Na našich výzkumných institucích je stále málo mezinárodních pracovníků, myslí si Michal Macek
Vědavýzkum.cz/MSCA: Michal Macek s rodinou
Jako návratový grant zvolil MSCA. Povídali jsme si o tom, co pro něj MSCA znamená a jaké to je stěhovat se po světě s dvěma dětmi.
Michal studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy na Ústavu částicové a jaderné fyziky. Po ukončení doktorátu se rozhodl zjistit, jak se dělá věda za hranicemi. Na postdoku v Jeruzalémě žádal o speciální stipendium na tamní univerzitě společně s jeho tehdejším školitelem. V případě Yale si Michala vybral školitel, který již peníze na dalšího člověka do týmu měl.
„O návratu jsem začal uvažovat kvůli kombinaci rodinných a vědeckých důvodů. Manželka by si v zahraničí hledala práci o trochu hůře než já, zatímco já jsem váhal. Měli jsme různé nabídky a rozhodování nebylo jednoduché. Nová česká pracovní skupina i celé pracoviště jsou ale skvělé,“ říká Michal, který během stáží v zahraničí postupně změnil téma. „S nynějšími kolegy ze skupiny fyziky nízkých teplot na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně jsem se seznámil v období mezi oběma postdoktorskými stážemi. Zajímala je nová metoda zobrazování turbulentních proudění v héliu. Tuto metodu shodou okolností objevil profesor McKinsey z Yale, kam jsem se chystal. Nicméně já jel zkoumat fázové přechody a chaotickou dynamiku v atomových jádrech pod vedením profesora Iachella. Byl to ale právě profesor Iachello, který mi pomohl seznámit se s prof McKinseym a jeho týmem a získat mnoho neocenitelných znalostí také v novém oboru. Takže nakonec to bylo jasné.“ Nyní se tedy Michal věnuje dynamice tekutin, přičemž pobyt na Yale ho posunul dál kromě jiného v nalezení dalších kontaktů na rozjezd jeho nového výzkumného tématu.
Michal žádal o návratový grant rok předtím, bylo to přes agenturu SoMoPro, která financuje excelentní pracovníky Jihomoravského kraje. To bohužel nevyšlo, ale zkušenosti využil při psaní MSCA. Také byl na seminářích Technologického centra AV ČR. „MSCA je můj první individuální grant. Pracuji v rámci skupiny, ale pracovní náplň si mohu určovat sám. Díky grantu disponuji prostředky, které mi umožňují především cestovat a rozvíjet nové spolupráce. Na základě toho jsem byl schopný získat další mezinárodní grant,“ vypočítává Michal.
Uvítal bych v Česku větší mezinárodnost
Když se ptám, jaký rozdíl je mezi naším a zahraničním vědeckým prostředím, Michal jednoznačně zmíní mezinárodnost. „Obecně mi přijde, že zahraniční univerzity, na kterých jsem byl, mají mnohem více mezinárodních studentů a zaměstnanců. Mezinárodní týmy mají obrovský přínos, je možné kombinovat kvality různých, řekněme lokálních přístupů. Navíc je nutné se naučit vyjadřovat mnohem srozumitelněji a mít o dost širší rozhled. Spoluprací s lidmi z jiného prostředí se i já sám učím rozvíjet své schopnosti jasněji formulovat myšlenky a také koordinovat práci v týmu. Mezinárodní týmy navíc přitahují více talentovaných lidí i z českého prostředí. Těší mě, když vidím, že se to postupně mění i u nás. Před deseti lety nebylo ani na Karlově Univerzitě snadné najít vyučující, kteří by byli ochotni učit anglicky. S tím měli moji zahraniční kolegové velký problém. V té době chyběla institucionální podpora. Věřím, že v současnosti tam působí mnohem více lidí se zahraniční zkušeností. Nicméně vidím stále prostor ke změně.“
Michal měl štěstí, že pracoval na prestižních institucích, ty v České republice nevyjímaje. „Je těžké porovnávat Yale s jakoukoli českou univerzitou. Působí tam nobelisté a lidé, pro které je samozřejmé úsilí o špičkovou vědu, mají vysoké ambice a neskrývají je. Je to zvláštní zážitek. Jsem velice rád, že jsem tam dva roky byl. Nicméně odvrácenou stranou může být extrémní soutěživost. Vím, že i skvělí vědci mají často problém se na univerzitě udržet. Existuje rčení: It is better to be from Yale than at Yale. Musím ale ocenit, že na univerzitě to chápou jako vážný problém a snaží se institucionálně tvořit systém mnohostranné podpory zaměstnanců. To dokazuje i to, že předchozí rčení znám právě z jednoho semináře o work-life balance. Nicméně, můj vedoucí je výjimečný člověk nejen vědecky, ale i osobnostně, velmi mi vycházel vstříc i s ohledem na rodinné potřeby. Ve vědecké komunitě měl takové postavení, že se ho boje už bezprostředně netýkaly. To nemusí být samozřejmostí,“ říká Michal, jehož tamní vedoucí byl nominován na Nobelovu cenu.
Zahraniční univerzity pomáhají rodinám v aklimatizaci více
Jaké to je, když odjíždíte do ciziny jako čerstvý rodič? „Na obou zahraničních pracovištích nám velmi vycházeli vstříc. Hlavně na Yale poskytují spoustu integračních programů nejen pro zahraniční pracovníky, ale i pro rodiny s dětmi. Je tam mnoho aktivit a kroužků, díky tomu jsme se seznámili i s jinými rodinami.“ Michal si myslí, že u nás toto také už začíná fungovat, ale zatím to není tak propracované jako v zahraničí. Mackovi se stěhovali s úplně malými dětmi nebo když byla Michalova žena ve vysokém stupni těhotenství. Ačkoli uvažovali i o otcovské dovolené, nakonec to nešlo.
„Můj výzkum se posunul za cenu toho, že manželka byla celou dobu na mateřské dovolené. Navíc se jí podařilo dokončit doktorát, když jsme byli v Izraeli. Moc ji za to obdivuji. Do práce se jí podařilo vrátit a je spokojená,“ uzavírá Michal.
Simulace procesů v atmosféře pomocí zkoumání hélia
Pro svůj projekt měl Michal naplánované experimenty i v Americe. Musel jej tedy přerušit a čeká, až americký prezident znovu umožní vycestovávat vědeckým pracovníkům do USA. Výzkumná část Michalova MSCA projektu je věnována přenosu tepla v klasických a kvantových tekutinách proudících turbulentně. Jedná se o propojení několika různých oblastí výzkumu a je to jedna z věcí, proč je Michal a jeho kolegové do výzkumu tak nadšení.
Cílem je prohloubit základní poznatky o složité dynamice turbulence a přispět k pochopení ohřevu a přenosu tepla v atmosféře nebo hydrosféře. Turbulentní proudění je docela oříšek, protože se v něm kromě nahodilosti vyskytuje i určitá organizace a obě se navzájem zajímavě ovlivňují. Turbulenci extrémní intenzity, která je například v atmosféře typická, není a zřejmě dlouho nebude možné dostatečně pochopit numerickými simulacemi ani s využitím nejvýkonnějších superpočítačů. Studené hélium díky svým výjimečným vlastnostem umožňuje přiblížit se podmínkám v přírodě a simulovat tyto procesy experimentálně. Nová vizualizační metoda rozvíjená v rámci projektu nám umožní kromě stávajících měření teplot do experimentů i vidět. K pochopení experimentálních dat se snažíme využít i metody analýzy nelineární dynamiky, které Michal rozvíjel při studiu atomových jader.