Lidé léčiva ve vodách nechtějí, nejsou však ochotni si připlatit | LabRulez GCMS

Lidé léčiva ve vodách nechtějí, nejsou však ochotni si připlatit

Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Přírodovědecká fakulta UK
V dnešní době jsme schopni detekovat přítomnost stopových koncentrací léčiv a kosmetiky ve vodách. Čističky odpadních vod ale v současnosti často nejsou vybaveny tak, aby tyto látky dokonale odstranily.
Pixabay: Ewa Urban

Pixabay: Ewa Urban

Díky rychlému vývoji analytických laboratorních metod jsme schopni detekovat přítomnost stopových koncentrací léčiv a kosmetiky ve vodách. Čističky odpadních vod ale v současnosti často nejsou vybaveny tak, aby tyto látky dokonale odstranily. Zbyněk Hrkal a další vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Přírodovědecké fakulty UK zjišťovali, o kolik jsou si Češi ochotni za čistější vodu připlatit.

Řada studií z poslední doby odhalila, že odpadní vody obsahují stopové koncentrace rostoucího množství látek, o kterých jsme až donedávna nevěděli, jako například léčiv nebo drogistických a kosmetických přípravků. Přestože současné čističky vodu zbaví většiny těchto látek, nezanedbatelné množství se dostává do životního prostředí a posléze může končit i v pitné vodě. Naštěstí existují technologie, díky kterým jsme schopni na tuto situaci reagovat a odpadní vodu těchto látek téměř zcela zbavit.

Jednou z účinných technologií je využití filtrace skrze aktivní uhlí. To je ale finančně nákladné, a vědce tak zajímalo, kolik si jsou ochotni Češi za vodu připlatit. Při výpočtu nákladů spojených s rekonstrukcí stávajících čističek v celé České republice vyšli z předpokladu, že toto technické řešení se bude realizovat pouze v čističkách pro 10 000 a více obyvatel. Takových je v Česku 155 a jednorázové investiční náklady pro tyto čističky by představovaly částku kolem 7,7 miliardy korun. Zvýšení provozních nákladů koncových uživatelů na toto opatření by činilo cca 10 Kč/m3, což by znamenalo 15% nárůst nákladů na vodné a stočné.

Ze sociologického průzkumu 835 obyvatel vyplynulo, že většina respondentů (65 %) souhlasí se zvýšením ceny, ale maximálně o 10 %. Nejběžnější odpovědí, na které se shodla celá třetina respondentů, byl souhlas se zvýšením cen v rozmezí 6–10 % oproti současnému stavu. Ochota připlatit si za vodu však s dalším růstem cen klesala a pouze 28 % respondentů by podpořilo zvýšení cen o 15 % a více. Na základě výsledků statistické analýzy lze říci, že ti, kteří jsou ochotni zaplatit za dobrou kvalitu vody, budou pravděpodobněji: ženy, mladší (střední) generace, vzdělanější, v lepší ekonomické situaci a ti, kteří jsou obecně spokojeni s prostředím, ve kterém žijí. Výsledky studie je však potřeba brát s rezervou vzhledem k tomu, že většina respondentů neznala skutečnou cenu vody.

V současnosti ještě nemáme dostatek znalosti o možných negativních účincích stopových koncentrací léčiv v pitné vodě na lidské zdraví. Většina odborníků se dokonce domnívá, že léčiva v takto extrémně nízkých koncentracích nemohou mít na zdraví měřitelný vliv, a to ani v případě dlouhodobého užívání. Výsledky sociologického průzkumu však i tak ukazují na poměrně nízkou ochotu české populace přispět ke zvýšeným nákladům na čistou vodu.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.