Považujeme si toho, že jsme mostem mezi živými a neživými vědami, říká nový vedoucí výzkumné skupiny Vojtěch Adam

Vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a držitel prestižního ERC grantu plánuje zachovat dosavadní multidisciplinárnost skupiny a podporovat využití materiálových věd v řešení biologických, biochemických a chemických problémů. Kromě toho chce řešit financování i stávající byrokratickou zátěž vědců.

Podle Vojtěcha Adama, nového vedoucího výzkumné skupiny Chytré nanonástroje, byl tým už od svého založení koncipován jako multidisciplinární. „Jsme překvapení, že v podstatě vše, co jsme si někdy před jedenácti lety při zakládání skupiny vysnili, se podařilo naplnit,“ říká v úvodu.

Skupina totiž v duchu současných trendů propojuje odborníky z rozmanitých oborů a dívá se tak na výzkumné otázky zcela novým a neotřelým pohledem. „Aplikujeme materiálové vědy při řešení biologických, biochemických a chemických problémů. Ze začátku to byl tvrdý náraz dvou realit, který nepřinášel to, co jsme čekali, ale během let jsme se sladili. Navzájem jsme se do značné míry ovlivnili a nyní nás naše práce baví snad ještě více než na začátku,“ podotýká Adam s tím, že díky tomu nachází mnohdy zcela nové a nečekané odpovědi na výzkumné otázky. „Jsme schopni spolupracovat, vnitřně vytváříme menší skupiny, kde jsou zastoupeny různé oblasti od materiálových věd až po biologii. Navíc jsme sloučením dvou pracovišť ze dvou univerzit, mostem mezi živými a neživými vědami, čehož si velmi považujeme. Podařilo se nám vytvořit takové centrum, které přitahuje další vědce a které je zázemím pro nové možnosti spolupráce. Střetávají se zde světy, které by se jinak asi nikdy nepotkaly, a to mě moc baví,“ říká Adam.

Od výzkumu rakoviny přes výrobu nanohnojiv po analytické přístroje

V současnosti se výzkumná skupina Chytré nanonástroje dělí na pět menších týmů, které se zabývají řadou otázek od medicíny přes životní prostředí až po nanohnojiva. „Všechny ale pojí to, že se snaží využívat moderní materiály,“ dodává Vojtěch Adam. Například skupina pod vedením Pavla Neužila řeší miniaturizaci přístrojů a čipové technologie v detekci virových onemocnění či nádorových markerů. „Pavel Neužil se mikromateriálům věnuje desítky let. Dovolím si s jistotou tvrdit, že je odborníkem na světové úrovni v otázce navrhování, výroby a praktické aplikace čipů,“ podotýká Adam.

Tým Ondřeje Zítky pracuje na vývoji bionalyzátoru. „Je to náš nejvíce aplikovaný výzkum s jasně vymezeným cílem, a to vytvoření stroje pro analýzu krve,“ přibližuje Vojtěch Adam. Skupinu převážně analytických chemiků vede Markéta Vaculovičová. „Robustní analytické přístrojové aplikace kombinují například s výzkumem životního prostředí. V této oblasti dosahují velmi dobrých výsledků. Nedávno mě potěšili rozhodnutím opustit zkoumání standardních polutantů, jako je rtuť, a zaměřit se na osud nano a mikromateriálů v prostředí. V mnoha případech se totiž vyrábějí materiály, ale není přesně známo, co se vlastně vyrobilo a jak se to bude v dlouhodobém měřítku chovat,“ popisuje Adam s tím, že se mu tyto nápady velmi líbí a mají jeho podporu.

Tým pod vedením Lukáše Richtery se zabývá vývojem vlastních kovových a polokovových materiálů s uhlíkem, které mají ambici nahradit antibiotika. „To je vysoce atraktivní téma. Jdeme ale dál, poněvadž chceme kromě alternativy k antibiotikům nabídnout řešení, které navíc bude podporovat růst lidskému organismu prospěšných bakterií,“ dodává Adam. Skupina řeší i rostlinné biotechnologie a pracuje například na nanohnojivech s postupným uvolňováním podpůrných látek. Experimenty na myších a se savčími buňkami pak provádí skupina Zbyňka Hegera zabývající se studiem rakoviny i mikrobiologií. „Když chceme vyvíjet alternativu k antibiotikům, potřebujeme i skupinu, která studuje například rezistenci na antibiotika,“ vysvětluje Adam. Kromě toho se skupina soustředí na vývoj nanotransportérů pro různé aplikační scénáře včetně cílené dopravy antivirotik, která mají podle Adama do budoucna velký potenciál.

České vědě nechybí odborníci, ale finance

Z pozice nového vedoucího plánuje Vojtěch Adam celou skupinu ještě více integrovat. „Za měsíc mě čeká rozhovor s každým členem skupiny. Budeme se bavit o tom, jak vidí svou budoucnost, jaká je jeho představa a jaká je ta naše. Dali jsme si do konce roku čas na případné změny, aby nedošlo k násilnému slučování či ukončování spolupráce,“ dodává Adam s tím, že i nadále zůstává dlouhodobou vizí vybudovat skupinu se silnou expertízou v pokročilých metodách a materiálech v biologické chemii.

Do budoucna plánuje Vojtěch Adam zachovat i velké zapojení studentů do práce výzkumné skupiny. „Máme mnoho šikovných postgraduálních studentů, kteří sklízejí úspěchy například na poli nanomedicíny či chemie. Velmi si zakládáme na péči o rozvoj mladých talentovaných vědců. Těší mě, že se jim tak daří,“ říká Adam.

Další důležitou oblast, kterou bude muset Vojtěch Adam řešit, je financování. „Přecházíme na jiný typ financování. Je to něco, čím se teď hodně zabýváme, protože je to pro nás klíčové. Věda je o penězích a kdo říká, že ne, neví, o čem mluví. Není to nic složitého. Čím víc peněz do toho dám, tím víc mi z toho v závěru vypadne. A to, proč nedosahujeme úrovně gigantů jako Oxford a Cambridge, je primárně otázka financování. Jejich věda je financovaná mnohem lépe. A věda je zkrátka o penězích,“ upozorňuje Adam.

Jedním z jeho cílů je ale udržet otázku praktického chodu od vědy oddělenou. „Mojí rolí je mimo jiné udržovat ve skupině zápal a entusiasmus. Lidi musí jejich práce bavit. Nemyslím si, že by vědci měli řešit peníze, nákup tonerů a papírování. Snažíme se je proto 'odbřemenit' od byrokracie,“ dodává s tím, že by to nešlo bez velké podpory dalších členů týmu. „Máme výborný tým lidí, kteří se zabývají financemi, projektovým managementem či administrativou, ale také servisní profese. Každý má svou roli a každá role je důležitá,“ uzavírá Vojtěch Adam.