Pixabay, Alexas_Fotos: Plynový chromatograf a hmotnostní spektrometr pro diagnostiku přimo na toaletě.
Vědci z amerického Wisconsinu vymysleli netradiční způsob, jak kontrolovat zdravotní stav pacientů na dálku. To, že se dá ze vzorků moči odvodit řada informací o zdravotním stavu, je známá věc. V tomto případě ale přístroje, které vyhodnocují látky v moči, umístili v toaletách.
Vzorek moči lékaři pomůže určit, jestli jsme zdraví, nebo nemocní, pozná se z něj, jestli jsme pili kávu nebo alkohol, jsme vyspalí nebo cvičíme. Autoři studie v časopise Nature Digital Medicine poukazují na to, že kvůli rozboru moči pacient nemusí do ordinace. Stačilo umístit dovnitř toalety dva přístroje – plynový chromatograf a hmotnostní spektrometr. Výhodou je jednoduchost metody i diagnostiky a její zlevnění.
Tomuto směru moderní medicíny nahrává to, že se stále zlepšují metody měření a sběr dat. „Spojují oblast umělé inteligence, strojového učení, statistických dat, analytická dat a medicíny,“ podotýká chemik Petr Slavíček a dodává: „Je ohromné množství start-upových firem, které se něčím takovým zabývají.“ Metoda se teď zkouší na velkém vzorku pacientů, jejichž diagnóza je známá a hledají se souvislosti s už existujícími medicínskými daty.
Vědci zatím plánují, že začnou zkoušet takto odebírat vzorky ve velkém, přičemž netradiční toalety umístí vedle svých laboratoří. Jednou z možností, jak by se novinka mohla využít, je vyzkoušet ji u seniorů. Zvláště u těch, kterým kvůli věku a zdraví činí potíže už jen samotná cesta do ordinace: „Z moči je možné získat 600 různých metabolických stavů,“ uvádí neurofyziolog František Vyskočil.
Jak dále upozorňuje, tvorba moči je poměrně složitá, není proto samozřejmost, že z výsledného odpadního produktu našeho těla dokážeme získat tolik pro medicínu užitečných informací. Nejprve se tvoří primární moč, později se vrací do oběhu některé důležité ionty nebo glukóza.
„Zůstane tam vzorek toho, co jsme pili před hodinou,“ připomíná Vyskočil. Dodává, že například nález kreatinu, látky známé i jako doplněk stravy pro sportovce, může být signálem, že pacient trpí sarkopenií, úbytkem svalové hmoty. Z moči se podle něj dá poznat, jestli jsme neprodělali malý infarkt. Rozbor moči může ale pomoci odhalit i vážné diagnózy, jako jsou nádorová onemocnění, cukrovka nebo poruchy ledvin.
Vědci nepovažují za tak velký problém objem dat ke zpracování. Spíš si kladou otázku, jestli sběr takového objemu dat potřebujeme a jak zajistit bezpečnost takto získaných dat o jednotlivcích.
„Epidemiologicky se dá v celé městě zjistit, kolik je tam lidí, kteří berou drogy,“ uvádí příklad Slavíček. Pokud by se ale tyto otázky podařilo vyřešit, mohla by diagnostická metoda umožnit například seniorům zůstat v bezpečí domova a lékař by přitom zároveň viděl, jestli správně berou léky a zvolená léčba zabírá.
V případě většího vzorku dat, řádově třeba od desetitisíců uživatelů se dají porovnávat údaje získané z moči s dalšími daty, indikátory zdraví a životního stylu. Z inovativního nápadu se tak může stát plnohodnotný diagnostický nástroj. Ten například odhalí blížící se virové nebo bakteriální onemocnění, které by zvláště u těžších pacientů mohlo znamenat velkou komplikaci.
Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurofyziolog František Vyskočil, chemik Petr Slavíček a herečka Ljuba Krbová debatují také o miniaturní laboratoři v čipu a zánětech, které nám zpomalují mozek.
