Vladimír Havlíček: Molekulární struktura v MBÚ | LabRulez GCMS

Vladimír Havlíček: Molekulární struktura v Mikrobiologickém ústavu

Čt, 29.12.2022
| Originální článek z: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii
Utvrdil jsem se v názoru, že kvalitu laboratoře netvoří kvalita strojů, ale schopnosti kolegů, kteří pracují na problémech, které si sami vybrali, sami si je řeší a publikačně dokončují.
Video placeholder
  • Foto: Vladimír Havlíček: Molekulární struktura v Mikrobiologickém ústavu
  • Video: BIOCEV: (CZ) BIOCEV - Centrum molekulární struktury - Biotechnologický ústav AV ČR

Vladimír Havlíček za přispění Oldřicha Benady

Vladimír Havlíček, nar. 2. 6. 1967 v Praze, absolvoval VŠCHT tamtéž v roce 1990 obhajobou diplomové práce s názvem „Využití analytického systému GC/MS pro identifikaci vonných a chuťových látek“. Po krátké praxi v průmyslu (Aroma Praha) nastoupil do Mikrobiologického ústavu AV ČR, v.v.i., kde nyní vede Laboratoř charakterizace molekulární struktury. V průběhu kariéry měl štěstí na instalace v té době moderních technik hmotnostní spektrometrie (1995: ESI, 1997: MALDI, 2004: FTICR, 2007: DESI, 2008: MSI), ale především na vynikající a schopné kolegy a kamarády, kteří z pracoviště v Krči vytvořili silnou biologickou analytickou baštu. V současnosti V. Havlíček rovněž působí jako profesor na katedře analytické chemie University Palackého v Olomouci.

V dosavadní padesátileté historii MBÚ ČSAV zanechaly instrumentální analytické techniky výraznou čtyřicetiletou stopu. Současná skladba Laboratoře charakterizace molekulární struktury nyní sice zahrnuje tři více či méně provázané skupiny (hmotnostní spektrometrie, jaderná magnetická rezonance a mikroskopie), jejich počáteční vývoj nicméně začal zcela nezávisle a v sedmdesátých i osmdesátých letech běžel paralelně.

UPOL: Prof. Ing. Vladimír HAVLÍČEK, Dr.

1963–1970

Počátek laboratoře skupiny elektronové mikroskopie (EM) je spojen s J. Ludvíkem (1924), který byl v roce 1963 požádán akademikem I. Málkem, aby vybudoval v nové budově Mikrobiologického ústavu ČSAV v Krči pracoviště EM. Samotná Laboratoř EM byla založena v roce 1964 jako samostatná metodická laboratoř s výzkumným programem a současně jako referenční a školící pracoviště elektronové mikroskopie v ČSSR. Prvními pracovníky laboratoře byli J. Ludvík, J. Čáslavská (aspirantura), V. Pokorný (technik) a E. Kollárová (laborantka). Do laboratoře dále přibyli I. Trebichavský (aspirantura), J. Martínková (specialistka na ultratenké krájení) a A. Bunterová (technička). Vědecký program laboratoře byl zaměřen na životní cyklus grampozitivních bakterií rodu Bacillus, později i streptomycet a hub (Claviceps) a studium ultrastruktury toxoplasem a sarkosporidií. Práce na struktuře spor a sporulace bacilů jsou spojeny i s významným objevem „mikrocyklu“ V. Vintra. Přístrojové vybavení bylo založeno na transmisních elektronových mikroskopech brněnské produkce nejprve Tesla BS 242 a později, na tehdejší dobu vynikajícím přístrojem Tesla BS 613 a ultramikrotomech TESLA a později LKB.

Ve stejné době, kdy J. Ludvík zakládal v nově otevřených krčských budovách (podle projektu ing. arch. Ivo Vacíka) laboratoř EM, založil jinou skupinu Zdenko Vaněk, a to Oddělení biogenese přírodních látek. Z. Vaněk byl aspirantem akademika I. Málka a po obhajobě své aspirantury (1956) navštívil některé zahraniční university (mj. v Manchesteru, Clevelandu), kde se seznámil i se spektrálními technikami. Nebylo tedy s podivem, když Z. Vaněk v rámci Oddělení biogenese inicioval vznik fyzikálně chemické laboratoře, která ve svých počátcích sdružovala pouze základní spektroskopické absorpční techniky UV a IČ. Každé použití pH metru v těch dobách bylo podmíněno zápisem do pracovního deníku. Laboratoř vedl Jan Suchý a získávání valut na nákup zahraničních přístrojů bylo nesmírně obtížné. Po roce 1968 se vydal Z. Vaněk s tehdejším nechvalně známým ředitelem ústavu Zalabákem k ministrovi zdravotnictví Prokopcovi a žádal ho o finanční příspěvek na nákup japonského spektrometru jaderné magnetické rezonance Jeol FX-60. Ministr po delším vyjednávání souhlasil s jedním milionem korun, ale když na něj Zalabák (řečený Loupežník) vybafl “dej jim dva“, tak mu uvolnil dva.

1971–1980

Do laboratoře EM přibyl V. Šnejdar (aspirantura) se specializací na metody mrazového lámání a leptání, a biochemik J. Voříšek se specializací na streptomycety, houby a ultracytochemii. Laboratoř rovněž získala výborný elektronový mikroskop JEOL 100B. Významnou událostí roku 1977 byla 15th Czechoslovak Conference on Electron Microscopy with International Participation, kde byl J. Ludvík generálním sekretářem konference a laboratoř se spolupodílela na organizaci. Portfolio metod laboratoře zahrnovalo i zobrazování plasmidových a fágových molekul DNA (O. Benada). Koncem sedmdesátých let laboratoř disponovala prakticky všemi klasickými metodami transmisní elektronové mikroskopie a i špičkovým transmisním elektronovým mikroskopem. To logicky vedlo k jejím školícím aktivitám. Významné byly celostátní kurzy, věnované specifickým metodologickým aspektům přípravy preparátů a interpretace dat. Tyto kurzy byly organizovány pod hlavičkou Československé vědeckotechnické společnosti a pokračovaly i v 80. letech. Laboratoř se podílela na kurzech UNESCO pro zahraniční studenty a byla zapojena do projektu „Chlorella“ v rámci mezinárodního výzkumu Interkosmos.

V sedmdesátých letech se paralelně začala rozvíjet skupina strukturních metod pro analýzu přírodních látek, jejímž vedením byl po J. Suchém pověřen Petr Sedmera. Ten přišel z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV v roce 1971 a specializoval se na techniku jaderné magnetické resonance. Prvním instalovaným zahraničním NMR spektrometrem byl Jeol FX-60, na kterém se řešily struktury zvláště polyketidů, alkaloidů, mastných kyselin, terpenoidů, steroidů, sacharidů a peptidů. P. Sedmera současně občas obsluhoval i hmotnostní spektrometr Varian MAT311, což v dnešních podmínkách oborové specializace je již nepředstavitelné. Hlavním operátorem hmotnostního spektrometru MAT311 byl ovšem Jindřich Vokoun. Jeho pilotní práce na peptidových námelových alkaloidech se staly klasikou a ukázaly, že i ionizace elektrony se dá s úspěchem použít na některé polárnější látky („jen je potřeba to pořádně ohřát“). Z. Vaněk chápal význam vycestování vědeckých pracovníků, J. Vokouna poslal mj. na stáž do Swansea k prof. Cedricu Hassallovi, zatímco budoucího ředitele Vladimíra Krumphanzla vyslal podívat se na přístroje do Tubingenu, což bylo velmi významné pro získávání další instrumentace. Sektor biogeneze přírodních látek měl v té době již několik desítek kandidátů věd.

ČSHS/Václav Fanta: Obrázek 1 - Jindřich Vokoun se spektrometrem Varian MAT-311 (1972)

Petr Sedmera měl při příchodu na MBÚ připravenou kandidátskou disertační práci na téma “Stínící efekty polárních skupin v NMR”, kterou mu však nebylo dovoleno obhájit pro jeho angažovanost v roce 1968. Mezi mikrobiology přišel jako kovaný chemik (měl za sebou i předchozí působení v Ústavu anorganické chemie v Řeži), a to hledači různých „faktorů“ dost potřebovali. Jeho požadavky na čistotu preparátu („sádlo, všude samý sádlo“) možná doháněly některé méněschopné spolupracovníky k šílenství, ale především k odstranění všudypřítomných ftalátů a uhlovodíků. Občas se stávalo, že z unikátního „faktoru“ s nebývalým biotechnologickým významem se vyklubala glukóza nebo poněkud znečištěný síran amonný. Instalované spektrometry Jeol FX-60 i Varian MAT311 dobře charakterizovaly a předvídaly obecnou ústavní podporu nákladnému přístrojovému vybavení do budoucna. To ovšem bylo využíváno i k propagandistickým účelům (Obrázek 2), což P. Sedmera při exkurzích řešil výkladem „vpravo přístroje, vlevo přístroje, postupujte po koberci dále…“. Petr si to ovšem mohl dovolit. Byl velmi uznávanou a respektovanou osobností, přímočarý, říkal bez obalu, co si myslí, což se řadě lidí kolem nelíbilo. Pro tyto spolupracovníky byl typem přísného a odměřeného člověka hodnotícího nevalnou kvalitu měřených vzorků. Jeho nejbližší ho ovšem znali jako příjemného, vtipného, obětavého rádce, a moc dobře věděli, že jeho přátelské hodnocení „not too bad“ znamenalo „výborně“.

1981–1990

Pro elektronovou mikroskopii tato léta orientovala laboratoř na studium imobilizovaných buněčných systémů (kvasinky, bakterie i houby), ultracytochemická studia enzymatických drah kvasinkových i houbových modelů, ultrastrukturu streptomycet a studium přesmyků plasmidových molekul DNA a interakci specifických ligandů s DNA. Do laboratoře přišel fyzik V. Starý a také O. Kofroňová (aspirantura), která se zpočátku podílela na studiu struktury ribozómů a následně imobilizovaných systémů. Laboratoř rozšířila obor využívaných metod o studium biologických povrchů zakoupením rastrovacího elektronového mikroskopu TESLA BS 300, který obsluhovala právě O. Kofroňová. V polovině 80. let přišel do laboratoře Z. Žižka, který rozšířil vědeckou orientaci laboratoře o studium entomoparazitických organismů a následně převzal vedení laboratoře po J. Ludvíkovi. V polovině 80. let se pro laboratoř podařilo získat další kvalitní transmisní elektronový mikroskop Philips CM12/STEM s EDAX 9900 EDS analyzátorem. Laboratoř tak byla schopna provádět i prvkovou analýzu preparátů biologického původu.

V paralelní fyzikálně chemické laboratoři nastal instrumentální zlom v roce 1987, kdy ředitel V. Krumphanzl sehnal 1 milion USD a následně byly instalovány spektrometr NMR Varian VXR400 a sektorový hmotnostní spektrometr s dvojí fokusací Finnigan MAT90, které představovaly v době pořízení skutečnou absolutní špičku a jejichž servis zajišťoval vynikající elektronik Vilém Schön. Ten působil v Mikrobiologickém ústavu od jeho samotných krčských počátků (1964). Pro přístroje byly upraveny nové místnosti v přízemí budovy C, analytický tým opustil Jindřich Vokoun, ke hmotnostním spektrometrům přišli Jiří Zima (v MBÚ od r. 1983) a Jaromír Novák. Nastoupil další NMR operátor (Jan Němeček), byla velmi silná i skupina HPLC separace (Marián Beran, v ústavu od roku 1980).

ČSHS/Antonín Volf: Obrázek 2 - Zaměstnanci MBÚ se sovětskou delegací (1982). Zcela vzadu zleva V. Schön a J. Vokoun. Ve druhé řadě J. Voldřichová, J. Tychtlová, první zprava M. Podojil. V popředí P. Sedmera (třetí zprava), vpravo od něj A. Křemen.

O mém zařazení mezi hmotníkáře vlastně rozhodl vedoucí diplomové práce Libor Červený (VŠCHT v Praze), který měl dlouhodobou spolupráci s tehdejším státním podnikem Aroma, do kterého byl pořízen kolem roku 1987 stolní hmotnostní spektrometr HP 5970. Jednalo se o kombinaci plynového chromatografu s kvadrupólem a stroj byl určen k analýze vonných a chuťových látek. Mými konzultanty byly rovněž nesmírně zajímavé osobnosti, jednak Jaromír Novák a Jiří Skalický (budoucí senátor a dvojnásobný ministr). Charisma těchto třech lidí a rovněž velmi specifické zkušenosti z průmyslu, které jsem získal během nestandardních služebních cest do děčínského závodu Aromy a pobytu v pobočkách v Karlíně a Vysočanech, rozhodly o tom, že místo organické technologie, kterou jsem vystudoval, se dál budu věnovat strukturní analýze.

Mezi jiné hmotníkáře jsem poprvé přišel v roce 1990, bylo to na Škole hmotnostní spektrometrie, kterou pořádal Miroslav Ryska v Klučenicích, a to za podpory nezapomenutelné paní Pavly Vampolové ze Spektroskopické společnosti, rtuťovité, pracovité, přísné a noblesní dámy. Nyní ale zpět k Mirkovi: právě díky němu a jeho odborným a společenským aktivitám v té době jsem jako čerstvý absolvent měl možnost poznat řadu jeho kamarádů a předních evropských hmotníkářů osobně (Nico Nibberinga, André Bruinse, Michaela Przybylského, Emilia Gelpího, aj.) a samozřejmě poznat i československou špičku včetně různých plavců-expertů, které tehdy na Slapech na člunech hledal říční oddíl Veřejné bezpečnosti. Taky jsem obdivně sledoval tehdejší mladší vědce (mj. Jana Maláta a Tomáše Vaisara z Ústavu organické chemie a biochemie, kteří mluvili o moderních reionizačních technikách) a s pokorou vstřebával prezentaci Petra Šimka (Entomologický ústav ČSAV) o porovnávání spekter téže látky měřených na několika strojích. V Klučenicích jsem měl i svoji první prezentaci v angličtině, bylo to o ladění HP MSD detektoru a byla to katastrofa: obecenstvo se celou dobu decentně hihňalo, údajně pouze proto, že když jsem nudně popisoval funkci jednotlivých kroků ladícího makra, na zpětném projektoru se po bláně procházela moucha, která fungovala místo laserového ukazovátka.

1991–2000

Počátkem devadesátých let prošla Akademie restrukturalizací a konkrétně MBÚ opustila polovina zaměstnanců. Z elektronové mikroskopie odešel V. Starý na ČVUT. Vedoucím laboratoře EM se stal O. Benada. Kromě personální krize byla první polovina devadesátých let charakterizována i krizí přístrojovou, kdy několik závažných havárií v důsledku stáří strojového parku prakticky zastavilo na téměř dva roky transmisní elektronovou mikroskopii.

K personálnímu propadu došlo i u laboratoře strukturní analýzy, kde odešel J. Novák do firmy Spectronex AG (nyní Thermo), M. Beran později spoluzaložil společnost Quinta, J. Zima odešel (přes zastávku v pražském HPST) do německé pobočky Agilent. Rovněž odešli J. Němeček (po kratším expozé ve firmě Shimadzu zakotvil v Thermu) a MBÚ zakládající pracovník V. Schön (působil v Tesle Ecimex). Právě v době masivního propouštění mě na interní konkurs na místo hmotníkáře pozval P. Sedmera, který nedbal nátlaku některých vedoucích pracovníků („my propouštíme a ty nabíráš“) a získal pro mě smlouvu na dobu určitou, která se pak každoročně prodlužovala. V roce 1991 jsem tedy nastoupil k opuštěnému sektorovému spektrometru s BE geometrií Finnigan MAT90 a z toho, co reálně „zbylo“, vedl P. Sedmera Laboratoř fyzikálně-chemických a matematických metod (Obrázek 3). V laboratoři panovala velmi přátelská nálada, možná proto do ní ráda docházela na návštěvy i řada spolupracovníků z jiných oddělení, a to přesto, že polystyrenové krabice s nápisem „-20 °C“, ve kterých vzorky kolegyně přinášely, byly zhusta komentovány, např. slovy jednoho vysokého kolegy „ta teda musí být chladná“, zatímco jiný odborník se omezil na pouhé konstatování o dobře rozlišených dubletech (mumláno do šedivých vousů).

V roce 1991 bylo konečně P. Sedmerovi umožněno obhájit jeho kandidátskou disertační práci. Na té jsem začal pracovat i já a Mirek Ryska se později stal mým školitelem v rámci postgraduálního studia, během kterého mě vůbec nešetřil. Jeho klasické věty byly: „Doktorand ve dne pracuje a v noci studuje. O prázdninách doktorand ve dne pracuje a v noci spí“. K šílenství mě přiváděl škrtáním ne jednotlivých odstavců, ale celých stránek a kapitol „mých“ rukopisů a to mě poznamenalo natolik, že jsem totéž později začal s oblibou dělat svým mladším kolegům, kteří se teď „mstí“ svým vlastním doktorandům. Tehdejší zásahy do rukopisů (ať už od M. Rysky, P. Sedmery nebo V. Hanuše) jsem vnímal jako každý ambiciózní vlčák velmi citlivě (byly to přece Moje publikace a Moje myšlenky). Až s časovým odstupem mi došlo, že prapůvodní myšlenky často chodily právě od mentorů a lidí, kteří mě do svých fungujících skupin nebo jimi vybudovaných laboratoří vzali. Takže v současnosti zažívám spokojené pocity, když vidím, jak se historie opakuje, a slyším, jak si začínající doktorand stěžuje na svého lenivého postdoka, který nejenže málo pipetuje a povětšinou jen kliká myší, navíc chodí do práce později a odchází dřív než on, o víkendových a nočních směnách už vůbec nemluvě.

ČSHS/V. Havlíček: Obrázek 3 - Rozšířené zasedání laboratoře spektrálních metod (1991). Zleva: Veronika Machurová, Jan Němeček, Vilém Schön, Věra Přikrylová, Petr Sedmera, Marián Beran a Miroslav Flieger.

Druhá vzpomínka na Mirka Rysku se váže na státní rigorózní zkoušku v roce 1995. Tehdy jsem ho potkal v metru, společně jsme šli na VŠCHT a já během cesty taktně zjišťoval, jaká otázka by tak mohla padnout. Mirek mi tehdy prozradil, že se zeptá na principy metody PEPICO, na což jsem vykulil oči a Mirek pochopil, že během zkoušky bude stačit, když bude mlčet a o moje znemožnění se už postarají jiní, což se taky stalo. Rigorózní zkouškou rovněž skončilo velmi spokojené období vlastního svobodného bádání a spokojeného měření pro druhé, období, kdy člověk byl zodpovědný jenom sám za sebe a svůj stroj.

V polovině devadesátých let se díky ředitelské podpoře (Jaroslav Spížek, který laboratoř společně se svým vynikajícím tajemníkem Miroslavem Nohýnkem velmi podporoval) instrumentální situace výrazně zlepšila. Byl pořízen elektronový mikroskop střední třídy Philips CM100, který byl již vybaven digitálním záznamem obrazu. V této souvislosti se podařilo opravit i starší Philips CM12/STEM a nahradit nefunkční analyzátor EDAX 9900 novým EDAX DX4. Paralelně byl obnoven hmotnostní spektrometr MAT90 a upgradován na verzi MAT95 (řídící elektronika, kolizní cela pro FFR2, elektrosprej, APCI, nano-ESI). V té době byla laboratoř EM začleněna jako skupina EM do Laboratoře fyzikálních a matematických metod vedené P. Sedmerou. Později, v roce 1997, bylo u VXR-400 NMR spektrometru vyměněno vše kromě magnetu a z přístroje se stala Unity Inova 400. V roce 1997 byl díky podpoře PřF UK (K. Bezouška) pořízen úplně první hmotnostní spektrometr MALDI-TOF do České republiky, jeho operátorem se stal P. Halada, který rozjel jedny z prvních proteomických aplikací. V roce 1999 nastoupil na NMR M. Kuzma, současný vedoucí NMR skupiny. Ukázková spolupráce mezi AV a UK byla dále doložena společnou investicí do iontové pasti Finnigan LCQ-DECA (2000). V témže roce byl proveden upgrade digitálního záznamu elektronového mikroskopu Philips CM100 o moderní slow-scan kameru a laboratoř se tak stala průkopníkem digitálního záznamu v TEM. V témže roce byl Mikrobiologický ústav obdarován Nadací Preciosa jednoduchým rastrovacím elektronovým mikroskopem Aquasem (Tescan, Brno).

Na začátku milénia byl další rozvoj proteomiky umožněn nástupem P. Nováka, M. Šulce a P. Mana. Někteří pracovníci nastupovali na náhradní vojenskou službu, z čehož si utahoval Petr Sedmera komentáři, že v rámci MBÚ jsme laboratoř s nejvyšším počtem modrých knížek. V roce 2000 tito skoro záložníci uspořádali Informal Meeting on MassSpectrometry (Hotel Pyramida, Praha). Ten zaujal Grahama Cookse, který se ke konci konference pozeptal, zdali bychom si nechtěli zorganizovat akci ještě jednu, větší. A náhradní vojenští služebníci souhlasili.

2001–2011

Díky ohromné podpoře tehdejší ředitelky Blanky Říhové byla otevřena nově rekonstruovaná ústavní budova U. V ní byl v roce 2004 spuštěn iontový cyklotron Bruker APEX-Q (Obrázek 4) a byly instalovány veškeré mikroskopy, které se do té doby provozovaly v nevyhovujících podmínkách suterénu hlavní budovy A. Instalace magnetu nebyla vůbec jednoduchá: první magnet vypadl Lufthanse na letištní plochu (zatímco bedna celá praskla, náklopné a nárazové detektory na bedně vydržely). Při instalaci druhého magnetu postavila specializovaná firma v místnosti lešení, které bylo fixováno mezi betonovou podlahou a stropem. Trochu jsme se báli, že střechu při zvedání odklopíme, ale nakonec došlo jen k prostému hroucení celého lešení (i s magnetem) do strany.

Laboratoří dále prošla řada dalších osobností, z nichž některé založily vlastní významné skupiny (např. doc. P. Kačer, VŠCHT v Praze, prof. M. Holčapek, VŠCHT v Pardubicích). Na institucionální místo nastoupil další proteomik Petr Pompach. Počet zaměstnanců s křestním jménem Petr byl tedy již astronomický, čehož si všimli i zahraniční spolupracovníci. Např. LeeAnn Higgins (tehdy University of Washington) se občas zasněně ptala „How many Peters you actually have?“. Rovněž se zvýšil počet nositelů Wichterleho prémie a převýšil počet modrých knížek. To byla a je zásadní deviza laboratoře, jejíž věkový průměr byl tehdy kolem 30 let.

V roce 2006 se drtivá část členů laboratoře podílela na organizaci 17th International Mass Spectrometry Conference, která proběhla v pražském kongresovém centru za účasti 1900 delegátů. Organizační výbor rovněž tvořila řada předních národních hmotnostních spektrometristů (prof. Z. Herman jako předseda, jako členové pak např. J. Chmelík, J. Hrušák, K. Lemr, M. Holčapek, Z. Zdráhal), akce byla díky ČT medializována a snad vzbudila zájem dalších studentů o obor. Nutnou daní byl dočasný, nicméně markantní, laboratorní publikační propad.

ČSHS/V. Havlíček: Obrázek 4 - Instalace iontového cyklotronu v krčském areálu (2004)

Větší provázání a projektová spolupráce s Univerzitou Palackého začala nástupem prof. K. Lemra na částečný úvazek do laboratoře v roce 2007. V témže roce následovala díky podpoře P. Šeba instalace spektrometru Bruker Ultraflex TOF-TOF a dva roky nato byly instalovány NMR spektrometry Bruker Avance III, 400 a 600 MHz. Zde se nabíjení většího z magnetů stalo oblíbenou zábavou celé laboratoře: vědělo se, že při určité proudové hodnotě se šestistovkový magnet neřízeně vybije (s příslušnými zvukovými a jinými efekty). To se stalo celkem pětkrát, někdy za sledování velkého počtu diváků. Myslím, že v té době měla jaderná magnetická rezonance vůbec nejvyšší počet příznivců z řad poučené laické veřejnosti.

V roce 2008 do laboratoře nastoupil M. Volný, který společně s J. Pólem rozhýbal do té doby stagnující oblasti ambientních technik a hmotnostně-spektrometrického zobrazování. Jejich přínos byl významný: vlastním příkladem motivovali ostatní členy laboratoře zasílat příspěvky do lepších časopisů, než bylo doposavad standardní.

Konec páté ústavní dekády byl zkalen odchodem vedoucího laboratoře, analytické legendy a vynikajícího chemika P. Sedmery (zemřel v roce 2010). Konec dekády byl také charakterizován i zhoršeným klimatem v celé instituci. Úředníci měli nepřiměřený vliv manifestovaný nárůstem byrokracie, kdy důležitější než vědecký výkon se stalo vypisování denních výkazů práce, kdo kde bydlel a kudy kam jel na služební cestě a komu telefonoval. Servisní aparát se dokonce snažil ovlivňovat projednávání vědeckých otázek v Radě instituce včetně rozhodování o získávání účelové podpory. Naproti tomu ústav i laboratoř solidně obstály v mezinárodním hodnocení.

V roce 2011 se Marek Kuzma stává projektovým manažerem nového projektu operačního programu Praha-konkurenceschopnost, projektu, kde získání příslibu účelové dotace od poskytovatele (Magistrát hl. m. Prahy) byl snad ten nejsnazší úkon. Pokud ale vše dobře dopadne, bude od roku 2013 v krčském areálu uživatelům k dispozici nový spektrometr 700 MHz NMR, 12T FT-ICR i kombinace HPLC-NMR-MS. Budou nadále řešeny proteomické problémy, plánuje se započetí metabolomických experimentů. Stále se avšak nedaří získat dotaci pro nový elektronový skenovací mikroskop s prvkovou analýzou.

Co říci závěrem? Proteomicky se laboratoř během posledních pěti let posouvá od generování prostých seznamů bílkovin k technikám MS3D, rutinně jsou nyní využívány vodík-deuteriová výměna (P. Man), chemické síťování (P. Novák) i biomolekulární NMR s molekulárním modelováním (J. Chmelík). Utvrdil jsem se v názoru, že kvalitu laboratoře netvoří kvalita strojů, ale schopnosti kolegů, kteří pracují na problémech, které si sami vybrali, sami si je řeší a publikačně dokončují. A je jedno, zda se v analytické laboratoři staví nová zařízení (M. Volný), vyvíjí programy (M. Strohalm, D. Kavan), řeší struktury mikrobiálních produktů (M. Kuzma, H. Pelantová), zobrazují tkáně (V. Vidová) nebo provádí základní onkologický výzkum (K. Vališ). Platí ovšem, že dobrá instrumentace více láká zájemce o akademickou práci. Budeme a chceme do budoucna podporovat spolupracující experimentální skupiny a poskytovat jim analytickou koncovku. Instrumentální techniky tedy v laboratoři ještě chvíli zůstanou společným jmenovatelem. A pokud v rámci toho všeho (Obrázek 5) bude v laboratoři působit aspoň pět docentů, budu jenom rád.

ČSHS/V. Kobliha: Obrázek 5 - Laboratoř charakterizace molekulární struktury (2010)

Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii
 

Mohlo by Vás zajímat

Determination of Over 300 Pesticides in Cinnamon

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Determination of Over 300 Pesticides in Cayenne Pepper

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Characterization and Comparison of Whiskey Aroma Profiles with GC-TOFMS and ChromaTOF Sync

Aplikace
| 2022 | LECO
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/TOF, Software
Výrobce
LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Analysis of volatile organic compounds in drinking water according to U.S. EPA Method 524.4

Aplikace
| 2022 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, Purge and Trap, GC/SQ
Výrobce
Thermo Fischer Scientific, Tekmar Teledyne
Zaměření
Životní prostředí

Impact of GC Liners on Lab Productivity While Analyzing Complex Matrices

Aplikace
| 2022 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Cena Vladimíra Hanuše 2020

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, sekce hmotnostní spektrometrie, vyhlašuje další ročník soutěže o Cenu Vladimíra Hanuše.
Článek | Osobnosti

Miroslav Flieger (Počátky a historie ČS HPLC)

40 let u kapaliňáku, aneb jak to na MBÚ začalo.
Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.
Článek | Osobnosti

František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.–80. letech

Z mého pohledu byla 70. a 80. léta v československé hmotové spektrometrii obdobím obnoveného základního výzkumu.
 

Mohlo by Vás zajímat

Determination of Over 300 Pesticides in Cinnamon

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Determination of Over 300 Pesticides in Cayenne Pepper

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Characterization and Comparison of Whiskey Aroma Profiles with GC-TOFMS and ChromaTOF Sync

Aplikace
| 2022 | LECO
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/TOF, Software
Výrobce
LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Analysis of volatile organic compounds in drinking water according to U.S. EPA Method 524.4

Aplikace
| 2022 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, Purge and Trap, GC/SQ
Výrobce
Thermo Fischer Scientific, Tekmar Teledyne
Zaměření
Životní prostředí

Impact of GC Liners on Lab Productivity While Analyzing Complex Matrices

Aplikace
| 2022 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Cena Vladimíra Hanuše 2020

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, sekce hmotnostní spektrometrie, vyhlašuje další ročník soutěže o Cenu Vladimíra Hanuše.
Článek | Osobnosti

Miroslav Flieger (Počátky a historie ČS HPLC)

40 let u kapaliňáku, aneb jak to na MBÚ začalo.
Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.
Článek | Osobnosti

František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.–80. letech

Z mého pohledu byla 70. a 80. léta v československé hmotové spektrometrii obdobím obnoveného základního výzkumu.
 

Mohlo by Vás zajímat

Determination of Over 300 Pesticides in Cinnamon

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Determination of Over 300 Pesticides in Cayenne Pepper

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Characterization and Comparison of Whiskey Aroma Profiles with GC-TOFMS and ChromaTOF Sync

Aplikace
| 2022 | LECO
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/TOF, Software
Výrobce
LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Analysis of volatile organic compounds in drinking water according to U.S. EPA Method 524.4

Aplikace
| 2022 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, Purge and Trap, GC/SQ
Výrobce
Thermo Fischer Scientific, Tekmar Teledyne
Zaměření
Životní prostředí

Impact of GC Liners on Lab Productivity While Analyzing Complex Matrices

Aplikace
| 2022 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Cena Vladimíra Hanuše 2020

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, sekce hmotnostní spektrometrie, vyhlašuje další ročník soutěže o Cenu Vladimíra Hanuše.
Článek | Osobnosti

Miroslav Flieger (Počátky a historie ČS HPLC)

40 let u kapaliňáku, aneb jak to na MBÚ začalo.
Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.
Článek | Osobnosti

František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.–80. letech

Z mého pohledu byla 70. a 80. léta v československé hmotové spektrometrii obdobím obnoveného základního výzkumu.
 

Mohlo by Vás zajímat

Determination of Over 300 Pesticides in Cinnamon

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Determination of Over 300 Pesticides in Cayenne Pepper

Aplikace
| 2023 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, Příprava vzorků, GC/QQQ, Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Characterization and Comparison of Whiskey Aroma Profiles with GC-TOFMS and ChromaTOF Sync

Aplikace
| 2022 | LECO
Instrumentace
GC/MSD, SPME, GC/TOF, Software
Výrobce
LECO
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Analysis of volatile organic compounds in drinking water according to U.S. EPA Method 524.4

Aplikace
| 2022 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
GC/MSD, Purge and Trap, GC/SQ
Výrobce
Thermo Fischer Scientific, Tekmar Teledyne
Zaměření
Životní prostředí

Impact of GC Liners on Lab Productivity While Analyzing Complex Matrices

Aplikace
| 2022 | Agilent Technologies
Instrumentace
GC/MSD, GC/MS/MS, GC/QQQ, Spotřební materiál
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Cena Vladimíra Hanuše 2020

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, sekce hmotnostní spektrometrie, vyhlašuje další ročník soutěže o Cenu Vladimíra Hanuše.
Článek | Osobnosti

Miroslav Flieger (Počátky a historie ČS HPLC)

40 let u kapaliňáku, aneb jak to na MBÚ začalo.
Článek | Osobnosti

Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd

Příběh hmotnostní spektrometrie u nás začíná počátkem padesátých let v okruhu žáků prof. Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v ústavu fyzikální chemie University Karlovy a v Polarografickém ústavu.
Článek | Osobnosti

František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.–80. letech

Z mého pohledu byla 70. a 80. léta v československé hmotové spektrometrii obdobím obnoveného základního výzkumu.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.