Science Slam: Staňte se hvězdou vědeckého stand-upu

Až do 27. října se mladí vědci a vědkyně mohou přihlásit do čtvrtého ročníku popularizační soutěže Science Slam. Finálový večer proběhne 1. listopadu v Kampusu Hybernská.

„‎Science Slam je soutěž, při níž vědci a vědkyně formou stand-up výstupu představují své zajímavé vědecké a výzkumné projekty,“ vysvětluje Lucie Válová z Univerzity Karlovy. „Samotná prezentace trvá maximálně čtyři minuty a není dovoleno používat audiovizuální pomůcky. Mimo to se však kreativitě meze nekladou,“ dodává s úsměvem vedoucí projektu a zdůrazňuje, že je to skvělá možnost, jak zviditelnit sebe a svůj výzkum a obecně popularizovat vědu. Kromě toho Science Slam zlepšuje komunikační a prezentační dovednosti a podle loňského vítěze, Matouše Veselského, má pozitivní vliv i na samotnou vědu: „Osobně mi účast v soutěži hodně pomohla i při výzkumu. Díky slamu jsem si v sobě urovnal hned několik věcí týkající se mé disertace. Povídat o své práci populárně a zábavně člověku de facto otevírá nové pohledy na věc.“

Na přípravu nejste sami

Finálový večer soutěže proběhne 1. listopadu v Kampusu Hybernská. Hosty a členy odborného panelu bude například lékařka, finalistka soutěže FameLab a popularizátorka vědy Eliška Selinger či lékař Petr Smejkal. O vítězi či vítězce letošního čtvrtého ročníku rozhodne odborný panel a také přímo diváci.

„Zájemci se do soutěže mohou přihlásit do 27. října (více informací a kompletní pravidla). Před samotnou soutěží se vědci a vědkyně mohou zúčastnit workshopu prezentačních dovedností a také mohou využít individuálního koučinku, který je zaměřen především na zvládání stresu a efektivní přípravu,“ popisuje Lucie Válová z rektorátu UK. Vítěz či vítězka získá kromě věcných cen a finanční prémie také možnost zúčastnit se zahraniční soutěže a dalších reprezentativních akcí.

Webinář: Jak přesvědčivě prezentovat, mluvit a přednášet aneb jak se stát hvězdou stand-upu

• 18. října 2021 od 9:00 do 11:00 hodin

Online webinář je primárně určen účastníkům soutěže Science Slam, ale je otevřen i všem dalším zájemcům a zájemkyním, kteří si chtějí zlepšit své komunikační a prezentační dovedností.

Více informací a registrace.

„Příprava je značně individuální. Ale jedna má obecná rada zní – dejte přípravě dostatek času. Nápady a kreativní věci se nedají vynutit, ty prostě vždy přijdou, když to člověk nejméně čeká – třeba v tramvaji. Proto je fajn na tom pracovat déle, zapisovat si všechny nápady, opakovaně se k nim vracet a znova je promýšlet. Až to jednou prostě celé klapne,“ radí Matouš Veselský.

Dejte stand-upu šanci!

„Když jsem si e-mail s pozvánkou přečetla poprvé, nezaváhala jsem ani na vteřinu. ‚No tak to zrovna!‘ vyhrkla jsem a zprávu zavřela. Abych šaškovala před kamerou a mluvila při tom formou stand-upu o svém výzkumu, na to mě tedy neužije. Nejsem komik ani YouTuber,“ popisuje první dojmy v blogovém příspěvku loňská finalistka Marie Pavlásková.

Brzy se jí to ale rozleželo v hlavě a do soutěže se přihlásila. „Téma mého výzkumu je v českých vodách poměrně netradiční záležitostí a myslím si, že je to velká škoda. Navíc když lidem popisuji téma svojí dizertace, zpravidla po chvíli poslouchání reagují slovy ‚No to je ale vážně zajímavé!‘ A jelikož jsem do svého bádání opravdu velký nadšenec, tak jsem možnost veřejné prezentace vyloženě uvítala. Moje učitelské geny se zkrátka nezapřou,“ líčí Marie (na fotce vpravo), která se na Fakultě humanitních studií UK věnuje etnolingvistickým výzkumům.

A potvrzuje, že i jí účast v Science Slamu velmi obohatila. „Součástí sice bylo i lehké zděšení, trocha vztekání a spousta práce – třeba jen nastavit techniku pro natočení videa (loňský ročník kvůli koronavirové pandemii probíhal prostřednictvím soutěžních videí – pozn. redakce) – ale mnohem víc jsem získala nazpátek. Myslím, že můj mluvený projev se znatelně zlepšil a konečně jsem se zbavila strachu z kamery. Kromě toho jde o netradiční zářez do životopisu, který mě osobně už stihl seznámit s několika inspirativními lidmi,“ vyjmenovává Marie Pavlásková. A dodává, že ji soutěž obrovsky pomohla i srovnat si myšlenky a priority: „Lépe jsem si uvědomila, proč to vlastně dělám, co dělám, a komu to prospěje. Ve víru ‚vědecké akademičtiny‘ se tyhle věci docela snadno ztratí ze zřetele.“