezvládli,“ konstatuje.

Situace se navíc s britskou mutací ještě může zhoršit. „Když teď otevřeme společnost, restaurace, obchody, jak to chce celá řada silných, významných hráčů na naší politické scéně, tak bude celá země jako Chebsko. To můžu predikovat. Myslím ale, že to neuděláme. Nechci ani strašit, ani hrozit. Můžeme to zvládnout. Máme na to a nakonec se to povede,“ věří.

Zajímavý izraelský lék

Za velmi zajímavý označuje biochemik experimentální izraelský lék na covid-19, který v první fázi testování hlásí stoprocentní účinnost.

„Je to vlastně malinko podobný přístup, jako je u zatím účinných a úspěšných kortikosteroidů, které se používají v terminálním stadiu pacientů. Nedělají nic s virem, ale ovládají a regulují protizánětlivou obranu organismu. Ta je paradoxně to, co pacienta nakonec může zabít. A ukazuje se čím dále víc, že když se virostatika – jako je třeba remdesivir – nepodají dost brzo, tak je to potom už jedno, protože pacienta zabíjí jeho protizánětlivá obrana,“ vysvětluje a pokračuje:

„U izraelského léku jde o rekombinantní protein, součást receptoru, který máme všichni na svých imunitních buňkách, který reguluje imunitní odpověď. Dosud se nepoužíval, protože bylo takřka nemožné ho do organismu dostat. A oni vymysleli chytrý způsob, jak to dostat do pacientů inhalací. Do plic, tedy přímo na místo, kde ho potřebujete. Ve formě malých kapének, které, zdá se, snadno pronikají do plicních epiteliálních buněk a tam zabrání zánětlivým procesům.“

Upozorňuje ale, že jde zatím jen o začátek. „Vypadá to velmi dobře. Je to jen první stadium klinických pokusů. Můžeme být ještě zklamaní, ale dobré zprávy tak potřebujeme, že mám velkou radost,“ přiznává biochemik Jan Konvalinka.