Novým ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se stane Jan Konvalinka

Prof. Jan Konvalinka se jako nový ředitel ujme funkce 1. června, kdy vystřídá dosavadního ředitele Dr. Zdeňka Hostomského.

„Toto pověření přijímám s velkou pokorou a současně s dobrým pocitem, že ÚOCHB má v současnosti všechny ingredience připravené k tomu, aby se mohl stát opravdu špičkovým chemickým ústavem světové úrovně. Budu pomáhat, co budu moci,“ uvedl ke svému jmenování biochemik Jan Konvalinka.

Nový ředitel byl jmenován na základě doporučení Rady ÚOCHB, která na pozici vypsala otevřený mezinárodní konkurz.

„Z kandidátů, kteří se přihlásili do konkurzu, Rada jednomyslně doporučila Jana Konvalinku. Rada se shodla, že Jan Konvalinka je skvělým kandidátem nejen jako výrazná vědecká osobnost, ale i jako člověk s bohatou zkušeností v řízení vědy a přesahem z Akademie věd směrem k vysokým školám,“ komentoval doporučení Rady ÚOCHB její předseda prof. Pavel Jungwirth.

Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. (*1963) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1987–1991 absolvoval postgraduální studium v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, kam se po vědeckých stážích v Birkberk College v Londýně, University of Cardiff, v Heidelbergu a v Hamburku vrátil v roce 1997. Dnes zde na pozici Distinguished Chair vede skupinu Proteázy lidských patogenů. V letech 2014–2022 působil jako prorektor pro vědu a výzkum Univerzity Karlovy. Je členem Učené společnosti ČR a dalších vědeckých společností. Působí rovněž jako předseda vědecké rady Nadačního fondu Neuron.

Jan Konvalinka publikoval přes 140 odborných prací v mezinárodních časopisech, které získaly přes 4600 citací. Ve svém výzkumu se zabývá zejména výzkumem proteas retrovirů a neuropeptidázami. Se svými spolupracovníky vyvinul první citlivé metody na testování aktivity proteasy z viru HIV a objevil nové mechanismy vzniku virové resistence. Z jeho laboratoře také vzešlo několik slibných technologií, např. syntetické protilátky iBodies vyvinuté ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR, které umožňují zobrazovat konkrétní bílkoviny na povrchu buněk či je izolovat z krve a jiných tkání, nebo technologie DIANA umožňující velmi citlivě stanovit množství enzymů a jiných proteinů v lidské krvi, moči či slinách, a tím významně zlepšit diagnostiku nemocí a urychlit vývoj nových léčiv. Tato technologie vedla k založení úspěšného startupu DIANA Biotechnologies. Za svou práci obdržel řadu ocenění, např. Dattovu medaili Federace evropských biochemických společností (FEBS) nebo nejnověji Medaili Učené společnosti ČR.