Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Zbytky léků v pitné vodě. Máme se jich bát?
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Český rozhlas/Petr Sobotka/Leona Matušková
Užíváme příliš mnoho léků, jejich zbytky pak přecházejí i do vody

Pixabay: Ewa Urban

Takové množství léků jako dnes, lidé nikdy neužívali. Zbytky léků přitom odcházejí přes zažívací trakt člověka do kanalizace a čistíren odpadních vod. Ne všechna léčiva je ale možné současnou čistírenskou technologií zlikvidovat.

„U celé řady léčiv fungují čistírny odpadních vod dokonale, zcela je eliminují, ale řada léčiv prochází čistírenskými procesy prakticky beze změny,“ uvedl v Meteoru hydrogeolog docent Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Na antipsychotika jsou čističky krátké

Téměř úplně beze stopy mizí po vyčištění vody například kofein, paracetamol známý z Paralenu nebo ibuprofen obsažený v lécích jako je Nurofen nebo Ibalgin.

Naopak současným čistírenským procesům odolává látka karbamazepin, která se využívá k léčbě některých psychických onemocnění.

„Dlouhodobě jsme sledovali jakost vody pod čistírnou odpadních vod nedaleko jedné psychiatrické léčebny a skutečně jsme tam zaznamenali řádově vyšší koncentrace léčiv, které odcházejí do životního prostředí,“ dodal Zbyněk Hrkal.

Neviditelná část zrníčka rýže

Je ovšem nutné dodat, že koncentrace, v jakých se zbytky léčiv ve vodě objevují, jsou naprosto mizivé. Uvádí se v nanogramech.

„Představte si kilový balík rýže, z něj vyberte jedno gramové zrnko a od něj oddělte jednu tisícinu. Dostanete se tak k miligramu, z něj byste ještě teoreticky oddělili další tisícinu – to bude mikrogram. A nanogram, to je jedna tisícina mikrogramu. Čili je to množství opravdu extrémně malé,“ popsal hydrogeolog.

Pixabay/congerdesign: Kolik je nanogram? Neviditelná část nejmenšího kousku zrníčka rýže

Čím dál citlivější laboratoře

Jedná se o tak malé koncentrace zbytků léčiv ve vodě, že se ještě donedávna jejich přítomnost ani nedala prokázat. Mění se to až v posledních letech.

„Loni, v roce 2015, byly české laboratoře schopny analyzovat zhruba 36 léčiv, v roce 2016 už to bylo 42 léčiv. Kromě toho se laboratořím daří odhalovat i tzv. metabolity, což jsou látky vzniklé rozštěpením primárních léčiv,“ řekl Zbyněk Hrkal.

Metabolity mohou být ještě nebezpečnější než původní léky, ze kterých vznikly. „Dnes jsme schopni analyzovat asi 6 metabolitů, ale jsou jich desítky až stovky,“ zdůraznil vědec.

Voda v běžném množství je neškodná

Aby měly zbytky léčiv ve vodě na lidský organismus nějaký vliv, musel by člověk vypít takové vody asi 100 litrů denně, to by teprve do sebe dostal množství léčiva odpovídající jedné pilulce.

Pro dlouhodobý vliv by musel tyto hektolitry pít souvisle několik týdnů, a to samozřejmě nikdo nedokáže. Přesné studie zdravotního stavu lidí, kteří mají studny poblíž léčeben a nemocnic, nicméně neexistují.

„Přikláním se k tomu, aby se tato problematika nadále sledovala, aby se investovalo do výzkumu i lékařského sledování,“ uzavřel Zbyněk Hrkal.

Český rozhlas
Zbytky léků v pitné vodě. Máme se jich bát?
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Český rozhlas/Petr Sobotka/Leona Matušková
Užíváme příliš mnoho léků, jejich zbytky pak přecházejí i do vody

Pixabay: Ewa Urban

Takové množství léků jako dnes, lidé nikdy neužívali. Zbytky léků přitom odcházejí přes zažívací trakt člověka do kanalizace a čistíren odpadních vod. Ne všechna léčiva je ale možné současnou čistírenskou technologií zlikvidovat.

„U celé řady léčiv fungují čistírny odpadních vod dokonale, zcela je eliminují, ale řada léčiv prochází čistírenskými procesy prakticky beze změny,“ uvedl v Meteoru hydrogeolog docent Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Na antipsychotika jsou čističky krátké

Téměř úplně beze stopy mizí po vyčištění vody například kofein, paracetamol známý z Paralenu nebo ibuprofen obsažený v lécích jako je Nurofen nebo Ibalgin.

Naopak současným čistírenským procesům odolává látka karbamazepin, která se využívá k léčbě některých psychických onemocnění.

„Dlouhodobě jsme sledovali jakost vody pod čistírnou odpadních vod nedaleko jedné psychiatrické léčebny a skutečně jsme tam zaznamenali řádově vyšší koncentrace léčiv, které odcházejí do životního prostředí,“ dodal Zbyněk Hrkal.

Neviditelná část zrníčka rýže

Je ovšem nutné dodat, že koncentrace, v jakých se zbytky léčiv ve vodě objevují, jsou naprosto mizivé. Uvádí se v nanogramech.

„Představte si kilový balík rýže, z něj vyberte jedno gramové zrnko a od něj oddělte jednu tisícinu. Dostanete se tak k miligramu, z něj byste ještě teoreticky oddělili další tisícinu – to bude mikrogram. A nanogram, to je jedna tisícina mikrogramu. Čili je to množství opravdu extrémně malé,“ popsal hydrogeolog.

Pixabay/congerdesign: Kolik je nanogram? Neviditelná část nejmenšího kousku zrníčka rýže

Čím dál citlivější laboratoře

Jedná se o tak malé koncentrace zbytků léčiv ve vodě, že se ještě donedávna jejich přítomnost ani nedala prokázat. Mění se to až v posledních letech.

„Loni, v roce 2015, byly české laboratoře schopny analyzovat zhruba 36 léčiv, v roce 2016 už to bylo 42 léčiv. Kromě toho se laboratořím daří odhalovat i tzv. metabolity, což jsou látky vzniklé rozštěpením primárních léčiv,“ řekl Zbyněk Hrkal.

Metabolity mohou být ještě nebezpečnější než původní léky, ze kterých vznikly. „Dnes jsme schopni analyzovat asi 6 metabolitů, ale jsou jich desítky až stovky,“ zdůraznil vědec.

Voda v běžném množství je neškodná

Aby měly zbytky léčiv ve vodě na lidský organismus nějaký vliv, musel by člověk vypít takové vody asi 100 litrů denně, to by teprve do sebe dostal množství léčiva odpovídající jedné pilulce.

Pro dlouhodobý vliv by musel tyto hektolitry pít souvisle několik týdnů, a to samozřejmě nikdo nedokáže. Přesné studie zdravotního stavu lidí, kteří mají studny poblíž léčeben a nemocnic, nicméně neexistují.

„Přikláním se k tomu, aby se tato problematika nadále sledovala, aby se investovalo do výzkumu i lékařského sledování,“ uzavřel Zbyněk Hrkal.

Český rozhlas
Zbytky léků v pitné vodě. Máme se jich bát?
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Český rozhlas/Petr Sobotka/Leona Matušková
Užíváme příliš mnoho léků, jejich zbytky pak přecházejí i do vody

Pixabay: Ewa Urban

Takové množství léků jako dnes, lidé nikdy neužívali. Zbytky léků přitom odcházejí přes zažívací trakt člověka do kanalizace a čistíren odpadních vod. Ne všechna léčiva je ale možné současnou čistírenskou technologií zlikvidovat.

„U celé řady léčiv fungují čistírny odpadních vod dokonale, zcela je eliminují, ale řada léčiv prochází čistírenskými procesy prakticky beze změny,“ uvedl v Meteoru hydrogeolog docent Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Na antipsychotika jsou čističky krátké

Téměř úplně beze stopy mizí po vyčištění vody například kofein, paracetamol známý z Paralenu nebo ibuprofen obsažený v lécích jako je Nurofen nebo Ibalgin.

Naopak současným čistírenským procesům odolává látka karbamazepin, která se využívá k léčbě některých psychických onemocnění.

„Dlouhodobě jsme sledovali jakost vody pod čistírnou odpadních vod nedaleko jedné psychiatrické léčebny a skutečně jsme tam zaznamenali řádově vyšší koncentrace léčiv, které odcházejí do životního prostředí,“ dodal Zbyněk Hrkal.

Neviditelná část zrníčka rýže

Je ovšem nutné dodat, že koncentrace, v jakých se zbytky léčiv ve vodě objevují, jsou naprosto mizivé. Uvádí se v nanogramech.

„Představte si kilový balík rýže, z něj vyberte jedno gramové zrnko a od něj oddělte jednu tisícinu. Dostanete se tak k miligramu, z něj byste ještě teoreticky oddělili další tisícinu – to bude mikrogram. A nanogram, to je jedna tisícina mikrogramu. Čili je to množství opravdu extrémně malé,“ popsal hydrogeolog.

Pixabay/congerdesign: Kolik je nanogram? Neviditelná část nejmenšího kousku zrníčka rýže

Čím dál citlivější laboratoře

Jedná se o tak malé koncentrace zbytků léčiv ve vodě, že se ještě donedávna jejich přítomnost ani nedala prokázat. Mění se to až v posledních letech.

„Loni, v roce 2015, byly české laboratoře schopny analyzovat zhruba 36 léčiv, v roce 2016 už to bylo 42 léčiv. Kromě toho se laboratořím daří odhalovat i tzv. metabolity, což jsou látky vzniklé rozštěpením primárních léčiv,“ řekl Zbyněk Hrkal.

Metabolity mohou být ještě nebezpečnější než původní léky, ze kterých vznikly. „Dnes jsme schopni analyzovat asi 6 metabolitů, ale jsou jich desítky až stovky,“ zdůraznil vědec.

Voda v běžném množství je neškodná

Aby měly zbytky léčiv ve vodě na lidský organismus nějaký vliv, musel by člověk vypít takové vody asi 100 litrů denně, to by teprve do sebe dostal množství léčiva odpovídající jedné pilulce.

Pro dlouhodobý vliv by musel tyto hektolitry pít souvisle několik týdnů, a to samozřejmě nikdo nedokáže. Přesné studie zdravotního stavu lidí, kteří mají studny poblíž léčeben a nemocnic, nicméně neexistují.

„Přikláním se k tomu, aby se tato problematika nadále sledovala, aby se investovalo do výzkumu i lékařského sledování,“ uzavřel Zbyněk Hrkal.

Český rozhlas
Zbytky léků v pitné vodě. Máme se jich bát?
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Český rozhlas/Petr Sobotka/Leona Matušková
Užíváme příliš mnoho léků, jejich zbytky pak přecházejí i do vody

Pixabay: Ewa Urban

Takové množství léků jako dnes, lidé nikdy neužívali. Zbytky léků přitom odcházejí přes zažívací trakt člověka do kanalizace a čistíren odpadních vod. Ne všechna léčiva je ale možné současnou čistírenskou technologií zlikvidovat.

„U celé řady léčiv fungují čistírny odpadních vod dokonale, zcela je eliminují, ale řada léčiv prochází čistírenskými procesy prakticky beze změny,“ uvedl v Meteoru hydrogeolog docent Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Na antipsychotika jsou čističky krátké

Téměř úplně beze stopy mizí po vyčištění vody například kofein, paracetamol známý z Paralenu nebo ibuprofen obsažený v lécích jako je Nurofen nebo Ibalgin.

Naopak současným čistírenským procesům odolává látka karbamazepin, která se využívá k léčbě některých psychických onemocnění.

„Dlouhodobě jsme sledovali jakost vody pod čistírnou odpadních vod nedaleko jedné psychiatrické léčebny a skutečně jsme tam zaznamenali řádově vyšší koncentrace léčiv, které odcházejí do životního prostředí,“ dodal Zbyněk Hrkal.

Neviditelná část zrníčka rýže

Je ovšem nutné dodat, že koncentrace, v jakých se zbytky léčiv ve vodě objevují, jsou naprosto mizivé. Uvádí se v nanogramech.

„Představte si kilový balík rýže, z něj vyberte jedno gramové zrnko a od něj oddělte jednu tisícinu. Dostanete se tak k miligramu, z něj byste ještě teoreticky oddělili další tisícinu – to bude mikrogram. A nanogram, to je jedna tisícina mikrogramu. Čili je to množství opravdu extrémně malé,“ popsal hydrogeolog.

Pixabay/congerdesign: Kolik je nanogram? Neviditelná část nejmenšího kousku zrníčka rýže

Čím dál citlivější laboratoře

Jedná se o tak malé koncentrace zbytků léčiv ve vodě, že se ještě donedávna jejich přítomnost ani nedala prokázat. Mění se to až v posledních letech.

„Loni, v roce 2015, byly české laboratoře schopny analyzovat zhruba 36 léčiv, v roce 2016 už to bylo 42 léčiv. Kromě toho se laboratořím daří odhalovat i tzv. metabolity, což jsou látky vzniklé rozštěpením primárních léčiv,“ řekl Zbyněk Hrkal.

Metabolity mohou být ještě nebezpečnější než původní léky, ze kterých vznikly. „Dnes jsme schopni analyzovat asi 6 metabolitů, ale jsou jich desítky až stovky,“ zdůraznil vědec.

Voda v běžném množství je neškodná

Aby měly zbytky léčiv ve vodě na lidský organismus nějaký vliv, musel by člověk vypít takové vody asi 100 litrů denně, to by teprve do sebe dostal množství léčiva odpovídající jedné pilulce.

Pro dlouhodobý vliv by musel tyto hektolitry pít souvisle několik týdnů, a to samozřejmě nikdo nedokáže. Přesné studie zdravotního stavu lidí, kteří mají studny poblíž léčeben a nemocnic, nicméně neexistují.

„Přikláním se k tomu, aby se tato problematika nadále sledovala, aby se investovalo do výzkumu i lékařského sledování,“ uzavřel Zbyněk Hrkal.

Český rozhlas
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.