Kniha ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK 2022 | LabRulez GCMS

Kniha ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK 2022

St, 2.11.2022
| Originální článek z: 2 THETA ASE/Organická analýza
V říjnu 2022 přichází nové vydání obsahující co nejširší přehled metod organické analýzy včetně nejnovějších poznatků, od teoretických základů, přes instrumentaci k aplikacím a příkladům použití v praxi.
2 THETA ASE: Kniha ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK 2022

2 THETA ASE: Kniha ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK 2022

Vážení čtenáři nebo spíše uživatelé této knihy,

snažili jsme se, aby kniha byla

  • komplexní - aby obsahovala všechny v současné době používané instrumentální metody („Klasické chemické“ metody uvádíme jen v úvodní kapitole jako výčet a odkazy);

  • současná - aby obsahovala nejnovější poznatky;

  • teoretická - aby obsahovala teoretické základy všech metod;

  • praktická - aby poskytovala informace o možnostech a vhodnosti použitých různých metod;

  • instrumentální - aby poskytovala informace o laboratorní technice na trhu.

To poslední je ovšem velký problém. Objektivní informace se dají těžko získat a hlavně - velmi rychle stárnou. Proto jsme se dohodli s tvůrcem portálů LabRulez, na kterém jsou informace o přístrojích, ale také o odborných článcích a knihách, aplikacích, seminářích a kurzech atd., průběžně doplňovány. Za každou kapitolou uvádíme příslušné odkazy. Snadno se na ně dostanete i naskenováním přiložených QR kódů mobilním telefonem. Takto získáte vždy aktuální a komplexní informace.

Doufáme, že knížka poslouží analytikům z praxe pro optimalizaci jejich práce, vedoucím pracovníkům laboratoří pro rozhodnutí o volbě nejvhodnější metody, případně nákupu přístrojů a využijí ji i studenti a vyučující univerzit a vědečtí pracovníci.

To Vám přejí odborní garanti prof. Ing. Josef Čáslavský, CSc. a prof. Jiří G. K. Ševčík, DrSc. a vydavatel Ing. Václav Helán

  • Datum vydání: říjen 2022
  • 450 stran
  • pevná vazba, formát B5, brožovaná
  • ISBN: 978-80-88279-17-4
  • Cena: 480,- Kč, 528,- Kč včetně DPH

  • Autoři: Kolektiv autorů pod vedením Josefa Čáslavského a Jiřího G. K. Ševčíka

  • Vydal: Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín

Obsah

PŘEDMLUVA

1 POSTUPY A METODY ANALÝZY ORGANICKÝCH LÁTEK

1.1 Postup analýzy (Jiří G.K. Ševčík)
  • 1.1.1 Pravděpodobný svět a deterministický zákon
  • 1.1.2 Analytický úkol
    • 1.1.2.1 Zadání analytického úkolu
    • 1.1.2.2 Vzorkování a úprava vzorku
    • 1.1.2.3 Analytické metody
    • 1.1.2.4 Kalibrační metody
    • 1.1.2.5 Výsledek analýzy
1.2 Přehled metod pro analýzu organických sloučenin (Josef Čáslavský)
  • 1.2.1 Vážková analýza – gravimetrie
  • 1.2.2 Odměrná analýza – volumetrie
  • 1.2.3 Elementární analýza organických látek
  • 1.2.4 Optické metody – molekulová spektrometrie
  • 1.2.5 Elektroanalytické metody
  • 1.2.6 Separační techniky
  • 1.2.7 Hmotnostní spektrometrie (MS)
  • 1.2.8 Tandemové techniky
  • 1.2.9 Nukleární magnetická rezonance (NMR)

SPONZOŘI, INZERCE

2 ODBĚR A PŘÍPRAVA VZORKŮ K ANALÝZE - EXTRAKČNÍ TECHNIKY, PASIVNÍ VZORKOVÁNÍ ORGANICKÝCH POLUTANTŮ (Martin Adam, Petra Bajerová, Karel Ventura)

2.1 Odběr vzorků vzduchu a plynů pro analýzu organických látek
  • 2.1.1 Využití difúzních denuderů pro zakoncentrování plynných organických polutantů ze vzduchu
  • 2.1.2 Extrakce tuhým sorbentem
  • 2.1.3 Extrakce plynem se zkoncentrováním na tuhém sorbentu
2.2 Vzorkování ovzduší
  • 2.2.1 Princip pasivního záchytu - difuse
  • 2.2.2 Záchyt – adsorpce
  • 2.2.3 Desorpce
  • 2.2.4 Axiální pasivní vzorkovače
  • 2.2.5 Radiální pasivní dozimetr - Radiello®
    • 2.2.5.1 Složení vzorkovače
    • 2.2.5.2 Příslušenství vzorkovače
2.3 Příprava vzorků k analýze - extrakční techniky
  • 2.3.1 Klasické extrakční techniky
    • 2.3.1.1 Extrakce kapalina-kapalina
    • 2.3.1.2 Extrakce v Soxhletově extraktoru
    • 2.3.1.3 Automatizovaná Soxhletova extrakce
    • 2.3.1.4 Extrakce tuhou fází
  • 2.3.2 Mikroextrakční techniky
    • 2.3.2.1 Mikroextrakce tuhou fází
    • 2.3.2.2 Sorpční extrakce na míchadle a sorpční extrakce v headspace prostoru
    • 2.3.2.3 Mikroextrakce tuhou fází s využitím stříkačky
    • 2.3.2.4 Mikroextrakce jednou kapkou
    • 2.3.2.5 Disperzní kapalinová mikroextrakce
    • 2.3.2.6 Mikroextrakce využívající duté vlákno
  • 2.3.3 Headspace extrakce – extrakce z plynné fáze
    • 2.3.3.1 Statistická headspace extrakce
    • 2.3.3.2 Dynamická headspace extrakce
  • 2.3.4 Extrakce založené na použití alternativních rozpouštědel
    • 2.3.4.1 Iontové kapaliny
    • 2.3.4.2 Extrakce nadkritickou tekutinou
    • 2.3.4.3 Vysokotlaká extrakce horkou vodou
  • 2.3.5 Asistované extrakce
    • 2.3.5.1 Extrakce mikrovlnným zářením
    • 2.3.5.2 Ultrazvukové extrakce
    • 2.3.5.3 Vysokotlaká extrakce rozpouštědlem

LabRulez: Literatura zaměřena na přípravu vzorků na portálu LabRulezLCMS a LabRulezGCMS

3 PLYNOVÁ CHROMATOGRAFIE (Jiří G. K. Ševčík, Petr Vozka)

3.1 Principy plynové chromatografie
  • 3.1.1 Parametry elučního profilu
  • 3.1.2 Charakteristiky plynově chromatografického systému
  • 3.1.3 Charakteristiky rozdělení
  • 3.1.4 Optimalizace rozlišení
  • 3.1.5 Identifikace analytů
  • 3.1.6 Stanovení analytů
3.2 Schéma instrumentálního uspořádání GC
  • 3.2.1 Mobilní fáze
  • 3.2.2 Nástřik vzorku
  • 3.2.3 Separační systém
3.3 Měřící systém
  • 3.3.1 Signál v GC
  • 3.3.2 Zpracování signálu
  • 3.3.3 Detektory v plynové chromatografii

LabRulez: Literatura zaměřená na plynovou chromatografii na portálu LabRulezGCMS

3. Literatura zaměřená na plynovou chromatografii na portálu LabRulezGCMS

4 SUPERKRITICKÁ FLUIDNÍ CHROMATOGRAFIE (Kateřina Plachká, Josef Planeta, Lucie Nováková)

4.1 Úvod
4.2 Mobilní fáze v SFC
  • 4.2.1 Čistý oxid uhličitý
  • 4.2.2 Směsi CO₂ a organického modifikátoru
4.3 Stacionární fáze v SFC
  • 4.3.1 Náplňové kolony
  • 4.3.2 Kapilární kolony
4.4 Instrumentace v SFC
  • 4.4.1 Zdroj nadkritické tekutiny a organického modifikátoru
  • 4.4.2 Dávkovací zařízení – automatické dávkovače
    • 4.4.2.1 Automatické dávkovače
    • 4.4.2.2 Dávkování systémem s časovým omezením nástřiku (timed-delay)
    • 4.4.2.3 Dávkování pomocí vstupního děliče
  • 4.4.3 Termostat kolony v SFC
  • 4.4.4 Regulace tlaku v SFC
    • 4.4.4.1 Regulátor zpětného tlaku – BPR
    • 4.4.4.2 Restriktory
  • 4.4.5 Detektory v SFC
    • 4.4.5.1 Spojení SFC-MS
4.5 Využití SFC v současné praxi
4.6 Další využití SFC
  • 4.6.1 Využití SFC k izolaci analytů - preparativní SFC
  • 4.6.2 Využití SFC pro měření distribučních konstant v systému scCO₂ – IL
4.7 Závěr

LabRulez: Literatura zaměřená na Superkritickou Fluidní Chromatografii (SFC) na portálu LabRulezLCMS

4. Literatura zaměřená na Superkritickou Fluidní Chromatografii (SFC) na portálu LabRulezLCMS

5 KAPALINOVÁ CHROMATOGRAFIE (LC) (Pavel Jandera, Petr Česla)

5.1 Princip kapalinové chromatografie
5.2 Nízko- a vysokotlaké techniky, analytická a preparativní LC
5.3 Termodynamický a kinetický aspekt chromatografie, chromatografická data
5.4 Kolony v HPLC
  • 5.4.1 Tok mobilní fáze kolonou, náplně kolon pro HPLC - pórovité, povrchově pórovité, monolitické
  • 5.4.2 Stacionární fáze
5.5 Instrumentace v HPLC
  • 5.5.1 Zásobníky, úprava a čerpání mobilní fáze
  • 5.5.2 Systémy pro tvorbu gradientu mobilní fáze
  • 5.5.3 Dávkování vzorků
  • 5.5.4 Detektory pro HPLC
5.6 Chromatografické fázové systémy
  • 5.6.1 Chromatografie v systémech s obrácenými (převrácenými) fázemi
  • 5.6.2 Chromatografie v systémech s normálními fázemi
  • 5.6.3 Iontově-výměnná chromatografie, iontová chromatografie a chromatografie iontové výluky
  • 5.6.4 Chromatografie prostorové výluky
  • 5.6.5 Separace založené na tvorbě komplexů, chirální separace, bioafinitní chromatografie
5.7 Vývoj a optimalizace pracovních podmínek při HPLC
5.8 Programované a kombinované HPLC separační techniky
  • 5.8.1 Gradientová eluce
  • 5.8.2 Dvourozměrná kapalinová chromatografie
5.9 Závěr
*5.10 Kapalinová chromatografie v plošném uspořádání: Chromatografie na papíru a na tenkých vrstvách (Pavel Jandera, Aneta Hartmanová*)

LabRulez: Literatura zaměřená na Kapalinovou chromatografii (HPLC) na portálu LabRulezLCMS

5. Literatura zaměřená na Kapalinovou chromatografii (HPLC) na portálu LabRulezLCMS

6 HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE (Josef Čáslavský, Vítězslav Otruba)

6.1 Teoretické základy
6.2 Konstrukce hmotnostního spektrometru
  • 6.2.1 Ionizační techniky

    • 6.2.1.1 Elektronová ionizace (EI)
    • 6.2.1.2 Chemická ionizace (CI)
    • 6.2.1.3 Elektrosprej
    • 6.2.1.4 Chemická ionizace za atmosférického tlaku
    • 6.2.1.5 Fotoionizace za atmosférického tlaku (APPI)
    • 6.2.1.6 MALDI
    • 6.2.1.7 Indukčně vázané plazma (ICP)
    • 6.2.1.8 Iontové zdroje pro přímou analýzu vzorku
  • 6.2.2 Analyzátory

    • 6.2.2.1 Magnetický analyzátor (B)
    • 6.2.2.2 Elektrostatický analyzátor (ESA, E)
    • 6.2.2.3 Spektrometry s dvojitou fokusací
    • 6.2.2.4 Kvadrupól (Q)
    • 6.2.2.5 Sférická iontová past (3D-IT)
    • 6.2.2.6 Lineární iontová past (LIT)
    • 6.2.2.7 Průletový analyzátor (TIME-OF-FLIGHT, TOF)
    • 6.2.2.8 Iontová cyklotronová rezonance s Fourierovou transformací (FT-ICR)
    • 6.2.2.9 Orbitrap
  • 6.2.3 Detektory

  • 6.2.4 Vakuový systém

    • 6.2.4.1 Mechanické vývěvy
6.3 Tandemová hmotnostní spektrometrie
  • 6.3.1 Tandemové hmotnostní spektrometry na bázi sektorových analyzátorů
  • 6.3.2 Trojitý kvadrupól (QQQ, QqQ)
  • 6.3.3 Tandem TOF-TOF
  • 6.3.4 Trojitý kvadrupól s lineární iontovou pastí (QqQLIT)
  • 6.3.5 Q-TOF
6.4 Mobilní hmotnostní spektrometrie
*6.5 Hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS)
  • 6.5.1 Princip IRMS
  • 6.5.2 Využití IRMS

LabRulez: Literatura zaměřena na hmotnostní spektrometrii ve spojení s kapalinovou chromatografií na portálu LabRulezLCMS a LabRulezLCMS

7 SPOJENÍ CHROMATOGRAFICKÝCH TECHNIK A HMOTNSTNÍ SPEKTROMETRIE (Josef Čáslavský)

7.1 Spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS)
7.2 Instrumentace pro GC/MS
  • 7.2.1 GC/MS s kvadrupólem
  • 7.2.2 GC/MS se sférickou iontovou pastí
  • 7.2.3 GC/MS s trojitým kvadrupólem
  • 7.2.4 GC/MS se sektorovými analyzátory
  • 7.2.5 GC/MS s analyzátorem doby letu
  • 7.2.6 GC/MS s Orbitrapem
  • 7.2.7 GC/FT-ICR MS
  • 7.2.8 GC/Q-TOF
7.3 Spojení kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií
  • 7.3.1 Instrumentace pro LC/MS
7.4 Spojení superkritické fluidní chromatografie s hmotnostní spektrometrií

LabRulez: Přehled instrumentace spojení chromatografických technik a hmotnostní spektrometrie na portálu LabRulezLCMS a LabRulezGCMS

8 ELEKTROSEPARAČNÍ METODY

8.1 Kapilární zónová elektroforéza a izotachoforéza (Marián Kovaľ, Ludmila Křivánková, Ivona Voráčová)
  • 8.1.1 Teoretické principy
  • 8.1.2 Konštrukcia prístrojov
    • 8.1.2.1 Zdroj prúdu (napätia)
    • 8.1.2.2 Kapiláry
    • 8.1.2.3 Detektory
  • 8.1.3 Zónová elektroforéza
  • 8.1.4 Izotachoforéza
    • 8.1.4.1 Inštrumentácia pre ITP
  • 8.1.5 Aplikácie ITP a CZE
  • 8.1.6 Epitachoforéza
    • 8.1.6.1 Princip
    • 8.1.6.2 Instrumentace
    • 8.1.6.3 Aplikace
8.2 Afinitní kapilární elektroforéza (Petr Kubáň)
  • 8.2.1 Úvod
  • 8.2.2 Princip ACE
  • 8.2.3 Vyhodnocení naměřených dat – Scatchardův graf
  • 8.2.4 Techniky ACE
    • 8.2.4.1 Analýza rovnovážných směsí
    • 8.2.4.2 Analýza založená na změně elektroforetických mobilit
    • 8.2.4.3 ACE s imobilizovaným ligandem
  • 8.2.5 Aplikace ACE
  • 8.2.6 Závěr
8.3 Gelová elektroforéza (Petr Kubáň)
  • 8.3.1 Úvod
  • 8.3.2 Princip GE
  • 8.3.3 Instrumentace
  • 8.3.4 Typy gelů
    • 8.3.4.1 Agarosový gel
    • 8.3.4.2 Polyakrylamidový gel (PAGE)
    • 8.3.4.3 Další typy gelů
  • 8.3.5 Separační elektrolyt
  • 8.3.6 Elektroforéza v polyakrylamidovém gelu s dodecylsulfátem sodným (SDS-PAGE)
  • 8.3.7 Detekce
  • 8.3.8 Blotting
  • 8.3.9 Dvoudimenzionální (2D) gelová elektroforéza
  • 8.3.10 Kapilární gelová elektroforéza (CGE)
    • 8.3.10.1 DNA sekvenování pomocí kapilární gelové elektroforézy
  • 8.3.11 Závěr
8.4 Elektrokinetické chromatografické metody (Petr Česla, Jana Váňová)
  • 8.4.1 Micelární elektrokinetická chromatografie
    • 8.4.1.1 Tenzidy používané v micelární elektorkietické chromatografii
  • 8.4.2 Další elektrokinetické chromatografické techniky
  • 8.4.3 Instrumentální aspekty spojené s elektrokinetickou chromatografií
  • 8.4.4 Aplikace elektrokinetické chromatografie

9 ELEKTROANALYTICKÉ METODY (František Opekar, Vlastimil Vyskočil)

9.1 Obecný úvod a rozdělení elektroanalytických metod
  • 9.1.1 Struktura mezifází kov/elektrolyt, elektrická dvojvrstva
  • 9.1.2 Vznik elektrodového potenciálu
  • 9.1.3 Elektrochemický článek
  • 9.1.4 Průchod proudu elektrochemickým článkem - kinetika elektrodových reakcí
  • 9.1.5 Transportní procesy v elektrochemickém článku
  • 9.1.6 Rozdělení elektroanalytických metod

9.2 Voltamerická analýza
  • 9.2.1 Princip metody
  • 9.2.2 Instrumentace
  • 9.2.3 Pracovní elektrody
    • 9.2.3.1 Rotující disková elektroda
    • 9.2.3.2 Mikroelektrody a jejich soubory
  • 9.2.4 Další komponenty voltametrické cely
  • 9.2.5 Varianty voltametrických měření
    • 9.2.5.1 Diferenční pulsní voltametrie
    • 9.2.5.2 Elektrochemická rozpouštěcí voltametrie
  • 9.2.6 Nové trendy ve voltametrické analýze
    • 9.2.6.1 Netradiční elektrodové materiály
    • 9.2.6.2 Voltametrické DNA biosenzory
9.3 Ampérometrie (Jana Skopalová)
  • 9.3.1 Ampérometrické senzory
    • 9.3.1.1 Clarkovo kyslíkové čidlo
    • 9.3.1.2 Enzymové biosenzory
    • 9.3.1.3 Tkáňové a bakteriální biosenzory
  • 9.3.2 Ampérometrické detektory

    • 9.3.2.1 Průtokové cely
    • 9.3.2.2 Pracovní elektrody pro průtoková měření
    • 9.3.2.3 Měřící techniky
    • 9.3.2.4 Použití ampérometrické detekce v průtokové analýze organických látek
9.4 Coulometria (Miroslav Čakrt, Ernest Beinrohr)
  • 9.4.1 Princíp metódy
  • 9.4.2 Inštrumentácia
  • 9.4.3 Základy metodiky
  • 9.4.4 Modifikované techniky coulometrických analýz
  • 9.4.5 Použitie coulometrických meraní pri analýze organických látok
    • 9.4.5.1 Elementárna analýza organických látok použitím coulometrie
    • 9.4.5.2 Coulometrické titrácie
    • 9.4.5.3 Coulometrické titrácie v tenkej vrstve roztoku

10 SPEKTRÁLNÍ METODY

10.1 UV-VIS spektrofotometrie (Renata Komendová)
  • 10.1.1 Princip metody
  • 10.1.2 Vztah mezi elektronovým spektrem a strukturou molekuly
  • 10.1.3 Kvalitativní analýza
  • 10.1.4 Kvantitativní analýza
  • 10.1.5 Instrumentace
  • 10.1.6 Příklady stanovení

    • 10.1.6.1 Kapalinová chromatografie
    • 10.1.6.2 Analýza vody
    • 10.1.6.3 Klinická analýza
    • 10.1.6.4 Využití organických činidel pro analýzu organických látek
    • 10.1.6.5 Využití organických činidel pro analýzu anorganických látek
10.2 Luminiscenční metody (Vlastimil Kubáň)
  • 10.2.1 Úvod do luminiscenčních metod
  • 10.2.2 Instrumentace
  • 10.2.3 Příklady aplikací
10.3 Infračervená spektroskopie (Martina Klučáková)
  • 10.3.1 Princip
  • 10.3.2 Jak měřit infračervená spektra
  • 10.3.3 Co lze vyčíst z infračervených spekter
  • 10.3.4 Vybrané aplikace FT-IR spektrometrie (Ján Pásztor)

    • 10.3.4.1 Ropné látky
    • 10.3.4.2 FT-IR tribodiagnostika
    • 10.3.4.3 FT-IR analýza plynů
10.4 Ramanova spektrometrie (Tomáš Pekárek)
  • 10.4.1 Teoretické základy
  • 10.4.2 Experimentální uspořádání
  • 10.4.3 Aplikace Ramanovy spektrometrie
    • 10.4.3.1 Identifikace neznámých látek
    • 10.4.3.2 Identifikace polymorfů, solvátů a solí
    • 10.4.3.3 Ramanovo mapování a zobrazování
    • 10.4.3.4 Další příklady aplikací Ramanovy spektrometrie
10.5 Nukleární magnetická rezonance (Marcela Tkadlecová, Antonín Lyčka)
  • 10.5.1 Princip metody
  • 10.5.2 Instrumentace
  • 10.5.3 Interpretace spekter

    • 10.5.3.1 Příklad interpretace 1D spekter
    • 10.5.3.2 Příklad interpretace 2D spekter
  • 10.5.4 ¹⁵N NMR spektroskopie**

  • 10.5.5 Způsoby měření ¹⁵N NMR spekter v roztoku
    • 10.5.5.1 Přístrojové vybavení pro měření 15N NMR spekter
    • 10.5.5.2 Standardy v ¹⁵N NMR
  • 10.5.6 Interpretace ¹⁵N NMR spekter
  • 10.5.7 Speciální kvantitativní analýza

11 MOBILNÍ SPEKTRÁLNÍ ANALYZÁTORY (Tomáš Černohorský)

11.1 Členění podle technik a vybraných aplikací
11.2 Ramnanova spektrometrie
  • 11.2.1 Nejrozšířenější aplikace mobilních Ramanových spektrometrů
    • 11.2.1.1 Bezpečnostní aplikace – detekce nebezpečných látek
    • 11.2.1.2 Mobilní detekce narkotik a jejich prekurzorů
    • 11.2.1.3 Kontrola pozitivní shody vstupních surovin ve farmac. a kosmetickém průmyslu
    • 11.2.1.4 Detekce padělků léčiv
    • 11.2.1.5 Rychlá kvantitativní analýza v terénu a v provozech
11.3 Infračervená spektrometrie ve střední oblasti
  • 11.3.1 Filtrové spektrometry a spektrometry na principu LVF (Linear Variable Filter
  • 11.3.2 FT-IR spektrometry pro identifikaci pevných a kapalných látek
  • 11.3.3 FT-IR spektrometry pro identifikaci a kvantifikaci plynů a par
  • 11.3.4 Spektrometry využívající laditelné infračervené lasery
11.4 NIR spektrometrie
11.5 Hmotnostní spektrometrie

12 ORGANICKÁ ELEMENTÁRNÍ ANALÝZA (Jan Langhans)

12.1 Princip metod organické elementární analýzy
12.2 Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a forem uhlíku
  • 12.2.1 Základní pojmy a rozdělení metod
  • 12.2.2 Stanovení TOC suchým spalováním
  • 12.2.3 Stanovení TOC oxidační mineralizací s UV zářením
  • 12.2.4 Stanovení forem uhlíku postupným termickým rozkladem
12.3 Stanovení organického dusíku
  • 12.3.1 Stanovení dusíku podle Dumase
  • 12.3.2 Stanovení dusíku podle Kjeldahla
  • 12.3.3 Stanovení vázaného dusíku (TNb)
  • 12.3.4 Další metody stanovení dusíku
12.4 Stanovení fosforu
12.5 Stanovení síry (Antonín Povolný)
12.6 Stanovení halogenů
  • 12.6.1 Základní pojmy a rozdělení metod
  • 12.6.2 Analyzátor organicky vázaných halogenů
12.7 Stanovení rtuti (Věra Spěváčková, Mája Čejchanová)
  • 12.7.1 Vlastnosti rtuti
  • 12.7.2 Stanovení rtuti
    • 12.7.2.1 Přímé stanovení celkového obsahu Hg
  • 12.7.3 Sledování vlivu obsahu rtuti v životním prostředí na zdraví člověka
    • 12.7.3.1 Stanovení anorganicky a organicky vázané rtuti ve vlasech
12.8 Stanovení C, H, N, S spalovacími analyzátory (Pavel Novák)
  • 12.8.1 Charakteristické vlastnosti elementárních analyzátorů
    • 12.8.1.1 Způsoby detekce prvků C, H, N, S
    • 12.8.1.2 Navážky vzorku
    • 12.8.1.3 Spalování vzorku
    • 12.8.1.4 Měřicí rozsah analyzátorů
  • 12.8.2 Obvyklé kombinace měřených prvků
    • 12.8.2.1 Analyzátory CHNS
    • 12.8.2.2 Analyzátory CNS
    • 12.8.2.3 Analyzátory SC
    • 12.8.2.4 Analyzátory stanovení obsahu kyslíku
12.9 Závěr

13 PŘÍKLADY APLIKACÍ ANALYTICKÝCH METOD V RŮZNÝCH OBLASTECH

13.1 Kontrola životního prostředí (Vladimír Kraják, Jiří Pavlosek, Lucie Hellebrandová)
  • 13.1.1 Vody
    • 13.1.1.1 Nejužívanější nespecifické (skupinové, neselektivní) parametry
    • 13.1.1.2 Selektivní stanovení
  • 13.1.2 Ovzduší
    • 13.1.2.1 Přímá měření pomocí analyzátorů
    • 13.1.2.2 Záchyt na kolektor k následnému analytickému stanovení
    • 13.1.2.3 Venkovní ovzduší (imise)
    • 13.1.2.4 Emise (odpadní plyn)
    • 13.1.2.5 Ovzduší pobytových místností
    • 13.1.2.6 Pracovní ovzduší
    • 13.1.2.7 Půdní vzduch (atmogeochemický průzkum)
  • 13.1.3 Odpady a kaly
  • 13.1.4 Půda a sedimenty

13.2 Organická analýza v chemickém průmyslu (Pavel Kuráň, Pavel Janoš)
  • 13.2.1 Specifika analýzy v chemickém průmyslu
  • 13.2.2 Výroba polypropylenu
  • 13.2.3 Hodnocení vlastností petrochemických surovin a produktů pomocí NIR
  • 13.2.4 Výroba kaprolaktamu
  • 13.2.5 Výroba generátorového plynu zplyňováním biomasy
13.3 Klinická biochemie a toxikologie
  • 13.3.1 Klinická biochemie (Luděk Dohnal, Richard Průša)

    • 13.3.1.1 Glukosa v krvi (v séru)
    • 13.3.1.2 Močovina v séru
    • 13.3.1.3 Kreatinin v séru
    • 13.3.1.4 Kyselina močová v séru
    • 13.3.1.5 Cholesterol celkový v séru
    • 13.3.1.6 Bilirubin celkový v séru
    • 13.3.1.7 Gamaglutamyltransferasa (GMT) v séru
    • 13.3.1.8 Alaninaminotransferasa a aspartátaminotransferasa (ALT a AST) v séru
    • 13.3.1.9 Albumin v moči (mikroalbuminurie)
    • 13.3.1.10 Celková bílkovina v séru
    • 13.3.1.11 Elektroforesa bílkovin krevního séra
  • 13.3.2 Toxikologie (Štěpánka Vlčková)

    • 13.3.2.1 Toxikologická analýza
    • 13.3.2.2 Průmyslová toxikologie
13.4 Kriminalistické a celní laboratoře
  • 13.4.1 Kriminalistické a forenzní aplikace metod organické chemické analýzy (Oldřich Vyhnálek)
    • 13.4.1.1 Subjekty kriminalistické a forenzní chemie
    • 13.4.1.2 Objekty kriminalistickotechnické expertizy organických látek
    • 13.4.1.3 Separační metody
    • 13.4.1.4 Spektroskopické metody
    • 13.4.1.5 Nové směry
  • 13.4.2 Stanovení organických látek v Celně technické laboratoři (Stanislav Ondroušek)
    • 13.4.2.1 Úkoly Celně technické laboratoře
    • 13.4.2.2 Používané analytické metody
13.5 Farmacie: stanovení nitrosonečistot (Jaroslav Kuchyňa, Kirill Mitusov, Zbyněk Mruzek)
  • 13.5.1 Monitoring N-nitrosaminů ve farmaceutických produktech
  • 13.5.2 Chromatografické metody stanovení N-nitrosaminů
  • 13.5.3 Headspace metody GC/MS a GC/MS/MS
    • 13.5.3.1 Příprava vzorku
    • 13.5.3.2 Parametry headspace autosampleru
    • 13.5.3.3 Parametry plynového chromatografu
    • 13.5.3.4 Porovnání výsledků analýz s použitím SQ a MS/MS detektoru
    • 13.5.4 Extrakční metody GC/MS a GC/MS/MS
    • 13.5.4.1 Příprava extraktu vzorku
    • 13.5.4.2 Parametry ALS
    • 13.5.4.3 Parametry plynového chromatografu
    • 13.5.4.4 Hodnocení GC/MS a GC/MS/MS analýzy extraktů vzorků léčiv
  • 13.5.5 Analýza metodou LC/MS/MS
    • 13.5.5.1 Příprava vzorku
    • 13.5.5.2 Hodnocení analýzy N-Nitrosaminů pomocí LC/MS A LC/MS/MS
  • 13.5.6 Závěr

Autorský rejstřík

Sponzoři, inzerce

2 THETA ASE
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.