Proč selhává léčba rakoviny? Na vině může být i protein chránící rakovinné buňky
Universitas/Veronika Pavlačková: Metalothionein začal Adam studovat už před dvaceti lety, kdy jej zaujala jeho schopnost chránit buňky před toxickými kovy.
Tým Vojtěcha Adama z Mendelovy univerzity v Brně na jeho zkoumání čerpá prestižní ERC grant.
Prestižní podporu Evropské výzkumné rady získal profesor Vojtěch Adam z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně před třemi lety. Jeho výzkum by mohl napomoci k cílenější a úspěšnější protinádorové léčbě.
„Selhávání léčby rakoviny způsobuje obrovské ztráty na životech. Proto bylo, je a bude velmi aktuálním a řešeným tématem,“ popisuje Adam, který je současně prorektorem Mendelovy univerzity v Brně a vedoucím výzkumné skupiny Chytré nanonástroje na CEITEC.
Jeho tým zkoumá metalothionein, protein, který v sobě všichni máme a který podle Adamova výzkumu souvisí s rozvojem nádorových onemocnění. „Může být onou skrytou příčinou toho, proč u některých lidí neuspěje léčba, která u jiných lidí zabere. Tento protein může bránit nádorovou buňku před jinak funkční protinádorovou terapií.“
Metalothionein začal Adam studovat už před dvaceti lety, kdy jej zaujala jeho schopnost chránit buňky před toxickými kovy. „Protože právě kovy byly v centru našeho zájmu. Pár let nato, přibližně v roce 2005, jsme si položili další jednoduchou otázku: zdali je metalothionein schopen vázat i léčiva založená na kovech. V té době jsme se pustili do studia vztahu metalothioneinu a řady aspektů týkajících se nádorových onemocnění,“ popisuje Adam.
Universitas/Veronika Pavlačková: Vojtěch Adam
Jeho tým nyní pracuje s hypotézou, že metalothionein vytvoří komplex s protinádorovým léčivem, kvůli čemuž se stává léčivo zcela neúčinným.
„Tuto schopnost metalothioneinu jsme pozorovali nejen in silico (simulací – pozn. red.), ale také in vitro (v laboratoři – pozn. red.) a aktuálně i in vivo (naživo – pozn. red.). Nyní se pouštíme do hlubšího studia komplexů metalothionein-léčivo, abychom ještě lépe tento mechanismus pochopili,“ popisuje aktuální práci Adam.
Zlepšení léčby o desítky procent
Léčba nádorových onemocnění se vyvíjí v laboratořích i v každodenní praxi. Nejnovější inovace cílí například na vývoj způsobů, jak zefektivnit stávající léčbu a zároveň ochránit necílové orgány a tkáně. Metalothionein může být jedním z budoucích průlomových příspěvků k této problematice.
„Podařilo se nám už i na zvířecích modelech potvrdit, že pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům. Tyto teorie byly známé již dříve, nám se ale podařilo je věrohodně prokázat a argumentačně podložit. Potvrdilo se nám tedy, že jdeme správnou cestou. Čeká nás ale ještě spousta práce.“
Asi nejambicióznějším cílem celého projektu je vytvořit pilulku, kterou si pacient vezme na začátku léčby cytostatiky, aby metalothionein nezvýšil svou produkci, a nádor se tak nemohl bránit. Bude však tato pilulka účinná pro léčbu všech nádorových onemocnění? „To bohužel zřejmě ne. Výzkumy ve světě a odborná literatura totiž ukazují, že u některých typů nádorových onemocnění nedochází ke změnám v hladinách metalothioneinu,“ konstatuje Adam. „Zvýšení produkce metalothioneinu není bohužel univerzální u všech lidských nádorů, závisí na typu a stavu nádoru i genových předpokladech.“
Vize do budoucna je ale i tak velmi příznivá. „Pokud bych zavřel oči a zasnil se, tak bychom se v budoucnu mohli bavit o zvýšení úspěšnosti protinádorové léčby i o desítky procent,“ říká Adam.
...
