Unsplash/Science in HD: Věda je pro Čechy důležitá, důvěra v ní se během pandemie zvýšila
Podle zjištění průzkumu však vědci často nedokážou výsledky své práce laické veřejnosti dostatečně vysvětlit. Více než polovina respondentů přiznává, že závěrům vědecké práce často nerozumí.
Data o postojích k vědě vychází z průzkumů společností 3M a Bayer. Ty se nicméně mírně rozcházejí v zásadní otázce, kterou je: Jak velké množství Čechů vnímá vědu jako důležitý celospolečenský faktor? Průzkum globální společnosti Bayer, která se zaměřuje na přírodní vědy a na výživu a péči o zdraví, ukázal, že každý druhý z dotázaných vnímá každodenní vliv vědy a výzkumu na naše životy. Celkem 70 % účastníků průzkumu pak považuje přínos vědy za důležitý. Čtvrtina dotázaných hodnotí význam vědeckých výsledků v jejich každodenním životě jako klíčový, dalších 58 % je považuje za významné. Na druhou stranu, 40 % lidí pociťuje vliv vědy pouze v malém množství.
Podle výzkumu technologické společnosti 3M čtyři z pěti lidí v Česku (a 63 % celosvětově) naopak nad dopady vědeckých poznatků na svůj život přemýšlí zřídkakdy nebo vůbec. Snad je to tím, že vědecký vývoj berou jako samozřejmost, nad kterou nemají důvod se pozastavovat. Ještě víc zarážející je, že každý čtvrtý člověk zastává názor, že kdyby věda neexistovala, jeho život by to nijak zásadně neovlivnilo. Nicméně i tak studie uvádí, že důvěra lidí ve vědecké poznatky je momentálně nejvyšší za poslední tři roky, po které společnost 3M průzkumy uskutečňuje.
Největší vliv na život Čechů má podle 70 % lidí výzkum v oblasti zdravotnictví. Pro 64 % respondentů je důležitý vývoj v telekomunikacích a 44 % vnímá přínos vědy v průmyslu. Nejméně je prý znát vědecký přínos ve školství, které uvedlo pouze 18 % dotázaných.
Oblast zdravotnictví v posledním roce zasáhla pandemie onemocnění Covid-19, která podle průzkumů lidstvu částečně pomohla pochopit význam vědy a výzkumu. Devět z deseti dotázaných zastává názor, že společnost by měla v souvislosti s aktuální pandemií koronaviru dát na doporučení odborníků. „Lidé po celém světě nyní čelí pravděpodobně největší zdravotní krizi, kterou během svých životů zažili. Z tohoto důvodu má vnímání relevatnosti a důležitosti vědeckých poznatků vzestupnou tendeci,“ vysvětluje Olga Čadová, která vede 3M Česko.
Přestože 66 % dotázaných uvedlo, že jejich názor na vědní oblast zůstal stejný, u 22 % si věda polepšila. U 9 % lidí naopak důvěryhodnost vědy během pandemie poklesla. Ještě výrazněji zamíchala pandemie s postojem k vědě na Slovensku. Čísla byla velmi podobná jako u respondentů z Čech, vědě začalo důvěřovat dokonce o 7 % víc Slováků než Čechů, nicméně stejně tak i u většího počtu našich slovenských sousedů se prohloubila k vědě nedůvěra (12 %).
Průzkum společnosti Bayer, který realizovala agentura Median v září a říjnu roku 2020 a kterého se zúčastnilo 510 respondentů ve věku 15–79 let, poukazuje i na to, jak velkým problémem je komunikace výsledků vědeckého výzkumu široké, laické veřejnosti. Informacím od vědeckých pracovníků rozumí jen něco více než třetina oslovených. Pouze 4 % respondentů považuje prezentaci vědy a jejích výsledků za rozhodně srozumitelnou. Spíše srozumitelná je pro 32 % lidí, ale více než polovina lidí, celých 54 %, závěrům vědecké práce tak, jak jí jsou předkládány, nerozumí vůbec. Prakticky totožné jsou v této otázce i výsledky ze Slovenska, kde jsou vědecké výsledky srozumitelné pro 35 % populace, jako nesrozumitelné je hodnotí dokonce 57 % účastníků průzkumu.
Většina lidí (63 %) si podle průzkumu společnosti 3M, který probíhal na reprezentativním vzorku 1000 dospělých osob, myslí, že díky vědě se jim bude v následujících deseti letech žít lépe, nebo minimálně stejně tak dobře jako v současné době. Věda bude hrát zásadní roli v řešení problémů souvisejících se zdravím, a potřebuje více finančních prostředků. Tento názor zastává 80 % respondentů. Lidé k vědě upínají svou důvěru právě i s ohledem na ukončení pandemie, nebo nalezení léku na rakovinu a další onemocnění.
