Nová éra vědeckých konferencí

A protože všechno zlé je pro něco dobré, virtuální schůzky nabídly možnost se zúčastnit i těm, kteří by si jinak v kalendáři nenašli volno třeba kvůli cestování. Zůstanou již tyto změny trvalou součástí akademického života?

Časopis Nature nedávno informoval, že 74 % respondentů v provedeném průzkumu by rádo online koncept konferencí zachovalo. Hlavním argumentem je přitom úspora nákladů a ekologie. Nicméně řada vědců si stěžuje na chybějící sociální kontakt a únavu z celodenního sledování komunikačních platforem.

Hybridní konference

Dostupnost vakcín proti onemocnění Covid-19 stoupá a proočkovanost světové populace neustále mění podmínky setkávání. Situace je však v různých částech světa odlišná. Mnoho organizátorů konferencí proto ještě preferuje na letošní léto a podzim online setkávání. Avšak někteří se rozhodli pro setkání v hybridním módu. Znamená to, že samotná konference se bude fyzicky na místě konat, ale bude probíhat také virtuálně.

„Využijeme to nejlepší z obou světů,“ říká Nate Wambold, ředitel plánování konferencí pro Americkou antropologickou asociaci (AAA) s tím, že pokud tento formát vypilují, bude fungovat jako model konferencí do příštích let. A to i přes to, že pořádání takové konference často vyžaduje dva organizační týmy. Konečný dopad na publikum ale může být mnohem širší.

Plány, jak by měla hybridní konference vypadat, se neustále upravují. Protože Covid-19 se stále šíří, počet účastníků je limitován, měly by se nosit masky, občerstvení je zakázané a platí dodržování rozestupů. Někteří organizátoři také uvažují o povinnosti předložení dokladu o očkování.

„Virtuální publikum ale nesmí zůstat v pozadí, musí být do konference zahrnuto,“ říká viceprezidentka Advancing Earth and Space Science, Lauren Parr s tím, že přemýšlí o pořádání virtuálních večírků pro připojené online.

Nicméně názory na pojem hybridní konference se různí. Pro jiné společnosti pořádající vědecké konference je to spíše fyzické setkávání v jedné rovině, a virtuální přenos v druhé, přičemž se obě formy někdy překrývají. Robin Preston, ředitel mítinků Americké chemické společnosti vysvětluje: „Zkrátka nejsme schopni pokrýt všechny události ve virtuálním světě. Náklady na streamování by byly moc vysoké.“

Interakce v online prostředí

Odpůrci online konferencí namítají, že účastníci mezi sebou nemohou interagovat. Nicméně to není tak úplně pravda. Dynamiku neformálních hovorů lze simulovat i ve virtuálním prostředí. Virtuální účastníci AAA už v rámci rušení konferencí v roce 2020 zažili něco navíc. Byli vtaženi do debat ve virtuálních místnostech. A tento koncept se zdá být celkem slibný.

Také například Swiss National Centre of Competence in Research (SNCCR) pořádala v únoru 2021 akci, která propojovala v konverzaci jednotlivé účastníky. Tradičně se pro konference využívá platforma Zoom, ale SNCCR zvolili platformu Gather Town, která je interaktivní a umožnuje i pohyb.

Jedná se 2D repliku skutečných prostor, které jsou navržené organizátorem. Někdy se této platformě přezdívá i „Minecraft meets Zoom“. Každý účastník se pohybuje se svou virtuální postavičkou, a pokud se přiblíží k dalšímu člověku, mohou spolu mluvit pomocí videohovoru, který se spustí automaticky. Účastníci se mohou rozhodnout, kam půjdou a s kým budou mluvit. Organizátor může do prostředí umístit i posterové sekce nebo přednáškovou místnost. SNCCR není jediná organizace, která si tuto platformu oblíbila, třeba i známý Massachusetts Institute of Technology tak provedl některé své konference.

„Vždycky jsem měla ráda videohry, takže jsem se při tvorbě mapy a sestavování našich místností pro tuto akci opravdu bavila," říká Crystal Owens, která spolupořádala Mechanical Engineering Research Exhibition. Do mapy mítinkové místnosti přidala i malé překvapení v podobě charakteristické kopule MIT.

„Viděli jsme, jak lidé skutečně procházejí od posteru k posteru a mluví spolu ve skupinách. To bylo přesně to, v co jsme doufali, že se stane," dodává další spoluorganizátor konference na MIT s tím, že to byla pěkná kompenzace vzájemných interakcí. „Myšlenka organického budování komunity je pro nás důležitá."

Mnoho vědců doufá, že virtuální setkávání bude pokračovat. Přestože reálné konference mohou zahrnovat krásný výlet do exotické země, představují také obtížnou práci ztíženou ještě o náročnost přesunu a třeba i o časový posun. Pokud jich je v jednom měsíci více, dostavuje se únava, a nakonec je to spíše už jen povinnost. Částečný přesun do virtuálního světa by pomohl i vědcům, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni a na konference jezdit nemohou třeba ze zdravotních důvodů.

Podle anglické socioložky Eleanor Armstrong, fyzičky v oblastech vesmíru a klimatu Divya Persaud a geologa Christophera Jacksona neumožňuje současné řešení konference účast chronicky nemocných, lidí s postižením zraku či sluchu nebo osob na vozíčku. Online mítink také může vnést vítr do zaběhlých schémat, kde se posuzují příspěvky tak, že se nemusí dostat adekvátní forma příspěvku výzkumníkům v rané fázi kariéry nebo příslušníkům národnostních menšin. Nehledě na to, konference jsou velmi často pořádány na globálním severu, což představuje pro účastníky z jiných zemí nepříjemnou vízovou povinnost, která je nadto ještě velmi drahá.

Je lepší chápat pandemii Covid-19 nejenom jako událost, která zničila dosavadní chápání světa, ale jako příležitost vybudování něčeho nového, lepšího. Znamená to, že se můžeme zamyslet nejenom globálně nad celospolečenským děním, ale také nad konkrétními problémy, jako je dostupnost vědeckých konferencí všem vědcům prostřednictvím online komunikace.